Žabí stehýnka tak zcela na mysli nemám. I když teď na street food festivalu mě docela lákalo je poprvé vyzkoušet. Řeč bude spíš o té žábě na prameni a o tom, co dobrého (opravdu dobrého) se dá taky dopřát tělu. :-) Protože víte, jak moc ovlivňuje stav našich střev naši mysl?? Jak moc ovlivňují potraviny, které jíme, naše naladění, naši bdělost i to, jak moc pak umíme vnímat svět tak trochu jinak??
Jak jsem psala ZDE, v 1. díle série o postkovidovém restartu, na samotném začátku kovidového období jsem si říkala, že to je bezvadný čas k tomu zapracovat na svém zdraví. Když kolem řádí nějaký zlý virus, tak co logičtějšího dělat, že jo?? (Strachovat se a rozčilovat, co všechno nemůžu, a kolik peněz přicházím, mi užitečné nepřišlo.)
Ano, loni s odezníváním první vlny, na přelomu května a června, jsem strávila týden ve tmě. Mé poprvé. :-) Popíjela jsem tam po tmě smoothies a pojídala oříšky a cvičila a meditovala – no krása. Ale jinak si to pak celé vzalo svůj vlastní směr, hodně daleko od nějaké péče o zdraví. :-)
Vedlo mě spíš tam, kde jsem chtěla být už před lety. Teď byl totiž ten ideální čas ponořit se opravdu hluboko tam, kde byla někde ve mě ta žába na prameni. Máte také nějakou takovou žábu na prameni?? Jak v té pohádce o zlatých vlasech Děda Vševěda?? (Pohádky nám vůbec nabízejí tolik mé oblíbené symboliky!)
Určitě ano. Každý nějakou takovou máme. Něco, co nám brání odemknout v sobě ten největší potenciál. Nejde jen o nějaký strach, o všechny ty vrstvy nejrůznějších programů a obav, které jsme si během života nastřádali. To je jen začátek. Může tam být ještě něco, něco, co jste ještě neobjevili, co vám může změnit život, k čemu už máte všechny nitky a indicie, jen je rozlousknout.
Ne nadarmo je jedním z témat ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ (už mnoho let) onen poklad, který nenajdeme v supermarketu, ale ke kterému se musíme prohrabat někdy hodně hluboko.
KDYŽ ZMĚNY PROBÍHAJÍ NA VŠECH ÚROVNÍCH
Nikdy jsem nechtěla ustrnout jen v jedné škatulce. Osobnostně se od dětství učím propojovat věci, které na první pohled vypadají nepropojitelně (už jsem se tak narodila – s Velkým křížem v horoskopu). Proto si mě asi během studií na VŠ našla mystická učení (začalo to islámský súfismem) v podobě těch neduálních.
Dualitu máme všude na očích a náš svět duálně funguje – neustále se přelévá noc a den, teplo a chlad, růst a odpočinek. Ale nedualita je to, co ty na první pohled protikladné polohy drží pohromadě a nedovoluje, aby jedna z nich převládla.
Bez neduality tu máme nejrůznější extrémy a rozhádané strany, která si každá myslí, že má pravdu a nic než pravdu a k tomu jí dopomáhej Bůh.
- Nedualita je v pozadí duality a učí nás dynamické rovnováze.
- Učí nás nacházet tu správnou cestu, když se nemůžeme rozhodnout.
- Učí nás vnímat klid i tam, kde je stres, nehybnost i tam, kde se v dnešním světě pořád někam ženeme.
Však právě proto možná byla neduální učení vždy tak nějak skrytá na pozadí těch velkých náboženských učení, jejichž hlavním účelem bylo nějakým způsobem sjednotit společnost a nastavit jí nějaká pravidla soužití. (Opomiňme fakt, že se to stejně nedařilo, a když už, tak na úkor všech těch, kteří nějakým způsobem nezapadali a hned byli napadáni.)
Ale tam někde, za vší tou slepou vírou a slepou poslušností a pravidly toho, co se smí a nesmí, žil svým životem ten jiný svět. Z jeho pramenu vzniklo spousta různých řek, ale kdo chce, může se k tomu pramenu kdykoliv vrátit.
NEDUALITA MÁ SPOUSTU TVÁŘÍ
Kromě neduality jsem vždy chtěla vnímat svět kolem sebe komplexně. Ne pouze z jednoho úhlu pohledu. (I tak se projevuje nedualita, nejde jen o ne-dva, ale také o ne-jedno!) A tak jsem i před lety sama pro sebe vymyslela roční projekt ABSURDISTÁN. (Ano, o 50 způsobech, jak se chovám zcela absurdně a šlapu si tak sama po štěstí.) Chtěla jsem něco, co mi pomůže se na to, co se obvykle nazývá chyba, dívat se smyslem pro humor. A místo abych se tím či oním trápila, prostě se tomu zasmála. Jak strašně praštěné to je.
No není to lepší než si říkat, jak jsem blbá??? :-)))
Celý projekt se navíc inspiroval učením o 5 prvcích – o pěti různých aspektech, které chci rozvíjet, protože se vzájemně prolínají a podporují. A protože nechci ustrnout jen v té jedné, není to jen o sebelásce nebo o práci se strachem. Díky elementu DŘEVO je tam i dlouhé intenzivní období práce na vnitřní svobodě. Nebo díky elementu KOV zase dlouhé téměř tříměsíční období práce na bdělosti a ochotě pouštět to, co nám už neslouží.
Projekt mě měl učit hlavně jinému vnímání světa (vždycky jsem to vnímala jako učení se novému jazyku, však učím angličtinu):
- vnímat, co je pod povrchem každodenního dění
- aktivně pracovat se symbolikou každodenního dění (třeba co to asi znamená, když při podzimním pouštění draků ne a ne udržet draka ve vzduchu?? Co mi to říká?)
- aktivně se Životem komunikovat (jak na zaměření pozornosti na nové téma zareaguje Život? Jaké zkušenosti a zážitky mi přihraje, abych mohla dané téma prozkoumávat v praxi a ne jen v hlavě??)
A CO MĚ NAUČIL??
Naučil mě za ta léta spoustu věcí, zavedl do nejrůznějších koutů sebe samé – tam, kde se skrýval můj dětský vztek, tam, kde se skrýval hluboký smutek, tam, kde se skrýval příšerný strach ze všeho možného, tam kde jsem se zuby nehty chtěla držet toho, co mi dělalo dobře a pomáhalo.
Někdy to nebylo lehké, někdy jsem se cítila jako na tobogánu, někdy jsem si říkala, že jen blázen po mě může chtít, abych šla v oné symbolické bouři ven.
Celý rok jsem jednou dokonce symbolicky nazvala rokem Freddy Krugera! (Buď se probereš, nebo tě to rozsápe!)
Naučil mě, že je naprostá pravda to, že když si troufnete a otevřete se, se vší svou zranitelností, a narazíte na to nezničitelné ve vás, může vám to změnit život k lepšímu. Najdete sílu, přestanete se tolik bát.
Když se od toho dna naučíte odrazit (a v rámci sebezáchovy je snazší to udělat), nic z toho, co vás na to dno kdy přivedlo, už pro vás nebude dál strašák. Naopak – objevíte zdroj té nejhlubší vděčnosti, která snad existuje. Z tohoto místa můžete odpustit všem a všechno.
I taková je nedualita – zjistíte, že není co odpouštět, protože se vám osobně vlastně nestalo nic špatného. Když jste se to naučili transformovat v to dobré. Pro sebe (samozřejmě ne obecně. Některé věci jsou obecně vždycky duálně špatně a tak to je. :-))
SVĚT FUNGUJE JINAK, NEŽ SI MYSLÍME
Celý projekt se zaměřil hlavně na vnímání. Na stav mysli a stav emocí. Nevím moc o nikom, kdo by 5 prvků harmonizoval právě takto – zaměřením se na vnitřní svobodu, vnitřní radost a nepodmíněnou lásku, vnitřní harmonii a klid, bdělost a vnitřní odvahu, důvěru a sebedůvěru. Kdo by na to šel od emocí a mysli. Většinou se pracuje spíš na úrovni těla – skrze dietetiku, akupunkturu, fytoterapii. Nebo skrze to, co vás fyzicky obklopuje – feng shui. Nebo skrze tělo a případně pohyb – čchi kung.
Já jsem to tak udělala, protože mi to dávalo smysl. Protože mi přišlo, že to, jakým způsobem se na svět díváme, se pak odráží i ve způsobu, jak na něj reagujeme a jak v něm jednáme.
Navíc kolem sebe neustále vidím, že nás příliš často právě způsob vnímání zavádí na cesty, které nevedou tam, kam si vlastně přejeme.
- Už jen proto, že si zaprvé ve skutečnosti neuvědomujeme, co si opravdu za tím vším, po čem toužíme, přejeme.
- A zadruhé (a to spoustě lidí stále uniká) protože nám chybí to neduální vnímání a vidíme obvykle jen dvě možnosti – buď, anebo. Nikdo nás neučil jít na to kreativněji než černobíle. :-)
A zatřetí? Za ta léta se mi potvrdilo, že ten jiný svět funguje jinak, než si myslíme. Že takové základní věci jako je svoboda, motivace, změna, láska, důvěra atd. jsme se v životě naučili chápat způsobem, který neodpovídá tomu, jak se věci ve skutečnosti mají.
Často, i když si myslíme, že už tomu všemu rozumíme, se ukáže, že to tak není. :-) Pojďme být tedy vždy otevřenější i tomu, že vše může být stále ještě jinak. :-))
NEDUÁLNÍ VNÍMÁNÍ
Mnoho let jsem trénovala právě vnímání. Oblíbila jsem si Ruperta Spiru a jeho způsob, jak učí to neduální vnímání. Jak učí vnímat naše propojení s okolím a fakt, že naši podstatu nemůže nic ohrozit. Oblíbila jsem si i jiné neduální učitele, ale on byl ten první, díky kterému mi to poprvé přecvaklo a já pochopila, jak se to s neduálním vnímáním má. :-)
Někdy totiž nestačí jen to, že vám to někdo ukáže. Musíte pochopit, co vlastně vidíte, proč to má takový dalekosáhlý význam a co všechno se tím pro vás mění.
Tak třeba před pár lety jsem připravila sérii 2 videí, které byly inspirované dvěma mými nejoblíbenějšími neduálními experimenty (najdete je ZDE). Ale ukázalo se, že to, co pro mě bylo převratné a co mi pomáhá vnímat klid i uprostřed shonu a nenechat se vtáhnout do vnějšího dění a problémů, když nechci, pro spoustu lidí zas tak převratné nebylo. :-)
Ano – jsou to prostě neduální hádanky a spoustě lidem stejnou informaci, kterou předávají mě, nedávají. Podobně jsem vnímala, že byli lidi zaskočení, když nám na čchi kungovém semináři ukazoval jednou neduální vnímání náš mistr.
Je to tak jiné! A přece tak přirozené. Neduální vnímání je totiž naše základní vnímání, než nám do toho začne kecat hlava. :-)
SOULAD MYSLI, TĚLA A ENERGIE
Tolik let jsem ve svém projektu intenzivně věnovala mysli! To ale neznamená, že je dobré zapomínat na tělo. Mnohdy vás právě práce s myslí k tělu zavede (a naopak). :-)
Nejsme totiž jen naše mysl, jsme propojením mysli, těla i energie. Taková naše vlastní osobní svatá Trojice. :-) A o souladu mysli, těla a energie je také můj oblíbený čchi kung. I tomu se už přes 15 let věnuju!
Orel v hnízdě, můj nejoblíbenější styl, je přesně tak komplexní, jak to mám ráda. A vždycky, když jsem na té absurdistické cestě (dnes říkám onomu ročnímu projektu STROM ŠTĚSTÍ) klopýtala a hledala, čeho se chytnout, vždycky tu byla ta pomocná ruka orlího čchi kungu. Jak jsem už o něm kdysi ostatně i psala – umožňuje obejít mysl, když se staví na odpor. :-)
A také dodává energii a sílu jít dál.
A uvolňuje rostoucí napětí.
Rozpohybovává to, co má tendenci zatuhnout.
Po hodině čchi kungu jsem vždycky byla úplně jinak vyladěná – někdy byl ten rozdíl nebetyčný, někdy velmi jemný. Ale vždycky tam ten rozdíl byl a většinou stačilo se jen protáhnout, správně se postavit, ponořit se do sebe, správně se naladit na vlastní dech a pak energii probudit a rozpohybovat. Jemně, jednoduše, nepotřebujete k tomu vůbec nic. Ani se převlékat do nějakého cvičebního úboru. A může to být velmi rychlé – třeba 10 minut a bylo. Změna. Jen ji udržet.
A právě k tomu je pak ideální právě ta práce s myslí. A nejen na úrovni meditace a vizualizací. Ale právě na úrovni vnímání toho, jak se věci doopravdy mají. :-)
NICMÉNĚ NEZAPOMÍNEJME NA TĚLO!
Nejsme jen mysl a i když má mysl velikou moc nad tělem (a umí jistě zázraky), i tělo má velikou moc nad myslí. Nestojí proti sobě, ani nejsou oddělené. Podporují se a ovlivňují se.
V neduálním světě nejde hned o dokonalé zdraví, svůj vhled do podstaty bytí můžete trénovat i v těle, které je nemocné. Někdy je to dokonce jednodušší, protože musíte víc do hloubky, než když je vše v pohodičce. Jak jsem říkala, právě ty ponory ke dnu, když se svět netočí tak, jak by to pro nás bylo pohodlné, mohou být pro naši vnitřní sílu a svobodu zásadní.
Na druhou stranu, čím s větší péčí a láskou se tělu věnujete, tím víc rozvíjíte i ono neduální vnímání. To se totiž projevuje právě tím, že neodsuzujete, soucítíte, pečujete. A zároveň rozvíjíte i jasnost mysli a dopřáváte tělu příliv energie, který je mu vlastní.
Jak často tělu energii nedopřáváme! Tím, že špatně jíme, spíme, stojíme, sedíme, dýcháme. Že se málo hýbeme. Jak může mysl rozvinout svůj potenciál, když se nám nedopřává to, co se dopřát může? A my žijeme v období, kdy máme možnosti rozvíjet se po všech stránkách. Na rozdíl od našich předků.
A tak můj postkovidový restart se právě odehrává na úrovni těla. A mysl mě k němu dovedla i díky absurdistickému projektu stromu štěstí. (Však to všechno začalo s příchodem elementu OHEŇ, který rozvíjí právě vnitřní radost a lásku a schopnost dopřát radost sám sobě skrze sebe sama.)
V druhém díle článku (ZDE) byla řeč o tom, jak tělo rozpohybovat. Nejen čchi kungově. Jak se mi podařilo doslova rozhýbat něco tak, že si najednou po letech zas pohyb užívám na sto procent. :-) Na úrovni síly, pružnosti i uvolnění. I na úrovni ohromné radosti.
Přečtěte si ho, třeba vás inspiruje k tomu dopřát tělu sílu, protažení i radost. :-) V tomto článku najdete zase pár slíbených tipů co se stravování týká.
CO TEDY JÍST? KDO SE MÁ VE VŠECH TĚCH TIPECH VYZNAT??
Pojďme na to opět neduálně. Tak, jak jsem to udělala já. (A moc mě to baví!!) Prostě si hraju a objevuju nové chutě a kombinace. A hledám způsob, jak všechny své objevy sladit s pětielementovým stravováním ovlivněným čínskou medicínou.
To totiž považuju za ideální způsob, jak jíst v souladu s tím, co je pro mě v dané chvíli a v daném čase nejlepší. Žít i jíst v tom tao proudu. :-) To miluju.
Pak tu máme různé odporující se směry (a tady přijde také ke slovu nedualita) – třeba keto a naopak sacharidová strava. Však říkejte Asiatovi, ať přestane jíst rýži! :-) (Víte, že od té doby, kdy se naučili vyvážet bílou rýži a kdy se ji i naučili jíst, tak i v Asii podíl obezity vzrůstá?? Mě tahle informace hodně překvapila.)
Objevila jsem ale přístupy, které už nepovažují za nepřítele číslo jedna ani tuky (klasická moderní strava), ani sacharidy (nízkosacharidová či keto strava).
- Wildfit
- Carb Cycling
WILDFIT
Wildfit jsem objevila díky mému ublíbenému Mindvalley. V Mindvalley totiž můžete najít spoustu různých tipů, jak žít šťastně a zdravě od meditací, práce s energií, time managmentu, hypnoterapie právě až po stravování. A často se mi objevují reklamy na jejich cca hodinové masterclass zdarma. A vždycky jsou velmi zajímavé!
No a jednoho dne se tam objevil Eric, zakladatel Wildfitu, a mě to hodně zaujalo. Fakt, že mluvil o svobodě v jídle. (Neomezujete se, prostě už to nechcete jíst. Nemáte na to chuť. A já se fakt nerada omezuju a ta neduální přesně motivace nevychází z toho, že něco nemůžete.)
Líbil se mi i fakt, že mluvil o tom, že je dobré se naučit přizpůsobit své stravování ročním obdobím – ale nejen tak, jak to dělá pětielementové stravování. Jde ještě trochu dál a tzv. jarní stravování je v podstatě přísné keto, jak jsem zjistila. A vychází z toho, že našim předkům na jaře většinou nic moc jiného nezbývalo a naše tělo je právě na to i zvyklé.
Ale nelpí (právě naopak) na tom, abyste ho dodržovali stále. Je to prostě jen jedno z období a můžete jej nakonec dnes už dodržovat vždy, když máte potřebu přehodit na spalování tuků a všechno to, co vám to zdravotně přináší.
Program, i přes Mindvalley Masterclass slevu, byl pro mě hodně drahý, ale osobně myslím, že pokud někdo opravdu chce zhubnout a opravdu chce změnit svůj vztah k tomu, co jí, a chce mít k tomu 90 dnů podpory a přesného postupu a ty peníze má, tak věřím tomu, že budou účelně investované.
Sama zjišťuju, jak je rozhodně užitečné mít přesný návod a toho se držet. Je mnohem snažší to období, kdy máme chuť si dopřát i něco nezdravého, vydržet. :-)
Program je sice v angličtině, ale všimla jsem si, že už existují i české koučky Wildfitu (certifikované), které vás programem provedou. Já na netu našla i celkem podrobný popis toho, jak program vypadá (a to může každý). Rozhodně mi to pomohlo udělat si představu o tom základním, co bych si z něj mohla odnést, i když v něm nebudu. :-)
Třeba si teď opravdu konečně hlídám pitný režim. :-) A vlastně si ho ani hlídat nemusím, prostě mám větší žízeň, když těm impulzům naslouchám. :-)
CARB CYLING
Carb cycling (neboli střídání sacharidové stravy a nízkosacharidové stravy) mi přijde velmi přístupný. Narazila jsem na něj nedávno a přijde mi, že je dokonalou ukázkou toho, že ideál obvykle neleží na jedné straně extrému. :-)
Zřejmě vychází ze zkušeností vrcholových sportovců, kteří někdy potřebovali jet na tuky (a shodit je, třeba když chtěli vyrýsovat svaly) a někdy naopak potřebovali nabírat svalovou hmotu a mít hodně energie.
Ostatně před mnoha lety, když jsem chodila na kurz čínské dietetiky i k čínskému doktorovi, vždycky kladl důraz na to, abych měla ve stravě co nejvíc různých druhů potravin. To mi krásně ladí s tou pestrostí, kterou nabízí střídání nízkosacharidové, mírněsacharidové a klasicky sacharidové stravy. Na některé recepty bych takhle byla nikdy nepřišla. :-)
Jak to máte vy? Snídáte každý den totéž? Točíte stále dokola tatáž jídla, stejné suroviny? Víte kolik druhů potravin během týdne sníte?? (Nemusíte to hned začít počítat, ale spočítat si to jednou může být podobně objevné jako kdysi pro mě.) Jíte totéž v létě, na jaře i v zimě??
Jíst v souladu se sebou a přírodními cykly mi přijde opravdu důležité, protože tělo tak dostává přesně to, co v daném okamžiku potřebuje, aby bylo v rovnováze. A my nechceme být vyvedení z rovnováhy, že?? :-)
Carb cycling v podstatě spočívá v tom, že třeba deset dní jste na nízkosacharidové stravě a 4 dny na vysokosacharidové (klasické). Nebo čtyři týdny na nízkosacharidové a týden na vysokosacharidové. Nebo střídáte podle toho, jestli zrovna odpočíváte, nebo potřebujete mít hodně energie. Těch možností jak střídat, je nepřeberně.
Jen se musíte připravit na to, že když si třeba vyjdete na street food festival, tak tam nemáte co jíst, když jste zrovna v tom nízkosacharidovém období. :-)
METABOOST CONNECTION
Já se teď ale našla u Meredith Shirk, jejíž reklama mi taky přistála na mobilu. Šla jsem před časem na procházku a nakonec vyslechla celé její asi hodinové vyprávění o tom, jak stravou popostrčit metabolismus. Obzvlášť už žen nad 40 let, což já jsem. :-)
Protože i já vnímám, že kdysi pro mě bývalo snadné se krmit, čím mě napadlo, a celkem snadno jsem pak zase kila shodila. (A vždycky jsem byla spíš ta štíhlá.) Jenže teď to jde dolů mnohem hůř. A nejspíš bude s věkem ještě hůř.
Takže je teď nejvyšší čas naučit se ten největší fígl (podle mě) – složitě neřešit keto (a spalování tuků), zbytečně nepočítat kalorie a běhat po městě (běhání, kromě sprintů, mě fakt neba), ale povzbudit tělo, aby zase prostě pálilo o něco víc. :-)
Její programy pro mě nejsou tak finančně náročné, podpora v FB skupině super, recepty moc dobré (s americkým twistem). Uspokojují moji touhu poznávat nové a zároveň i moje choutky. Třeba takový mix jako borůvky/mandle/čokoláda. :-) Manžel vždycky na tu mou hubnoucí stravu hledí s údivem a říká mi: „To je ale divná dieta.” :-)
Co je na ní ale úžasného, je, že funguje (2 kg dole za 14 dní), že je chutná, že u ní člověk nemá hlad. A navíc pro mě objevila i nová cvičení – izometrická a One and Done. Oboje velmi rychlá a velmi účinná cvičení. Do 15 minut je hotovo a ani se člověk moc nezpotí. :-) A tělo nestresuje… jen si tak vrní. A sílí. A stabilizuje se. Super!
KORONAVIROVÉ OBDOBÍ PRO MĚ BYLO VELMI PŘÍNOSNÉ
Když přišla první vlna, přišla jsem i s FB skupinou Využijme Káčko užitečně. Vnímala jsem, že covid je veliká příležitost něco zásadního změnit. Společensky i osobně.
Společensky se to zcela zjevně velmi hýbe a uvidíme, co se z toho všeho nakonec vyvrbí. Já jsem optimista a myslím, že vždycky to nakonec dopadne dobře. I když si člověk nejdřív musí projít peklem. Možná právě proto.
Osobně jsem měla období pobytu ve tmě, objevu videí (na svém youtube kanále už jich pár hlavně z loňského léta mám). A s druhou vlnou pak také období, kdy jsem popustila uzdu všemu a sesula se tam, kde byla ta má žába na prameni.
Nikdy bych tolik neřešila stravování a pohyb (tanec ale i posilování a protahování všeho možného druhu), kdyby na mě ten sesuv nenavalil víc jak 10 kg navíc. Proč také, když těch pár kilo bych shodila za pár týdnů a hotovo?
Teď je to ale jiné, protože mám impulz k tomu naprosto překopat to, jakým způsobem jím. Propojit všechno to, co jsem se kdy naučila, vyzkoušela a zjistila, že je to pro mě funkční (včetně přerušovaného půstu, který taky zbožňuju).
Někdy to, co vypadá strašlivě, může opravdu přinést zásadní pozitivní změny. Vždy tady ta možnost je, jen jí dát prostor, aby se projevila.