Říkali jste si někdy, jaké to asi je žít jako krtek v noře? :-) Nic nevidíte, jen tmu. Tedy alespoň byste to čekali. Ale když se začtete a zaposloucháte do příběhů těch, kteří tento prazvláštní experiment absolvovali, ve tmě zas taková tma není. A i kdybyste žádné světlo nakonec neviděli, jedno světlo třeba najdete – to v temnotě svých dosud nezodpovězených otázek. :-)

Podle mě jsou zkušenosti velmi individuální. Proč tedy vůbec podobný článek psát? A číst?? :-)

  • Mohu vám říct, co mě osobně na pobytu lákalo. A inspirovat vás se zamyslet nad tím, jestli by mohl být užitečný i pro vás. Ten první článek ze série najdete ZDE.

  • Mohu vám říct, co se tak dá například při pobytu ve tmě dělat, abyste se zabavili, nebo abyste z něj prostě získali maximum. Druhý článek ze série najdete ZDE. (Je tam i foto místa, kde jsem týden žila.)

Ale nerada bych přispěla článkem o zkušenostech k tomu, že se z pobytů ve tmě stane jen sbírání zkušeností. Podle mě o tom pobyt ve tmě není. Je o poznání toho, kým jsme, když nejsme determinováni svou prací, svým bydlištěm, svými známými, svým studiem. Je o tom, poskytnout si prostor to zjistit a chvíli neutíkat k mobilu, internetu nebo i těm knížkám. :-) 

  • Pro spoustu lidí může být pobyt ve tmě okamžikem, kdy zjistí, co všechno se jim v hlavě honí a že ji kupodivu neumí vypnout, i když je jejich. :-) To nebyl můj problém a moje poznání. Už dlouho medituju a po 300 hodinách meditací na 3 vipassanách už pro vás spousta věcí není překvapením a spoustu věcí jste vyřešili. :-)

  • Pro spoustu lidí může být pobyt ve tmě okamžikem, kdy se jim vrací vzpomínky na jejich známé, rodiče, praprodiče apod. Buď jim schází, nebo se otevírají staré rány a křivdy. Ani to nebyl tak zcela můj případ. To jediné, co mě trochu trápilo, jsem s daným člověkem vyřešila osobně ještě před nástupem do tmy. Vždycky jsem chtěla mít své vztahy plus mínus v poklidném stádiu, protože s napjatými vztahy neumím žít. :-) Někdy jsem tvrdě umíněná, když toho poklidného stádia chci dosáhnout. Když to nejde, ze vztahů vycouvávám s jistou lítostí ale nikdy ne s výrazně negativními pocity. Nejsme ideální, ani já, ani nikdo jiný. :-)

Ale musím říct, že jsem ve tmě objevila ani ne tak sílu vděčnosti, která nás může motivovat a povznášet, jako spíš výstražné znamení nevděčnosti. Jak se říká – slova se říkají (a také emoce se cítí), ale co takhle převést to, co si člověk myslí a cítí do činů?? :-)

 

Co dalšího jsem si ze tmy odnesla jako ty zářící diamanty?? 

Jak důležité je netlačit vodu. :-)

Ve tmě jsem měla ohromný problém se spánkem. Kupodivu. :-) Od čtvrté noci pro mě byla noc vždy výzvou. Usnu? Co když neusnu? Budu to pak muset ukončit? Protože když já neusnu, fyzicky bych to nemusela ustát.

Ale také se toho právě přes noc nejvíc dělo! Vždycky jsem nakonec usnula. První 3 noci velmi snadno a zažívala jsem své první krásně živé sny, které si stále pamatuju! Další noci hůř, ale když nešlo o živé sny, dělo se cosi, co by se snad dalo nazvat jako lucidní snění, případně vize, které mě občerstvily natolik, že jsem se necítila špatně, i když jsem zjevně nespala.

Hlavně jsem se noc za nocí učila netlačit na spánek. Být prostě jen bdělá, nic nechtít, ničeho se nebát. Přesně, jak o tom tak často píšu. Ale ono je to v běžném životě někdy tak těžké dosáhnout, že? Ovšem i ve tmě. Nicméně čím víc se bojíte, tím snadnější může být strach zahodit, protože cítíte, jak moc vám ubližuje. :-)

 

Jak důležití jsou ti, se kterými spojíte svůj život

Jak důležití jsou ti správní učitelé, které na své cestě můžete potkat, kteří vám umí ukázat na ten měsíc, abyste zbytečně nebloudili, ale přitom si nemysleli, jak děsně duchovní jste. Jak důležití jsou vaši průvodci, kteří by měli být citliví a vnímaví. Jak důležité je učit se rovnosti a laskavosti v jakýchkoli vztazích.

 

Jak důležité je i to, co jíte. :-) 

Ne, pobyt ve tmě jistě nemá být gurmánským zážitkem. Nic nemá být nakonec jen o těch extra zkušenostech, ať je to masterchefovsky naservírovaná dobrůtka, nebo setkání s bytostmi a otevření třetího oka. Ale spíš o té energetické harmonii vnímané jako lahodnost, krása nebo napojení na něco povznášejícího duši.

A tak jsem na pobytu ve tmě trochu zápolila s preferovanou raw stravou (preferovanou mým průvodcem asi jako něco přece jemnějšího a lepšího), která – asi jak předvídal ve své knížečce o pobytu ve tmě dzogčhenový tibetský mistr Namkhai Norbu – nakonec opravdu docela dost zamávala s mým lungem a přispěla nejspíš k oné nespavosti. Však Tibeťani s pobyty ve tmě mají jistě víc zkušeností než naše západní společnost posedlá vitamíny. :-)

 

Jestli chcete vypnout a případně přehodit výhybku, tma je ideální

Slýchávala jsem často, že pobyt ve tmě je ideální pro unavené a vytížené lidi. Že si tam konečně odpočinou a dobijí baterky. Někteří vypráví, že první 3 noci (kdy se vyplavuje prý hlavně hormon melatonin) v podstatě prospali. Ani to nebyla tak zcela má zkušenost. Jen se mi první tři noci výrazně líp spalo a byla jsem trochu víc utlumená. Ale přes den jsem cvičila, dělala různé praxe (dalo by se říct i meditovala), ale šlo spíš o jistý stav hlubokého klidu a blaženosti. :-)

Od čtvrtého dne se mi pobyt přehoupl do zmiňované výzvy se spánkem a k tomu, co všechno za lekce mi to přinášelo. A ke konci pobytu jsem už mnohem víc myslela na to, co bude dál. Napadaly mě tipy na nové projekty. :-) A také na to, co všechno chci po návratu změnit. K čemuž jsem si ostatně připravovala půdu už předtím, než jsem na pobyt odešla. Nové nápady a směřování je prý asi nejčastější přínos těchto pobytů.

Jinak já do tmy vstupovala s 2 otázkami, které jsem si tam chtěla vyřešit. A hned první a druhý den jsem na ně v podstatě dostala odpověď. Nebo řekněme ty nejdůležitější střípky, které se ještě postupně doskládaly do jasnějšího obrazu. Jedním z nich bude v mém životě znovu větší důraz na taoistické wu-wei. Takže se můžete těšit na pokračování série rozborů Tao-te-ťingu spolu s Bruce Frantzisem a jinými. :-)

 

Šla bych do tmy znovu?

Nemyslím. Pro mě jsou mnohem důležitější vipassanské pobyty. Jste tam sami, ale vidíte. Jste odříznuti od okolního světa, ale ten nejbližší si můžete konečně pořádně vychutnat. Podpůrné stravování je nedílnou součástí. :-) Máte možnost proniknout hluboko do sebe, ale i pročistit to, co je potřeba pročistit a naučit se i v praktickém životě onomu umění bdělosti a hlavně rovnováhy mysli. Prožít jednou celých 10 dní bděle a vyrovnaně je můj cíl! Když se to podaří tam, je mnohem snazší to přenést i ven za brány centra.

Měla jsem nějaké extra super zážitky?? Celý pobyt byl extra super zážitek. :-) Světlo jsem viděla téměř ihned – když je mysl ve svém přirozeném stavu, světlo jsem vnímala a neměla jsem většinou pocit, že jsem úplně ponořená do tmy. Zpočátku to bylo jen trošku, postupně to byly jako jemné světelné vlnky na moři. Nakonec někdy jako by svítilo slunce skrz žaluzie. :-) Když jsem obrátila zrak ven místo dovnitř, tohle světlo se mi vytrácelo. Mimochodem, jestli se chcete prostřednictvím neduální videohádanky naučit opravdu obrátit zrak dovnitř, můžete to vyzkoušet ZDE. Nejde o to vnímat třeba tělo nebo i energii proudící v něm. Jde o něco mírně jiného. O to, že dokážete i ve tmě vnímat jemný rozdíl mezi tím, když jste tam se zavřenýma očima (a vidíte tmu), nebo s otevřenýma očima (a vnímáte tmu).

Světla mimo sebe, nebo onen pocit, že vidím pokoj jako při světle svíčky, jsem neměla. Ale pocit, že vlastně vím, kde co je, někdy ano. Světelné bytosti jsem žádné nepotkala, ale celou dobu jsem měla pocit, že tam mám své dva duchovní průvodce. :-)

 

Nenechte se mučit, o tom život přece není

Nakonec asi nejzajímavější byl pro mě poslední šestý den, kdy už má pozornost byla obrácená k tomu, že druhý den ráno půjdu ven. A ačkoliv jsem se ještě den předtím těšila, najednou se mi začaly v hlavě honit myšlenky na to, jestli chci do toho světa ven vůbec vylézt. Ano, prostor maringotky byl omezený, málo barevný a tak nějak chudý. Ale tam venku ta bohatost přináší lidským bytostem utrpení.

Často jsem se při pobytu vcítila do lidí, kteří pobyt ve tmě měli za trest. Trestanci, kteří trávili týdny, měsíce a roky zavření v kobkách a jen jim jednou denně podstrčili misku s něčím nechutným.  (Neříkám, že jsem tam jedla nechutné jídlo, bylo moc dobré! :-)). Trestanci, které nejrůznějším způsobem mučili. Byly chvíle, kdy jsem si připadala jak Monte Christo. A pak byly chvíle, kdy jsem si připadala jak miminko v bříšku, který jen jemně vnímá zvuky zvenčí a to, jestli je venku zrovna zima nebo teplo.

A otázka opět zněla – chci ven?? Nebo mě zas násilím vytrhnou z toho, kde jsem zpočátku prožívala ono ticho a blaženost??

Nakonec, stejně jako jsem pobyt zahájila čtením Kurzu zázraků a doděláváním témat STROMU ŠTĚSTÍ, ukončila jsem ho čtením Kurzu zázraků a taoistických knížek, které jsem měla ve svém Kindlu. V pátek po třetí jsem si rozsvítila a už při světle jsem se připravovala na výstup ven. Abych vyšla s tím, že mám zcela jasno. Ano, možná jsem tím přišla o onen zážitek vidění bytostí apod., které by někdy kolem toho šestého dne (podle toho, jak se vyplavují které hormony) třeba mohly přijít. Ale já si řekla, že pro mě je důležitější něco jiného.

Pro mě je naprosto nejdůležitější způsob, jak se postavit k utrpení světa a neutíkat před ním ani do tmy, ani k něčemu sebezajímavějšímu. Jak se nenechat mučit, když nemusím, ale dál zůstat citlivá a vnímavá. A kupodivu, zrovna včera jsem narazila na video Ruperta Spiry s meditací věnovanou George Floydovi ale i Derek Chauvinovi, policistovi, který ho zabil.

Mluví mi z duše. Dokud v sobě neseme nenávist a ne lásku, jsme jen součástí nekonečného kola utrpení, které se generaci za generaci roztáčí. Jen je pro nás v duálním světě velmi těžké vnímat, že láska neznamená schvalovat a mávnout rukou nad tím, co zjevně není správné, protože to zjevně s láskou nemělo nic společného. Hodně to souzní s tím, co se mi zjevilo v jednom lucidním snu ve tmě. Ve chvíli, kdy se mi podařilo jednou větičkou zastavit smrt lodivoda rukou Korsického piráta. :-)


Jestli jste pobyt ve tmě někdy absolvovali, budu vděčná, když se podělíte s ostatními o své tipy a reference na místa. Článek, pod kterým bych v komentáři chtěla sbírat tipy ostatních, najdete ZDE. Díky!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *