Proč stojí za to seznámit se s kabalou blíže? Co nám chybí a proč je pro nás důležité to mít? Kdo byl Maharal a proč je škoda, že se o něm neučíme podobně jako o pouze pár let mladším Komenským? O tom se můžete dočíst v první části tohoto článku (viz ZDE). Něco víc o kabalistickém kurzu, kterým jsem před časem prošla, se ale můžete dočíst právě teď a tady. :-)
Řeč je o kurzu Kabbala Revealed (Odhalená Kabala), kterou můžete najít i česky, ale já jím procházela v anglické podobě. Český překlad nejspíš není špatný (co jsem tak zaznamenala), ale mně vůbec nesedí způsob přetlumočení. Již před lety jsem na českou verzi narazila, ale vždy mě právě to odradilo. Za mě – nedá se to poslouchat. :-)
Nicméně, všimla jsem si, že když se do angličtiny tlumočí hebrejské části kurzu, dělají to podobně. Takže česká verze se zřejmě drží zaběhaného zvyku. Nicméně, já mám problém poslouchat naráz dva jazyky, kterým rozumím. :-)
Navíc si nejsem jistá, zda česká verze má podobně rozpracované online rozhraní s testy a doplňkovými materiály jako verze anglická na Kabu. A právě s tou jsem pracovala. Předtím jsem narazila pouze na tlumočená videa a pak i kurz s učiteli, který je ale placený.
Úvodní část kurzu je zdarma (trvá cca měsíc) a další 2 týdny jsem měla zkušební verzi celého projektu. Skrze něj pak máte přístup do spousty dalších kurzů o kabale. Spousta jsem toho prošla, ale dál mě to zatím nelákalo jít. Možná do budoucna, pokud budu chtít jít ještě hlouběji. Měsíční poplatek není příliš vysoký.
Ale zatím to pro mě byla spíš inspirace k tomu, vrátit se k tomu, co znám, jen to vnímat ještě z dalšího úhlu pohledu, a žít podle toho.
KABBALA REVEALED VS JINÉ KABALISTICKÉ VÝKLADY
Kabbala Revealed je pouze jedna z mnoha škol, která se snaží zpřístupňovat staré kabalistické učení. Jak staré? Toť otázka. Z dob svých studií religionistiky, kde jsem chodila na kurz židovské mystiky v tom vědeckém pojetí, si vzpomínám, že mystické výklady Bible jsou již velmi dávné.
Již na počátku století se mluví se o mystice Maase Berešit a Maase Merkava a jejich praxích. V 7. století byla zveřejněna Sefer Jecira (Kniha stvoření). Ale může být výrazně starší. Zde se poprvé objevují tzv. sefiry, které jsou dnes známými součástmi kabalistického Stromu života.
Ale asi nejznámější kabalistický spis je Zohar a podle vědeckého výkladu je jeho autorem Moše de Leon z 13. století. Ale existují samozřejmě i jiné teorie. Právě tady najdete nejrozsáhlejší mystický komentář Tóry (židovské Bible). Kabbala Revealed o ní často mluví a její četbu doporučuje jako praxi, která jediná pomáhá k přeměně egoistického myšlení a konání.
Je psané v tzv. jazyce větví, specifické formě aramejštiny, které člověk, který ještě neprošel všemi 125 stupni duchovního světa ke sjednocení s božstvím, nemůže rozumět. Ale stejně ji má číst. :-) Protože zde nejde o pochopení textu, ale o otevírání se očišťujícímu světlu. Díky němu pak Zohar můžete pochopit, díky němu můžete překonat to, co vám brání, se s božstvím propojit.
SÍLA SYMBOLIKY
Hodně mě ale zaujal fakt, že Zohar je psán symbolicky. Osobně mám pocit, že jsme se přespříliš zaměřili na rozum a povrchní vnímání a na dary a sílu symboliky jsme zapomněli.
Přitom symbolika má mocnou sílu, protože nás propojuje přímo s něčím, co je za slovy. Slova totiž nikdy nemohou postihnout skutečnou realitu. To jste možná již všichni zažili, když jste se snažili někomu něco vysvětlit. Nejčastěji vlastní úhel pohledu na věc či své emoce. Jsou věci, které jsou prostě slovy nesdělitelné. :-)
A možná i to je důvod, proč se na té duchovní cestě tak často ztrácíme.
Proč se tak často různé skupiny dohadují o tom, co je vlastně pravda. Proč jdeme z jednoho extrému do druhého. Proč si tak rádi vytváříme nejrůznější příběhy o nejrůznějších světech. I kabalisté mají ostatně svůj příběh o Bohu, Adamu Kadmonovi, cimcumu, klipot, sefirách nebo o oněch 125 stupních. (I o těch si v dalším díle článku něco řekneme.)
Je na tom všem něco pravdy? Nebo je to vše jen další z příběhů o tom, co většina lidí nevidí, a proto je tak snadné tvrdit, že někdo je vyvolený (třeba izraelský národ?) a má přístup ke světům a bytostem, o kterých ostatní nic neví??
To nemůžeme nikdy říct. Pro mě je ale zásadní něco jiného – ne nějaký příběh, ne něco, co si nikdo jiný nemůže ověřit, ale právě ona symbolika. A naprosto jiný způsob vnímání sebe sama i světa, který nám právě symbolika nabízí.
Podle mě veliká škoda symboliku opomíjet a neučit se takto život vnímat.
ŽÍT JE UMĚNÍ MILOVAT – ZÁCHRANNÝ KRUH VE CHVÍLÍCH NEJISTOTY
Symbolika je platná neustále. I po deseti, třiceti nebo padesáti letech. Zatímco příběhy a jejich kulisy se mění, to, k čemu odkazuje symbolické vnímání, zůstává stejné. Dávné archetypy, otisky toho, co se nachází za příběhy. Ukazují směr podobně jako Polárka vždy ukazuje na sever.
Sílu symboliky jsem začala chápat někdy před 30 lety prostřednictvím tarotových karet a astrologie. To bylo ještě v dobách, kdy by mě nenapadlo, že symboly nejsou jen obrázky či znaky. Že celý život je možné nahlížet buď jako na sled událostí a příběhů s jejich zápletkami, krizemi a vítězstvími. Nebo jako na poselství a pohled do úplně jiného světa.
Možná jste před časem četli můj článek o Bernardo Katrupovi („Co když je to, na čem stojí věda a civilizace, naprostá blbost??”) a jeho teorii, která převrací na hlavu základní vědecké uvažování (a přitom z něj vychází a spoustu jeho nedostatků umí napravit).
ZA TÍM, CO VIDÍME, CÍTÍME ČI SLYŠÍME, JE VÍC, NEŽ SI MYSLÍME
Vnímat život symbolicky je jedním ze záchranných kruhů, kterého se můžeme chytnout, když máme pocit, že je vše špatně. Jedním ze způsobů, jak se přestat trápit tím, co je, a najít způsob, jak v sobě otevřít srdce. Protože bez lásky, která se otevřeným srdcem projevuje, je život jen bojem o přežití plným strachu a touhy se s tím vším, před čím utíkáme, vyrovnat.
O těch dalších kruzích jsem pak psala v symbolické (jak jinak) knížečce Žít je umění milovat (záchranný kruh ve chvílích nejistoty). Včetně nejrůznějších hrátek, které vás to mohou naučit. Mrkněte se na ni, třeba vám přijde vhod. :-)
KAM MÍŘÍME JAKO LIDÉ A JAKO LIDSTVO
Texty v mé knížečce jsou většinou cca 20 let staré a vždy mě překvapovaly tím, kam mě zaváděly. Již tenkrát, když vznikaly, učily mě, že to, co jsem prožívala, má hlubší smysl. Jak zaznělo v jednom z textů:
„láska není hra, ani omámení smyslů krásou. Každý, kdo by na tomto místě zatoužil zůstat, bude dříve či později vyplaven jako nicotné zrníčko písku na pobřeží a ti, kteří budou přicházet, aby své tělo nabídli očistné moci vod, po vás budou šlapat… Moře vám strhne masky, rozmělní vás na kousky a jen ti z něj vyjdou se srdcem čistým jako nejbělejší perla, kterým se i v tom živly zmítaném prostředí podaří najít místo ke spočinutí a klid.”
To, co by tolik lidí chtělo mít jinak, jsem díky tomu pochopila jako dar. A díky tomu jsem to pak i dokázala přijmout. Ať se dělo cokoliv, bylo to pro mě najednou nástrojem, jak mi ukázat něco, co bych jinak nikdy neviděla. A o hodně bych byla přišla.
Neduální učení, ať již křesťanská, hinduistická, buddhistická nebo taoistická, mě různými způsoby učila vnímat svět i život úplně jinak, proniknout za onu oponu duality Já a To, nebo dobré a špatné apod., otevírat srdce, nesnažit se mít vše pod kontrolou, a přece nemít pocit, že je život proti mně.
Kabalistické neduální učení zase velmi podrobně popisuje svou představu o vzniku našeho světa, jeho problémech a způsobu, jak vše napravit.
TOUHA PŘIJÍMAT JE TO JEDINÉ, CO BŮH STVOŘIL, A TATO TOUHA JE NÁM PŘIROZENÁ
Když jsem procházela kabalistický kurz, spousta věcí mě nepřekvapovala, protože i v jiných neduálních učeních jsem narážela na podobné věci. To základní směřování je podobné a jednotlivá učení pro mě spíš představují různé kousky do skládačky, různé úhly pohledu na totéž.
Už v Indii ostatně pracují i s různými cestami – s cestami odevzdanosti (bhaktijóga), s cestami činů (karmajóga) nebo s cestami poznání (džňánajóga). Žádná z nich není špatná.
Co mě ale překvapilo byl pohled kabalistů na touhu.
Buddhisté touhu (tanhá) vnímají jako základní příčinu utrpení. A připoutanost, odpor nebo lhostejnost jsou pro ně hnutí, od kterých je potřeba se osvobodit, pokud má člověk dosáhnout nirvány.
Z kabalistického úhlu pohledu ale není možné se touhy vzdát. Je lidskou podstatou.
Tak jsme podle kabalistů byli stvořeni (buddhisté ve Stvořitele nevěří). A není to jen tak ledajaká touha – vůle přijímat je nám přirozená, protože jsme vznikli, abychom přijali maximum toho, co nám chce Bůh dát.
Z kabalistického úhlu pohledu můžeme pouze změnit záměr, se kterým přijímáme. Ne pro sebe (egoisticky), ale pro druhé. Pro ostatní. Pro Boha. Podobně jako je neslušné odmítnout večeři u hostitele, je neslušné nepřijmout to, co nám Život nabízí. :-)
Jenže tolik z nás si spíš stěžuje na to, co nemá, než by projevilo vděčnost za to, co má. A mnohem častěji si ani neuvědomujeme, co všechno nám Život nabízí, a proto to ani neumíme přijmout.
BOJOVAT S EGEM NEMÁ SMYSL
Pohledů na Ego je spousta. Spirituální pohledy, vědecké pohledy. V neduálních učeních obvykle najdete myšlenku, že Já, tak, jak si ho představujeme, neexistuje. Nejste to, jak sami sebe obvykle představujete, řekněme. :-) Tuhle myšlenku pak spousta lidí vezme a snaží se Ego zničit, nebo nějak potlačit. Začne s ním bojovat.
Z kabalistického úhlu pohledu to ale nemá smysl, protože takový boj nemůžeme nikdy vyhrát. Touha přijímat pro sebe (tak kabalisté Ego vnímají) je nám přirozená a bez ní by svět nefungoval. A nejen to – bez ní (tj. bez Ega) by nebylo cesty zpět ke sjednocení. Nejen ke sjednocení společné duše, která se v počátcích stvoření rozpadla na kousíčky, ale i ke sjednocení s božstvím samým.
To je ostatně i něco, co najdete v mém vlastní online kurzu, na Mimoňské cestě do Jiného světa. :-) A nejen tam. Za mě je touha, kterou v sobě objevíme, něco, co je pouze důležité kultivovat. Ukazuje nám totiž, po čem doopravdy toužíme, a kde můžeme doufat, že ji naplníme. A proč.
Na vše je nicméně potřeba nahlížet ne skrze slova, ale skrze to, co je za nimi:
- Pokud Egem myslíte své omezené pojetí Já, zrušte ho. Rozšiřte ho. S tím kabalisté více než souhlasí. V kurzu najdete části, které využívají nejnovější poznatky z kvantové fyziky a neurologie, aby vám autoři ukázali, jak moc je vaše ponětí o Já i o světě kolem vás nesprávné.
- Pokud ho považujete za to malé zraněné dítě v nás, které se vás snaží chránit, věnujte se mu. Obejměte ho. Naslouchejte mu. Ale neposlouchejte ho. To nejste vy. Tomu se v kurzu moc nevěnovali.
- Pokud jím myslíte tu část, která se neustále něčeho dožaduje, napravte ji. Naučte se ji využívat. Umí vás zavést tam, kde pochopíte, že vás vždy nakonec zklame. A tím se od jejího negativního vlivu přirozeně osvobodíte. O tom v kurzu řeč byla. :-)
Pak budete moci využít touhu přijímat pozitivnějším směrem – předávat dál to, co získáte. Pak se nebudete muset bát přijímat, protože nebudete mít pocit, že si to nezasloužíte. A nebudete se muset bát dávat, že nakonec zůstanete s prázdnýma rukama.
A energie, která by podobně jako čchi měla proudit volně v našich tělech, aniž by jí někde byl nadbytek a jinde nedostatek, se bude konečně moci volně rozproudit i mezi lidmi.
Ostatně kabalisté nahlíží na lidstvo podobně jako jiná neduální učení jako na jednotu. Je to podobné jako buňky v těle. Mohou být jiné, mít různé funkce, ale měly by fungovat jako jeden celek. Jinak ten celek (tj. člověk) nemůže přežít.
Má to jen jeden zásadní háček – těžko chtít po lidstvu, aby v něm energie volně proudila, když i my jako jednotlivci, trpíme stále tím, že v nás energie volně neproudí.
A pokračování zase příště. :-)
Pokud o další díl nechcete přijít, přihlašte se k odběru pokračování ZDE (včetně krátkého PDF o tzv. neduálním Jiném světě nepodmíněného a neočekávaného). Všem mým čtenářům ho budu zcela jistě posílat v některém pravidelném nedělním e-mailu.