Rubrika: Nezařazené

Bývaly doby, kdy jsem jako studentka překladatelství hltala romány. Jeden jsem i přeložila. Pak se v Egyptě stalo něco, kvůli čemu romány už nečtu. Jen jsem si neuvědomila, že místo románových vymyšlených příběhů mám filmové a seriálové vymyšlené příběhy. Třeba Squid Game a The Chosen.

Jen už pro mě nejsou jen zábava a únik do jiných světů.

 

Proč Squid Game?

Nebyl to můj první jihokorejský seriál. Už předtím jsem sledovala K-pop a dcera mě zásobovala svými oblíbenými K-dramaty. Korejština pro mě už nebyla tak cizí a věděla jsem, že Jižní Korea má kvalitní kinematografii. 

První sérii jsem vlastně ani neviděla, jen jsem slyšela, jak drastická je a že nakonec všichni hlavní hrdinové, ke kterým si člověk během seriálu vytváří vztah, zemřou. Tedy kromě jednoho, ale i v něm něco zemře.

Musel to být pro diváky šok, protože na něco takového tady nikdo nebyl předtím připravený.

Nebyl to seriál jen pro zábavu. Byla to drsná obžaloba společnosti.

Tím šokem si západ získal a vlastně i mě.

A to jen z doslechu.

 

Proč The Chosen Continue reading „SQUID GAME 3 A THE CHOSEN“ →

Meditace je pro vás možná jen ten příjemný čas s nahrávkou, která vás tak pěkně uklidní. Nebo motivuje. Nebo vám pomáhá najít ve větší hloubce váš potenciál. Hojnost. Sebelásku. Meditace ale může být i něco jiného. Něco, čemu se  lidi někdy raději vyhýbají.

Zažívala jsem to před lety. To uvědomění, že pod povrchem jsou věci, o kterých raději nechci nic vědět. A potřebovala jsem pomoc, abych po té cestě dál šla. Abych to, co se začalo otevírat, zvládla ustát.

A ještě dřív, už v 90. letech, kdy jsem stála na prvním rozcestí, jsem napsala symbolický text Brána života (najdete ho na starém blogu). Dnes je součástí mé první e-knihy Žít je umění milovat (záchranný kruh ve chvílích nejistoty), protože ať chcete, nebo ne, tahle brána na té cestě od trápení k vnitřní radosti je. A jak se mi při psaní tehdy zjevilo:

Uvnitř máš ještě naději, ač vykoupenou utrpením.
Venku ti nezbývá než oplakávat to, co uplynulo,
a toužit po tom, co nikdy nezískáš.
A až se svět rozpadne v prach,
budeš s rukou nataženou k uzavřené bráně
proklínat své slabosti
a svůj strach.

 

NEBEZPEČÍ MEDITACE

Continue reading „MEDITACE – PROČ SE TOHO NĚKDY DĚSÍME“ →

V minulém článku jste se mohli dočíst, že i když se nepovažuji za křesťanku, Ježíš má pro mě od dob návštěvy v Izraeli osobní význam.  A že podle mého vnímání přinesl i neduální učení.  To ale klasickému učení církve už moc neodpovídá.

A tak je mi blíž Ježíš, než křesťanství.

Celá ta cesta do Izraele v roce 1996 za mých studií v Egyptě byla tak trochu neočekávaný zázrak/dar. Děly se tam zvláštní věci a odnesla jsem si z té cesty pro mě zásadní prozření – s láskou se jakýkoliv kříž nese lehčeji. Tu cestu od trápení k radosti jsem si pak v následujících pár letech prošla.  O pár let později jsem texty, které na ní vznikaly jako můj průvodce zveřejnila ve své první e-knize Žít je umění milovat. Pořád byly totiž relevantní…

Proč si ale myslím, že Ježíš přinesl i neduální učení? A jak to, že je tak přehlížené, když je vlastně tak nápadné??

 

CO JE VLASTNĚ NEDUÁLNÍ UČENÍ?

O různých druzích pojetí neduality by se daly psát knížky. Jednoduše (a tedy hodně zjednodušeně) řečeno – tam, kde obvykle stavíme JEDNO proti DRUHÉMU, vidí neduální učení JEDNO SPOLEČNÉ. A tak neduální učení propojují protiklady – transcendují je v něco, co zahrnuje oba póly. Neduální učení ruší rozdíl mezi subjektem (já) a objektem (předmět, který vidíte, nebo slyšíte). Mizí rozlišování na dobré a zlé.

Klasickým neduálním pojetím je mystická myšlenka JÁ A BŮH JSME JEDNO.

Případně úplné vyvanutí toho, čemu říkáme Já.

Má první neduální zkušenost s Ježíšovým poselstvím byla právě neduální. Nešlo o víru ve vzkříšení. Šlo o rozpoznání toho, že utrpení je možné prolnout láskou, transcendovat ho. Neexistuje snad na světě už o moc větší utrpení, které nevinný člověk musel podstoupit – a Ježíš přesto prý pronesl: „Odpusť jim, protože nevědí, co činí.“

Radikální odpuštění pramení z neduálního pochopení, že to, co nám přijde jako zlé, může být dobré v tom, že míří k vítězství nad zlem.

Trápení k radosti a svobodě.

Není totiž větší svobody a síly, než když vás ani trápení nepřiměje uzavřít srdce.

 

KRÁLOVSTVÍ BOŽÍ

Continue reading „JEŽÍŠ A JEHO NEDUÁLNÍ UČENÍ (2. část)“ →

V minulém článku  jsem psala o tom, že Turínské plátno (Ježíšův rubáš) je záhada i pro současnou vědu. Poslední datování ho dokonce posunulo do období Ježíšovy smrti! Tohle překvapivé zjištění a také velikonoční vzpomínky na můj pobyt v Izraeli na místech ukřižování mě inspirovalo napsat tento článek.

Učil  už Ježíš neduální vnímání?

Vás možná Ježíš nezajímá. Pro většinu ateistů je to buď úplně nezajímavé jméno, které se vynoří kolem Vánoc a Velikonoc, a pak zas zapadne, nebo je to legenda. Já to tak dlouhá léta také vnímala.

To druhé nejspíš do napsání minulého článku. :-)

Ježíš pro mě byla v podstatě postava, u které mi bylo jedno, zda je historická, nebo ne.  Byl pro mě symbolem. (Asi víte z mé knížky Žít je umění milovat, že symbolické vnímání je mi vlastní??). Ani za studií religionistiky jsem neřešila Ježíšovu historičnost.

 

HISTORICKÝ JEŽÍŠ A OSOBNÍ JEŽÍŠ

To až později mi došlo, že historici (i nekřesťanští) se v podstatě shodují na tom, že opravdu osoba jménem Ježíš existovala a že byl za vlády Piláta Pontského ukřižován. (Ale vlastně mě to moc nezajímalo. :-))

Historici vycházejí kromě křesťanských dobových pramenů i z těch pohanských a židovských.

Křesťany ale zajímá spíš Ježíš z Nového zákona. A Muslimy zase Ježíš z Koránu. (O tom jsem se za studií religionistiky taky něco dozvěděla.) Muslimové nevěří, že byl ukřižován. Bůh prý zařídil, že to jen tak vypadalo. Hmm. Ježíš pro Muslimy není Bůh. (Ten je totiž jen jeden a Trojici chápou jako tři bohy).

A když jsem teď objevila seriál The Chosen o Ježíši a jeho učednících, znovu vidím, proč se tady u nás tak opovrhuje církvemi. Protože mezi křesťany se strhla hádka o tom, jestli Ježíš v seriálu je dost biblický! A jak si může autor vůbec dovolit vsouvat do seriálového příběhu něco, co není v Bibli!

Osobně myslím, že biblické příběhy mají svou sílu.

Ale mnohem silnější je osobní zkušenost.

Ta má je přímo z Izraele a je neduální…

 

ZVLÁŠTNÍ SETKÁNÍ S JEŽÍŠEM V IZRAELI

Continue reading „JEŽÍŠ NEDUÁLNÍ (1. část)“ →

Nevím, jak se to stalo, ale na youtube mi naskočilo video (tady ho máte) o tom, že Turínské plátno není podvrh, jak jsem si léta myslela.  Objevilo se nové datování a rozvířilo to vlny. A já musím říct, že čím víc o tom čtu a slyším, tím víc kroutím hlavou.

Že by???

Pohled do skutečné tváře Ježíše Krista?

Hmatatelný důkaz o tom, že k ukřižování došlo tak, jak bylo v evangeliích popsáno?

 Nemluvě o tom, že některé vědecké hypotézy o vzniku obrazu na plátně poukazují na silný výboj energie??

Co si o tom mám myslet?? Continue reading „ŽE BY TURÍNSKÉ PLÁTNO S TVÁŘÍ JEŽÍŠE BYLO AUTENTICKÉ??“ →

Digitální doba má své přednosti (obzvlášť, pokud umíte anglicky) – máte k dispozici studnici poznání zdarma. Stejně jako jsem v minulosti chodívala do knihovny (a stále chodím), chodím dnes do bezedného internetu za poznáním. Youtube, články… a online kurzy v nejrůznějších podobách!

Jarní období elementu DŘEVO je obdobím sázení semínek. Neplatí to jen v přírodě, platí to i pro nás. Ostatně jsme fraktálovou součástí přírody a co platí pro přírodu, je často přirozené i pro nás. Takže co nového chcete do tohoto roku vnést? Co chcete, aby rozkvetlo a přineslo na podzim nějaký ten plod?? :-)

Já mám právě období rozhodování, jak nově pojmu svou vlastní digitální přítomnost.

Léta jsem hlavně sdílela svou vlastní cestu. Tak nějak spontánně, bez většího ladu a skladu. Každý si mohl zobnout, co zrovna potřeboval. Svést se na té mé vlně.

Teď plánuju nabídnout to hlavní z toho, co se mi za ta dlouuuuhá léta osvědčilo uceleněji. Nebude to už tolik o mně a mé cestě (i když inspiraci chci nabízet dál), ale i o vás. :-) Co vy potřebujete, co vás osobně trápí, co se vám honí hlavou a po čem vy sami toužíte.

 

JARNÍ MĚSÍČNÍ ONLINE KURZY

Uplynulé 4 týdny jsem výrazně méně procházela vlastním projektem elementu DŘEVO a jeho tématy týdne, zato jsem byla v 10 (vlastně 11) měsíčních online kurzech!

Bylo to sakra intenzivní. Videa v pondělí (většinou), živáky ve čtvrtek (většinou), úkoly týdne, závěrečná zpětná vazba každý týden. Uhlídat to všechno, zapojit se do toho všeho a nezapomenout všem poslat slíbené zpětné vazby – uffff.  Proto jsem také už 11. kurz moc nezvládala. Byl zajímavý, ale nejméně lákavě zpracovaný, bohužel. :-(

Většina kurzů byla v angličtině, jen jeden jsem si nakonec vybrala mezi Češkami – a vybrala jsem si moc dobře. :-)

Kurzy byly přes Kickstart od Sigrun. Učí nabízet měsíční kvalitní online kurzy zdarma jako základ pro dražší nabídku pokračování pro účastníky. Kurz jim navíc jako účastníci svými zpětnými vazbami vyladíme, takže příště ho už mohou nabídnout (s našimi referencemi) za peníze.

Do Sigrunina Kickstartu obvykle nastoupí spousta žen z různých států a díky Ingrid Dach, která byla u ní v programu během covidu (a já u ní v kurzu), naskakuje každý leden i hodně Češek. Letos bylo na výběr z takového množství kurzů na nejrůznější témata, že bych mohla klidně i víc než 11, ale to už bych se z toho fakt zbláznila. :-)))))

 

MŮJ ÚPLNĚ PRVNÍ ONLINE KURZ ZDARMA

Už je to mnoho let, téměř 10. Tehdy jsem připravila svůj vlastní měsíční online kurz zdarma i já sama! Ještě dřív, než to začalo být běžnější a než Sigrun začala vyprávět o tom, jak special taková nabídka je (no, rozhodně bývala).

Můj měsíční online kurz vznikl v roce 2016/2017 úplně náhodou. Sloužil jako průvodce mé symbolické e-knihy Žít je umění milovat (záchranný kruh ve chvílích nejistoty). Knížka je symbolická, tak možná chápete, že ač útloučká, pro spoustu lidí je symbolika náročná věc. Navíc jednotlivé kapitoly odkazovaly směrem, který je spoustě lidí stále uzavřený, a někdy je potřeba trochu pomoct ten Jiný svět pootevřít. :-)

Kdokoliv si koupí e-knihu Žít je umění milovat, má k tomu tedy i kurz, který mu pomůže vnést témata e-knihy do života. Projít stejnou cestou od trápení k vnitřní radosti, kterou jsem před lety prošla já díky symbolickým textům, které v e-knize jsou. Staré texty, víc jak 20 let staré. :-)

 

A JAKÉ ONLINE KURZY JSEM LETOS ABSOLOVOVALA JÁ?

Continue reading „ONLINE KURZY ZDARMA“ →

Emoce byly tady na blogu tématem už mnohokrát. Včetně zpracování třicetidílného youtube kurzu o tom, jak s nimi pracovat. Ale co to emoce vlastně jsou a jak fascinující to je, jsem se dozvěděla teprve nedávno v knížce Molekuly emocí od Candace B. Pert. 

Candace B. Pert není jen tak nějaká autorka. Byla to známá vědkyně, které vděčíme za objev opioidního receptoru! A tedy za důležité poznání, že v našem vlastním těle je nějaká látka podobná morfinu. Ne, nemusíme brát drogy, abychom se cítili dobře.

Máme své vlastní přirozené opioidy – určitě znáte endorfin.

Stačí vědět, jak ho v těle přirozeně vyplavit…

… a bude vám krásně i bez drog a alkoholu!

 

MOZEK JE POUZE JEDEN UZEL V PSYCHOSOMATICKÉ SÍTI

Kdysi jsem se učila, že za emoce je zodpovědná amygdala v mozku. A že mozek (neokortex, limbický systém i kmen) je ten, který řídí naše emoční reakce. Možná to bude tím, že až v roce 1984 došlo k prý tehdy tak trochu pobuřujícímu objevu – emoce mají biochemický základ!  Najednou přestalo jít pouze o elektrické signály v mozku. Celé naše tělo tvoří psychosomatickou síť, propojenou oněmi molekulami emocí.

Na emocích se totiž podílí nejen mozek, ale endokrinní systém, imunitní systém, nervový systém i gastrointestinální systém. Proto je psychosomatika reálná věda. PNEI (psycho-neuro-endokrino-imunitní systém) plus GBA (Gut-Brain Axis).

Třeba střeva mají vlastní nervový systém se stejným množství neuronů jako mícha! Prý produkují 90 % serotoninu (a tento hormon „štěstí a dobré nálady“ chcete).

Hormony a neurotransmitery přenášejí emoční signály po celém těle. A emoce tak ovlivňují i srdce, svaly a tkáně (fascie). Není tedy divu, že naše trávení ovlivňuje naše emoce, nebo že naše emoce ovlivňují náš imunitní systém, ať se to běžnému vnímání zdá jakkoliv podivné.

Je to věda. V tom smyslu, že to vše má vědecký základ (včetně propojení rakoviny a mysli). I v tom smyslu, že je docela náročné o tom psát a chápat to, protože tohle je prosím chemie a biologie.

Co jste si ze školní chemie a biologie odnesli??

Něco o bílkovinách? O aminokyselinách?

 

EMOCE JAKO PEPTIDY

Continue reading „EMOCE A JEJICH TAJEMSTVÍ“ →

O kořenech, ze kterého vyrůstal jedenáctý rok projektu, byla řeč v minulém článku. I o tom, jak smutně, ale zároveň s humorem v lednu začal. (Ano, paradoxy jsou v tom neduálním světě celkem běžné…) Jaké to bylo dál?

Pokračovala jsem v projektu ANGLIČTINA JINAK a v lednu jsme se ponořily do vážnějšího tématu – do tématu smrti a do taoistického pojetí smrti. Jak jinak? Smrt nemusí být tabu.

Únor byl spojený s návratem k Tao-te-ťingu – většinu kapitol, které jsem předtím v čínštině (s komentáři a překlady) přečetla, se mi podařilo shrnout. A znovu zažít, že i tak starý text vám může v každodenním životě poradit. Na Duo-lingu jsem měla 30 dní čínštiny za sebou. Čínština je krásný a zajímavý jazyk, v něčem těžký (tóny), v něčem nejlehčí, co znám (gramatika).

A samozřejmě jsem se dál točila kolem toho největšího problému – motivace. I díky Tao-te-ťingu jsem si pohrávala s otázkou: „Pro co se dokážete nadchnout??“ Protože jak bylo řečeno v minulém článku, neduální motivace je jako vlna nadšení, která vás veze.

 

KAPKA V OCEÁNU – KÝM VLASTNĚ JE?

Continue reading „JAKÝ SYMBOL PŘIDĚLÍM ROKU 2024? (2. díl)“ →

Loňský rok byl rokem Junga hledícího na Měsíc. :-)

Na konci každého ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ (původně ABSURDISTÁN) ode mě každý rok dostává svůj symbol.

Zjistila jsem, že je to úžasný způsob, jak si pamatovat, čím byl ten který rok pro mě významný. (Třeba Freddy Kruger, ten z Noční můry v Elm Street, je nezapomenutelný. :-)) A jejich živá, a tedy silná, poselství.

Třeba že pokud chci být opravdu svobodná, musím překonat strach. Nebo že pokud nepřestanu žít v iluzích, rozsápe mě to jako Freddy.

 

LETOŠNÍ ROK BYL TROCHU JINÝ

Letošní rok byl již od začátku zvláštní tím, že po 10 letech projektu jsem tak úplně netušila, co bude dál. Ano, podle závěru článku o symbolu roku 2023 bylo mým záměrem, že dalším rokem mě bude provázet Jung a Tao-te-ťing (což se do určité míry stalo). Ale roční projekty jsem už chtěla pojmout trochu jinak. Jungovsky kreativněji. (Což se tak úplně nestalo. :-))

Přece jen, těch 10 let bylo díky tématům týdne hodně výživných, nechtěla jsem se jich nakonec úplně vzdát. V mnoha ohledech mi daly přesně to, co jsem chtěla. Ale plánovala jsem je trochu jungovsky upravit.

I když to se tak úplně nepovedlo, i tak mi témata týdne dělala nakonec rámec uplynulého roku.

Projekt už sice veřejně nenabízím, ale i vy jste si mohli alespoň v FB skupině STROM ŠTĚSTÍ  tématy týdne procházet také.

Kdo z vás využil téhle možnosti zcela zdarma prožít uplynulý rok hravě a vědomě?

Jak říká můj oblíbený Bernardo Kastrup, o kterém bude níže ještě řeč: „Má spirituální cesta spočívá v tom věnovat pozornost životu. Život je nejlepší učitel, není potřeba hledat gurua.“ 

Mně se to rozhodně osvědčilo. :-)

 

POKUD SE CHCETE PŘIDAT V ROCE 2025 ZDARMA KE MNĚ…

Continue reading „JAKÝ SYMBOL PŘIDĚLÍM ROKU 2024? (Základna)“ →

Poslední čtvrtletí roku 2024 se neslo ve znamení splněných snů (Londýn a Mackbeth),  jiného vnímání hmotného světa kolem nás (Kastrupův analytický idealismus) a hlubšího ponoru do témat elementu VODA (včetně pohledu do stínů…). A jeho závěr mi přinesl úlevu.

 

ŘÍJEN

V říjnu jsem se rozhodla, že je čas začít se ohlížet za rokem 2024, abych si ulehčila na konci roku práci. (Nyní na konci roku to dost oceňuji. :-)) A tak vznikly první tři části této série – Ohlédnutí I, Ohlédnutí II a Ohlédnutí III.

Asi nejdůležitější událostí měsíce ale byla cesta do Londýna na divadelní představení Mackbeth s Davidem Tennantem. Tedy cestovala jsem s dcerou, která chtěla Davida Tennanta jako Mackbetha vidět. A nechat si podepsat program. Oboje klaplo. :-)

A tak jsem psala článek o splněných snech – své dcery i Macbetha. Celé to bylo plné metafor. Mackbeth měl sen, který se mu nevyplatil. Někdy totiž nevidíme jeviště svého života úplně jasně (stejně jako my jsme skrz sloup občas neviděly).

Co všechno nám může být skryté, když spoléháme jen na první pohled, nebo co nám kdo řekne?

3 čarodějnice nabízely Macbethovi jen povrchní pohled a už mu neřekly, že na konci zjistí, že život je jen žvást idiota, hluk a vřava, co vlastně neznamená nic. David Tennant tento známý monolog z Mackbetha řekl opravdu úžasně, zarezonoval.

Natolik, že ho o něj chci znovu slyšet ve filmové verzi (únor roku 2025 to jistí):

„Proč s tím nepočkala na vhodnější čas? Zítra a zítra, zítra, pořád zítra, rok za krokem se ze dne na den sune až do poslední slabiky všech příběhů a naše včerejšky nám bláznům svítí na cestu ke smrti. Zhasni, knůtku, zhasni. Prchavý stín je život, špatný herec, co chvilku křičí na jevišti světa a potom zmlkne navždy. Pustý žvást idiota je to, jen hluk a vřava, a neznamená nic.“

Jak buddhistické – život je neustálá změna a život je nekonečným nesmyslným kolotočem sansáry. Plným utrpení.

 

Je dobré mít sny, ale…

Continue reading „OHLÉDNUTÍ IV (říjen – prosinec)“ →