V minulém článku jsem psala o tom, že Turínské plátno (Ježíšův rubáš) je záhada i pro současnou vědu. Poslední datování ho dokonce posunulo do období Ježíšovy smrti! Tohle překvapivé zjištění a také velikonoční vzpomínky na můj pobyt v Izraeli na místech ukřižování mě inspirovalo napsat tento článek.
Učil už Ježíš neduální vnímání?
Vás možná Ježíš nezajímá. Pro většinu ateistů je to buď úplně nezajímavé jméno, které se vynoří kolem Vánoc a Velikonoc, a pak zas zapadne, nebo je to legenda. Já to tak dlouhá léta také vnímala.
To druhé nejspíš do napsání minulého článku. :-)
Ježíš pro mě byla v podstatě postava, u které mi bylo jedno, zda je historická, nebo ne. Byl pro mě symbolem. (Asi víte z mé knížky Žít je umění milovat, že symbolické vnímání je mi vlastní??). Ani za studií religionistiky jsem neřešila Ježíšovu historičnost.
HISTORICKÝ JEŽÍŠ A OSOBNÍ JEŽÍŠ
To až později mi došlo, že historici (i nekřesťanští) se v podstatě shodují na tom, že opravdu osoba jménem Ježíš existovala a že byl za vlády Piláta Pontského ukřižován. (Ale vlastně mě to moc nezajímalo. :-))
Historici vycházejí kromě křesťanských dobových pramenů i z těch pohanských a židovských.
Křesťany ale zajímá spíš Ježíš z Nového zákona. A Muslimy zase Ježíš z Koránu. (O tom jsem se za studií religionistiky taky něco dozvěděla.) Muslimové nevěří, že byl ukřižován. Bůh prý zařídil, že to jen tak vypadalo. Hmm. Ježíš pro Muslimy není Bůh. (Ten je totiž jen jeden a Trojici chápou jako tři bohy).
A když jsem teď objevila seriál The Chosen o Ježíši a jeho učednících, znovu vidím, proč se tady u nás tak opovrhuje církvemi. Protože mezi křesťany se strhla hádka o tom, jestli Ježíš v seriálu je dost biblický! A jak si může autor vůbec dovolit vsouvat do seriálového příběhu něco, co není v Bibli!
Osobně myslím, že biblické příběhy mají svou sílu.
Ale mnohem silnější je osobní zkušenost.
Ta má je přímo z Izraele a je neduální…