Štítek: 5 elementů

Pobyt ve tmě mi přinesl nejrůznější zkušenosti. Odpovědi na otázky. Velmi zajímavá poznání. Co jsem ale rozhodně nečekala, bylo, že mě přiměje napsat článek o stravování. Ale asi je nejvyšší čas trochu zašťourat do stojatých vod a podívat se jedné důležité věci na zoubek….

To, jak se dnes na stravování většinou hledí, mi připadá, jako by někdy někdo zjistil, že miluje salsu. Nemyslím tu omáčku. Myslím tanec. :-) Nechápejte mě špatně. Milovat salsu je v naprostém pořádku (i já ji miluju!). A navíc, někdo jsme přirozeně spíš salsa typ, někdo spíš baletní typ, někdo spíš valčíkový typ.

Ale je fakt nutný tančit salsu, i když zrovna hrají valčík??????

Vám to nepřijde praštěný?

Se stravováním je to velmi podobné, řekla bych. Člověk se shlédne v nějakém typu stravování (paleo, raw, veganské, vegetariánské, „masožroutské”, masterchefovsky vytuněné apod.) a drží se ho, i kdyby venku trakaře padaly. A to myslím zcela doslova. Přitom existuje ještě další, logičtější, svobodnější a zábavnější možnost, která ale zatím není asi tak in či co. :-)

 

U stravování nevidíme jednu zásadní věc

Jídlo nás nemá jen zasytit, vyživit, léčit nebo potěšit všechny naše smysly. I když to všechno je nedílnou součástí toho, co nám jídlo může poskytnout.

Jídlo totiž není jen něco, co nám má pouze posloužit. S takovou mentalitou pak vypadá živočišná výroba tak, jak vypadá. A z projektu zelenina a ovoce do škol se stává ve chvíli, kdy děti dostanou do ruky sáček s nakrájenou mrkví, fraška.

Jídlo je dar. Jídlo je něco, co se stává naší součástí, koluje naší krví, buduje naše tkáně. Kosti, svaly, vlasy. I srdce. A my jsme buď v harmonii s tím, co necháváme, aby nás formovalo, nebo jsme jako ten tanečník salsy, který je logicky za zvuků valčíku mimo rytmus.

Navíc podobně jako se jídlo stává naší součástí, i my jsme neoddělitelnou součástí vesmíru, ve kterém žijeme. A buď je ten náš vesmírný tanec v harmonii s ním, nebo jsme opět jako ten zatuhlý tanečník salsy…

 

Žijete v harmonii se světem, jehož jste součástí?

Naučili nás, že život je boj. Že vyhrává jen ten nejsilnější. Že co si neurveme, to nemáme. Že jsme pány tvorstva a že si se zvířaty, lesy, půdou, vodou a rostlinami můžeme dělat, co si zamaneme.

Ale jako kdybychom od té doby, co jsme vylezli z džungle a postarali se o to, aby naše přežití nebylo tak závislé na ročních obdobích a hrozbách přírody, žili v domnění, že příroda nad námi už nemá moc.

A přitom jsme vodou, která v nás koluje, minerály, které nás budují, i sluneční energií, která nás oživuje a zahřívá. A mnohem víc než to!

Ale my jako bychom chtěli přírodě ukázat: „Hele, překonal jsem Tě! Jahody si dám i v zimě! A doma si pořádně zatopím a dám si k nim i zmrzlinu!” V jahodách jsou přece vitamíny a ve zmrzlině vápník. Jo a je to moc dobré. :-) Ale to se opět chováme jako ten tanečník salsy, který si tančí to své a vůbec nehledí na to, že už se dávno hraje zase pro změnu polka.

 

Svoboda jíst, co mi vyhovuje

Přes všechny nejrůznější stravovací styly jako bychom zapomněli, co to vlastně znamená svoboda jíst si, co mi vyhovuje. Že nejde o svobodu vybrat si salsu (tj. svůj vlastní stravovací styl) a toho se držet, ať venku mrzne nebo paří slunce. Ale o svobodu tančit i cokoliv jiného, abyste mohli být v harmonii s přírodou a jejími cykly a také v harmonii sami se sebou.

Při svém pobytu ve tmě jsem narazila na tolik klišé a nepochopení, co se stravování týká! Jako by se z toho stávalo další náboženství.

Měla jsem tam pouze dvě možnosti – raw stravu a vegetariánskou stravu. (Haha, kdo můj blog o nedualitě už nějakou dobu čtete, víte, co si o A, či B obvykle myslím). Raw mi byla prezentována jako něco lepšího, duchovnějšího, jemnějšího. Asi mi to mělo naservírovat ona setkání s bytostmi, které tolik lidí tak láká. Když jsem řekla, že potřebuju i něco teplého, slyšela jsem ezoterickou mantru moderní doby: „To je jen v hlavě.” A asi se ode mě čekalo, že si to duchovně vezmu k srdci a tohoto novodobého ďábla ze sebe vymetu. :-)

Ano, spousta věcí je v hlavě. Ale je to i správná strava, která umí hlavu uklidnit. Navíc fakt je, že podle Tibeťanů, kteří mají se pobyty ve tmě hodně zkušeností, se nedoporučuje být tam pouze na zelenině a ovoci, protože vás to, zjednodušeně řečeno, energeticky rozhodí. Což se mi také stalo.

Když jsem tedy po pár dnech řekla, že nemohu usnout, slyšela jsem: „To jste už tak nabitá, že už spánek tolik nepotřebujete.” Ano, čím déle ve tmě jste, tím méně potřebujete spát. Ale nespavostí by nikdo trpět neměl. Od té doby jsem ale ráno začala dostávat teplé jídlo a večer meduňkový čaj. A díky za to! A co myslíte? Bylo hned líp. :-)

 

Jaké stravování mě baví mnohem víc?

Takové, které je šité na míru mně osobně. Takové, které umí pružně reagovat na to, že v každé chvíli, v každém psychickém i zdravotním rozpoložení i v každém ročním období mohu potřebovat něco jiného. Fakt nechci zapadnout do nějaké krabičky stravovacího stylu a nemít tuhle naprostou svobodu v souladu s přírodou, jejíž jsem součástí. Chci být v harmonii sama se sebou i se světem kolem sebe.

Je to ale stravování, které člověk nevypočítá. To nejdůležitější na něm není, kolik vitamínů, minerálů, bílkovin, sacharidů nebo tuků ta která potravina má. I když i to je velmi důležité. Ale my tak rádi počítáme a analyzujeme a jsme tak moc v hlavě, že jsme bohužel ztratili schopnost jemnějšího vnímání. Jak moc, to člověk snadno a poměrně rychle zjistí, když se začne věnovat čchi kungu, meditaci bdělosti nebo třeba meditaci vipassana. Vím, že spousta lidí byla hodně překvapená zjištěním, o jakou škálu vnímání běžně přicházejí. A jak náročné je se k ní přes ten hukot v hlavě dostat.

Celé roky jsem neměla potřebu o tomhle způsobu stravování nikomu vykládat. (Jen má třináctiletá dcera na něm vyrůstala a její večeře se stále nesou v jeho duchu.) Ale ve tmě, tak trochu frustrovaná tím, že ti lidé beztak nebudou mít potuchu o tom, co to vlastně chci a proč, jsem si říkala, že je ohromná škoda, když se o tom víc nemluví a lidé netuší, co všechno jim tenhle způsob stravování nabízí. Miluju tanec, tak proč pomyslně netančit podle té vesmírné hudby, jejíž jsme součástí? Proč se chovat absurdně jako ten tanečník salsy? :-)

A tak si říkám, že se tématu stravování podle 5 elementů (5E), který pro mě představuje ucelený komplexní svobodný systém (a ne pouze seznam potravin a jejich energetického působení, viz můj roční projekt STROM ŠTĚSTÍ), začnu věnovat víc i tady na blogu.

Otázka zní, jestli by vás to vůbec zajímalo?? Pokud ano, budu ráda, když se přihlásíte mezi zájemce. Pokud bude z Vaší strany zájem, začnu o tom víc psát a budu vás pak pravidelně informovat, co se v tomto ohledu děje na blogu nového. :-)

> MEZI ZÁJEMCE SE MŮŽETE PŘIHLÁSIT ZDE  <<