Ne, nemusíte být dřevo, abyste byli člověkem. :-) Ale třeba vám umělá inteligence ukáže, jak jím být??
Jde jen o to, že právě tento element v rámci čínské filozofie představuje energii zrození a růstu. Když se dostaneme pod vliv tohoto elementu (ideálně na jaře, ale i každé ráno, nebo jako děti), dostáváme se do prostoru a času, kdy je fajn si říct: „Proč tu vlastně jsme, co chceme a co jsme pro to ochotní udělat? Za čím budeme stát a co jsme pro to ochotní obětovat?“
Letošních deset týdnů elementu DŘEVO nebylo o moc jiných než v předchozích letech. Opět se kolem těchto otázek točilo. A kolem dalších témat, která s tímto elementem souvisí – s naší vizí a motivací, ale i s trpělivostí (protože i rostlince trvá, než vzklíčí a vyroste), ochotou něco obětovat, s otevřeností nejrůznějším možnostem.
Hodně se objevovalo téma smrti, znovuzrození a toho, co nás v minulosti formovalo.
Pod vlivem covidu a války na Ukrajině přišli letos s novým albem Depeche Mode (Memento Mori aneb pamatuj, že každý zemřeme) i Melanie Martinez (Portals). A oba udělali přesně to, co mi přijde smysluplné – neděsit se, ale nacházet v temnotách světlo. Vejít do temnot a vyjít z nich jako jiný člověk, silnější, s větší sebedůvěrou a hlubším pochopení sebe sama i lidí kolem sebe. Ne zlomení, ne vyděšení, ne depresivní, ne traumatizovaní.
Naučit se umění transformace temnot na světlo, vnímat v temnotách světlo jako jejich nedílnou součást, neduálně, to je něco, co má smysl se učit. Ne ukazovat prstem na to, kdo za co může. Protože takto se nic nezmění, vždycky se najde někdo, kdo za něco může.
Všimla jsem si, že to, jak se na svět díváme, je do značné míry dáno tím, jestli jsme optimisté, nebo pesimisté.
Zdá se to jasné, ale někdy to, co je jasné, ukáže ještě jinou tvář. Nejen tu anekdotickou (s poloprázdnou sklenicí), nejen tu běžnou (jsem optimista, hurá!), ale dalekosáhlejší. Oddělující celkem hlubokou propastí ty, kteří věří, že svět je dobré místo plné možností, a ty, kteří věří, že svět je řízený zlými mocnostmi…
Teprve když dojde na konspirační teorie, člověk si uvědomí, do jaké míry nám chybí bdělost a ostražitost, kterou bychom nezaměňovali za paranoiu, a naděje, kterou bychom nezaměňovali za naivitu. Vždy je potřeba hledat rovnováhu, jak píšu ve své nové e-knize. Ta nám totiž zastraceně chybí!
Na které straně jste vy?
Nebo tak nějak uprostřed??
Jsme často tím, co nás v dětství a mládí formovalo
Během letošního období elementu DŘEVO se vrátil Star Trek: Picard se svou třetí sérií. A je úžasná! A mně připomínala, co všechno formovalo mě. (A odkud čerpám já svůj realistický optimismus.)
Přicházelo i víc vzpomínek. Samozřejmě na Depeche Mode a na to, jak mě od devadesátých let, kdy mě na letním kurzu angličtiny jeden student požádal, abych mu přeložila písně z alba Violator. O tom, jakým mi byli celá léta duchovními průvodci, jsem toho už napsala fůru.
A pak Harrachov – můj druhý domov, kam vyrazila dcera se školou na lyžařský výcvik.
Někdy život jen tak prožíváme jako roboti. Ze dne na den podle programu, který nám někdy někdo nahrál. A ani nevíme, co všechno za programy v sobě máme. Co nás formovalo. Vždy, když se rozhodujeme, co budeme dělat (velké plány, ale i menší), měli bychom zvážit, na základě čeho se rozhodujeme. A jestli nám to slouží k něčemu užitečnému.
Někdy zapomínáme, že jsme lidé, a máme chováme se spíš jak ta umělá inteligence.
VIZE A HODNOTY
V období elementu DŘEVO se objevovala i témata vizí a hodnot. Vize se mi spojila hned ze začátkem desetitýdenního období – s volbami. Byl to totiž právě prezidentský souboj, který proti sobě postavil vizi a strach. Vizi slušnější politiky, po které spousta lidí volá, a strach z války, který spousta lidí cítí.
Já vnímala, že straním spíš vizi než strachu.
Jak jste to měli vy? To, či ono? Nebo něco mezi??
Všímala jsem si, jak často se objevovala témata týkající se toho, pro co se člověk rozhodne. Když se díváte na filmy nebo seriály, také vnímáte, jaké otázky ve vás vyvolávají? Star Trek seriály tohle vždycky uměly – klást otázky po tom, co to znamená být člověk.
Už tam hrála jednu z hlavních rolí umělá inteligence – android Dat. Nebo Sedmá – člověk, který kdysi býval Borgem, do značné míry robotickou bytostí bez vlastní individuality. I ti se museli rozhodnout – za kým budou stát? Nebo dokáží v sobě vyvážit dvě stránky? Tu lidskou, s onou touhou po moci a s arogancí síly a inteligence (kterou představuje android Lore), nebo tu slušnou, zvídavou (kterou představuje Dat).
CO MI TEDY CELÉ OBDOBÍ ELEMENTU DŘEVO PŘINESLO?
- Zamyšlení nad tím, pro co se rozhodnu já? Z různých úhlů pohledu, které mi deset týdenních témat umožnilo zkoumat.
- Uvědomění si, co všechno mě v životě formovalo, co z toho jsem přijala za své, a co jsem kultivovala (bouřlivost zcela jistě).
- V čem nacházím tu svou kotvu, co mi pomáhá se v životě uvolnit – čchi kung. (Ostatně právě proto jsem v tomto období zase po delší době otevřela nový kurz pro začátečníky!)
- Vědomí toho, co všechno jsem se už naučila – to když mi kdosi hacknul FB účet a ukradl mi 12 000 Kč. Byla jsem sama překvapená, jak poklidně jsem nakonec reagovala.
- Návrat k přerušovanému půstu, nebo k thajské masáži. :-)
- Zamyšlení nad životem a smrtí. Prostřednictvím nových alb DM a MM, i prostřednictvím jednoho geniálního seriálu Alice in the Bordelands. Pokud si někdo myslí, že život je boj, pak je možná na čase si uvědomit, že život je hlavně spolupráce. Mezi buňkami i mezi lidmi. :-)
- První krůčky směrem, které možná budou mou profesí – k testingu.
- Poslední krůčky k vydání upravené e-knihy elementu DŘEVO. :-) Je tam vše zásadní, co člověk k jeho harmonizaci potřebuje.
- Ale hlavně – návrat zpět dovnitř. Protože jsem si prozkoumala to, čemu spousta lidí věří a nenašla jsem v tom pro sebe nic užitečného. Takže zpět do Jiného světa. Ten se opět ukázal jako to jediné, co má smysl kultivovat.
Nakonec ho tedy můžu uzavřít s tím, že mi dal to, co jsem chtěla – určitou strukturu. A i když mi opět nedal tu jasnou vizi a motivaci, dovedl mě do bodu, odkud ta motivace může přirozeně spontánně vyplynout. Zpět víc dovnitř. Není to úplně jako na vipassaně, čchi kungových víkendech nebo na pobytu ve tmě. I když právě to jsem vždycky chtěla – vnést to, co člověk poznává v těchto hlubinách sebe sama, ven. A netahat to, co poznává venku, zbytečně dovnitř. :-) Jsem moc ráda, že právě k této hranici mě různými cestičkami element DŘEVO opět zavedl. V Jiném světě je mi prostě dobře a nemusím mít pocit, že je to nějak špatně. :-)))))