… není to vůbec snadné, že?? Už jen ten první krok – pocítit, jak moc to bolí, je někdy náročný natolik, že to celé potlačíme tak hluboko, jak jen je možné. Jen abychom se tím nemuseli zabývat. Naše ego-obranné mechanismy pracují velmi dobře a buďme jim za to vděční. Jenže jednou možná přijde čas, kdy bude potřeba to chráněné zraněné místo konečně vyléčit a ne ho jen chránit.
Tento týden byl i pro mě o odpuštění. Snažila jsem se odpustit něco, co mě hluboce zasáhlo a s čímž se peru vlastně od narození. Vím, bude se to zdát divné, ale je to karma. A věřte, neutečete úkolu napravovat to, co jste kdy pokazili. V jednom ze svých prvních blogových článků před 5 lety jsem si z reinkarnace dělala tak trochu legraci (Jak jsem zachránila svou prapraprababičku). Dneska už se nesměju.
Přišlo to samo. A doporučuju – nepátrejte jen tak ze zvědavosti po svých minulých životech. Až přijde čas a bude opravdu potřeba, dozvíte se určitě to, co je nutné. A pak se s tím budete muset smířit. A odpustit. Sobě, nebo někomu druhému. A ani jedno není dvakrát snadné. A navíc – to, co jsme raději hluboko potlačili, obvykle nebývá nic příjemného…
Já nebyla u žádných terapeutů. Jak je znát z mého článku, nepřišlo mi to zajímavé. Můj minulý život se mi začal odkrývat postupně. A trvalo několik let, než jsem fakt uvěřila tomu, že to, co se mi odkrývá, bych měla brát fakt vážně.
Jsou minulé životy vůbec reálné??
Ano, pořád mám tu představu, že ten život možná nebyl opravdu reálný. Že je to jen vize, symbol, který mě má vést. Ale vzhledem k tomu, že i současný život je podle některých jen nereálný sen, není nakonec jedno, jestli se na minulé životy koukáme jako na něco reálného, nebo snového a symbolického? Podle mě je důležitá ta naléhavost toho poselství, které k Vám přichází s příběhem tak konkrétním, jako byste ho prožili Vy sami někdy jindy a někde jinde. Ale je to Váš příběh a hluboce se Vás dotýká. A právě tím Vás proměňuje…
Jednou z prvních vlaštovek, kdy mi bleskla hlavou představa mého minulého života, byla vize, která se mi pak propojila s jedním příběhem z jedné knížky, kterou jsem jako mladá milovala. Málokdy si pamatuju příběh knížek. U téhle jsem si ho pamatovala. Kniha se jmenovala Nebeský strom. (Mimochodem, nebylo to poprvé, co se můj život propojil z příběhem knihy. Tenkrát to byla kniha, kterou jsem překládala.)
Pak už jen jako bych potřebovala další a další důkazy, že tahle blbost je fakt možná… a o pár let později ten důkaz přišel. Ta náhoda byla natolik neuvěřitelná, že jsem to celé prostě vzala jako fakt…
A tento týden se mi celý ten příběh znovu mnohokrát prolnul do života
V tom, jak mám silnou tendenci to své zranění z dávných dob chránit. To, jak se mi pořád dokola opakují situace, které se tohoto dávného zranění dotýkají. Probouzejí ho. Nutí mě se s ním konfrontovat. A tentokrát reagovat lépe. To, jak já sama stále znovu opakuji v různých podobách ten hlavní výkřik ženy odsouzené k smrti – „já jsem nic špatného neudělala!” Ale znovu a znovu musím uznat, že z určitého úhlu pohledu ano. A že bránit se nemá smysl.
Že bránit se té popravě nemá smysl. I kdyby se měla opakovat ještě tisíckrát, dokud se nepřestanu bránit a neuvědomím si, že si za to vlastně můžu sama. Že jsem zranila toho, kdo mě dal popravit. Že jsem zranila jeho lásku, i když nebyla dokonalá. Ale kdo jsme dokonalý?? A nemá snad být láska nepodmíněná?
Jak to, že po druhých žádáme dokonalou lásku, která nás přijme i ve chvílích naší slabosti, ale sami ji druhým nenabízíme? Je to snad fér??
Odpustit někdy znamená uvědomit si, že i ten druhý trpí
Jak vidíte, odpuštění tomu druhému (za to, že Vás nechal zabít, ač jste ze svého úhlu pohledu byli nevinní) se může zvrhnout v pochopení toho druhého a uvědomění, že s tím odpuštěním to může být také úplně naopak :-) Ostatně JAK NA ODPUŠTĚNÍ ÚPLNĚ JINAK bylo tématem tohoto týdne a jednoho z 10 článků z ebooku elementu OHEŇ. Někdy se prostě dějí divné věci…
A tak až zas budete chtít někomu odpustit, uvědomte si pár věcí:
- Kdo koho tady zranil? On/a Vás, nebo třeba i Vy ji/jeho??? Podívejte se na celý ten příběh z perspektivy toho druhého.
- Co od toho druhého očekáváte a co on očekával od Vás?? Čí očekávání má přednost??
- Sílu odpuštění můžete probudit silou laskavosti. Kterou směřujete k sobě jako k tomu, kdo trpí tím, co se stalo. Ale i k tomu, kdo Vám ublížil. Protože i on ublížil proto, že trpěl. Někdy je velmi těžké zjistit pod nánosem agrese trpícího člověka. Někdy máme dojem, že to snad dělá naschvál a že si odpuštění nezaslouží. Že to JÁ jsem ten, komu bylo ublíženo. Často nespravedlivě. Ale každý, kdo páchá zlo, jím i sám trpí. Agrese je velmi temná energie a být její nositel nic příjemného není. Jen si vzpomeňte, kdy jste se naposled cítili naštvaní. Bylo to snad příjemné??
Příští týden vyrážím na desetidenní kurz meditace vipassana (oč se jedná si můžete přečíst ve speciálním článku s mnoha odkazy ZDE). A vipassana je dokonalý nástroj na to odpustit. Přijmout to, co bolí, a pustit to dál. Ne se toho zbavit. Ale nechat to prostě odejít…
Téma týdne (obou týdnů, na které se kurz vztahuje) má s kurzem hodně společného. Však uvidíte sami, až Vám přijdou v pondělí témata týdne i s plánovači. Doufám, že si oba týdny užijete stejně jako já.
Vzhledem k tomu, že na kurzu budu zcela offline, shrnutí týdne nebude. (Shrnovat budu oba naráz). Nějaké články ale během té doby vyjdou na mém starém blogu www.zitjak.wordpress.com. Vrátím se tam k několika starým blogovým článkům, které určitě stojí za to připomenout…
Článek je součástí ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018. Jde o shrnutí týdne věnovaného tématu JAK NA ODPUŠTĚNÍ ÚPLNĚ JINAK v rámci elementu OHEŇ. Harmonizace tohoto elementu v nás probouzí vnitřní radost a nepodmíněnou lásku. Jde o jeden z 5 klíčů k vnitřnímu nepodmíněnému štěstí v neduálním Jiném světě nepodmíněného. Chcete se do projektu přidat také a každý týden dostávat ten svůj plánovač/motivovač s tématem a mottem týdne a začít sledovat, co to udělá zase pro změnu s Vámi?? No problem :-) Bližší informace najdete na stránce STROM ŠTĚSTÍ 2018 – čas na opravdovou změnu od kořenů. Přečtěte si, co všechno Vás bude tento rok čekat, a přihlaste se