Dokázali jste se tento týden postavit svému strachu z bolesti a smrti?? Ano, nic menšího se od Vás v tomto ročním projektu nechce :-) Tedy pokud opravdu toužíte po štěstí, které Vám neproklouzne mezi prsty…
Pokud se neumíme postavit svému strachu z bolesti a smrti, nezbývá nám pak totiž v životě nic jiného než se snažit manipulovat své okolí tak, aby nám vyhovovalo.
Najdeme si lidi, kteří nám budou pochlebovat. Nebo se lidem raději začneme vyhýbat, protože oni – světe div se – nás nechtějí jen vychvalovat :-) A nemusím jistě vyjmenovávat tu další spoustu způsobů, jak se snažíme udělat si svůj život příjemnější. Každý máme ty své :-) Kdo stojí o to, cítit se mizerně, že?? :-)
Vzpomínám, když jsem poprvé prožívala toto téma. Napsala jsem pak článek o tom, že otakárka do babočky nevmanipuluješ (odkaz najdete v plánovači na daný týden v rámci ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ). Byla jsem tehdy překvapená, do jaké míry se chováme jako manipulátoři, i když by nás tak nejspíš nikdo nenazval. Není to totiž v patologické formě. Jen v takové běžně lidské, kterou trpí úplně každý :-)
Jenže.
Otevřít se tomu, co je, a nesnažit se před tím utéct, není fakt snadné.
Tento týden jsem uveřejnila na svých stránkách Radost z angličtiny pokračování videa Ruperta Spiry o tom, proč se trápíme (a tedy hlavně o tom, co s tím). V článku, který najdete ZDE, je nejen rozbor druhé části videa, ale i pár rad, jak si s tématem hrát. Angličtinářsky, ale i neangličtinářsky. Doporučuju. Mrkněte se :-) Rupert Spira je super, umí ten neduální Jiný svět krásně vysvětlit :-)
První část videa (bod 1) vyprávěla o tom, že nám může pomoci uvědomit si, kdo trpí. Jenže to vyžaduje poctivou a dlouhodobější práci na odkrytí toho, čím jsme, pod závojem všech svých představ, strachů a tužeb.
Druhá část videa vyprávěla (bod 2) pak o tom, že druhý přístup, jak přistupovat ke svému trápení, je plně se mu otevřít. Natolik plně, že si dokážeme říct, že bychom s tímto trápením dokázali být navěky. Jenže to zase vyžaduje hodně odvahy…
Prostě neexistuje žádná snadná cesta. Žádná pilulka. Žádná terapie, která nás jen tak zbaví trápení, aniž bychom na tom my sami neodvedli spoustu práce. I kdyby se podařilo jeden problém zvládnout, objeví se další a další. Dokud se nepochopíme bod 1, nebo bod 2.
Manipulace nám ale také nepomůže
A tak dokud neobjevíme, kdo jsme, nebo dokud si netroufneme otevřít tomu, co je, snažíme se to, co je, nějak změnit. Manipulujeme dané okolnosti. Někdo to dělá hodně bezohledně. Někdo nenápadně a téměř láskyplně :-) Ale ten princip je stejný – snažíme se, aby bylo něco jinak, než je. I kdybychom to byli my sami. My sami sobě totiž dokážeme být hodně drsnými manipulátory…
Mně se tento týden celkem dařilo zachovávat klidnou hlavu.
Asi nejvíc ve chvíli, kdy se mi podařilo na čchi kungu zabouchnout za sebou dveře od tělocvičny. V ruce mi zůstal jen klíč od hlavního vchodu (šla jsem vyprovodit studenty a zamknout za nimi) a mobilní telefon. Pak už jen svetr a erární bačkory :-) A nikde nikdo, kdo by mi mohl otevřít. Nebýt manžela na telefonu, který mě odvezl autem, nejspíš bych musela jet domů v té zimě trolejbusem a autobusem jen tak v bačkorách. Kdo ví, jestli by na mě nevolali policii, že jsem utekla z blázince :-))
Když jsem zjistila, že mi prostě nezbývá než čekat na manžela, sedla jsem si na chodbě a šla si meditovat. Beztak jsem to měla po cvičení v plánu. A vnitřně jsem se nad celou situací dost bavila :-) Jak jsem pak říkala – tohle tam už viselo ve vzduchu hodně dlouho a nejspíš jsem tu předtuchu měla brát vážně a bez klíčů od tělocvičny ji fakt neopouštět :-) Mohla jsem si ušetřit 2 hodiny cestování druhý den ráno.
Co je pro Vás důležité, když jste unavení?
Na úterním cvičení jsem zase zjistila, že nemusím čekat na nějakou vážnou chorobu, abych zjistila, kde leží mé priority a čemu opravdu nejsem ochotná věnovat svou energii…
Stačí, když se cítíte fakt hodně unavení. Tak unavení, že byste si prostě nejradši lehli a spali.
To pak najednou zjistíte, že to, co byste předtím řešili, neřešíte. A je Vám tak fakt dobře :-)
Někdy jsme totiž ochotní se otevřít tomu, co je, aniž bychom se tomu snažili nějak bránit, ve chvíli, kdy už toho prostě máme dost. Proto se asi někdy říká, že člověk musí dopadnout na dno, nebo dojít na pokraj svých sil, aby došlo k nějaké zásadnější změně.
No, někdy prostě jen stačí být dost unavený na to, abychom se zbytečně nesnažili o nemožné a plýtvali tak svou vzácnou energií :-)
A jak jste prožívali tento týden Vy? Snažili jste se o nemožné (proměnit babočka v otakárka či opačně?). Nebo jste se dokázali otevřít tomu, co je? A možná jste i zjistili, že pokud se Vám to podaří, je to zcela jiné než prostě jen rezignovat. Že vlastně otevíráte i prostor pro změnu, na kterou byste byli třeba ani nepomysleli… co říkáte?? :-)
Článek je součástí ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018. Jde o shrnutí týdne věnovaného témat MANIPULÁTOŘI v rámci elementu VODA. Harmonizace tohoto elementu v nás probouzí vnitřní jistotu a odvahu postavit se svému životu tváří v tvář a naplnit ho. Jde o jeden z 5 klíčů k vnitřnímu nepodmíněnému štěstí v neduálním Jiném světě nepodmíněného. Chcete se do projektu přidat také a každý týden dostávat ten svůj plánovač/motivovač s tématem a mottem týdne a začít sledovat, co to udělá zase pro změnu s Vámi?? No problem :-) Bližší informace najdete na stránce STROM ŠTĚSTÍ 2018 – čas na opravdovou změnu od kořenů. Přečtěte si, co všechno Vás bude tento rok čekat, a přihlaste se.