Tao-te-ťing (18) – proč jsme zavaleni byrokracií?

Hlavním tématem 18. kapitoly Tao-te-ťingu je postupný rozpad přirozeného řádu (tao) a co to pro nás znamená. Tao je sice neměnné, ale když nám mizí ze života (zapomínáme na ně a neřídíme se jím), objevují se povrchní vztahy i povrchní morálka. Civilizace upadá a to, co je pro lidi řídícími se tao zcela přirozené, musí vynucovat pravidly a zákony. A jsme pak zavaleni byrokracií.

Je to jedna z nejznámějších kapitol, protože přichází z myšlenkou, která je pro spoustu lidí nepochopitelná – to, co považujeme za ctnosti (přívětivost, spravedlnost, inteligenci, loajalitu) totiž spojuje s úpadkem!

Jak uvidíme dál, ne všichni překladatelé proto text vnímají stejně.

Pojďme se zase podívat na podrobnější rozbor celé kapitoly. 

Vycházím z čínského originálu, českých i anglických překladů a různých výkladů. Včetně mého. :-) Zajímá vás, co všechno nás starobylá moudrost Tao-te-ťingu může naučit o spokojeném životě v souladu s naší přirozeností?

Přihlaste se k odběru celé série Taoistické moudrosti.

Odkaz najdete na konci článku. :-)

I s praktickým úkolem na tento týden. :-)

 

MŮŽE TAO VŮBEC MIZET?

Už víme z předchozích článků/kapitol, že tao je pojem, který není lehké pochopit. Někteří ho dokonce připodobňují západnímu Bohu! Ne v jeho vtělení do Krista, ale v jeho transcendentální podobě, která uniká popisu a lidské mysli celkově. Je věčný. Neměnný.

Jak by tedy takové tao mohlo mizet?

A tak Sehnal k celé 18. kapitole ve svém výkladu přistupuje tak, že tady nejde o tao jako takové, ale o správný způsob vládnutí.  Ne o kosmický princip, který nemůže zmizet.

A tak jak už to u Tao-te-ťingu chodí, různí komentátoři ho vnímají spíš jako politický text, a jiní šířeji. Což se pak odráží i v různých překladech. Protože jak jsem se učila na překladatelství, každý překlad je nakonec silně ovlivněn interpretací překladatele….

A někdo do svých překladů vnáší interpretací více (např. Wayne) a někdo méně (Lin, Krebsová).

A u někoho už bych řekla, že je to spíš parafráze, navíc neopírající se o originál, než překlad (Horák).

A Bruce? Ten na konci 18. kapitoly hodně odbíhá od převažující interpretace (a hodně mě tím překvapuje) – podle něj je objevení loajálních ministrů znak návratu tao. Okamžik, kdy chaos je už takový, že si vyžaduje změnu. Pro ostatní je to jen další z příznaků ztráty kontaktu s tao a tato loajalita je jen umělá.

 

TAO-TE-ŤING JE JAZYKOVĚ NEUVĚŘITELNĚ KRÁSNÝ

Continue reading „Tao-te-ťing (18) – proč jsme zavaleni byrokracií?“

Tao-te-ťing (9) – kolik je pro vás dost?

(Tao-te-ťing (9) je součástí cyklu článků o této více jak 2000 let staré knize. Úvodní část cyklu je ZDE. Najdete tam i odkazy na materiály, včetně čínských, do kterých se chci zase každý týden nořit.  A vnést díky nim ducha tao do svého života. Doufám, že se vám cyklus bude líbit a třeba vás inspiruje k bližšímu seznámení s Tao-te-ťingem, tou nevyčerpatelnou studnou moudrosti. )

 

PŘESTAŇ VČAS

Tak nazval 9. kapitolu ve svém překladu Viktor Horák. Je kratičká a jejím hlavním tématem je, řekla bych: „Všeho moc škodí.” Typický taoistický přístup, pro který je důležitá i má oblíbená zlatá střední cesta.

Ani moc, ani málo.

Zajímavé je, že zrovna včera jsem otevřela na FB v jedné podnikatelské skupině debatu o tom, co je vlastně dost. Co nás uspokojí. Mluvilo se o částce vydělané za leden a mé číslo bylo tedy výrazně menší (o nulu) než číslo ženy, která sdílela své úspěchy a zamyšlení. Když jsem to tak četla říkala jsem si z legrace:

S mým mindsetem musí být něco zaručeně špatně, že jsem spokojená s takovým málem, zatímco ona zvažovala, jak své podnikání nastavit jinak, aby byla spokojenější. 

A kdo ví, možná i je. :-) Rozhodně není pro podnikatele od věci zvažovat, jak své podnikání nastavit tak, aby byl člověk spokojenější. Naše dost je pro každého jinde – nejde ani o tu částku, jako o onen vnitřní pocit. A v tom jsem jí musela dát za pravdu. A v tom mi dává za pravdu i Bruce Frantzis při výkladu 9. kapitoly Tao-te-ťingu.

Nejde o částku, ale o to, jestli k ní člověk není připoutaný a neodvozuje z ní svou hodnotu nebo úspěšnost.

 

DUCHOVNÍ CESTA A PENÍZE

Zajímavý byl i dovětek, že: „V mém osobním světě se duchovní cesta a peníze nevylučují.”

No, navzdory zdání ani v tom mém ne. :-) Continue reading „Tao-te-ťing (9) – kolik je pro vás dost?“

Tao-te-ťing (6) – Mystická žena

(Úvodní část k cyklu je ZDE. Najdete tam i odkazy na materiály, včetně čínských, do kterých se na mnoho týdnů chystám ponořit.  A vnést díky nim ducha tao do svého života. Doufám, že se vám cyklus bude líbit a třeba vás inspiruje k bližšímu seznámení s Tao-te-ťingem, tou nevyčerpatelnou studnou moudrosti. A možná i k ponoru do ní. Různé české překlady všech kapitol najdete ZDE.)

O jin a jang jsem už mnohokrát slyšela (a nejspíš i vy). Byly také tématem druhé kapitoly (viz Jin, jang a wu-wei neboli to, co lidem motá hlavy). Ale jak ostatně zaznělo v podnadpisu onoho článku, jin a jang v sobě umí skrývat různá překvapení.

Ano, vím, že jin je obvykle přisuzována ženská charakteristika a jang mužská. Ano, všichni víme, že ženy jsou prostě jiní než muži :-) Že někdy máme pocit, že stojí proti sobě – vzájemně si vzdálení, nepochopitelní, nebo naopak až bolestně blízko plní konfliktu až nenávisti.

Ale nebyla již řeč o tom, že jin a jang nestojí v taoismu proti sobě, ale že se vzájemně doplňují? A také že jin přechází v jang a jang přechází v jin? A že každé jin v sobě obsahuje světlou tečku jang a každý jang v sobě obsahuje tmavou tečku jin?

 

Posvátné ženství

Nejsem typ pro ženské kruhy, bohyně apod., ačkoliv chápu potřebu žen se napojovat na ženskou energii, probouzet ji v sobě a posilovat. A jsem vlastně ráda, že ženské a mužské kruhy vznikají i jako určitá podoba vnitřní terapie ženství i mužství. Žena a muž jsou totiž víc než jen společenské role nebo stavba těla. Mnohem víc.  A jen málokterá žena a muž v historii nebyli zraněni ve svém skutečném ženství či ve svém skutečném mužství, ať už je to cokoliv :-) Continue reading „Tao-te-ťing (6) – Mystická žena“