Znáte to? Tak moc je pro nás, zcela logicky, důležité přijetí společností, že se neustále snažíme nějak zapadnout. Možná ještě jako děti jsme se svobodně vztekali v sámošce a bylo nám dokonale ukradené, že matka se rozčiluje a lidi kolem se mračí. Cítili jsme se mizerně, protože nám nechtěli koupit tu super hračku nebo alespoň ten jogurt s hračkou. Vždyť co by jim to udělalo??

Co se stalo, že najednou se už v sámošce neválíme, kdykoliv zjistíme, že zdražilo máslo, a na ty, co se tam rozčilují se díváme jako na vyvrhele?

 

Jak neudusit sami sebe

Ne, rozhodně nechci říkat, že je třeba se vrátit zpět do dětských let a prudit lidi svými nezvládnutými emocemi :-) Umíte si představit, jak by to pak asi tak na dálnici, v hromadné dopravě a v obchodech vypadlo?? :-) (Ano, to snad ani nechceme…)

Naučit se zvládat své emoce je velmi důležité. Jen bychom v tom procesu neměli udusit sami sebe, jen proto, že naše projevy by mohly být druhým nepříjemné… 

Ale víte vlastně, kým jste? Kterou svou část vlastně máte svobodně projevit? Tu vášnivou, nebo tu, která miluje klid? Tu, která si jde za svým, nebo tu, která ráda vidí spokojený úsměv na tvářích lidí kolem sebe?

Někdy pomáhá se podívat do svého horoskopu. Ať již jim věříte, nebo, ne, možná vás zarazí, kolik různých tváří v sobě podle horoskopu skrýváte. Tváře, které jsou mnohdy v rozporu, a které se jen málokdy daří sladit.

 

Jak neudusit druhé?

Když se mluví o svobodném projevení sama sebe, je velmi snadné sklouznout do chování toho dítěte, které si vydupe své. Koneckonců spousta moderních rodičů žije představou, že není správné dítě nijak omezovat. Aby z toho nemělo trauma. Aby bylo své.

Jenže jako bychom si ve snaze vydobýt si opět své místo na zemi usmysleli, že nebudeme brát ohledy na druhé. Ani to ale přece není cesta – v tomto procesu bychom neměli dusit ani druhé. 

Jak z toho dilematu tedy ven??

Třetí týden Mimoňského speciálu „Jak se s tím mám smířit?” nám klade pár základních otázek – kde je ten prostor, kde nedusíme ani sebe, ani druhé? Jak se do něj dostat a jak v něm žít? A čeho se vlastně tak bojíme?

 

Tajemství neduality a našeho potenciálu

Nedualitu onoho tak trochu mimoňského Jiného světa můžeme vnímat jako něco vzdáleného. I když není zas tak těžké zjistit, že vy a auto projíždějící venku po silnici jste hluboce propojení a tvoříte jistou jednotu. Letní seminář elementu ZEMĚ něco podobného nejspíš ukázal všem jeho účastníkům :-) Můžete si ale říkat, k čemu vám takové poznání může být dobré.

Odpověď by byla na další článek :-) Zato je mnohem snazší si uvědomit, že je to právě nedualita, která vám může pomoci zahlédnout světlo v temném tunelu. Nebo že je to právě nedualita, která je prostorem, kde nemůžeme sklouznout do extrémů. Prostorem, kde nakonec nedusíme ani sebe, ani druhé. Kde může žhnout vášeň, a přece můžete být navenek klidní.

Prostorem, který je vyrovnaný. Možná i sám se sebou :-)

Témata Speciálu nás umí zasahovat prakticky, což jsem tento týden opět zažila sama na vlastní kůži. A vy doufám také :-) Často to nekončí jen u přemýšlení, že? Někdy ten impulz k uvědomění nemusí být dvakrát příjemný, ale zato je vždycky velmi cenný.

Již minulý týden se objevilo důležité téma strachu z vlastního potenciálu v jednom z videí Lisy Natoli, učitelky v Kurzu zázraků. A tento týden mi to jiným videem opět připomněl jeden z účastníků 2. běhu (díky, Michale).

Je v nás cosi, co nás svými nároky děsí, ale zároveň nám nabízí kapacitu je zvládnout s lehkostí ptáka, který se vznese do nebes. Cosi, co nás vyzývá k otevřenosti, která nám může přijít nebezpečná, protože vždycky hrozí, že někdo dá najevo, že ho nezajímáte a že vás nedává. Nutí vás stáhnout se zpět a zalézt si zpět do své nory, ze které jste horko těžko prstíček po prstíčku vylezli. Ale zároveň vám to cosi připomíná, že opravdová otevřenost je i prostupná a otevřená všemu. Právě zde pak leží ten klíč ke smíření s čímkoliv, co vás v životě potká. 


Článek jsem napsala jako shrnutí 3. týdne Mimoňského speciálu “Jak se s tím mám smířit?” pro jeho účastníky. Pokud byste se chtěli Speciálu také někdy zúčastnit a nahlédnout do jeho témat, bližší informace a možnost přihlásit se mezi zájemce najdete ZDE. Přihlašovací email zájemcům posílám vždy poslední týden v měsíci a do Speciálu se dostane pouze prvních 10 reagujících (první dokonce zdarma :-)).

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *