Nejlepší restarty jsou ty, které vydrží déle než pár nadšených dnů, že? No, uvidíme, jak dlouho vydrží ten můj, ale já mu věřím, protože jsem po dlouhých letech objevila to, co se mnou rezonuje. Protože změny musí rezonovat, aby vydržely, řekla bych. :-)
Jak zaznělo v minulém článku (vlastně v prvním díle – ZDE), „V podstatě jde o to, že nakonec vše závisí na tom, jak k tomu přistupujete – jako k mučení, nebo k příležitosti??” Život by přece neměl být o stresu a boji sám se sebou nebo s druhými nebo s okolnostmi. I kdyby to měl být boj o světlejší zítřky, jak se kdysi říkávalo.
A tak mi moc nesedí taková ta představa, že teď se do toho musíme opřít, zapřít se a vydržať. Vám ano?
Mám raději ten uvolněný proudící čchi kungový způsob, než ten silový. Onu neduální motivaci ke změnám, která není založená ani na touze, ani na strachu. Rozhodně mnohem víc, než onu představu, že čím víc budeme pracovat (i sami na sobě), tím líp! Pokud možno moc nespat, protože ty prospané hodiny bychom přece mohli využít užitečněji!
Kdepak, na spánek, který nám byl přece už kdysi dávno dán, abychom nabrali sil (i kdyby nás během noci měla roztrhat divá zvěř), si sahat nenechám. A honit se za něčím taky ne. I kdybych měla roky čekat na ten správný impulz, raději vydržím toto čekání a pátrání. A to jsem i udělala.
Někdy puzzlíky toho, co je nám vlastní a co máme rádi, zapadnou do sebe a my můžeme naskočit na vlnu a využít i všechno to, co jsme se dosud naučili. Nic nemusí být ztráta času, i když sice stojíte na místě, ale z toho místa se bděle rozhlížíte a učíte se. A nakonec, místo abyste jeli jen na své vůli, jedete na něčem, co vás veze. A kdo ví, možná se tak nakonec dostanete dál i rychleji??
CO VÁM UDĚLÁ RADOST, I KDYŽ VÁM NENÍ DO TANCE?
To je rozhodně dobré vědět!
Zkoušejte, zjišťujte, určitě si pro sebe najdete něco, co vám umí vykouzlit úsměv na tváři. Něco tak silného, co dokáže přebít i nudu, vztek, smutek. Prostě výkyvy energie a tím i nálady. Ano, klidně se ponořte i do té „blbé” nálady, může vám napovědět důležité věci o tom, co je pro vás důležité, a kde jsou vaše vnitřní zranění. Díky tomu pak budete vědět, co léčit.
Neradím vám potlačovat nepříjemné emoce a přebít je radostí. Ale jak jsem psala kdysi dávno z vlastní zkušenosti – vnímat, uznat a přečíst poselství svých emocí není totéž, co rochnit se v myšlenkách a emocích. To rozhodně užitečné není. A jsme zase zpět u té ZLATÉ STŘEDNÍ CESTY, u toho, jak vnést do života neduální vnímání a jednání.
Je užitečné převzít s vděčností poselství a zase se vyladit.
Jaký je ten váš způsob, jak to obvykle děláte??
Nemusíme čekat, až to někdo udělá za nás. V podstatě k tomu ani nic vnějšího nepotřebujeme, když na to přijde. Ale pokud máte po ruce něco vnějšího, co můžete kdykoliv využít, klidně to využívejte. Jde jen o to, abychom nebyli závislí na tom, až to přijde, ale mohli se vyladit sami.
Pokud to umíte jen vnitřním úsměvem, dechem, uvědoměním si vlastní podstaty, super. Někdo potřebuje mantru, někdo pohyb. Dát si s kamarádkou dortík (nebo s kamarádem jedno) ale není to úplně ono. :-)
SPOUSTA TIPŮ A ODKAZŮ NA TO, CO TEĎ ZABÍRÁ MNĚ A NA ČEM UJÍŽDÍM :-)
Obávám se jen, že jsou to odkazy i na anglické stránky, takže pokud nevládnete angličtinou, tak pro vás mohou být alespoň nějakou inspirací a motivací. (Ale pokud byste se svou angličtinou chtěli něco udělat a pak si ji třeba v praxi naposlouchávat třeba každý den a zároveň u toho něco dělat pro své zdraví fyzické a tím i psychické, jsem vám taky jako lektorka k dispozici – viz ZDE mé angličtinářské stránky. :-) Rozhodně pak pro svou inspiraci a motivaci budete mít přístup k nepřebernému množství materiálů v angličtině!)
Co nejvíc baví mě? V e-knize Vdechněte život poselstvím svého dětství jsem věnovala celou první kapitolu právě poselstvím vašeho dětství. Tomu všemu pozitivnímu, co jste také zažili. (Určitě to nebyla jen traumata….). Najdete tam důvody, proč je to důležité, najdete tam mé zkušenosti a najdete tam pár návodných otázek, jak ta svá vlastní poselství najít.
Možná kdybych si bývala svou knížku byla přečetla znovu už dřív, už bych věděla, že se musím vrátit ke svému tanečnímu období od 5 let do nějakých 15. A pak i na VŠ a v dospělosti, kdy jsem vymetla flamenco i salsu (s Kubánským lektorem!), i bollywoodské indické tance.
Prostě jsem tanečnice. A jako tanečnici mi právě tanec vnáší nejen radost a úsměv do života, ale na energetické úrovni funguje jako dokonalý vytřásač traumat a stresu v těle. (To jste už slyšeli, že právě tohle je jeden z úžasných způsobů, jak pracovat se svými traumaty, aniž byste je museli znovuprožívat v nějakých terapiích??) Však to není tak dávno, kdy jsem musela po meditaci vytancovat všechen ten vztek, který se vyplavil z hlubin mého nevědomí a který jsem si nechtěla přiznat.
Co mě ale přivedlo k opravdu pravidelné každodenní taneční praxi? Doma ve vlastním obyváku? Kterou vyhledávám právě ve chvílích, kdy by se i do ničeho nechtělo? A u které mám spíš problém se krotit a brzdit a nepřepínat výdrž a schopnosti svého těla??
ROZHÝBEJME TĚLO A DOPŘEJME MU, CO POTŘEBUJE
Byla to dcera, která mě inspirovala svou novou posedlostí. :-) Která ostatně překvapila asi i ji, protože hodně dlouho odolávala přáním své kamarádky, aby se podívala na její oblíbené pěvecké skupiny. Nakonec se nechala zlákat… a za chvíli znala jména všech 12 členek (!) jedné skupiny. A neustále se mnou chtěla sdílet nejrůznější videa o tom, jaký příběh je spojuje a jaký vyprávějí. Jaké symboly je představují a jak jsou v jednotlivých videoklipech právě skrze symboly jednotlivé členky propojené. Ten koncept mě fascinoval!
Navíc jejich videa byla různorodá a vtipná a vizuálně nezvyklá a já se brzy přistihla, že mám tendenci si pozpěvovat: „Awe-awe-awe.” :-)
O jakou skupinu jde?? Nejspíš jste o ní nikdy neslyšeli, protože není ze Západu a tak není v našich rádiích tak profláklá (i když v USA už se anglické verze jejich písní hrají).
Jmenují se Loona a jsou z Jižní Koreje.
A jsou to do jednoho úžasné tanečnice!
V rámci K-pop (korejského popu) se totiž jen nezpívá, ale i tančí.
A některé choreografie jsou docela náročné.
A tak jsem tak fascinovaně sledovala jejich choreografie a naposlouchávala jejich chytlavé písničky (někdy balady, někdy hrdé, někdy divoké, někdy veselé). Navíc každá z členek Loony má svůj vlastní song, se kterým debutovala samostatně, než se poprvé objevily na scéně všechny společně. Takže těch písní, samostatných i společných je hodně. A je velmi těžké vybrat nějakou nejlepší (píseň i choreografii), líbí se mi jich tolik!
Ale za asi nejzajímavější a nejnáročnější choreografii je považována ta k písni Butterfly s jejím poselstvím o tom, že všichni máme křídla, jen je roztáhnout. :-) Mrkněte třeba na tuto verzi. Za tou synchronizací a změnami formací a ještě v té rychlosti je spousta práce!
Tak jak, líbí?? Ta energie, která z toho všeho, co jsem slyšela a viděla, tak sálala a byla tak nakažlivá! Až mi jednoho dne (spíš noci), když jsem tam v posteli se sluchátky surfovala po youtube, nabídl youtube cvičení podle K-pop songů. I cvičení podle mých oblíbených fláků od Loony. A já neodolala.
ZUMBU JSEM NIKDY RÁDA NEMĚLA, ALE K-POP WORKOUT JE PRO MĚ TO PRAVÉ
Kamarádka mě jednou vzala na zumbu, když zrovna byla v kurzu. V tělocvičně bylo plno a všichni jsme dělali totéž podle toho, co dělal instruktor. A já měla brzy tendenci dělat to jinak a po svém a podle toho, jak na mě hudba působila (protože jsem prostě tanečnice a latinu jsem se přece učila s Kubáncem!) :-)
K-Pop cvičení/tančení je ale jiná:
- Sama si určuju, co budu tančit. Youtube je plný videí s choreografiemi – jednoduššími i náročnějšími, pomalejšími i rychlejšími, kratšími (většinou tak 3 minuty) i delšími (třeba i téměř 30 minut). Vybírám podle nálady. :-) A dál si rozšiřuju databázi videí, které mě baví. Někdy jsou to Loona songy, někdy BTS songy (nejznámější K-Pop skupina na Západě, byli nominovaní i na Grammy!), někdy jiné skupiny.
- Je to pro mě jiný styl hudby i tančení a to živí mou zvědavost. Extrémně mě baví učit se dané choreografie. Není problém sjet i 10 minutové video 3x za sebou, dokud nemám pocit, že se chytám. Zatímco 30 minut běhat by mě tedy nebavilo, tohle mě baví náramně.
- Není to jen tanec, je to i posilovaní a protahování zároveň (a přitom dál tančíte). :-) Někdy to „tančení na hudbu” je spíš cvičením (i pár takových jsem na youtube našla), to mě ale neoslovuje. Chci tam K-pop prvky, K-pop choreografie a jak si můžete všimnout na videu výš, není to jen tak nějaké kroucení a vlastně jen kardio. Choreografie chlapeckých skupin jsou pak ještě fyzicky náročnější (někdy až akrobatické). Zároveň rychlé, dynamické a to dělá mé nátuře velmi dobře.
Ta první, kterou jsem zkoušela (3x za sebou prokládanou pětiminutovkou meditace!) je tahle. Zkusíte si taky zacvičit?? :-)
A pak jsem našla vtipná videa jednoho klučiny – třeba ZDE nebo, a to mě obvlášť baví, ZDE (ten klučina se pořád chichotá a dělá fórky a krásně ukazuje, co se bude tančit dál). No a pak další a další.
KDYŽ NAJDETE TU SVOU VLNU, UŽ SE TO JEN DÁL NABALUJE
Ostatně přesně tak, jak jsem počítala, že se to stane. Když na tu vlnu jednou naskočíte, vede vás dál – od tance k čistě posilovacím videím (na ruce, na břicho, na nohy) na K-pop hudbu (a nejen tu). Po nějaké době si řeknete, že ne největší čas dopřát tělu i trochu toho protažení. Takže si začnete vytvářet databázi youtube protahovacích cvičení – kratších i delších.
A pak si řeknete, že když už se tomu tělu tak věnujete, že by možná stálo za to i věnovat se i tomu, jakou stravu do něj dáváte.
Už je mi jasné, proč jsem si během covidového roku tak dopřávala (ale zároveň i objevovala zeleninová a ovocná smoothie na pobytu ve tmě) a přibírala na váze, aniž by mi to nějak extrémně vadilo. Teď je na čase zjistit, jaké to je hubnout (nikdy jsem to dosud nepotřebovala). A také objevit neuvěřitelné stravovací možnosti! (Ale o tom až zase další článek.)
Díky jednomu stravovacímu programu, který jsem si koupila, jsem začala pravidelně cvičit izometrická cvičení (už jsem o nich slyšela, ale takhle poctivě jsem je ještě necvičila). A musím říct, že je to tedy síla! Znáte izometrická cvičení? Už jste někdy zkoušeli?
A právě díky tanci, posilování, protahování a izometrickým cvičením se kruh uzavírá a znovu oceňuju to zásadní místo čchi kungu (Orla v hnízdě, který cvičím). Protože nic z toho nedopřává takový ponor do těla, takové uvolnění a takové vnímání. A obzvlášť po izometrických cvičeních velmi dobře vím, že je nutné je doplnit tancem a čchi kungem. Vše má své místo, vše s tělem nějak pracuje a na nic bychom neměli zapomínat. Na tělo, na energii a ani na mysl.
Co děláte pro své tělo vy?? Budu moc ráda, když se podělíte o své zkušenosti v komentářích. :-)
Článek je součástí ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ, elementu OHEŇ, tématu Radovat se sami se sebou a sami ze sebe a také tématu Opravdu stále ještě věříme, že je kam lézt?? Projekt je všem otevřený zcela zdarma. :-) Můžete si sami na vlastní kůži vyzkoušet, kam vás jednotlivá témata zavedou. Mě zavedla sem a jsem za to fakt ráda!
Vstup do STROMU ŠTĚSTÍ – ZDE.