Minulé dva roky jsem byla na jejich konci tak trochu smutná.
Zjistila jsem, jak moc mi chybí onen přehled o tom, co všechno zajímavého se během roku dělo, který jsem před lety dělávala. Co jsem se dozvěděla, naučila, co a jak jsem prožívala, kam mě to směřovalo. Ano, byla jsem schopná dát uběhlému roku symbolický název. (S covidním rokem 2020 to nebylo zas tak těžké.) Ale něco tomu prostě chybělo.
A tak se chci k pravidelným shrnutím týdne, měsíců i roku vrátit. Spoustu drobných radostí i posunů totiž zapomeneme, když si je nezaznamenáme. A rok za rokem ubíhá a my kloužeme tak nějak po povrchu. A to je velikánská škoda.
Možná ta ohlédnutí opět spojím s knížkami elementů, které bych ráda doplnila a v upravené podobě postupně během roku vydávala. Nebo bez. Nevadí. Ale není nad to se pravidelně ohlédnout. Děláte to také?? Nebo jste to dělali a přestali jste a podobně jako já cítíte, že to bylo super a že vám to teď chybí??
Můžete se inspirovat. Ostatně tenhle blog tu byl od začátku jako inspirativní. :-)
PRVNÍ TÝDEN ROKU 2023
Pro spoustu lidí je počátek roku počátkem návratu do práce. Někdo se těší. (Konečně jsou ty děsné svátky pryč a můžu dělat něco užitečného, vypadnout z domu a tak.) A někdo by nejradši doma, nebo na horách, nebo na dovolené, nebo…. nebo… zůstal dál. Práce je buď moc stresující, nebo prostě nuda.
Jak to máte vy??
Já byla asi trochu zmatená, protože úterní firemní výuka Aj pro mě bude určitě nezapomenutelná! :-) Už se vám někdy stalo, že jste cestou do práce (autobusem a pak trolejbusem) všechny materiály, které jste si vyhledávali a tiskli a kopírovali, zapomněli v autobuse??? :-)
Naštěstí jsem profesionální mimoňka (jak píšu na FB profilu) a roztržitý vědátor, takže mám své zkušenosti. Stačí najít to správné telefonní číslo, zavolat na dispečink, oni zavolají řidiči, ten tašku najde a vy si ji pak vyzvednete v určitou hodinu na určitém místě. Kam zrovna bus dojede. Není nad to, když busy dodržují jízdní řád a každý přesně ví, kdy kam dojede. :-)
Složitější než se dostat k zapomenuté tašce ale byla otázka: „Co já s těma dvěma skupinama budu proboha těch 90 minut dělat????”
Nakonec i to ale dopadlo dobře. Našla jsem si jiná témata, pro pokročilé jsem nechala ve firmě vytisknout CAE Reading, který jsem měla v e-mailu a lekce byla okořeněná slovíčky jako Lost and Found (Ztráty a nálezy) apod. :-) A zjistila jsem, že je lepší zapomenout tašku v autobuse, než batoh na autě. :-)
KAM SE ČLOVĚK MŮŽE ZA ROK POSUNOUT?
Také to byl týden přijímacího řízení na střední školy. Ty umělecké tedy. Má dcera si je letos užila z té druhé strany – pomáhala s organizací nebo seděla modelem při kresbě portrétu. Loni to byl pro ni velký úspěch, že zvládla talentové zkoušky a postoupila do druhého kola, kde i naše introvertní osůbka, u které si třídní na ZŠ stěžoval, že toho moc nenamluví, strávila u pohovoru spoustu času a vyprávěla tam a vyprávěla. Až se jí zapomněli zeptat na nick na Discordu, aby ji mohli přidat do skupiny případně přijatých. :-)
Někdy zažíváme velké milníky a ani si to neuvědomujeme. Až když rok poté stojíme najednou na druhém břehu.
Já jsem sama zvědavá, kam mě tento rok zanese. Mám své plány, do kterých jsem se začala víc obouvat v prosinci 2022. A uvidíme, co z toho bude.
Chtěla bych totiž kromě výuky Aj, čchi kungu nebo projektu Jiného světa obnovit svou IT vášeň ze základky, střední i VŠ (i když jsem studovala humanitní obory).
Maturovala jsem totiž z programování a i když jsme měli na programování člověka z praxe a stáž u nich ve firmě mě extrémně bavila, zamířila jsem tehdy po gymplu za angličtinou a posléze arabštinou a religionistikou. I když anglicky jsem se v podstatě učila sama. (Na gymplu mi ji jen učitelka nezvládla znechutit, za což jsem jí vděčná.)
Egypt na mě totiž už čekal s tím vším, čím mě v životě pozitivně ovlivnil. A angličtina je pro mě naprosto zásadní nástroj nejen obživy ale i získávání informací, ke kterým bych se v tom našem maličkém rybníčku na Zemi nikdy nedostala. Není nad to, když si to všechno přečtete sami pěkně v originále, aniž by vám to překladatel přelouskal a přeinterpretoval (a věřte studované překladatelce, že právě tak to je a že překlady přicházíte o hodně.)
PRÝ FURT DO VŠEHO ŠŤOURÁM
Když mi tohle jedna známá před pár měsíci řekla v reakci na jeden můj FB komentář, bylo mi to trochu líto. Jen velmi zřídka se mezi svými nečchikungovými nebo nejinosvětskými známými vyjadřuji na duchovnější témata. Neradím, spíš neustále uklidňuji. A to, co si myslím, říkávám jen ve chvílích, kdy vím, že to někoho už léta zajímá, a věřím, že by mohl být otevřený různým úhlům pohledu. I těm, které zrovna nepřitakávají tomu, co teď zrovna v duchovních a ezo kruzích letí.
No, zmýlila jsem se. :-) Můžu si za to ale sama, protože jsem holt nikdy nedala najevo, že se tomu věnuju o mnoho desítek let déle a mám své zkušenosti. :-) A někteří lidé si pak holt myslí, že „tomu nerozumím”. :-)
Navíc jsem spíš typ, který druhé nechává, ať si dělají a říkají, co chtějí, a nejde mi už dávno o dokonalost. Druhých nebo svou. Rozhodně tu nejsem od toho, abych druhým říkala, co mají dělat, co si mají myslet, kterým směrem se ubírat. Sama sbírám inspiraci a sama ji také nabízím.
A tak mi ta její poznámka přišla hodně nepatřičná a říkala jsem si, že další člověk, který mě vůbec nechápe a zbytečně se do mě naváží a působí konflikty, které nemáme nikdo zapotřebí. To jsou ty holky, které tvrdí, že „člověk má být tím, kým je, a nemá se bát říkat, co si myslí, ať se to druhým líbí, nebo ne????“ Jak paradoxní. :-)
Jenže tento týden mi najednou došlo, že má do určité míry pravdu!
Jo, vidím to, co druzí často nevidí, a je pro mě důležité, aby se na věci dívalo z různých úhlů pohledu a abychom se tomu, jak se věci mají, dostávali co nejblíže. Štourám do věcí ráda a spoustu zaběhaných představ ráda zpochybňuju. Jen nemám v povaze to dávat moc najevo, protože to lidi nemají moc rádi (zjevně). Ale to neznamená, že to nevidím, a že to pro mě není důležité!
A TO MŮŽE BÝT VELKÁ VÝHODA. :-)
Když uvažujete, kterým směrem se ubírat, je dobré se zamýšlet nad tím, jestli s tím souzníte na osobnostní úrovni. Je dobré se dobře znát. Nejít proti sobě. Nesnažit se předělávat. Neříkat si: „Měl bych být asi jinej… víc společenský (nebo méně společenský)… takový nebo onaký.“ Jste takoví, jací jste.
Jde spíš o to sám sebe kultivovat, tj. postarat se o to, abyste své silné stránky projevovali harmonicky a ne disharmonicky. Můžete být buď uvolněný pohodář, který vše řeší včas a v klidu, nebo lenoch, který se řešení vyhýbá. Nebo můžete být chytrý, nebo „chytrý jak rádio”. Někdy je to způsob, jak vás vidí druzí, který s vámi nemá nic společného. Ale někdy to může být způsob, jak se chováte. A nemusíte.
A tak jsem vlastně ráda, že jsem v hloubi ta, která vidí, co druzí nevidí, a která chce, aby věci fungovaly tak, jak mají. Protože si myslím na pozici QA testerky. :-) Během prvního lednového týdne jsem byla na dvou úvodních kurzech o testování, dokončila online kurz Manuálního testování a začala s kurzem Automatického testování. A baví mě to podobně, jako když jsem se na základce učila, jak naprogramovat panáčka, aby chodil po obrazovce a nenarážel do zdí. :-) A pak poslouchala, jak se program nahrával. :-))
Uvidíme, jestli to k něčemu do budoucna bude a jestli zvládnu vyrazit i tímto směrem. Tak nějak se vrátit k tomu, co mě kdysi zajímalo.Učit Aj, čchi kung a věnovat se tématům Jiného světa chci ale samozřejmě dál! Což mi naštěstí práce v IT s flexibilní pracovní dobou může umožnit. Možná bude rok 2023 rokem IT???
A kam míříte v roce 2023 vy? Také plánujete nějaké větší či menší změny??
Článek je součástí týdenních shrnutí roku 2023.