Jak se říká, teprve když skočíme démonovi do tlamy, ochotni nechat se sežrat, když na to
přijde, démon zmizí…
(Průvodce elementem KOV, kap. 7 – BOLEST, KTERÁ NÁS STRAŠÍ, CO S NÍ?)
Spousta studentů pokračovacího čchi kung kurzu se to teď o víkendu učili – wu-wei. Znáte wu-wei??
Pro hodně lidí krásná teorie, které je ale složité rozumět a ještě složitější je ji vnášet do života. Pokud neznáte čchi kung. :-) Ano, trvá obvykle hodně dlouhou dobu, než lidé opravdu vnesou do pohybů (1. pilíř Orla v hnízdě) onu lehkost a uvolnění. Chce to praxi. Není to něco, co se člověk za měsíc naučí, udělá z toho zkoušku a dostane certifikát. :-)
Navíc pro každého z nás je to jinak dlouhá cesta.
Záleží na tom, kdy začínáte (čím starší, tím bývá tělo potuhlejší a začínají se často objevovat různé zdravotní potíže), v jakém zdravotním stavu a také, do jaké míry jste předtím již nějak s tělem pracovali (sport, tanec. taiji atd.)
Jak moc jste na své tělo napojení?
Jak moc ho zvládáte?
Je v napětí, i když se ho snažíte uvolnit?
Jsou vaše pohyby vláčné, nebo strnulejší??
Jste gumoví jako TAEMIN, nebo zatuhlí jako zombie (pardon).:-)
Wu-wei je pak kvalita, kdy žijete bez úsilí, spontánně, bez nějakého jasného cíle – zatímco vaše přirozenost sama vás vede, přesně tudy, kudy je to pro vás nejlepší. :-) (Můžete to klidně nazvat odevzdáním se a důvěrou ve vyšší řád. :-))
Projevuje se hlubokou důvěrou, neusilováním o něco specifického a uvolněním mysli i těla. Continue reading „JAKÝ JE ŽIVOT BEZ ÚSILÍ?? (KOV, 9)“

