Takové hučení v hlavě
To musí být asi slast.
Umíte si to představit? Ten neustálý hukot? Toužíte po tichu, ale to pořád nepřichází. Je to, jako když se ponoříte ušima pod hladinu vody – ve vaně, v bazénu, v rybníce. Znáte to? Nejdřív to může být velmi zajímavé. Jako byste se ocitli v jiném světě. Ale pak vám z toho zůstane jen ten hukot…
Už dávno není uklidňující.
Vzpomínám, jak se mi při jedné z mých prvních meditací stalo cosi, čemu říkám „vyplout nad hladinu”. Najednou ustal ten hukot myšlenek a já konečně pochopila, co to znamená „být přítomen”, nebo „být si bděle vědom”. Najednou jsem prostě jen byla. Dýchala. Ale už jsem se na dech tak nesoustředila. Vnímala jsem zpěv ptáků. Cinkot nádobí z kuchyně pod námi. Lidi sedící kolem mě. Ticho ve mně.
Stávalo se mi to pak na víkendovkách velmi často. Dnes už bohužel (nebo bohudík?) ne. Neříkám, že se často nepohybuju pod hladinou. Ale meditační hodiny na seminářích už pro mě nejsou bojem o vyplutí nad hladinu. S tím nádherným pocitem, když se čas od času nakonec zadaří…
Někdy si v tramvaji říkám, co se asi děje v hlavách lidí kolem mě. Když někde řeknu, že právě v tramvaji se mi nejlíp medituje (pěkně s otevřenýma očima a bez sluchátek na uších), obvykle slýchávám, že on nebo ona potřebují právě ta sluchátka a zavřené oči. Odříznout se od světa, aby je nerozptyloval.
Už si neumím představit, že bych chodila po světě s tím neustálým hukotem v hlavě – čím víc mezi lidmi, tím větší hukot. Necháváme se světem pohltit a pak se před ním snažíme utéct. Nasadit sluchátka, pustit si nějakou příjemnou hudbu (nebo vedenou meditaci) a najít trochu klidu a ticha.
A přitom – absurdně – se světem ztrácíme čím dál víc kontakt. Kdo ještě vnímá se sluchátky na uších zpěv ptáků? Kdo ještě vnímá, ponořený do mobilního telefonu, lidi kolem sebe?
A když pak sluchátka vyndá a oči zvedne, kdo se na svět a na lidi kolem podívá, aniž by mu v hlavě začaly hučet myšlenky jedna za druhou?? Kdo se prostě jen dívá a naslouchá? Tichu?
Tichu bez komentáře a hodnocení?
Právě jste dočetli devatenáctou část série DEVATENÁCTKA (kniha našeho života), o 50 absurdních způsobech, jak si šlapeme po štěstí. Tentokrát na téma TICHO BEZ HODNOCENÍ elementu OHEŇ (ano tento týden začalo desetitýdenní období elementu OHEŇ!) Série, která vychází z ročního online projektu (zdarma) STROM ŠTĚSTÍ, bude mít celkem 50 dílů. Odebírat celou sérii zdarma můžete přímo: Úvod a předchozí absurdní hříčky si stáhněte ZDARMA zde.
A pokud chcete přijít v so 25.5. od 15.00 (Brno) na trojhodinovku elementu OHEŇ o 10 tématech elementu OHEŇ a 10 způsobech, jak sami v sobě dusíme radost ze života, hlásit se můžete zde: SEMINÁŘ „Najděte v životě tu opravdovou radost”.
Těším se na další online setkání příští týden!