Rubrika: Nezařazené

Nezařazené, TAO-TE-ŤING

Tao-te-ťing (11) – užitečná nicota

(Úvodní část cyklu článků o této více jak 2000 let staré knize je ZDE. Najdete tam i odkazy na materiály, včetně čínských, do kterých se chci zase každý týden nořit.  A vnést díky nim ducha tao do svého života. Kéž vnese klid a moudrost do života i vám. )

 

KUPODIVU – DŮLEŽITÉ JE TO, CO NENÍ

Máme tendenci zaměřovat pozornost na objekty. Na to, co máme kolem sebe. Na to, co cítíme v sobě. Nebo na všechny ty myšlenky – ty jsou mnohdy ještě zajímavější, než to, co se děje kolem, nebo v nás, že? :-)

Není divu, že je to pro nás také to nejdůležitější.

To viditelné či hmatatelné nám dává potravu, jistotu, v podstatě všechny ty základní potřeby Maslowovy pyramidy. Včetně vztahů a uznání, které přichází od druhých lidí. Koho by napadlo, že to všechno je pro nás sice prospěšné, ale bez toho čehosi neviditelného by to nejenže neexistovalo, ale ani by se to nedalo používat. 

Jak překládá Krebsová:

Hlína se hněte a tvoří se nádoby, leč „nic“ jejich vnitřku tvoří použitelnost nádob.

Nebo Horák:

Hrnek je uhněten z hlíny, ale pít se z něj dá díky dutému jádru.

 

NEPOCHOPENÁ PRÁZDNOTA

Nepochopení je běžné u spousty taoistických pojmů.

Takové wu-wei rozhodně není nicnedělání, jak se někdy překládá, i když to zní tak lákavě. :-) Ostatně už samo slovo tao se vzpírá pochopení. Proto je také o něm celá kniha. Hned v 1. kapitole je ale varování (volně řečeno):  cokoliv teď budu o tao psát berte s rezervou. Není to to ono.

Tao se vzpírá uchopení do slov.

Totéž se nakonec týká taoismu jako takového – jde tu totiž o prožitek, praktické prolnutí do života jednotlivců i vládců,  ne o slova.  Continue reading „Tao-te-ťing (11) – užitečná nicota“ →

Nezařazené

KDYŽ JDE REPUTACE DO KOPRU (The Chosen S01E05)

Začátek série článků najdete ZDE.

Čekáte někdy na zázrak?

Nebo si říkáte, že zázraky se stejně nedějou??

Nebo jste nějaký sami zažili??

Kdo ví, třeba byl zázrak i to, co zažila jedna žena v Brně, kterou smetlo na přechodu auto, a jako zázrakem stála v protilehlém směru sanitka.

 

ZÁZRAKY NEJSPÍŠ NEPŘICHÁZEJÍ JEN TAK

V minulém díle zažil jeden Šimon (sv. Petr), když ho zázrak vytáhl ze spárů Římanů. Nepřišel ale jen tak.

I když byl v zoufalé situaci, Šimon to nevzdal ani poslední večer a noc předtím, než ho měli kvůli dluhům a snaze o podvod zatknout. Šel a možná v nějaký zázrak doufal. Že mu do sítí připluje dost ryb.

Netušil ale, že jich bude tolik, že se téměř do dvou lodí nevejdou.

A kolika lidem ten zázrak zamotá hlavu.

Třeba takovému sv. Matoušovi. (Zatím teprve výběrčímu daní.)

Kdysi dávno jsem slyšela, že křesťanská trojice je i láska, naděje a víra. O té další Trojici jsem nevěděla dlouho nic. Do kostela jsem jako malá nikdy nechodila, rodina křesťanská nebyla a Bibli jsem si půjčila na ZŠ od kamarádky jen proto, že jsem si chtěla přečíst příběh o arše úmluvy, o které byl můj oblíbený film – Dobyvatelé ztracené archy. :-)

Ne všichni lidé jsou optimisté, ale všichni lidé mohou v sobě pěstovat naději.

Ne každý člověk musí mít nutně víru v Boha (ať už jakéhokoliv), ale všichni v sobě mohou pěstovat víru v to, že bude zase dobře. 

Víra nemusí být jen víra v nějaké články víry. Víra může být i ona důvěra, která je jedním ze základních témat týdnů elementu VODA. Bez důvěry/víry, nás totiž pohltí strach.

Nábožensky založení lidé se často dohadují o tom, co je důležitější – víra, nebo skutky? Co je to, co vás spasí? Odpovědi se různí, ale fakt je, že víra umí inspirovat ke skutkům – a ty pak dokonce i k zázraku, kterého se vám dostane.

Šimon šel lovit navzdory tomu, že neměl šanci ulovit dost na to, aby dluh splatil – a proto se mu v sítích nakonec objevil zázrak.

 

POCHYBOVAČNÝ TOMÁŠ

Continue reading „KDYŽ JDE REPUTACE DO KOPRU (The Chosen S01E05)“ →

Nezařazené, SHRNUTÍ ROKU

CO MI PŘINESL LEDEN-ČERVEN 2025?

Pojďme se tedy podívat, jaký byl ten rok 2025. Navázal nějak na základnu zkušeností a zážitků minulých let, o které jsem psala v minulém článku?

Pokračovala jsem s angličtinářským projektem ANGLIČTINA JINAK? Co ten nový desetitýdenní jarní projekt o vnitřní svobodě a růstu? A co Tao-te-ťing a čínština?

Využila jsem nějak informaci o mém vědomém a nevědomém Slunci z Human Design? Využila jsem nějak Jungovu aktivní imaginaci a práci s archetypy po loňském roce Archetypu? Co práce s emocemi a využití jejich energie?

Myslím si dál jako Mackbeth, že život je žvást idiota, hluk a vřava, která neznamená nic? Byla jsem na dalším vipassanském pobytu? A co mi dal? A využívám nějak ono vnímání B. Kastrupa o povaze světa i nás? Pomohlo opravdu ITZY’S Imaginary World? A vytáhla jsem ten rok svůj nový mazací plánovač? :-)

 

LEDEN

Jak už to tak bývá, v lednu má člověk různé představy o tom, jak bude všechno jinak a lepší. :-)) Já měla představu, že sice nebudu dál provázet lidi ročním projektem STROM ŠTĚSTÍ e-maily, ale že to přenesu do FB skupiny a pokusím se ji oživit. Začalo to lednovou snahou natočit krátké video.

Točila jsem ho venku na procházce několikrát. A vždy někde v půlce mi mobil hlásil, že už nemá paměť. Mazala jsem, co nebylo potřeba, ale mobil byl ochotný natočit ještě méně. A ta postupně vkrádající se zima….

Takže video nevzniklo, FB anketa se k moc lidem nedostala a od svého nápadu jsem postupně upustila. Proč dělat něco, co se k téměř nikomu stejně nedostane. Každopádně v průběhu roku jsem témata přenesla do databáze, kde si je může přečíst lidí víc.

Dala jsem si free trial na VIDIQ, což je služba, která pomáhá s videi na youtube. Měla jsem představu, že budu víc točit. No, nenatočila jsem na youtube nic, byť jsem doma vyzkoušela novou kameru. Navíc jsem zapomněla free trial zrušit a ještě pár měsíců platila za něco, co mi bylo k ničemu.

Veskrze úspěšný leden. :-) Continue reading „CO MI PŘINESL LEDEN-ČERVEN 2025?“ →

Nezařazené, Odvážný blog - STRACH MÁ VELKÉ OČI

MOTIVACE ANEB NASKOČIT NA VLNU

V neduálním světě se motivace někdy těžko hledá.

V neduálním světě je totiž dost neuchopitelné, co je vlastně pozitivní, a co ne. Jenže motivace právě na rozlišování toho, co považujete za žádoucí a nežádoucí (libost/nelibost) běžně závisí.

Kde tedy sebrat motivaci, když to, co vás dosud přitahovalo, už pro vás ztratilo sílu vás pohnout k činu?? 

O klasické motivaci mluvím ve svých e-knihách jako o technice cukru a biče. Když ti slíbím odměnu, uděláš to? Nebo alespoň když ti budu vyhrožovat trestem?

U malých dětí to obvykle funguje krásně, ne nadarmo se tenhle přístup přenesl do škol a do klasického známkování. Když děti přesvědčíte, že jednička je žádoucí a pětka nežádoucí (a kdo ví, doma to s sebou přináší i nějaké další odměny a tresty), motivujete (přimějete?) je se učit.

Je to taková klasická vnější motivace. Jenže se o ní ví, že není úplně ideální.

Vnitřní motivace ale není o nic lepší, pokud si jen vnější cukr a bič vyměníte za ty vnitřní.

Schválně – až půjdete něco dělat, položte si otázku: „Proč to dělám? Chci skrze to něco? Případně čemu se chci vyhnout?” Jaký cukr si slibujete a jakým bičem nad sebou práskáte, kdyby se vám to nepodařilo?

 

NIC NECHCI A NIČEHO SE NEBOJÍM

Okamžik, kdy vstoupíte do hájemství neduality, poznáte velmi snadno. Překvapí vás pocit, že vlastně nic nechcete, a že se ničeho nebojíte. A je to nádherný pocit!

Pocit naplnění a spokojenosti.

Pocit jistoty a bezpečí.

Ale zároveň vás najednou nic nepohání dál. Continue reading „MOTIVACE ANEB NASKOČIT NA VLNU“ →

ČCHI KUNG, Nezařazené

JE ČCHI KUNG SPORT ANEB KONTROLA Z ŽIVNOSTŇÁKU….

TJsem zvyklá nezapadat do kolonek.

Ne nadarmo se můj úplně první online kurz (měsíční průvodce zdarma mou první e-knihou) jmenoval Mimoňská cesta do Jiného světa. :-) Ale i tak nebylo uplynulých pár měsíců lehké období. Období, kdy jsem řešila kontrolu ze živnostenského úřadu. Narazili na neznámé slovo – čchi kung.

Byla jsem si jistá, že mám vše v pořádku. Ukázalo se ale, že úřad se na pár věcí dívá jinak. A tak nade mnou visela docela tučná pokuta, která by nejspíš mé pidi podnikání téměř na úrovni dobrovolnické činnosti zlikvidovala.

No ano, poslední dobou se věnuji spíš vlastnímu osobnímu a duchovnímu rozvoji než podnikání.

Opřela jsem se místo marketingu a kurzů do rozplétání zádrhelu, který mě už delší dobu drží, nepouští mě na mé cestě dál a nic z toho, co jsem za ty roky na něj už vyzkoušela, na něj neplatí.

I když musím říct, že líp vnímám, oč vlastně jde, a mám víc odvahy odevzdat se tomu, čemu je potřeba se pro cestu dál plněji odevzdat. Jen se přestat vzpouzet a rozhodnout se. To vždycky byla TA VÝZVA a k jejímu naplnění mám čím dál blíž. Ale čím blíž k ní nám,  tím větší protitlak vnímám.

Jenže pro autentičnost mé práce je zásadní tuto výzvu zvládnout. A je úplně jedno, že většině mých studentů nejspíš pro inspiraci stačí to, kde jsem teď, a kudy jsem se tam dostala.

 

JSEM VDĚČNÁ ZA TO, CO ZVLÁDÁM UŽ TEĎ – NEHROUTIT SE

Continue reading „JE ČCHI KUNG SPORT ANEB KONTROLA Z ŽIVNOSTŇÁKU….“ →

ČCHI KUNG, Nezařazené

Čchi kung jako cesta do Jiného světa

Už jsem na to myslela delší dobu. Připravit praktickou čchi kung cestu do Jiného světa pro nějakého nadšeného zájemce, nebo i menší skupinku.

Online je online. Má své výhody i své nevýhody.

Ale není nad osobní setkání. :-)

A stalo se!

A možná se budete moci ještě připojit ke skupince, nebo být tím jednotlivcem. :-)

 

ČCHI KUNG JE PRO MĚ V JINÉM SVĚTĚ ZÁKLAD A POMOC

Když jsem si před více jak 10 lety uvědomila, že i navzdory všem těm snům, které se mi kdy splnily (např. studium a život v Egyptě!, což byl můj sen od dětství), se necítím šťastná a spokojená, a vymyslela jsem si pro sebe roční projekt Absurdistán, netušila jsem, na jakou cestu se to vlastně vydávám.

Ale člověk má nakonec vždycky na vybranou – buď se bude snažit o něco, co ke štěstí nevede, nebo začne dělat to, co k němu vede. Obě cesty nejsou procházka růžovým světem, ale ta druhá má smysl a je nakonec rozhodně růžovější. :-)  Continue reading „Čchi kung jako cesta do Jiného světa“ →

Nezařazené, THE CHOSEN (1)

Křesťanství, nebo Kristus? A co Ježíš pravděpodobně řekl a co ne?

Když se řekne křesťanství, spousta nekřesťanů si představí církev, násilné obracení pohanů na křesťanství, hony na čarodějnice, křížové výpravy, zákazy potratů, nenávist vůči homosexuálům atd. atd. Určitě si ještě na něco vzpomenete. Církev a křesťanství má u mnoha lidí hodně černý škraloup.

Ale co Kristus? Koho doopravdy zajímá on?

Mně osobně rozhodně víc zajímá ten, od kterého to všechno historicky začalo, než ti, kteří z toho během tisíciletí něco udělali. Ať pozitivního, nebo negativního.

Jógíni, buddhisté a další možná narazili (podobně jako já) na to, jak moc jógu a meditace křesťané odmítají. Je to prý uctívání démonů a otevírání se démonům. Odvádí to prý od spásy, kterou přináší Ježíš Kristus. Přímá cesta do pekel.

Jenže kdykoliv mi někdo pošle objevné články na tato témata, zjišťuji, jak jejich autoři o daných praktikách vědí asi jen to, co jim řekl někdo, kdo o tom také nic moc nevěděl. Těch základních neznalostí! 

 

DUCHOVNÍ CESTA MÁ SVÁ RIZIKA, VČETNĚ KŘESŤANSTVÍ

Ano, duchovní cesta má svá rizika a já naprosto chápu křesťanskou obezřetnost. O rizicích probouzení kundalini nebo meditace se bohužel mimo terapeuty psychospirituálních krizí moc nemluví a ani se s následky neumí moc pracovat. A ano, je spousta lidí, kteří se rádi nechají zlákat k rychlému pokroku.

Ale i Jung by vám řekl – není dobré si zahrávat se stíny v nás. 

A i křesťanství už kolikrát vedlo k peklu na zemi

K řádění zla v podobě následovníků Krista. A mi nedá než se ptát – jak se do nich to zlo dostalo, když jejich víra i praxe byla obrácena k Bohu Bible? Že by křesťanství nebylo od Boha, jak tvrdí muslimové? Svatá Trojice je pro ně pohanský polyteismus a přímá cesta do pekel…

Nebo je to jen tím, že lidé nechápali Ježíšovo poselství a upravili si ho k obrazu svému? Vždyť i Ježíšovi učedníci mu často vůbec nerozuměli, ačkoliv mu byli nejblíž. Nemusíte ani číst Bibli, stačí se podívat na pár dílů seriálu The Chosen – často se hádají a nic nechápou. :-)

 

JE JEŽÍŠ KRISTUS VŮBEC HISTORICKÁ OSOBNOST?

Prý ano. Máme k tomu historické doklady od Římanů (např. Tacitus) i Židů (Josephus). Oba již z prvního století. Takže není možné, že by jejich zprávy o ukřižování byly ovlivněné křesťanskou vírou. Spíš naopak. Křesťané byly v té době pronásledováni a byli císařem Nerem obvinění i ze založení požáru v Římě (64 n.l.).

Já si ale dlouho myslela, že Ježíš Kristus je spíš legendární a symbolická postava. Historický příběh o někom, koho ukřižovali a on si vstal z mrtvých, mi rozhodně nepřišel historický. A po nějakých důkazech jsem ani nepátrala. Vždyť určitě žádné neexistují, že. :-)

Ale fakt je, že když jsem do toho začala šťourat a říkat si, jak někdo něčemu tak praštěnému může věřit, začaly se dít věci.

A já se najedou ocitla v Izraeli na místech, kudy Ježíš Kristus podle Bible chodil.

Bylo to v době studií v Káhiře, moc peněz jsem neměla a většinu pobytu v Izraeli jsem měla téměř zdarma.  Známí známých. V podstatě bohatí izraelští Arabové.  (Ano, v Izraeli žijí arabští Izraelci, nejen Židé. Je jich prý kolem 20%. )

Můj dobrý egyptský známý totiž věděl, co se mi honí v hlavě. A ačkoliv byl muslim, nechtěl ze mě mít muslimku. Jen mě poslal do Izraele a do kláštera sv. Kateřiny na Sinaj, abych navštívila mluvící keř. Věřil, že mě to změní.

A ano, změnilo. Ne ten mluvící keř, ale putování po Ježíšových stopách.

Neoslovilo mě tehdy křesťanství a nestala se ze mě křesťanka. Ale oslovil mě Ježíš sám na místech kde žil, dělal zázraky, zemřel a pak se i zjevil svým učedníkům. Všechna ta místa jsem měla možnost díky dobrým lidem navštívit.

Asi není divu – každý možná nějak vycítil, co hledám, a měli potřebu pomáhat. :-)

 

JEŽÍŠ JAKO PROROK ISLÁMU

Ježíš je ostatně i prorok islámu. Jen pro ně není Bůh, nezemřel na kříži a rozhodně nevstal z mrtvých. A je pro ně muslim (protože se odevzdal Bohu).

Muhammad ale podle mě moc nevěděl, co Ježíš vlastně učil.

Nebo mu to nebylo vhod.

Odpustit Mekkáncům? Nastavit druhou tvář?

Odolat svodům a nesnažit se nastolit vládu Boha na zemi?

Vždyť už šest let po Muhammadově smrti muslimové táhli ještě dál, než on, a dobyli Jeruzalém! To je jako bychom se rozhodli, že vytáhneme z Prahy a dobudeme Paříž! A ještě kus kolem! Byl to ale chytrý tah. Jak jinak si zajistit, že islám bude opravdu stát na základech judaismu a křesťanství, sdílet nejen jejich proroky, ale i svatá místa. Problém je to ale dodnes.

Tehdy mě ani moc nezajímalo, co je na těch všech biblických příbězích historického. V Izraeli něco takového neřešíte, protože tam na něj a na biblickou historii narážíte na každém kroku. Míchají se vám tam archeologické objevy potvrzující existenci židovskeho Chrámu s místy, které se tradičně připisují Ježíšovu pobytu. Co je historie a co je legenda?

Bazilika nad údajným Ježíšovým hrobem tam stojí už od dob svaté Heleny (4. století), kterou k ní dovedla tehdejší křesťanská komunita. A podle nejnovějšího archeologického výzkumu na daném místě je dnes ještě mnohem pravděpodobnější, že místo odpovídá popisu v Evangeliích. A o prapodivném Turínském plátně už jsem také psala.

 

CO JEŽÍŠ KRISTUS DOOPRAVDY ŘEKL?

Continue reading „Křesťanství, nebo Kristus? A co Ježíš pravděpodobně řekl a co ne?“ →

Nezařazené

ŠPANĚLSKO A MADRID JINAK (MEDITATIVNĚ)

Roky jsem strávila v cizině tak nějak jinak, než je běžné. Ne jako turista, ani krátkodobý, ani dlouhodobější. Vždycky jsem chtěla mít blíž k místním než k turistům. A tak jsem v cizině žila jako student, nebo jako průvodce. Nebo posledních pár let jako účastník vipassanských meditačních kurzů. A  tak letos jsem si pro svůj kurz vybrala Španělsko.

Ve Španělsku jsem již byla mnohokrát právě jako turista – Lloret de Mar, Malgrat de Mar, Barcelona. S dcerou a s matkou jsme tam vyrážely k moři. Klasika – hotel, all inclusive, moře, občas nějaký ten výlet, aquapark a tak. Jednou jsem Španělsko navštívila sama jako student – vyrazila jsem na týden na jazykový kurz španělštiny do Granady. A cestou se stavila v Málaze, Seville a Nerje.

Letos jsem měla v plánu navštívit cestou Madrid.

A využít odvozu, který meditační centrum z Madridu organizuje.

 

 ŠPANĚLSKO ŠPANĚLSKY

Není nad to, když se v cizině domluvíte. To asi víte. Mnohdy stačí angličtina (ale mnohdy nestačí ta úroveň angličtiny, kterou Češi umí). Ale mně se poslední den v Madridu velmi hodilo, že jsem před odjezdem opakovala španělštinu! Jinak nevím, nevím…

Ale k tomu se ještě dostanu. :-)

Místní vás berou úplně jinak, když se snažíte mluvit jejich jazykem. I když s chybami a velmi jednoduše (má španělština není rozhodně oslnivá, ale na docela slušné dorozumění stačí.) A z návštěvy cizí země také máte mnohem víc!

Baví mě poslouchat hlášení v metru. Odposlouchávat od Španělů, co říct, když se potřebujete v metru dostat k východu. Baví mě prohodit s místními pár slov (jako když paní ke své známé prohodila, že východ z výtahu bude na druhé straně a já automaticky zareagovala.) Nebo poslouchat výklad na výstavě komiksů (i když jsem mu rozuměla tak z poloviny).

A na samotném kurzu vipassany mi španělština umožnila posadit se k partě místních a rozumět, o čem si povídají, a občas na to, čemu jsem rozuměla, i reagovat.

Mluvit moc neumím, to jsem se neučila. Minulé časy si stále odmítám zapamatovat. Když jsem před odjezdem opakovala na Duolingu španělštinu, šlo mi hlavně o to zopakovat si slovní zásobu a gramatiku a rozumět jim, i když ty minulé a budoucí časy budou používat.

To mi k radosti úplně stačilo.

 

MADRID

Continue reading „ŠPANĚLSKO A MADRID JINAK (MEDITATIVNĚ)“ →

Nezařazené

JAK SI ZAMILOVAT MEDITACI?

Jeden z hlavních důvodů, proč jsem letos vyrazila na meditační kurz satipatthány a ne klasický 10 denní kurz vipassany, byl fakt, že ten kurz potřebuji jako podmínku pro 20 denní kurz. Další podmínkou jsou 2 hodiny meditace denně po 2 roky ještě předtím, než podáte samotnou přihlášku!

A já zjistila, že jakkoliv je pro mě 20 denní kurz už mnoho let velkým cílem a výzvou, na pravidelnou meditaci tato motivace loni nestačila. Už jen sednout si na hodinu a meditovat je výzva. (To ví každý, kdo si to kdy na vipassaně nebo jinde zkusil). Ale každý den? Dva roky? Ať se děje, co se děje?? Těžký, moc těžký.

I proto jsem na satipattánu letos jela – najít způsob, jak sama sebe k něčemu takovému konečně motivovat. 

Už jste někdy měli problém s motivací?

I když šlo o něco, co vás bavilo?

Osobně medituji ráda. Miluju ten pocit klidu, který mi v mysli obvykle zavládne. Ten pocit, že jsem to já, kdo rozhoduje o tom, jak se budu cítit, a na co budu myslet. Kdo by taky jel strávit 10 dní tím, že sedí na zadku a medituje, že?? :-)  

Ale pravidelná praxe doma?? 2 hodiny?

Chybí mi disciplína a disciplínu ostatně stejně považuju za hrubý nátlak. :-)

Ani k mytí rukou člověk žádnou disciplínu nepotřebuje.

Proč by ji potřeboval k očistě mysli a těla?? :-)

 

PRAVIDELNÁ HLUBOKÁ PRAXE

Continue reading „JAK SI ZAMILOVAT MEDITACI?“ →

Nezařazené

ŠPANĚLSKO A BONZÁCKÁ SATIPATTHÁNA (2. část)

Proč bonzácká, o tom byl 1. díl.  Proč Španělsko, o tom později. Teď se pojďme podívat blíž na to, proč byla satipatthána  pro mě zatím nejlepším mým kurzem (už sedmým!).

Všechny kurzy vipassany v tradici Goenky jsou v zásadě stejné. Liší se délkou a drobnostmi. Ať jedete kamkoliv, víte, jak to tam bude plus mínus vypadat, co budete plus mínus jíst, a co se tam bude dít. Já zatím absolvovala kurzy v České republice, v Polsku a ve Španělsku. Žádná velká překvapení. Alespoň na povrchu. Jinak byl každý ten kurz úplně jiný! (Viz přehled zkušeností v souhrnném článku zde.)

Co se ubytování týká, nejlepší je to samozřejmě v Polsku. Samostatné pokoje včetně sprchy a toalet pro všechny. I pro nováčky. Z haly do pokojů to můžete vzít přes les. :-) Nyní, když České dráhy zavedly rychlíky z Prahy do Wroclawi, je centrum mnohem dostupnější i pro nás, co nejezdíme autem.

Co se kurzů týká, pro mě osobně nejlepší, je teď satipatthána kurz.

 

SATIPATTHÁNA VS VIPASSANA

Goenka ve večerních videích (rozhodně méně zábavných než na klasickém desetidenním kurzu, ale občas jsme se přece jen zasmáli) říká, že je to totéž. Vipassaná (v překladu jasné vidění či vnímání) a satipatthána (v překladu ustavení všímavosti či bdělosti) mají v podstatě stejný cíl – dosáhnout hlubokého vhledu do tří základních charakteristik existence – pomíjivosti, neuspokojivosti a neosobnosti. Máte v ní za úkol vnímat vyvstávání a zanikání jevů v lidském vnímání.

Podle Buddhy i podle Goenky je toto jediná cesta ke skutečnému osvobození.

Vnímat ve vlastní žité zkušenosti (ne pouze intelektuálně) neexistenci toho Já, ke kterému se tak upínáme a které nám proto působí tolik utrpení. Znovu a znovu. To utrpení nekončí podle Buddhy smrtí, pokračuje dál.

Takříkajíc – po smrti koleje nekončí, jede se dál. Jen ten vlak vypadá o něco jinak.

Běžně se ale mluví o meditaci vipassaná a o satipatthána sutta, což je sútra, která patří mezi základní buddhistickou literaturu (Tripitaka). Jde o jednu z Buddhových rozprav, tj. výkladů učení. Tato je o práci s myslí.

 

PROČ BYLA SATIPATTHÁNA NEJLEPŠÍ?

Continue reading „ŠPANĚLSKO A BONZÁCKÁ SATIPATTHÁNA (2. část)“ →