Bažiny smutku

Každý určitě nějakou tu svou bažinu máme. Podobnou té, ve které zahynul kůň v Nekonečném příběhu. Také si na to vzpomínáte? Prý je to vzpomínka, kterou si v sobě uchová každý, kdo ten film kdy viděl. A kterou chápou nejen dospělí, ale i malé děti. I ti někdy přišli o něco, co pro ně hodně znamenalo. Byť by to byla „jen” oblíbená hračka.

Teď si představte, že byste tu bažinu už zdálky viděli. Víte moc dobře, co je zač a co vás tam čeká. Je temná a podlamují se vám v ní kolena a to ještě nejste ani zdaleka „v tom”. I ten zápach bažiny, který se z ní line, není nic moc. A co uděláte vy?

Vydáte se jí vstříc. Jdete přesně tam, kde jste kdysi viděli topit se toho koně. Kde jste viděli, jak ho Átrej zoufale tahá ven. A začnete se v té bažině pěkně rochnit taky. Kdo vás z ní vytáhne, když se to ani Átrejovi nepodařilo?? Možná jedině, kdybyste se rozhodli, že se tomu všemu smutku nepoddáte. Ale dokážete to??

Největší absurdnost, kterou totiž ve svém životě děláme a kterou si dokonale šlapeme po štěstí, je rochnit se v našich myšlenkách a ve všech těch emocích, které v nás vyvolávají. Proč to děláme??


Právě jste dočetli čtyřicátou šestou část série DEVATENÁCTKA (kniha našeho života) o 50 absurdních způsobech, jak si šlapeme po štěstí. Tentokrát na téma KOTVA NA ROZBOUŘENÉM MOŘI elementu VODA. Série, která vychází z ročního online projektu (zdarma) STROM ŠTĚSTÍ, bude mít celkem 50 dílů. 

Pokud vám ještě absurdní hříčky do mailu nechodí, napište si o ně (zdarma):

>> Úvod a předchozí absurdní hříčky si stáhněte ZDARMA zde <<

(další absurdity Vám pak přijdou automaticky)

Těším se na další online setkání příští týden!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *