Útěkem vpřed
Jiný svět je paradoxní, to ano. Ale některé věci nedávají smysl ani tam. Třeba snaha mít se líp tak, že utečeme před svými problémy. Že je zastrkáme pod onen koberec. Že si je narveme na záda v podobě onoho balvanu z minulé hříčky. Budeme se snad mít líp, když budeme předstírat, že je vše ok? Možná chvíli.
Tu kratičkou chvíli čítající pár let, kdy si budeme střádat ony smradlavé drobky pod koberec. Kdy si budeme nakládat deka za dekem na záda. Kdy budeme neustále někam utíkat a říkat si, že si vlastně posilujeme svaly a plíce.
Dlouhá léta to bude vypadat Ok.
Bude to vypadat, že jsme silní.
Bude to vypadat, že se učíme a někam posunujeme.
Ale chceme se opravdu posouvat právě tam, kde nás nakonec čeká tvrdé vystřízlivění?
Kdo by chtěl lakovat rozpadávající se dřevo? Kdo by chtěl ze svého okolí dělat pouhé kulisy svého příběhu? Rozestavět je po těch svých prknech, které znamenají svět, a nutit je, aby stáli (stály?) zrovna tam a hráli
(hrály?) přesně tu roli, kterou jsme si pro ně usmysleli?
Jen abychom nemuseli z toho divadla vylézt ven a žít skutečný život, kde bolest opravdu bolí, kde krev není jen barva a kde mrtví zázračně nevstávají, když se zatáhne opona.
Ano, máme na výběr. Ale je to dost těžký výběr, dokud nepoznáme, že i tak se vlastně není čeho bát. Protože vše je jedna velká divadelní hra (nebo někdy akční thriller a jindy romantický doják), i když nám to teď může připadat tak reálné a bolestné.
Právě jste dočetli padesátou (a poslední) část série DEVATENÁCTKA (kniha našeho života) o 50 absurdních způsobech, jak si šlapeme po štěstí. Tentokrát na téma MANIPULÁTOŘI elementu VODA. Série, která vychází z ročního online projektu (zdarma) STROM ŠTĚSTÍ, bude mít celkem 50 dílů.
Pokud vám ještě absurdní hříčky do mailu nechodí, napište si o ně (zdarma):
>> Úvod a předchozí absurdní hříčky si stáhněte ZDARMA zde <<
(všech 50 absurdit vám pak do konce roku 2019 pošlu automaticky)