Stejně jako na jaře sázíme semena, o které pak v průběhu roku pečujeme, aby z nich vyrostlo něco užitečného, i v našem životě jsou okamžiky, kdy sázíme ta naše pomyslná semínka! Máme své sny a svá přání. Své touhy, které chceme zhmotnit.
Je životně důležité se právě v tomto okamžiku zastavit a než se vrhnete do sázení, zalévání, vytrhávání plevele apod. – do vší té náročné práce – uvědomit si, zda Vám ty plody vůbec budou stát za to!
Zda na konci, až budete sklízet plody svých přání, tužeb a své práce, nebudete třímat v rukou něco, oč jste vlastně vůbec nestáli! Co se tvářilo lákavě, ale najednou se to promění v jedno velké nic. V tom lepším případě. Znáte ty pohádky, ve kterých se hrdinové radují ze šperků, peněz, jídla a toho všeho, po čem člověk sní, a ony se pak změní v hlínu, myši či jedovaté hady??
Ano, můžete mít to, nač zaměříte svou mysl. Máme tu moc. Je ohromná. Ale právě na tuto moc, pokud ji zneužijeme, můžeme jednou dojet!
Život je totiž mocnější a chce nás naučit jen jednu jedinou lekci – že to opravdové štěstí leží v Jiném světě. Ve světě nepodmíněného! A element DŘEVA zharmonizujete ve chvíli, kdy se Vám podaří přesunout do tohoto světa nepodmíněného a neočekávaného.
Tam, kde se už nebráníte proudu energie svým vlastním chtěním, očekáváním, závislostmi, netrpělivostí či vztekem. Tam, kde kvůli tomu neprožíváte záchvaty hněvu, ale ani záchvaty smutku či rezignace. Tam, kde již nežijeme ve světě, ve kterém máme pocit, že nám neustále něco chybí, a musíme si to urvat, ale ve světě, kde je vše Ok přesně tak, jak to je. Kde jsme OPRAVDU svobodní. A my místo tužeb cítíme vděčnost či pochopení, víru a naději.
A jaká semínka tedy sázet?
Nejdříve si musíme uvědomit, co OPRAVDU chceme (4. téma). Odlišit přání svá od přání našeho Ega. Dokud sází Ego, vzroste jen to, co sytí naše Ego. Logicky. Nesytí to nás a my zůstaneme navždy neuspokojení. Pak je třeba se rozhodnout pro tu správnou cestu (1. téma), osvobozenou od strachu našeho Ega.
Když pochopíte, co opravdu chcete, a na jakou cestu se chcete vydat, je dobré začít si všímat toho všeho, čím sami sebe sabotujeme (7. téma). I ve chvílích, kdy vnímáme, že naší cestě stojí v cestě překážky (a to nemá energie dřeva ráda, jak už víme), je to nejčastěji Ego, které se nám bude snažit namluvit, že za ně mohou ti druzí. Nebo že si za ně můžeme my sami. Ale tak to nemusí být.
Ta jediná cesta je cesta, na které se vzdáme všeho, co je našemu Egu tak drahé! (5. téma) Ono totiž nekope za nás, i když nás budou všichni přesvědčovat, že právě Ego je důležité. Ale Ego chrání především samo sebe. Je jako malé dítě, neustále vyděšené z toho či onoho. Neustále se snažící získat to či ono, chránící své zraněné srdce.
V okamžiku, kdy se obrátíme z těch všech iluzorních snů a představ a plánů sami do sebe k tomu, kdo je spřádá, a objevíme tam ono vyděšené dítě, začne ta nejnáročnější část cesty. Dívat se tváří v tvář démonům, které to dítě děsí. V těch okamžicích jde do tuhého a je důležité mít něco, oč se opřete (6. téma).
Čím silnější kontakt máme s tím, co přesahuje Ego, tím hlubší víra, že to, co prožíváme, má smysl, a tím větší důvěra v to, že to zvládneme. Čím víc Životu a jeho proudu ale vzdorujeme, tím složitější je ale onu důvěru najít (8. téma).
Chtít nechtít
A tak jediné, co má smysl chtít, je nechtít vůbec nic. Chtít nechtít (9. téma). Skrze pochopení tohoto paradoxu vede cesta k uvolněné radosti ze Života, kdy je člověk v souladu s jeho proudem, protože mu z hloubi duše důvěřuje. Naše očekávání nám často podrážejí nohy (2. téma).
Svým přijetím nejsme slabí. Svým přijetím jsme silní. To Ego je slabé a závislé.
To Ego se bojí, a proto bojuje, nebo utíká. Bere na sebe spoustu masek a některé se tváří velmi altruisticky, nebo velmi pozitivně. Ale je to pořád jen a jen Ego. Dokud ho neprohlédneme, jsme v něm uvězněni. Dokud jsme na něm závislí, nedojdeme klidu a opravdového štěstí. Závislost na Egu je ta nejzákeřnější závislost (10. téma), protože Ego dokáže dokonale mást a klamat tělem. A mate i naše vnímání. Odvahu vidí jako risk, otevřenost vidí jako ohrožení, přijetí jako slabost. Samozřejmě. Protože Ego, když je odvážné, riskuje zranění. Když se otevře, neumí to udělat, aniž by ohrozilo samo sebe. A když přijme to, co je, je to opravdu jen únik a rezignace ze slabosti.
Ego nikdy nepochopí sílu, která leží mimo jeho dosah, a neumí ji konstruktivně naplnit.
Naučit se vychutnat plody
Je velmi důležité, jaké sny máme a jaká semínka sázíme. Ale neméně důležité je učit se už TEĎ A TADY si život vychutnávat (3. téma). Protože když se to nenaučíme teď, své sny si nakonec nikdy opravdu nevychutnáme. Nebudeme to v tom poklusu ani umět. Nebudeme se umět zastavit a dostat dostatečně hluboko a na tom povrchu si v tom letu možná ani nevšimneme, že už to tady bylo.
Jde o zkrácenou verzi úvodní kapitoly ebooku elementu DŘEVO – Rozhodněte se, jaký život chcete žít (a rozhoduje Ego, nebo Vy?). Ebook provází v deseti kapitolách deseti týdenními tématy jarní části ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ. Vstoupit (ZDARMA) do projektu můžete kdykoliv ZDE.