Asi největší trauma mého života je samotný fakt, že jsem naživu. Kolik z vás si někdy říkalo, že se neměli nikdy narodit? Že sem nepatří?? A kolik z vás má naopak strach zemřít?? Ten pocit, že pak bude nic. Temno, mrtvo. Nyní v korona době je to asi velmi dobře vidět – koho představa smrti děsí? Podobně jako v imigračním teroristickém období stojíme před zásadní otázkou – jak moc se bojíme smrti?? Té, která jako by na nás číhala někde za rohem. Se kterou jsme dosud nepočítali. A která nám navzdory statistikám přijde děsivější než ty příčiny, na které zemřeme s mnohem větší pravděpodobností. Proč se například nebojíme sednout do auta??

Ať už se bojíte smrti, nebo života, tenhle článek vám může odhalit, proč se nebát. Proč jsme a vždycky zůstaneme součástí života. Proč sem patříme.

 

Jak být šťastný navzdory všemu

Ale co je vlastně štěstí?? Jedni říkají, že štěstí je muška jenom zlatá. Jen záblesk. Není pak divu, že se za tou muškou honíme a snažíme se ji nezabít. (Tahle muška má prostě štěstí. :-)) Druzí říkají, že šťastní můžeme být bez ohledu na to, co se tam venku děje. Bez ohledu na okolnosti, bez ohledu na druhé. Možná už jste četli článek o tom, co je v životě opravdu důležité.  Pak víte, že si obvykle myslím něco tak mezi dvěma obvyklými proudy. Každý z nich totiž v sobě mívá trochu pravdy, ale zároveň je obvykle špatně chápán. Pravda se totiž skrývá v paradoxu (to už jste slyšeli??) a ten není snadné pochopit.

Euforické pocity štěstí a úspěchů na naší cestě životem jsou opravdu jak záblesky. Jak jiskřičky, které se rozzáří na obloze naší mysli a jako blesk zasáhnou emocemi celé naše tělo. Je to krása, že??

Pro někoho stojí za to žít právě pro tyto záblesky. Nevadí jim, že je to jak chytání mýdlové bubliny – objeví se a zmizí. Možná jim ta chvilka stačí. A okamžiky mezi nimi možná vnímají jako nezbytnou součást té cesty, protože, jak se říká, jak byste poznali záblesk bez tmy, kterou rozzáří?? Viděli byste hvězdy bez potemnělé oblohy??

Jenže viděli jste film (ne novější seriál) Ledová archa? Například?? A můžete být OPRAVDU šťastní, i když máte to štěstí, že žijete v přední části onoho filmového vlaku… když víte, co se děje v té zadní???? Ten vlak je symbolem Země. A i když je na můj vkus trochu poplatný konspiračním teoriím, nese v sobě velkou pravdu. Nechtěli byste se narodit třeba v Severní Koreji. Nebo třeba v rodině alkoholika a drogově závislé matky. A být vděčný nestačí (i když ani to spousta lidí neumí a chtějí víc a víc… statisíce, miliony…).

 

Být spokojený s tím, jak věci jsou

To jde dost blbě, když z hloubi duše víte, že to, jak věci jsou, je zatraceně špatně. A to hlavně z globálního hlediska. To, jak někteří lidé musí žít. To, jak musí žít některá zvířata. To, jak vypadá naše příroda. S tímhle vědomím se žije velmi špatně.

A tak s ním lidi žít odmítají.

  • Někteří se snaží něco změnit. To je fajn, hlavně naše příroda to potřebuje.
  • Někteří se snaží hodit to na druhé. Za TOHLE někdo může, pro někoho je to výhodné takhle to mít na světě zařízené.
  • Někteří to hodí na ty, kteří v takové situaci jsou. Asi karma. Nebo jsou prostě líní. A přitom jako bychom neměli 40 let zkušeností, že s politikou a hospodářstvím toho zas moc jako občané nenaděláme. Nemluvě o korona období. A tak se pak někteří zase obrátí k tomu předchozímu bodu. Nebo k bodu prvnímu.

Dnes obzvlášť letí ono: „Za všechno si každý může sám, druzí nejsou můj problém. Když chci být šťastný, starám se o své vlastní vnitřní pochody.“ A i když je ta druhá věta správně, když se to správně neuchopí, často je z toho nakonec jen mix sobeckosti, povýšenosti a neuvěřitelných nároků sám na sebe a pastí, do kterých se lidé chytají.  A hlubokých emocionálních propadů a pocitů neschopnosti a osamocení, protože „za všechno si přece můžu sám a druzí mi nepomohou, jen mi řeknou totéž… a k tomu ještě spoustu vychytralých pouček o tom, co bych měl a neměl“.

Zdá se, že nic jiného moc na výběr nemáme, než to špatné na někoho hodit, nebo se to snažit změnit. Což ovšem lidstvo dělá už tisíciletí a ono pořád nic. Svět je na tom stále stejně blbě, jen větší skupina lidí je na tom o něco líp než za za dob Římské říše například. Můžete být s takovým stavem věcí spokojení? A opravdu šťastní??

 

Nevíme, co se svými negativními emocemi

Natožpak s negativními emocemi těch druhých. A proto máme tak silnou tendenci se jimi nezabývat a zodpovědnost za ně házet na druhé. Za všechno si přece můžeme sami, že?

Ze své vlastní zkušenosti vím, že asi největší problém dělají lidem negativní emoce. Nechceme je zaboha cítit. Jak se cítíme špatně, hledáme někde nějakou chybu.

Někdo nám řekl, nebo jsme se někde dočetli, že negativní emoce cítíme, když nepřijímáme to, co je. Když nežijeme v přítomnosti. Že musíme roky dělat nějaké rituály, které nám postupně pomohou se vyškrábat na tu ideální letovou hladinu, ve které si představujeme, že tímhle životem máme prolétávat.

A tak si nejvíc ubližujeme tím, že si vyčítáme, že jsme lidští. Že jsme vnímaví a citliví. Že dokážeme být empatičtí. Že dokážeme plakat a cítit se smutně. Že se dokážeme zdravě naštvat.

Samotná emoce není špatná. Ubližuje nám spíš to, když se v nějaké emoci zasekneme nebo ji odmítáme.

Samotná emoce je jen energetický proud, který prochází naším tělem, a o něčem nás informuje.

Nechte ho projít…

Otevřete se mu…

Takhle přijmete to, co je. Tím, že přijmete pocity, které to ve vás vyvolává. Že se jim otevřete. Že před nimi nebudete utíkat, nebudete s nimi bojovat, ale ani se v nich nebudete rochnit. To jest přiživovat je svými myšlenkami na to, jak děsné je, co se děje, nebo jak na to reagujete. Protože ten nejjemnější způsob, jak se bránit svým emocím, je začít přemýšlet. O čemkoliv. Ale ideálně o tom, jak se jich buď zbavit, nebo že bychom je měli přijmout a jak se nám to nedaří. Jenže emoce neupřemýšlíme. :-)

 

Jsem tu doma, i když to tu není ideální

Když jednou dovolíte životu, aby se ve vás projevoval v obou svých podobách, jak v té pozitivní vlně nahoru, tak v té negativní vlně dolů, vyřešíte si v praxi otázku, jak být šťastný. Protože ano, můžete být šťastný, i když jste smutný nebo naštvaný. Nebavíme se tady o depresi nebo nenávisti – to jsou emoce vyhnané do extrému. Většinou právě proto, že jste životu nedovolili obě dimenze emocí a dožadovali se jen té sluníčkové. Že jste očekávali něco, co vám život nemůže dát.

No a proč tedy žít, když to dobré můžete čekat jen někdy a zároveň jste na světě svědky spousty utrpení? Před kterým už nechcete zavírat oči?

  1. Protože jste tu doma. Patříte sem.
  2. Protože jste vybavení k tomu zvládnout citlivě vnímat i ty spousty utrpení na světě.

K tomu druhému se potřebujete jen naučit pracovat se svými emocemi. Třeba desetidenní kurzy meditace vipassana jsou super nástroj. Zatímco vedené meditace dnes většinou slouží buď k vnitřnímu poznání nebo k vyladění se na vyšší vibrace…. abyste se konečně netrápili… vipassana vás naučí neutíkat před bolestí a trápením. A pomůže vám poznat, že právě když jím projdete, otevřeně a bděle, začnete tu vibraci vnímat velmi fyzicky.

Největším štěstím je nebát se negativních emocí a zkušeností. Jakékoliv jiné štěstí je jen prchavé a povrchní.

K tomu druhému potřebujete pochopit fraktály. :-)

 

Poselství fraktálů

Nejspíš netušíte, o čem teď mluvím. Ale pro mě to byl největší AHA moment nejen tohoto týdne. Naprosto zásadně to ovlivnilo můj pohled na mé místo tady na světě. Na místo nás všech. Patříme sem. Tělem i myslí. Duše je jen zmatená a neví, co si má v tomhle světě počít. Až pochopí, najde spočinutí.

Krásný dokument o fraktálech najdete ZDE. Video Hon na skrytou dimenzi jsem naštěstí našla s titulky, byť slovenskými.

Doporučuju si ho pustit. A nebojte se matematiky. K pochopení Mandelbrotovy množiny potřebujete jen znalost matematiky 8. třídy. Znát druhou mocninu a jak sečíst dvě čísla. :-) A  pak se jen kochat tím, co vznikne. Asi minutové video najdete ZDE. Ale to je jen kratičká ukázka, protože fraktály se dotýkají nekonečna a nekonečné video na youtube stále ještě žádné nenajdete. Myslím.

Co je ale nejzajímavější – fraktály jsou všude možně kolem nás. I v nás. To, co se před Mandelbrotem, který v teprve v sedmdesátých letech fraktály přivedl na scénu soudobé matematiky, považovalo za chaotické nespočitatelné cosi, se najednou stalo snadno replikovatelným pravidlem. Filmy a virtuální realita dnes může právě díky poznání fraktálů tvořit scenérie, které vypadají jako živé. Protože se řídí velmi jednoduchou matematickou rovnicí.

 

Fraktály jsou nepřehlédnutelné a máme je i v sobě

A tak fraktály můžete vidět na pobřeží nebo v oblacích. I galaxie má fraktální povahu. I blesky, hory, sněhové vločky, rostliny a živočichové. Stromy – když jste v lese, jste obklopeni fraktály. A fraktály stromů komunikují s fraktály ve vašich plících a vyměňují si to, co vzájemně potřebují. Kysličník uhličitý a kyslík. Právě díky fraktální povaze plic můžete nadechnout tolik kyslíku, protože tolik plicních sklípků by se do vás jinak nikdy nevešlo.

Síť vašeho krevního a cévního řečiště si nezadá se sítí řek, potoků a potůčků. Nebo delt. Jsou fraktální povahy. I bušení vašeho srdce má fraktální povahu. I neuronová síť, díky které čtete tento článek a možná se teď nad ním i zamýšlíte…

A když sílu fraktálů využijete, jako se dnes využívá i v technice, můžete najít ty nejefektivnější způsoby, jak něco udělat. A navíc budete vědět, že se ladíte na přírodní zákony.

Říká se, že fraktál podobný Mandelbrotově množině má nekonečný obvod, ale konečný obsah. Je to prostě takový prapodivná věc, ani tak, ani onak. Klasická jasná linearita a dualita tady ztrácí smysl, podobně jako v kvantovém světě částic/vln.

Říká se, že právě tam, kde vládnou fraktály drobná změna přinese zásadní proměnu. A říká se, že fraktál se vyznačuje tím, že můžete donekonečna zoomovat a zjistíte, že vždy budete narážet na stejný obrazec. Z jednoho vzorce, jako například z toho v Mandelbrotově množině, z jednoho původního čísla, můžete rozvinout neuvěřitelně bohatý obrazec. Který zároveň tvoří jednotu na mnoha úrovních. A my jsme jeho nedílnou součástí. Stejně jako součástí těch velkých změn.


Článek je shrnutím předposledního týdne STROMU ŠTĚSTÍ a jeho tématu týkajícího se traumat. Do tohoto ročního projektu se můžete přihlásit taky – bude zdarma otevřený i v roce 2021. Info a registrace ZDE.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *