Skončil už pátý roční instruktorský kurz (září-červen). Můj první jako pravidelná součást instruktorského týmu.
Myslím, že chápu, proč si šéfíci přáli, abych ho absolvovala před lety sama jako student, i když orlí čchi kung už více jak 10 let sama učím na základě jiného certifikátu, který jsem od nich dostala. Vím díky tomu takříkajíc z první ruky, jak náročný a jak transformativní je. Vnímám ho nejen z té instruktorské polohy, ale i z polohy toho, kdo si tím vším sám prošel.
Vzpomněla jsem si tento poslední víkend na Goenku, mistra, který vedl desetidenní kurzy vipassany za svého života… a vede je ostatně i nyní po smrti. (Ano, všechno je možné. :-)) I z něj byla cítit podpora, pochopení, čím vším tam procházíme, soucítění. Protože sám si kurzem kdysi prošel. A chtěl hned 2. den odejít. (I já jsem na instruktorském kurzu kolikrát skřípěla zuby, do čeho jsem se to nechala zlákat.)
Roky jsem se instruktorskému kurzu hodně bránila, naskočila jsem až do třetího ročníku. Nechtěla jsem se znovu učit na testy, psát nějaké závěrečné eseje, být zkoušena, hodnocena a tak dále. Měla jsem toho za léta svých studií na VŠ (včetně doktorátu) už dost. Jenže ono to bylo všechno nakonec trochu jinak.
Teď navíc vidím, že fakt, že jsem to všechno absolvovala, má ještě další přidanou hodnotu, než jsem vnímala na konci svého vlastního kurzu. :-) Pochopení, soucítění, zkušenost. Ostatně už léta zjišťuju, že mi Život přihrává zkušenosti, které pak jako lektorka mohu předávat dál. Copak si mohu stěžovat?? :-)
CVIČIT ČCHI KUNG JE OBOHACUJÍCÍ
Už je to mnoho let, co jsem začala zkoušet různé druhy čchi kungu – pět elementů, 5 zvířat, pohyby na meridiány (podle knížek či DVD). Víc jak 20 let. Cvičila jsem i jako těhotná s partičkou, která mě vzala mezi sebe, když jsem se přistěhovala do Brna.
Stále na to vzpomínám a nedávno jsem si opět na tom samém místě krátce zacvičila. Tentokrát orlí čchi kung. Krásný výhled na město. Nikde nikdo. Je to jako byste se ponořili do světa, kde najednou přestane existovat čas. Všechno se zpomalí.
Orla v hnízdě jsem objevila na internetu, ale existovaly jen víkendové semináře na druhé straně republiky. A knížka. Podle ní jsem začala cvičit a když byly dcerce necelé 2 roky, rozhodla jsem se na seminář vydat. První víkend po letech jen sama pro sebe! Odvoz až z Prahy s dalšími lidmi.
NOVÁ PŘÁTELSTVÍ, NOVÉ ZÁŽIKY.
Na víkend jsem se tam vrátila ještě mnohokrát. Proč? Protože po víkendu jsem se cítila tak dobře! Protože jsem se díky němu naučila, co dělat, když mě péče o dceru unaví. Když mě něco rozčílí. A protože jsem se cítila tak dobře mezi lidmi, kteří na semináře jezdili. Rozuměli jsme si, byli jsme vyladění na stejnou strunu.
Cvičit čchi kung pro mě bylo najednou jako dýchat. Cvičila jsem snad každý den, když dcera spala, nebo když jsem měla chvilku. Začalo se rozvíjet něco, co jsem předtím ani s lety jiného čchi kungu nezažila. Vnímala jsem, že nestojím na místě (i když jsem stála v postoji :-)), ale že se posouvám, rozvíjím.
A mohla jsem s malou dcerou i meditovat, protože druh orlí meditace můžete provozovat i s malými dětmi okolo. Jde jen o bdělost a můžete být bdělí vždy, když chcete. Nic vás nemusí vyrušit. Jste stále stejně bdělí, při meditaci, při odpovídání na všetečné otázky… a o to jde.
Nejde o únik do lepších světů. Objevujete je v sobě tak, jak jste.
VYHODIL MĚ
Continue reading „ČCHI KUNG OREL V HNÍZDĚ – INSTRUKTORSKÝ KURZ“ →