Zázraky neduality – „Nic nedělat a všeho dosáhnout“

Vzhledem k tomu, že bych se jako religionista ráda ujala výzvy napsat knihu o neduálních učeních, kterým jsem se za studií věnovala, rozhodla jsem se v rámci příprav uveřejňovat zde na blogu články série „Zázraky neduality“. V mých e-knihách a článcích se můžete už teď dočíst o tom, co všechno snaha o neduální život obnáší v praxi. A takových praktických knih existuje víc. I o nich plánuji v sérii „Zázraky neduality” psát. Třeba právě dnes. Ale objeví se zde i teoretické články o neduálních učeních jako takových. Jedním z prvních bude stručný úvod do advaity, indického učení, kterému za název nedualita vděčíme. 

Nedávno jsem u Jana Raka, českého kvantového fyzika, četla o tom, že se dnes rodí nové vědecké paradigma. Řekla bych, že už je na čase, aby i věda, která dnes tvoří základ toho, čemu věříme a nač se odvoláváme, dodala punc racionality tomu, co je stále považováno za iracionální. A otevřelo ten zcela jiný svět i těm, kteří nic jiného než to vědecké neberou v úvahu.

Nové paradigma rozbíjí to klasické dualistické, které, jak říká Jan Rak,  svět rozděluje na protipóly – objekt-subjekt, hmota-vědomí atd.

Podle mě je tedy na čase o nedualitě mluvit čím dál víc. Ukázat, co to vlastně nedualita je. Jak se o ní dosud mluvilo z filozofického úhlu pohledu a to v rámci nejrůznějších světonázorových směrů. A poukázat také na to, že to vědecké nadšení z nových objevů a z možnosti nabídnout lidem ráj, když ovládnou vlastní mysl (jak říká Jan Rak), je – opět – tak trochu předčasné.

Fakt, že si „realitu každý vytváří podle sebe” je neduálním učením znám již tisíce let. Je jim ale také známo, jak náročné je přestat si tvořit tu, která nám štěstí ve skutečnosti nepřináší. Podle některých učení to může trvat dokonce mnoho životů :-)

 

Nedualita v praxi

Byla bych nerada, aby se z neduality stala jen suchá teorie a intelektuální předhánění se v tom, kdo je vědomý nebo kdo je neduální. Nedualita by neměla zůstat jen v hlavě nebo v klasických neduálních větičkách jako je například „Není, kdo by trpěl”. Bylo by to stejně nesmyslné jako ohánět se větičkami o zrcadlení, kdykoli chceme utéct před tím, co se nám nelíbí. Měly bychom být schopní nedualitu využít v praxi tak, aby nám pomohla žít opravdu spokojenější a šťastnější život. Ne pouze manipulovat životem, aby nám vyhovoval.

Continue reading „Zázraky neduality – „Nic nedělat a všeho dosáhnout““