I desetitýdenní období elementu OHEŇ bylo letos (2018) plné nezapomenutelných zkušeností. A tak stejně jako u elementu DŘEVO (Z čeho štěstí vyrůstá?) mě těšilo sepisovat i tohle shrnutí 2, 5 měsíce mého života. Třeba si v něm i Vy najdete něco, co Vás inspiruje. Dělo se toho hodně. Ano, láska dostala 10 podob:-) Žít je přece umění milovat :-)
Stručný úvod k tomu, o jaký druh štěstí vlastně v ročním projektu STROM ŠTĚSTÍ jde, najdete v článku, na který jsem odkazovala výše. Včetně popisu, jak nám 5 elementů (dřevo, oheň, země, kov a voda) pomáhá rozvíjet a harmonizovat jednotlivé složky toho, z čeho všeho naše štěstí vyrůstá.
Tentokrát se nebudu už příliš rozepisovat kolem. Pojďme se přímo podívat na to, jak takových 10 týdnů v projektu může například vypadat.
Co vyplavuje na povrch, co dává, nebo co bere…
Nepodmíněná láska a radost ze života nám dává ohromný pocit vnitřního štěstí
Během deseti letních týdnů jsem se právě toto učila. Opravdu milovat a radovat se i tam, kde nemáte ty obvyklé zdroje radosti. Třeba na takovém meditačním pobytu vipassany. Tam sedíte 10,5 hodiny, jíte 2x denně (týká se jen těch, co jsou na kurzu podruhé), nemůžete se s nikým bavit, ani se na něj usmát. Jako by tam nebyl. Nemůžete si číst, psát, zpívat si. No, na někoho by z toho spíš mohla padnout depka :-) (O desetidenním kurzu meditace vipassana – jak je úžasný, ale i náročný, a jaké mohou být důvody, proč ho kritizovat, najdete shrnující článek se spoustou odkazů ZDE.)
- První týden jsem měla poznat, že láska neznamená se roztrhnout. Já vím, že to víme. Ale jak Vám to jde v praxi? Uvědomovala jsem si, že stejně jako na svém blogu píšu pro sebe A ZÁROVEŇ pro druhé, nejlépe je i všeobecně dávat sobě i druhým. Těsně před začátkem období elementu OHEŇ jsem se ocitla párkrát v situaci, kdy bych nejradši vyhověla všem, kolem sebe – jenže každý chtěl něco jiného! Říká se: „Nikomu se nezavděčíš.” Ale ono někdy nejde o to se zavděčit. Jde o to, nalézat společnou cestu, na které by byli lidi spokojení. Nehrát s nimi na žádné křižovatce tu hru na „jdem vpravo/ne jdem vlevo”, kdy se lidi jen hádají. Však to je někdy úděl šéfů a vůdců. Vpravdě nelehký úděl.
- Druhý týden jsem zjišťovala, jak sladit ty vpravo/vlevo/nahoru/dolů sama v sobě :-) Když se něco ve Vás hádá a Vy nejste schopní se pohnout vpřed, můžete to buď brát jako něco smutného, nebo se tomu zasmát. Vzhledem k tomu, že otázka „jak se pohnout z místa?” mě pronásleduje už příliš dlouho, bylo mi, pravda, mnohokrát spíš smutno, než bych se radovala…
- Třetí týden jsem si vzpomněla na něco, co už bylo tak dávno pohřbeno. Na svou první lásku, kterou jsem tak milovala. Která mi tolik dala a od které jsem se toho tolik naučila. Ale od které jsem utekla. Tou láskou mého dětství byly koně :-) Po tolika letech jsem si uvědomila, jak moc mi tenhle okamžik změnil život. Jak se se mnou ten nesplněný slib a ty pocity viny, které jsem tenkrát nezvládla, nesly životem dál. Jak mě zasáhly a jak ovlivnily mé zdraví už v tom dětství. Postupně jsem si také měla uvědomit, co je tohle zasuté téma zač.
- Čtvrtý týden jsem byla u rodičů. Vytáhla jsem starý štos vytištěných mailů (hodně tlustý štos), který mi psal muž, kterého jsem kdysi velmi hluboce milovala a kterému jsem dodnes vděčná za to, jak mocný impulz mému životu před cca 20 lety dal. A ten štos dopisů jsem vyhodila. A s ním jsem dala vale i té své snaze pochopit, vysvětlit, napravit, dobrat se Pravdy, kterou jsem vnášela a vnáším do těch vztahů, které se mě dotýkají někde hodně hluboko a vyvracejí mě z těch kořenů, které jsem snad nikdy nechtěla ani zapustit. Láska přece není o chápání, ale o milování. Není nutné druhému porozumět. Je nutné ho brát takového, jaký je. S vědomím, že nikdo z nás není dokonalý. Snahou porozumět můžete proplýtvat dlouhé roky a trápit sebe i druhé. Není důležité proč je někdo takový, jaký je. Stačí vědět, jaký je.
- Další týden se dál nesl na podobné vlně. Nejspíš jsem potřebovala víc než 2 týdny, abych si uvědomila, jak moc mám v hlavě otazníků :-) Někdo má tendenci si neustále vytvářet domněnky a podle nich se řídit. Ne že bych to někdy nedělala. Ale není to můj primární problém. Můj problém je vytváření otazníků. Pronásledují mě proč, proč a ještě taky proč :-) Když na to konečně přijdu, obvykle bývá odpověď: „Prostě proto, že takhle to je.” A ano tento týden jsem spustila svůj nový projekt DARUJTE POHODU. Byla to pro mě velká věc, protože to byla má první videa (3) a pracovala jsem na nich spoustu měsíců! Na videích a hlavně na snaze ukázat lidem, jaké to je mít neduální zkušenost. Objasnit, vysvětlit. No, to já ráda :-)
- Na následující tři týdny jsem se tak těšila! Tři týdny bdělosti, tři týdny offline :-) Ten šestý týden jsem strávila na čchi kungovém týdnu s Orlem v hnízdě. Bylo to krásné. A bylo to i náročné. Byl to týden s tématem „odpuštění jinak”. Pronásledovaly mě záblesky minulosti. Lásce někdy nejvíc brání to, že nedokážeme druhému odpustit. Někdy přitom stačí si uvědomit, že i ten druhý trpí. Zeptat se sám sebe, kdo koho vlastně zranil? Čí očekávání má vlastně kdo plnit? Místo bolavých vzpomínek léčit sebe i vztah laskavostí. Někdy stačí si uvědomit, jak nefér je očekávat od druhých dokonalou lásku, která nás přijme i v naší slabosti, když ji sami nedokážeme druhému nabídnout.
- Další týden jsem strávila na desetidenním kurzu meditace vipassana. Bylo nás tam přes 100. A přece jsme tam byli většinu času každý sám. Potichu. Učili jsme se nehodnotit. Jen vnímat. Nesklouzávat ke svým starým zvykům – toužit po něčem příjemnějším, nebo bránit se tomu nepříjemnému. Ten kurz se 100 hodinami meditace Vám k takovému tréninku poskytuje spoustu a spoustu možností :-) Žádná vedená meditace. Učíte se ovládat mysl sami. A nacházíte sílu to zvládnout také sami.
- I tento týden jsem ještě trávila na vipassanském kurzu v polském centru. Bylo tam krásně. Každý jsme měli pokoj sám pro sebe. Vařili úžasně. A přece to není jen tak nějaký relaxační pobyt. Šlo se hodně hluboko. Vyplouvaly na povrch staré rány a léčily se. Na tomto kurzu se také hodně plakalo. Já si z kurzu odnesla jedno důležité poznání a jedno důležité předsevzetí. Opravdu se zaměřit dovnitř. Jako by všechno to, co se předcházející týdny kuchtilo, bylo konečně hotové. Jen to sníst :-)
- Poslední dva týdny elementu OHEŇ jako by se ten oheň lásky a radosti opravdu rozhořel. Během předcházejících týdnů se mi podařilo vyházet z ohně pár mokrých polen, které jen čadily. To nebylo nic příjemného. Ale teď jako by se ta vnitřní radost probudila. Každé ráno jsem se s ní probouzela :-) A stejně jako jsme na kurzu každé ráno meditovali, i já jsem v tom pokračovala dál. A bylo mi tak pohodově… sepsala jsem i onu spoustu článků o vipassaně a také jeden vzpomínkový článek o mém prvním duchovním učiteli – skupině Depeche Mode :-) (8 lekcí o štěstí od Depeche Mode) Jak jinak – v Berlíně byl poslední koncert jejich turné.
- Tématem posledního týdne bylo „Nic a nikdo není důležitější než naše energie. To je ta pravá láska.” Pečovat o svou energii je umění. Obnáší to péči o naše tělo (co jíme, jak se pohybujeme) i o naši mysl. O naše vztahy. Láskyplnou péči :-) Tento poslední týden se mi právě tohle do značné míry dařilo :-)
Jak vidíte, těchto deset týdnů mě nakonec ukázalo přívětivou tvář plnou lásky a radosti navzdory všemu. Jsem za to ráda :-) Připomnělo mi, že se nemám kvůli druhým roztrhnout, neřešit, co není nutné řešit a učit se odpouštět. Každý ale máme ty své lekce, které nám život připomíná. Stačí si všimnout. Pohled zpět mi ale ukázal ještě jednu důležitou věc – že bolest, se kterou jsem do tohoto života vstoupila, mě ovlivňuje i jiným, zcela nečekaným, způsobem.
20.8. začne v mém projektu element KOVU. Dalších 10 týdnů. Element DŘEVA bylo o svobodě a o tom správném rozhodnutí, jaké semínko na začátku roku zasadit. Element OHEŇ byl o podobách lásky a vnitřní radosti. Element ZEMĚ se teprve postupně rozvíjí.
Elementu KOVU bude o tom, čeho všeho se chceme vzdát. Co všechno nám neslouží a shodíme to ze sebe stejně jako stromy shazují listí. Jestli se chcete přidat, mrkněte se níž :-)
2 pozvánky do Jiného světa nepodmíněného štěstí
Pokud máte odvahu si těch 10 týdnů elementu KOV projít taky a osvobodit se od toho, od čeho možná nebude tak úplně snadné se osvobodit, jste vítáni :-) Stačí se přihlásit do projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018 (je to zdarma)
Obvykle dělávám před začátkem každého elementu v Brně tříhodinový seminář. Vzhledem k tomu, že tentokrát nebudu mít následující 3 týdny o víkendu čas, seminář se s největší pravděpodobností vůbec konat nebude. Což je mi líto. I pro mě je velmi užitečné připravit se na to, co nás v projektu bude následujících 10 týdnů čekat. Zamyslet se nad tím, s čím do toho období vstupujeme. Je pak mnohem snazší jím projít :-) Ideální je tedy dělat ho před začátkem celého období. Nicméně, kdybyste měli o seminář zájem třeba v průběhu září, dejte mi vědět. Třeba si to nechám projít hlavou :-)