Proč? Protože v bordelu se špatně žije.

Možná máte doma naklizeno a tu zkušenost nemáte. Tak až se budete někdy stěhovat? :-) Ale o určitém druhu bordelu jsme mluvili už minulý týden. O takovém tom bordelu, kdy přes všechny ty krabice plné našich potřeb, jsme se na naší cestě zasekli.

Problém s našimi potřebami navíc ještě je, že dokud jsme závislí na tom, co pro nás kdo udělá, budeme na té cestě stát a čekat a čekat a čekat…

Někdy se možná dočkáte. To je pak nádherný pocit úlevy a štěstí, že?

Někdy ale ne. Co pak?

A právě to bylo téma uplynulého týdne.

Jako vždy, řešení stále leží v odpovědi na onu základní otázku – „Kdo jsem? A jak to ONO v sobě najít a žít? Pokud se to tedy vůbec dá.” Až na to přijdeme, nebudeme muset už dál čekat. Jenže, co dělat, dokud na to nepřijdeme?? Zase na něco čekat??

Nerada čekám, a tak jsem zalistovala v ebooku elementu DŘEVO a četla to, co jsem do něj kdysi napsala. A co někdy tak moc nechci slyšet :-)

  • zbav se představ o tom, co je dobré a zlé
  • svých představ a potřeb, pokud jsou za nimi jen nejistoty tvého ega
  • a hlavně těch svých nejistot a obav

Ono se to totiž snadno řekne „Zbav se svého strachu”, ale jak to tak asi udělat, abychom nakonec nestrčili odvážně jen ruku do rozpáleného oleje?

To je nicméně spíš otázka pro element VODA, jehož hlavní období nám před nedávnem skončilo. Jestli se nám během něj nepodařilo se alespoň některých ze svých obav a nejistot zbavit (tj. posílit a zharmonizovat element vody), nevadí. Však zase přijde čas, kdy svět kolem nás „zmrzne” a my budeme mít možnost se obrátit do sebe. A tu vnitřní jistotu v sobě odhalovat.

Prozatím se můžeme třeba naučit si všímat, co všechno nám stojí v cestě.

A dá se udělat ještě jedna, celkem jednoduchá věc – pustit se do detoxu těla.

Když ulevíme tělu, často se uleví i mysli. Můžete se cítit takoví lehčí. Možná i na kila :-). Čínská medicína vnímá velmi detailně propojení těla a mysli. Těla a našich emocí. Nemusíte tomu věřit, můžete to sami na sobě sledovat:

  • Jak vám je, když se zhrbíte, a jak vám je, když se postavíte vzpřímeně.
  • Jak vám je, když jste unavení, a jak vám je, když se dobře vyspíte.

Je to velký rozdíl, že?

  • Kdy budete mít horší náladu?
  • Kdy budete náchylnější k tomu se naštvat, nebo se naopak smutně stáhnout jako zraněné zvíře?

Ale i detox je ideální dělat postupně. Nesnažit se hned zbavovat toxinů, když jste své tělo nepřipravili na to, aby ten příval toxinů zvládlo vyloučit. Jinak by to bylo podobné jako strkat tu ruku do rozpáleného oleje.

Můžete třeba začít tím, že se o sebe začnete líp starat.

Místo abychom se hned zbavovali toho, co je nám přítěží, co takhle se začít nejdřív obklopovat něčím, co je nám příjemné?

Nebo si alespoň začít uvědomovat, že to, co nejvíc potřebujeme, je taková ta vnitřní pohoda a spokojenost?

Zažili jste ji někdy??

Jestli ano, víte, že to stojí za to.

Jestli ne, věřte, že to za to stojí …

I Kurz zázraků se uplynulý týden nesl v duchu pouštění toho, co nám jen ubližuje. A nejen nám. Protože to, jak vnímáme sami sebe, se často přelévá i do našeho okolí.  Přenášíme na svět své potřeby a rozčilujeme se, když se nám nedostává toho, co potřebujeme. Odpuštění je tedy důležitým krokem! A projikujeme na druhé to, čeho se bojíme. A špehujeme, žárlíme, nedůvěřujeme. A zraňujeme. Nejen sami sebe, ale i druhé. Láskyplná otevřenost je tedy dalším důležitým krokem!

Kurz zázraků říká jednu krásnou věc: smyslem našeho života je být světlem světu. Svým odpuštěním můžeme osvobodit sami sebe, a logicky i ty druhé. A tím vnést světlo do té temnoty, kterou v sobě nebo kolem sebe jinak cítíme, vnést. Také vnímáte ten pocit úlevy, který přináší i pouhá představa?? Je to právě odpuštění, které nám přináší štěstí. A skrze lásku dokážeme odpouštět.

Já se tento týden snažila odpouštět. Třeba té holčičce, kterou teď učím angličtinu a ona to na mě pořád nějak zkouší. Minule jsme řešily, jestli jsou dortíky na plastu, na papíru, nebo na dřevě. Odmítala říct slovo talíř a děsně se u toho bavila. Já si nějakou dobu hrála na asertivní ohrannou desku a doufala, že jí to přestane bavit. Nepřestalo. Škoda, prošvihla chvíli, kdy se mohla bavit, ale anglicky. A mělo by to aspoň nějaký smysl.

Druhý den jsem učila jiné děti a s nimi je ta domluva mnohem snazší (však je taky už učím mnoho let od školky a vzájemně se už dobře známe). Jedna holčička miluje tanec, tak jsme operativně přihodily pár anglických písniček na youtube, u kterých si mohla i zatancovat. A tak mně vlastně pomohla objevit na youtube zajímavé video, kterým bych tu druhou holčičku třeba mohla k angličtině přitáhnout. Dosud ji zdatně bojkotuje.

Také se vám stává, že vám podobně přicházejí odpovědi na vaše otázky a podpora tam, kde máte chuť to vzdát? Nerada nutím druhé do něčeho, co je nebaví.

Také jsem se snažila moc nerozčilovat kvůli té zbytečné práci, kterou jsem musela dělat. Znáte to, papírování. Jen naprosto zbytečné, protože tak, jak jsem to udělala předtím, to nebylo nic proti ničemu. Ale holt „šéf” si to přeje jinak a odnáší to víc lidí, než jen já. No, asi to znáte.

Ale když už byla ta řeč o světlu, nedalo mi to a vyjádřila jsem se tento týden na Facebooku i ke „koroně”. Protože mám dojem, že všechen ten strach a záplava děsivých informací nás sice může burcovat k nějaké větší zodpovědnosti, ale zároveň může dost nahlodávat naši imunitu. Vás ještě nenapadlo, že korona nám jako společnosti může dát i něco pozitivního? Jeden takový nápad jsem právě na FB sdílela.

A celý týden jsem zakončila pravým opakem vzdávání se toho, co nám škodí. Dávala jsem si vaječňák, který jsem dostala od manžela k MDŽ. A panáka Grappy, kterou jsem dostala od otce té tančící holčičky.

A co vy? Jaký byl váš týden? Podařilo se vám někomu odpustit? Nebo jste začali s nějakým detoxem? Nebo jste prostě jen oslavovali ženy?


Pokračování příště…

A pak další týden zase další díl. Celý rok 2020. (Uff :-)) Rozhodla jsem se totiž během roku 2020  shrnout do speciálního velkého padesátidílného příběhu (Ode dna do hlubin) letošní zkušenosti a zážitky, loňské absurdní hříčky, předloňské shrnutí témat i ebooky elementů! Inspirovat sama sebe a snad i vás :-) Motivovat, hrát si. Připomínat si zapomenuté. Objevovat nové.

Vše začíná prvním dílem ZDE.

  • Další díly uveřejňuji na svém blogu Žít je umění milovat (tj. zde) a na své FB (ZDE). Stačí se spřátelit :-)
  • Pokud jste v mé databázi, nebo se do ní skrze některý z projektů dostanete, budete je dostávat přímo do mailu každou neděli.
  • A pokud si chcete podobnou hravě-dobrodružnou objevnou cestu případně vyzkoušet na vlastní kůži, stačí se přihlásit do programu STROM ŠTĚSTÍ (je to zdarma). Odkaz najdete zde: STROM ŠTĚSTÍ, čas na opravdovou  změnu od kořenů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *