Každému ukázal rok 2020 jinou tvář. Pro každého z nás byl výzvou a každý z nás se jí postavil různě. Někomu rozdal hodně náročné karty, se kterými se hodně blbě hraje a ještě hůř vyhrává. Někdo měl v ruce trumfy a teď třeba i slaví. Ale berme v úvahu, že je to jen jedna hra, jeden rok. Nakonec jde o něco jiného než o výhry. Jde o transformaci.
Tenhle článek je o tom, jakou tvář ukázal rok 2020 mně, jak jsem se k jeho výzvě postavila já a co všechno ve mně proměnil. 18. března jsem jako podporu všem potřebným založila FB skupinu Využijme Káčko (koronavirus) užitečně – byl to jen kec, nebo se to fakt dalo?? :-)
Na konci každého roku jsem zvyklá dělat shrnutí a dávat roku nějaký symbol. Jak možná víte, miluju symboliku. Dokáže jedním obrazem zahrnout vše zásadní.
Uplynulé roky se nesly v duchu Daru, Sněženky nebo Spiritu. Rok Freddyho Krugera z Noční můry v Elm Street už tu taky byl. Vzpomínám si na něj velmi dobře – to byl ten rok, kdy jsem měla pocit, že když se neproberu, tak mě to rozsápe. Takže rok 2020 nemohl už přijít s ničím moc překvapivým. A za to jsem svým ročním projektům STROM ŠTĚSTÍ fakt vděčná…
Letošní rok jsem symbolicky pojmenovala rokem Fraktálu.
Proč? To se dočtete ke konci článku. Ke čtení si letos můžete pustit mou oblíbenou skladbu ze seriálu Made in Abyss (Vyrobeno v Propasti). Jde, opět symbolicky, o hudební doprovod závěru celého seriálu, kde se jako divák můžete ohlédnout za tím vším, co hlavní představitelé na cestě dolů Propastí už prožili. A že to občas bylo nečekané, děsivé, bolestivé i smrtelné podobně jako rok 2020. A zároveň se na konci ohlédnete za tím, co vás hluboce zasáhlo, a vydáte se dál. Hlouběji. Zvědavě, odvážně. I když víte, že ještě není všemu trápení konec.
Myslím, že článek přečtete rychleji, než hudba dozní. Ale třeba si ji budete chtít poslechnout až do konce a číst zvolna…
VZPAMATUJME SE… SLUNCE STÁLE ZÁŘÍ…
Tak jsem letos nazvala dvoudílný článek, který snad i někoho povzbudil. (I když naše představy bývají hodně zažrané a jen tak se nás nepustí.) Psala jsem v něm mimo jiné, že tahle hra už je rozehraná a každého nějak zasáhne.
Nemůžeme ovlivnit jak, ale můžeme ovlivnit, jak z toho kdo vyjde. A hlavně – ve hře jsou větší síly, než myslíme. A vždycky byly.
Nemyslím tím konspirační teorie. Myslím tím ty síly, které vám hatí vaše plány, ať stojíte v hierarchii společnosti jakkoliv vysoko. To je zákon zrodu, růstu a pádu. Nikdo toho není ušetřen. Může nás to děsit, ale může nám to dát i naději. Je na vás, co si vyberete.
Psala jsem také o tom, že tento rok je astrologicky ve znamení Saturnu a Pluta – to jsou planety, které já velmi důvěrně znám. Vím, že představují výzvy a omezení. A také vím, že nás zastavují, nutí jít do hloubky a hluboce se proměnit.
Na mě osobně působí už pár let, Pluto zasahuje do mého Velkého kříže – proto ty knížky TRÁPENÍ MŮŽE BÝT DAR a Žít je umění milovat (záchranný kruh ve chvílích nejistoty) z roku 2016.
Rok 2020 pro mě proto není nějak výjimečně drsný. Tak normálka. Navíc už jsem se za ta léta se trochu naučila, jak v tom chodit. I za to jsem letos vděčná.
ODE DNA DO HLUBIN
Tak jsem nazvala už v lednu sérii článků roku 2020. (Tomu se říká předpověď.) A neuvěřitelně zajímavé pro mě teď bylo touhle sérií procházet. Napsala jsem sice jen 16 dílů (z plánovaných 50), ale i tak rozhodně stojí za to si ji pročíst. (Odkaz najdete i s ostatními odkazy na konci článku.)
Rozhodla jsem se v ní totiž zpracovat do uceleného souboru to nejdůležitější z témat ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ, kterým už snad šestým rokem procházím. Tak, jak jsem o nich v minulých letech psala v eboocích 5 elementů a absurdních hříčkách DEVATENÁCTKY. A přidat vhledy Kurzu zázraků, kterým jsem letos chtěla (znovu) projít. Všech 365 dní. V článcích je samozřejmě i to nejnovější, co jsem prožívala v roce 2020, a jak mě témata týdne vstupovala do života.
To je totiž na celém projektu to nejzajímavější – jak je krásně vidět, že Život s námi komunikuje, když my komunikujeme s ním. Že nám servíruje zkušenosti, o které žádáme. A nejinak to bylo u mě i letos! Chce to jen vnést téma do daného týdne a být velmi bdělý a vnímavý. A někdy odvážný. Všímat si, jak reagujete. A učit se, jak se dá reagovat líp…
SYNCHRONICITA DĚNÍ
A tak je škoda, že jsem se sérií zcela výjimečně skončila už v květnu, brzy po desetitýdenní části elementu DŘEVO. Je teď totiž úžasné sledovat všechnu tu synchronicitu témat a dění. Třeba téma Zpomalme na chvíli vyšlo zrovna na týden, kdy se zavřely školy a zavedl první lockdown. Smějete se teď tomuhle vtipu Univerza se mnou?? :-) Navíc v článcích zaznívají starší objevy z uplynulých let, které mi teď mohly pomoct, když jsem to potřebovala.
Objevy týkající se toho, jak dosáhnout toho, co je pro mě na mé cestě oním cílem – Nic nepotřebovat a ničeho se nebát. Kdy jindy než během korona krize se hodí vědět, že je něco takového možné, a jak na to??
Tahle série byla jedna z mnoha plánů, se kterými jsem do roku 2020 vstupovala. A které se nenaplnily. :-) Plánovala jsem také projít každý týden jednu kapitolu Tao-te-ťingu a uveřejnit, čím mě zaujala. A plánovala jsem psát další články ze série Zázraky neduality. Ale tak znáte to, rok 2020 nám spoustu plánů rozmetal na malilinkaté kousíčky. :-)
Ale nevadí, něco rozmetal, něco odvál, něco zavál a něco odhalil.
Slunce stále září, i když je tma…
POBYT VE TMĚ
Když je rok 2020 takový temný a zavírá nás doma, proč to nevzít pěkně od podlahy, říkala jsem si?? A tak jsem letos poprvé strávila týden ve tmě! Něco, co jsem moc nikdy nechtěla (raději jezdím na vipassanu), a co mi přišlo vždycky moc těžké. Ale kdy, když ne teď??
Bylo to k něčemu dobré?? Rozhodně. Po půl roce mohu říct, že mi pobyt pomohl srovnat vztah s jedním mně důležitým člověkem. Nebo řekněme, že to byl jeden z velmi důležitých bodů, který mi ten vztah pomohl letos pročistit tak, že mám dojem, že kdybych teď zemřela, tak s klidem v srdci.
Také mi pomohl ukázat, že vím, jak žít spokojeně a blaženě tam, kde bych si mohla hodně přát a mnoha věcí se bát. Tam sama, v úplné tmě, to byly jedny z nejkrásnějších a nejpoklidnějších okamžiků, které jsem prožila.
Ano, byly tam i výzvy – třeba spánek mi tam dělal posledních pár dní problém a učila jsem se tzv. netlačit řeku. (Znovu se mi tam připomnělo, jak moc mě oslovuje taoistické wu-wei.) Zároveň jsem tam poprvé zažila lucidní sny a při procházení deníku, který jsem si tam psala, jsem zjistila, že jsem tam měla i moc hezký sen z vlastního pohřbu! (A ano, byl to poklidný sen.)
STRAVOVÁNÍ PODLE PĚTI ELEMENTŮ
Ve tmě jsem také poznala, jak moc jsem mimoňka a jak neladím s představou, že mám, jak jsem říkala, tančit valčík, i když zrovna hrají salsu. To jest nepřizpůsobovat způsob stravování vnitřnímu i vnějšímu prostředí a prostě jíst buď raw, nebo vegetariánské (apod.), nebo masité. Vybrat si nějaký ten styl a toho se držet, i kdyby cokoliv.
O taoistickém učení wu-wei už byla řeč. Stejně tak jsem ve tmě zjistila, jak moc je pro mě i při stravování důležité ono naladění na přirozené cykly, což je pro taoismus také typické. A protože už dlouhá léta miluju nauku o 5 elementech a celý roční projekt je na něm také postavený, rozhodla jsem se ve tmě trochu zpopularizovat i stravování podle 5 elementů. To by bylo, aby se o tom nedozvědělo víc lidí.
A tak vznikl takový úvodní kurz o stravování a 5 elementech, který si můžete také projít zdarma. Ideální jako příprava na roční projekt STROM ŠTĚSTÍ (který je také zdarma.) Pokud se budete chtít o tomto druhu stravování dozvědět víc, odkážu vás k jiné expertce – Ivaně Stenzlové. Jsem ráda, že se tomu u nás věnuje někdo tak povolaný jako ona.
CO DALŠÍHO MI KORONA DOBA DALA??
Spoustu dalších krůčků vpřed směrem, do kterého se mi buď nechtělo, nebo bych o něm byla ani neuvažovala. Jak se říká, nouze naučila i Dalibora housti. A tak já jsem se naučila:
- základy čínštiny
Na jaře a v létě jsem se čínštině dost věnovala. Kvůli Tao-te-ťingu, který chci číst v originále. Kvůli plánované cestě na Tchaj-wan. A prostě proto, že ráda poznávám nové věci. Úspěšně jsem absolvovala dubnovou výzvu a vyhrála kupón na slevu na kurz čínských znaků. Ještě zdaleka nejsem u konce. Spíš zas na začátku. Ale objevila jsem i spoustu online možností, jak studovat jazyky a pokecat s cizinci, když budu potřebovat. Pro sebe, nebo pro dceru, která je pro změnu zase blázen do japonštiny. SUBARASHI! (Úžasné! – japonsky).
- učit angličtinu online
Oblíbený Zoom na mém stařičkém Windows 7 nešel, ale našla jsem si alternativu (Jitsi Meet) a s ní jsem spokojená. Postupně jsem si zjišťovala, jak vůbec na to, jaké materiály se dají používat, jaké technické vybavení potřebuji apod. Jsem šťastná za skupinku Online lektorů a jejich tipy!
- vést Facebook skupinku
Dokonce jsem měla během roku 2020 dvě. Začala jsem během prvního lockdownu s jednou podpůrnou. Tu jsem s rozvolněním archivovala a dnes funguje obnovená skupina STROM ŠTĚSTÍ, která je otevřená všem. Nejen těm, kteří jsou v ročním projektu. Ne vždy se mi ji zcela daří rozhýbat, ale i tak je to zajímavá zkušenost.
- zacházet s chytrým telefonem
Dosud jsem neměla, svůj stařičký tlačítkový jsem nechtěla dát z ruky. Ale když nechce fungovat scanner a potřebujete poslat dceři do odevzdávárny test z matematiky, chytrý telefon je nutnost. Navíc jsem zjistila, že se dá použít i jako lepší webkamera. Tak Ok, vybrala jsem si ten nejmenší pidi King Kong. Jako webkamera se sice nakonec použít moc nedá, ale už jsem byla za chytrý telefon často vděčná. Třeba když jsem využila jednu aplikaci k učení čínštiny. :-)
- natáčet videa
To byl pro mě ohromný krok vpřed. Jsem totiž spíš psavec. Dosud to není nic moc, ale objevuju postupně krásy točení videí. 3.8. 2020 jsem uveřejnila na kanále AvesPa své první oficiální video (už předtím jsem poslala jedno zkušební svým čtenářům jako seznámení). Teď mám přestávku, ale myslím, že se k natáčení vrátím.
- koupila jsem si i tu webkameru!
Online výuka bez kvalitní webkamery a zvuku je prostě děs. Můžete to tak zkusit na své mnohaleté studenty, ale není to ideál pro nové, nebo v dlouhodobějším horizontu. Navíc mám teď možnost natáčet videa i doma přes webkameru, což se hodí pro web i pro online výuku. A víte, co je na ní nejlepší? Že ji můžu sbalit do tašky a použít ji kdekoliv. Nejen na mém počítači. Třeba v jazykovce, nebo pro čchi kungový instruktorský kurz.
- a nakonec i nový počítač!
Tomu jsem se dlouho bránila, ale s ukončením podpory Windows 7 to nešlo jinak. Uvažovala jsem i o upgradu toho starého včetně Windows 10, ale nakonec by to asi nevyšlo o moc levněji. A nový stroj je nový stroj. A už to nešlo dál. Občas se mi stávalo, že mi nešlo se přihlásit do online učebny, občas se počítač sekal a resetovat a znovu otevřít všechny materiály bylo třeba na 10 minut a já tak někdy musela rušit nebo přehazovat výuku jindy. A nepůsobí to dvakrát profesionálně.
A tak mi korona období přinesla ono klasické vylepšení technologií a díky odpuštění plateb pojištění na to byly i peníze. Ale hlavně – dotlačila mě skrze online konference k natáčení videí a já zjistila, že je to sice těžké, ale že mě to vlastně docela baví a že je to pro mě úžasná výzva!
A SAMOZŘEJMĚ TO BYLO I OBDOBÍ VELKÉ KRIZE …
Byl to rok, kdy jsem prožívala tu vnitřní krizi v takovém zvláštním módu. Rok 2020 byl prostě takový zvláštní. Obvykle jsem v minulých letech čelila výzvám s určitým nadšením. A podporou. Ale najednou jsem zůstala nerozhodně stát, protože do některých věcí jsem nikdy neměla chuť sama šťourat, a měla jsem pocit, že jsem na tu svoji cestu zůstala sama. Ta podpora, kterou jsem měla předtím, mi výrazně chyběla. A já se s tím nebyla ochotná zaboha smířit.
Ano, během celého roku 2020 se mi hodilo, že jsem se za ta předchozí léta naučila vnímat vnitřní klid v bouřích.
Ať už když jsem řešila koronu, svůj zdravotní stav, nebo hypersenzitivitu své dcery. Různé věci a problémy začaly vybublávat na povrch. Ale já jsem věděla jsem, že vše je Ok, že školní psycholožka je pro dceru výhra, protože si tam bude mít s kým pokecat (třeba i místo nudných hodin) a trochu se tím to školní prostředí změkčí.
A věděla jsem, že i já jsem Ok, to jen manžel má strach. A věděla jsem, že i korona je Ok, protože se takový otřes dal už dávno čekat.
A protože jsem takových už pár zažila, protrpěla a vím, že je to Ok, když tuhle příležitost jako jednotlivci, národ a lidstvo nezvořeme. Vždycky to tak je, na individuální i kolektivní úrovni.
Výzva roku 2020 pro mě spočívala v něčem jiném. V tom najít stejnou vnitřní svobodu, radost, spokojenost, odvahu, blažené plutí (wu-wei) i odhodlání k pravidelnému vyrovnávání energie jako v té tmě. Musím říct, že žít někde v jeskyni, kam by mi někdo 1x denně nosil nějaké výživné jídlo, žilo by se mi fajn. :-) Jenže když mnich sejde z hory, co z toho klidu zbude… třeba tváří tvář nemotivované puberťačce na distanční výuce??
… A STAŽENÍ SE DOVNITŘ
Korona mi najednou sebrala spoustu toho, oč jsem byla zvyklá se opírat v tom běžném životě. Klasický režim, čchi kungové hodiny apod. Všechno jako by se rozplizlo. O to víc jsem měla tendenci se stahovat dovnitř, využít toho vnějšího zpomalení ve svůj prospěch a zapátrat po odpovědích na mé otázky. Tma (včetně pobytu) byla součástí téhle cesty. Znáte temnou noc duše??
Můj mnohaletý quest – najít vnitřní motivaci, když ty běžné způsoby se vám už rozpadají pod rukama – jako by se dožadoval konečného řešení.
Četli jste některý z mých článků o motivaci? Nebo celou kapitolu z e-knihy Vdechněte život poselstvím svého dětství, kterou jsem motivaci věnovala?? Fakt mě nebaví nechat se uplácet, nebo si nechat vyhrožovat. (Vy teď asi taky zažíváte podobný pocit ohledně vlády, covidu, testování, očkování.) Mě nebaví tuhle hru hrát ani zvnějšku, ale ani zevnitř.
Blbý je, že klasická motivace funguje právě na tomto principu – cukr (touha po tom příjemném)/ bič (strach z toho nepříjemného). Není divu, že ani vláda není moc zvyklá na jiný přístup. I kdyby se snažila být seberacionálnější a sebesystematičtější, ví se, že lidi běžně fungujou na tyhle dvě tlačítka.
A přestože spoustu neduálních koánů, těch zlatých středních cest, jsem už za ta léta rozlouskla, tenhle motivační mi neustále unikal. Odpověď na moji zásadní otázku: „Proč vlastně TO mám dělat”??
JAKÝ TOMU VŠEMU DÁTE SMYSL?
Zkoušela jsem různé odpovědi, ale žádné PROČ se neukázalo být dost silné ve chvílích, kdy bylo potřeba. Znáte to Franklovo, že když naleznete své PROČ, zvládnete cokoliv?? (Frankl přežil koncentrák a na své zkušenosti založil logoterapii, terapii smyslu.)
Celý tenhle rok je o tom, jaký dáte smysl tomu všemu, co se děje. Všímáte si, čeho se tak bojíte?? Všímáte si, na co si stěžujete??
Tam na dně máte na výběr – buď si stěžovat, nebo se podívat hlouběji.
Ne na další strašidelné teorie o covidu, o čemž nikdo nic ve skutečnosti neví, i když tvrdí, že ano. A my to tak rádi hltáme, protože každý se potřebujeme mít čeho chytit, že?? Jde spíš o to zjistit, jak ten pobyt na dně co nejlépe využít – pro sebe i pro druhé.
Spousta lidí našla útěchu i sílu v dobrovolnické činnosti, v sounáležitosti i v šití těch roušek. Byly to krásné první měsíce vzájemné pomoci. Spousta lidí ještě věřila nadějím na to, že tohle všechno je jen zlý sen, ze kterého se probudí.
Ale co teď? Jaký smysl pro vás tohle období má?? Využili jste ho užitečně?? Co všechno vám dalo?? Protože každá mince má dvě strany a vždy je dobré nevnímat jen jednu a druhou přehlížet.
Ještě máte čas, ještě to nekončí… rok kovové Krysy (která umí být dle čínského horoskopu zlá a nebezpečná a vytváří trvale zmatky a chaos) skončí až 11.2. 2021, kdy přebere nadvládu kovový Buvol (tradičnější a poklidnější). Tam už moc prostoru k zásadním změnám nebude. Ale to možná rádi slyšíte. :-)
NEDUÁLNÍ CHAOS
Když nakousneme nedualitu, nakousneme i chaos a fraktál. Těšíte se??
Když totiž chcete zjistit, jak se věci mají pod tím povrchem, nezbude než nakousnout i nedualitu. Ten stav zlaté střední cesty. Ten stav, kdy se snažíte nejít ani cestou A, ani cestou B, ale cestou C, která obě propojuje. Cestou paradoxu.
Během korona doby je tak krásně vidět, jak jsme polapení v dualitě. To je samé přijmout opatření vs. nepřijmout. Korona je reálná vs. korona je výmysl a podvod. Zavřít školy vs. otevřít školy. A, nebo B.
A pak jsem tak na jarní prázdniny brázdila s dcerou sjezdovku a sledovala jsem skialpinisty.
Řekli byste – buď makat do kopce, nebo pohodičku z kopce. Ale co pohodičku do kopce a makat z kopce?? A přesně o tomhle je nedualita také. Můžete ji vnímat z jakéhokoliv úhlu pohledu, kdy necháte sloučit to, co obvykle vnímáte odděleně a protikladně.
Na jarních prázdninách jsem i ležela na palandě a četla si. O vědomí jako základu světa (idealismus Bernarda Kastrupa, který má nakročeno k velké změně paradigmatu ve filosofii a potažmo všeho). O kvantové fyzice, principu neurčitosti. O tom, že o ničem nic pořádně nemůžeme vědět.
Už J.A. Komenský (všimli jste si, že se v roce 2020 slavilo výročí??) mluvil o brýlích mámení. A já jen můžu z vlastní zkušenosti dodat, jak moc je náš úhel pohledu ovlivněn nejrůznějšími představami. Žijeme v jedné velké iluzi. Ještě se vám nikdy nestalo, že jste zjistili, jak moc jste se v sobě nebo v druhých mýlili?? Mája pak dostává velmi hmatatelné podoby.
Nevíme ani, kdo jsme my sami, natožpak co je svět kolem nás. Natožpak co se děje kolem nás a proč vlastně. Máme nutnou potřebu dát všemu řád a příčinu. Viníka (a s tím jde ruku v ruce oběť). Nějaké to vnější PROČ, proti kterému je třeba zabojovat. Život v nejistotě nás děsí. Je jako temná propast. Původní chaos. Neuchopitelný, neznámý, neovladatelný.
KRÁSA CHAOSU
A přece je chaos něčím, co můžeme vidět všude kolem sebe. Je krásný a může mít podobu fraktálů. A ještě před pár desítkami let nikdo netušil, že to, co se zdálo být tak chaotické a nespočítatelné, je vlastně velmi jednoduché a spočítat se dá.
Ve fraktálech se dotýkáme nekonečna a přece je nacházíme na konečném prostoru – třeba našich plic nebo cév. Ano, i naše plíce, podobně jako stromy, jsou fraktály.
Podobně jako členitá pobřeží a oblaka. Podobně jako galaxie. Podobně jako tlukot srdce.
Když jsem se do četby o fraktálech ponořila hlouběji, byla jsem čím dál víc uchvácená tou krásou chaosu. A krásou propojení. Protože jsme zjevně nedílnou součástí toho všeho. Patříme sem. Už nemůžeme nikdy říkat, že jsme se neměli narodit a že sem nepatříme. Je jen na nás, jestli to propojení budeme ctít, nebo jestli budeme dál žít v dualistické iluzi separace a otiskovat, projikovat ji do světa.
Ale hra o ten svět nepodmíněného a neočekávaného se tady hraje už tisíce let. Pokud chcete zažít krásu neočekávaného, nezbývá vám než se vzdát té jistoty, kterou jste dosud hledali tam venku. Za svět nepodmíněného se platí ochotou vzdát se toho, co nám bere svobodu, a ochotou čelit tomu, co nás děsí a okrádá nás tak o pocit důvěry a jistoty. Tím vším, čím podmiňujete své štěstí.
Platí se za něj ztrátou iluzí o tom, kým jsme a čím je svět kolem nás. Není to snadné, protože člověku z těch všech koánů jde někdy hlava kolem, ale najít zlatou střední cestu a jít po ní je to, co je v životě opravdu důležité.
CESTA DO PROPASTI
V roce 2020 jsem zjistila, co mě láká. Že jednou z mých silných motivací je prostě zvídavost. Touha prozkoumávat místa, která většinu nechávají chladnými. :-) Podobně jako malá Riko v japonském anime Made in Abyss, se kterým mě seznámila má dcera. (Už vám dohrála hudba?? A jak se vám líbí?? Australský skladatel Perkin je podle mě génius.)
Riko se vydala se tam, kam děti jejího věku nechodí, protože je to příliš nebezpečné a protože odtud není cesty zpátky. Má sice touhu najít matku, ale nakonec se ukazuje, že má prostě touhu zjistit, co je tam dole. A co je zač Reg, její robotický průvodce. Se kterým tvoří nerozlučnou dvojici a jejich život závisí na životě toho druhého.
To anime mě úplně uchvátilo, podobně jako loni Madoka. A ne, ani jedno z anime není určené pro děti, i když se (záludně) takhle tváří. Zatímco Madoka byla příběhem o tom, že naše přání nás nakonec zničí, ať jsou sebealtruističtější, Made in Abyss (Vyrobeno v Propasti) je příběh o kráse i krutosti světa a odhodlání ho prozkoumat.
Za zvuků soundtracku usínám a viděla jsem už i navazující film. Film o nelidských experimentech, které ale nejspíš zachrání lidstvo před vymřením. Kdo ví. Celý příběh ještě autor nedokončil… podobně jako není u konce korona období. Ano, žiju ve světě synchronicit, kdy se psané promítá do života.
A CO JSEM SI LETOS OBZVLÁŠŤ UŽILA??
Lyžaření na Dolní Moravě. Dovolenou v Brně a okolí. To byla vůbec zvláštní dovolená, protože Španělsko jsme z pochopitelných důvodů museli letos přeložit na příští rok. A tak abych ulehčila své matce, která by jinak asi z péče o otce po druhé mrtvici zcvokla, pozvala jsem ji k nám do Brna.
A hřebem té dovolené byl let balónem! Díky mé dlouholeté studentce paní Kubíčkové, jejíž rodina balóny u nás vyrábí.
Stihli jsme v létě s manželem i divadlo na Špilberku (Shakespearovské slavnosti). Spoustu výletů do lesů, někam daleko od lidí. Obzvlášť když se ještě nosily venku roušky. Užívala jsem si také lekce taiji a hlavně ty s mečem. Objevila jsem díky nim v sobě znovu tu divokou náturu. Doufám, že se k taiji zase vrátím!
Zajímavé byly i instruktorské kurzy čchi kungu, i když zatím jen online webináře. Oficiální zahájení offline bude – jó, kdo ví. Už žijeme ve světě neočekávaného. :-) A jistě toho bylo ještě mnohem víc! Ale ne všechno jsem letos zaznamenala, protože to bylo poprvé, co jsem nepsala pravidelná shrnutí týdne. Škoda! Spousta věcí tak zapadne do hlubin zapomnění.
Příští rok se ale rozhodně plánuju k podrobnějším deníkům a přehledům vrátit. Nejspíš ne online, ale už jsem si obstarala papíry navíc do svého Diáře STROM ŠTĚSTÍ a plánuju v toto ohledu jednu určitou změnu. :-) Jaké plány máte na příští rok vy?? Jsou ze soudku uskutečnitelné, nebo spíš ze soudku záleží na situaci??
Odkazy:
STROM ŠTĚSTÍ – vstup (zdarma) do ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ (a bližší info o něm)
ODE DNA DO HLUBIN – série 16 článků o tom, že není třeba se ode dna hned odrážet (shrnutí objevů let minulých), budou vám chodit emailem, ale můžete si je přečíst vlastním tempem
VZPAMATUJME SE – TO SLUNCE TÁM STÁLE JEŠTĚ ZÁŘÍ – zmiňovaný podpůrný korona článek
POBYT VE TMĚ – články o pobytu ve tmě, pokud o něm uvažujete (kde jsem byla, tipy na to, co tam dělat, a jaké to bylo)
STRAVOVÁNÍ PODLE 5 ELEMENTŮ – desetidenní výzva, při které poznáte pět elementů na vlastní kůži (a základní jednoduché info ke stravování)
Ivana Stenzlová – odbornice na stravování podle 5 elementů, doporučuji, pokud vás téma zaujme
Jaké to mimoňství může také být?? – článek o tom, jaké to je jít proti proudu a být jiný než ostatní (včetně odkazu na mé první video)