DEVATENÁCTKA (43) – 50 způsobů, jak si šlapeme po štěstí

Hlavou proti zdi

Znáte ony obrázky, na kterých se člověk probourává k diamantům? Má už za sebou spoustu práce. Kdo ví, kolik dní se dřel? Už už je má na dosah. A on to těsně před cílem vzdá.

Už nemůže. Už nevěří dost na to, aby ještě alespoň jednou jedinkrát do té skály udeřil… a radoval se.

Znáte ono „když nemůžeš, ještě přidej?” Mentalita závodníka, který se snaží vyhrát. Mentalita bojovníka, který si snaží vybojovat to své místo na světě navzdory všem překážkám. Jedno podnikání nevyjde? Nevadí. Nevzdám se, zkusím to znovu. Třeba i jinak. Ten člověk mě nemiluje? Nevadí, však já si ho vybojuju.

A pak se ocitnete v labyrintu a dojde vám, jak praštěné to celé je.

V parku loučeňského zámku je labyrintů spousta. Různé velikosti, různé podoby. Vstoupíte do nich a dlouho a dlouho se točíte tam a zpět, dokud nedojdete do samotného středu labyrintu. Častokrát to vypadá, že vás cesta vede zpět. Že se od toho místa, za kterým míříte, jen vzdalujete. Ano, vzdát to je hloupost. Už nemůžeš? Ztrácíš důvěru? Jdi dál. Ale proč si to dělat ještě náročnější a snažit se do středu k tomu pokladu prokopat?? Vždyť stačí jen trpělivě jít.

I život si tak často absurdně pleteme s bludištěm, ve kterém bloudíme, místo abychom šli tam, kam nás Život sám vede. S důvěrou a trpělivě. Kolikrát jste už měli pocit, že jste v životě zabloudili? Kolikrát jste zatoužili vyzkoušet nějakou tu zkratku, která by vás zavedla za tím, po čem jste toužili? Jenže je to právě naše touha po tom třpytivém, co tam v dálce ve středu vnímáme, co nás svádí z cesty.

Někdy nejsme vytrvalí, ale pouze tvrdohlaví. Někdy nejdeme za tím, co opravdu chceme, ale pouze za lákavým třpytem. A těsně před cílem únavou odpadáme. Musí to být strašný pocit. Někdy všechno chceme teď a tady, místo abychom dočkali času (jako ta husa klasu). Někdy máme strach pokračovat po té cestě labyrintem dál těmi temnými tunely a hledáme způsob, jak tyto důležité úseky obejít. Jak zbytečné. Ten poklad tam na nás čeká, stačí jít bez zbytečných obav tudy, kudy nás Život vede. Umíte číst životní symboly?


Právě jste dočetli čtyřicátou druhou část série DEVATENÁCTKA (kniha našeho života) o 50 absurdních způsobech, jak si šlapeme po štěstí. Tentokrát na téma BLUDIŠTĚ, NEBO LABYRINT elementu ZEMĚ. Série, která vychází z ročního online projektu (zdarma) STROM ŠTĚSTÍ, bude mít celkem 50 dílů. 

Pokud vám ještě absurdní hříčky do mailu nechodí, napište si o ně (zdarma):

>> Úvod a předchozí absurdní hříčky si stáhněte ZDARMA zde <<

(další absurdity Vám pak přijdou automaticky)

 

Pokud jste o něčem z článku ještě neslyšeli, tady máte první nálož inspirace:

O tom, jak nahlížet pod povrch dění, a rozumět jazyku, kterým s námi Život komunikuje – Symbolické vnímání – cesta do světa tajemství a zázraků

Těším se na další online setkání příští týden!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *