Každé léto najdete na mém blogu tipy na to, kam i vy můžete vyrazit na dovolenou. Kde jsme to prozkoumali a jak moc (nebo málo) se nám tam líbilo. Pár vět o tom, co se tam dá zažít. (Odkazy na pár takových článků najdete na konci článku.)

Ale hlavně – tipy na to, jak si z dovolené nedělat jen prohlídku památek apod. Ale jak si dovolenou užít tak trochu jinak a využít ji opravdu naplno. Ale nikdy by mě nenapadlo, co nás v létě čeká letos. :-)

S koronou (Káčkem, jak mu říkám) se spousta věcí v našich životech změnila. Co vy? Vyrazili jste letos k moři? Nebo prostě do zahraničí? My obvykle jezdíme. Manžel do hor s kamarády a já s matkou a dcerou k moři. Pro matku je i to tak trochu týden, kdy si může odfrknout. Pečuje o mého otce, který je po druhé mrtvici. A umíte si možná aspoň představit, že to není dvakrát snadné. Takhle kolem osmdesátky věku. Jako bývalá rehabilitační sestra zná sice různé triky, jak se zbytečně nedřít a díky své práci má sílu ještě teď, ale přece jen.

 

Dovolená fakt už úplně postavená na hlavu

Obvykle se snažíme vyjet na dovolenou někam jinam, než kde bydlíme. :-) Je to čas cestování, poznávání nových míst. Vypadnutí ze stereotypu všedních dní. Někdo si najde nějaké místečko u nás v republice (a že je jich spousta!), někdo vyrazí za humna.

Jak jsem psala výše, my jezdíme. Každý rok. Tu Španělsko, tu Sicílie, tu Turecko, tu Korfu, tu dokonce Albánie. Letošní Španělsko jsme ale s pochopitelných důvodů odložili. Ale aby matka o ten svůj čas na odfrknutí nepřišla, pozvala jsem ji k nám do Brna. Ačkoliv já tady žiju už dlouhé roky, máma tady nikdy nepobyla víc než maximálně 1 noc. A to jen výjimečně. Otec a pes na ni vždycky věrně čekali.

Pro ni je to změna. Pro mě zas taková ne. Chybí mi tu ono ponoření do ticha mysli, ono napojení se na sílu moře. Ale objevila jsem tu zas něco jiného a ze stereotypu všedních dní jsme určitě vyskočili. :-) 

Připomněla jsem si své průvodcovské roky, kdy jsem prováděla turisty třeba na Srí Lance. Ano, i tam jsem byla na jednom místě nepočítaně. A přece to bylo pokaždé jiné. I tentokrát to bylo jiné. Špilberk a kasematy. Kapucínská hrobka s mumiemi. Hvězdárna.

Sex, utrpení a smrt

Brno jako by nás hned na začátku zavedlo k těm nejhlubším tématům. Pondělí jsme začali u sochy Jošta a u orloje na náměstí Svobody. Existuje ještě někdo, kdo by neslyšel o jejich sexuálním podtextu?? I my jsme šly před jedenáctou lovit koule do orloje. :-) Ale všechny 4 otvory už byly obsazené. Kolem postával ještě hlouček lidí a čekali, kdo bude mít to štěstí a kuličku chytí. No, nechytil ji tentokrát nikdo…

Mimochodem, snahu pochopit, kolik je na orloji hodin, jsme opět vzdaly po pár vteřinách kroucení hlavou. :-)

Po obědě jsme vyrazily na mumie. Ne, nemusíte jezdit až do Egypta na faraóny (i když i ty jsem kdysi viděla). V kapucínské hrobce najdete spousty mumií. A jednu také velmi známou, pokud jste se třeba dívali na Marii Terezii. Hned v první místnosti leží v rakvi baron Trenck.

A vzhledem k tomu, že jde o kapucínské pohřebiště a ne o turistickou atrakci, je v kryptě kladen velký důraz na to, že „čím jste vy, byli jsme i my, a čím jsme my, budete i vy.” A odcházíte odtamtud s přáním, abyste svůj život prožili co nejlépe. Protože Chronos to kosí…

Další den jsme pak navštívili bývalé brněnské vězení – kasematy na Špilberku. Utrpení vězňů tam si člověk snad ani nedokáže představit. Velké cely pro desítky věznů připoutaných k pryčně…

 

Povznést se do nebes

Utrpení a smrt je jedna stránka života. Ale není jediná. A tak jsme se vydali i povznést do nebes. A do vesmíru. Představení Vesmír 3D na Hvězdárně splnil očekávání všech. Místní pořady jsou vždycky dobré.

Hvězdárnu mám moc ráda a s dcerou jsme tam byly už mnohokrát, protože spousta pořadů je dělaná právě pro děti. Lunalón a Terralón, nafouklé modely Měsíce a Země, jsem bohužel viděla jen já s dcerou ještě než babi přijela. Ale i tak byla návštěva Hvězdárny zajímavá.

Ovšem nejzajímavější bylo reálné povznesení do nebes… let balónem! Domluvila jsem ho se svou studentkou, kterou učím už roky angličtinu. Jejich rodina balóny vyrábí. A mimochodem, vyrobila i Lunalón a Terralón. :-)

Letěli jsme ze zámku Radešín, kde je nově k dispozici i muzeum výroby balónu u nás (za výrobou stojí její tchán už od osmdesátých let). Krásné výhledy nad Vysočinou. :-) Chystám speciální video na youtube, snad se zadaří. Bude to má první práce se speciálním programem na stříhání videí. :-) Víte, že mám ráda symboliku a balóny si právě o tuhle optiku říkají.

 

A nepřišli jsme ani o koupání a loď

Loď na brněnské přehradě, hrad Veveří (a předtím hrad Pernštejn), úžasné tiramisu v přístavě a Riviéra. Člověk nemusí jet až do Francie, aby si užil cákání na Riviéře. :-)

Dovolená se už nicméně chýlí ke konci. Ještě je potřeba dokoupit pár suvenýrů a užít poslední tropický den dovolené. Jako dělaný pro vlnobití tady kousek od nás. :-) 

Dcera už svůj suvenýr má – novou mangu.

Já už svůj suvenýr také mám – nový hrníček do sbírky. Tentokrát průhledný se Špilberkem.

A kde jste strávili tu letošní dovolenou vy? Vyrazili jste někam k moři? Nebo jste se rozhodli z nějakého důvodu zůstat letos v republice?


Tipy na dovolené: 

Sicílie – Dovolená může být víc než jen pláž a památky

Albánie – Jaká byla dovolená v Albánii (Durres)?

Mallorka – Zmražená Mallorka aneb dovolená má mnoho tváří

Malgrat de Mar – Dovolená na náměstí u nádraží

Turecko – Proč na dovolenou do Turecka?

Rhodos – Rhodoská ruská okupace

LLoret de Mar – Lloret de Mar dle S, O a D

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *