(Úvodní část k cyklu je ZDE. Najdete tam i odkazy na materiály, včetně čínských, do kterých se na mnoho týdnů chystám ponořit. A vnést díky nim ducha tao do svého života. Doufám, že se vám cyklus bude líbit a třeba vás inspiruje k bližšímu seznámení s Tao-te-ťingem, tou nevyčerpatelnou studnou moudrosti. A možná i k ponoru do ní. Různé české překlady všech kapitol najdete ZDE.)
O jin a jang jsem už mnohokrát slyšela (a nejspíš i vy). Byly také tématem druhé kapitoly (viz Jin, jang a wu-wei neboli to, co lidem motá hlavy). Ale jak ostatně zaznělo v podnadpisu onoho článku, jin a jang v sobě umí skrývat různá překvapení.
Ano, vím, že jin je obvykle přisuzována ženská charakteristika a jang mužská. Ano, všichni víme, že ženy jsou prostě jiní než muži :-) Že někdy máme pocit, že stojí proti sobě – vzájemně si vzdálení, nepochopitelní, nebo naopak až bolestně blízko plní konfliktu až nenávisti.
Ale nebyla již řeč o tom, že jin a jang nestojí v taoismu proti sobě, ale že se vzájemně doplňují? A také že jin přechází v jang a jang přechází v jin? A že každé jin v sobě obsahuje světlou tečku jang a každý jang v sobě obsahuje tmavou tečku jin?
Posvátné ženství
Nejsem typ pro ženské kruhy, bohyně apod., ačkoliv chápu potřebu žen se napojovat na ženskou energii, probouzet ji v sobě a posilovat. A jsem vlastně ráda, že ženské a mužské kruhy vznikají i jako určitá podoba vnitřní terapie ženství i mužství. Žena a muž jsou totiž víc než jen společenské role nebo stavba těla. Mnohem víc. A jen málokterá žena a muž v historii nebyli zraněni ve svém skutečném ženství či ve svém skutečném mužství, ať už je to cokoliv :-)
Současná doba s sebou v tomto ohledu přináší spoustu otázek a hledání sebe sama. Znáte to – ženy v mužském těle a muži v ženských tělech. Jsou lidé, kteří říkají, že se náš svět řítí do neštěstí, když máme najednou přes padesát „pohlaví” (či spíš gender, protože anglické gender není fyzické pohlaví, to se označuje slovem „sex”.)
Já si spíš myslím, že ze spousty zmatku vyrůstá uvědomění, že sice máme jin a jang (ženu a muže), ale že tady jde o víc než jen o fyzično. A držet se zuby nehty fyzična v době, kdy se čím dál víc ukazuje, že o hmotě vlastně vůbec nic nevíme, už dávno není moudré.
Otázka spíš zní, kolik v sobě kdo máme té vodní jemné absorbující jinové energie a té ohnivé tvrdší jangové energie projevující se víc navenek a jak jsou v nás tyto energie namíchané.
A protože mě nikdy ženské kruhy apod. osobně nelákaly, s manželem typické žensko-mužské spory vůbec neřeším a v ženském kolektivu se pohybuji snad odjakživa a mimo ty tvrdé obory, kde ženy musí přejímat tvrdé způsoby mužů, samotnou mě překvapilo si uvědomit, jak moc je Tao-te-ťing vlastně proženský! Není teistický, nemluví tedy o Bohyních. Ale yin je zde posvátné ženství, tajemné lůno života.
Brána života
Na tom, že Tao-te-ťing je velmi proženský, či řekněme raději velmi pro-jin, se ve svých komentářích shodují jak Derek Lin, tak Bruce Frantzis. Na rozdíl od spousty jiných náboženských směrů je pro Tato-te-ťing základem života ženská jinová energie.
Jangová energie je velmi nápadná, její projevy není možné přehlédnout. Ale taoismus se kloní k té tajemné téměř nepostřehnutelné energii jinové. A protože jin se již ze své podstaty nestaví tak do popředí jako jang a hůře se její povaha popisuje, mluví se spíš než o jin o ženě a její tvořivé schopnosti :-)
V 6. kapitole Tao-te-ťingu se hovoří o gu shén, o duchu údolí. Ono údolí pak Derek Lin popisuje jako prázdné (jako šálek), rozměrné a vyživující. O prázdnotě již byla řeč a i zde se jedná o onu užitečnou prázdnotu, kterou je možné zaplnit. Je otevřená čemukoliv, co se může objevit (zrodit). Podobně jako je otevřený ten, kdo pěstuje tao. Ono údolí je ale nejen prázdné, ale i rozlehlé a může tedy pojmout cokoliv. Podobně jako je i ten, kdo pěstuje tao, otevřený nejrůznějším názorům. A podobně jako je údolí využivují a pečující, i ten, kdo pěstuje tao, pečuje o druhé i životní prostředí kolem sebe.
Jak už bylo mnohokrát řečeno, Tao-te-ťing nestačí jen číst :-)
Tao-te-ťing vnímá ženskou jinovou energii jako důležitější než tu mužskou, protože ona je prvotním zdrojem života. Ještě než se objeví onen jagnový záblesky touhy po manifestaci, je zde prostor, který jej může absorbovat.
Derek Lin konstatuje, že muži jaksi intuitivně ženy chrání, aby život mohl dál a dál růst. Je zvláštní vnímat, jak se tato role ženy v tradičních náboženských systémech vždy uznávala, i když pro nás ženy možná trochu tvrdým (jangovým) přístupem. Podrobit, provdat, zavřít, zakrýt. Z ochrany se často stala klec, někdy podobná spíš tvrdému vězení, někdy pozlacené kleci, nebo domácímu vězení.
Každý člověk je branou života, nejen žena
Ale Derek Lin dál říká, že moudrost Tao-te-ťingu může aplikovat kdokoliv, kdo chce kultivovat tao. I muž v sobě může vidět jinové kvality, protože jin přece nikdy nestojí proti jang odděleně. Tělo každého člověka může být považováno za ono „údolí” a duše každého člověka za „ducha” údolí. Každý člověk může být otevřený a pečující, byť žena má k této jinové kvalitě přirozeně přístupnější cestu.
Ale pokud si uvědomíme, že podstata naší mysli je oním prázdným prostorem, který neustále rodí ideje, máme vždy otevřenou cestu k tvoření, manifestaci a změnám. Tao je kreativní a každý člověk, který žije v harmonii s tao, může být také.
Tao-te-ťing zajímá ona geneze (vznik) života. Jak už bylo řečeno v minulém článku („Život není žádný lidumil“), v taoismu se dají najít směry řekněme magické, které své poznání k využívaly k manifestaci toho, co si přály. A pak směry řekněme spirituální, kterým šlo spíš o to nenechat se tím manifestovaným polapit.
Jangové projevy tvoření jsou zjevné, ale taoismus zajímá to, co tomu všemu předchází. Ono tajemné jin. A toto Velké Jin je někdy synonymem tao. Ono kontinuum. To, co nemá ani začátek, ani konec.
Jin působící bez úsilí
Jangová síla je ta, která jedná tvrdě a vynakládá spoustu úsilí na to, aby něco vykonala. Je to ta energie nebes a o nebeských bozích toho víme v naší západní kultuře hodně. Síla, tlak, úspěch, vítězství, výkon. Odměna a trest. Je nám to tak důvěrně známé, že?
Jinová síla je ta jemná, vodní, působící sice dlouhodoběji, ale bez úsilí. Má velkou výdrž. Pohanští bohové země a přírody, jako by stály v opozici, ale opravdu jsou jako ti jinoví v opozici?? Pokud se dokážeme naladit na onu jinovou sílu, nalezneme způsob, jak jednat bez úsilí. A v našem přejangovaném západním světě je zvyšující se důraz na jin velkým plus. Ostatně neplatí snad, že přílišné jang se překlopí nakonec v jin??
Jako by ale v komentářích k 6. kapitole Tao-te-ťingu nezaznívalo, že ačkoliv se Velkému jin někdy říká tao, tao je neduální. Je mimo dělení na jin a jang. Je určitým paradoxním propojením jangové i jinové síly. Ale jak již kdysi zaznělo – mnohem snadněji se to dělá, když si uvědomíme, že nestojí odděleně proti sobě.
Chcete opět nějaký úkol na tento týden?
- Tentokrát se tedy zaměříme na onu jinovou a jangovou energii. Učte se je vnímat kolem sebe (a v sobě) :-) Jemnou, poddajnou, přijímající, otevřenou, pečující. Tvrdší, vyhrazující si hranice, akčnější. Klidnou jinovou. Živější jangovou. Můžete ji vidět všude kolem sebe. Můžete vnímat, jak ráno roste ta jangová a k večeru zas ta jinová. Můžete žít v souladu s ní. A můžete ji samozřejmě nacházet i v sobě. Máme v sobě obě polarity, jen na tu jednu obvykle zapomínáme. Budeme se postupně učit je propojovat :-)
Další kapitolu, o tom, jak se vzdát sám sebe a zároveň být sám sebou, najdete ZDE.
Pokud chcete dostávat kapitoly Tao-te-ťingu rovnou do svého mailu, můžete se přihlásit ZDE.
Článek je součástí ročního cyklu. Pokud nechcete propásnout články věnované dalším kapitolám a nechcete myslet na to se na blog vracet:
- můžete dát like mé FB stránce ZDE (FB vám dá možná o článku echo :-).
- můžete se přihlásit k odběru článků do mailu ZDE. (Pak nepropásnete žádný, jen se třeba mohou někdy skrývat v Hromadných a tak). Tato verze má i výhodu v tom, že pokud se přihlásíte do konce roku 2019, přijdou vám i články z projektu DEVATENÁCTKA o 50 absurdních způsobech, jak se si sami šlapeme po štěstí, který v roce 2019 končí. A jako dárek na konci roku i souhrnná PDF série všech padesáti absurdních hříček :-)
- překlady Tao-te-ťingu najdete ZDE. (Doma mám překlad Berty Krebsové, který je ostatně považován za jeden z nejlepších.)