A byla jsem zvědavá. Jaké to tam bude? Už když jsem byla v tomto „vězení“ naposledy, viděla jsem, jak se staví. V roce 2023 už byly dokončené a jen čekaly na ty, kteří v nich během těchto 10 dní skončí…
A tak když jsem jednou při příchodu do meditační haly našla na podložce vzkaz, vydala jsem se na průzkum. Bez povolení se totiž do této části meditační haly vstupovat nesmělo.
Tiše jsem otevřela dveře a ke svému údivu jsem narazila na měkkoučký koberec. Všude jinde je totiž pouze holá podlaha. V prostorách cel to stále ještě vonělo novotou. Zamířila jsem podle mapky před vchodem hned první uličku vpravo, kde jsem našla svou celu. Chvíli jsem pátrala po vypínači. Ha, to malé světýlko na stěně, toho se mám asi dotknout a ona se rozsvítí malé svítidlo u stropu!
Když meditovat, tak v co největším tichu. Nic by vás nemělo při vipassaně rušit. Ani cvakání vypínačů ve vedlejších celách (celkem jich je v ženské části 32). Nebo kroky těch, které to už v cele třeba přestalo bavit… protože ano, z téhle cely můžete odejít, kdykoliv chcete.
Existuje spousta druhů meditace. V současné době hodně letí takové ty vedené – krásná uklidňující hudba, různé vize, různé směry, kterými se ono vedení ubírá. Vipassana i takové druhy meditace slouží k ponoru a rušit by vás nikdo neměl. A pak je má oblíbená čchi kungová, kterou bych ani nenazvala meditací. Prostě schopnost být opravdu bdělý. Kdykoliv, kdekoliv, s otevřenýma očima.
Jaké to bylo na vipassaně tentokrát? Už počtvrté?
V tomto článku se nedočtete o tom, co to vipassana je, jak takový desetidenní meditační kurz vypadá, co všechno na něm můžete zažít, jaká pravidla tam platí (hodně striktní), pro koho by snad měl být povinný a komu bych ho raději nedoporučila. To všechno najdete ve speciálním článku, kde shromažďuji texty z jednotlivých let, kdy jsem se vipassany zúčastnila. Včetně dvoudílného článku o kritice Goenkových kurzů. To aby byla nějaká ta rovnováha. :-)
Shrnující článek najdete zde:
Meditace vipassana (Goenka) – na co se tak člověk může těšit
Jsou lidé, kteří po pár dnech utečou. Z různých důvodů.
Ale jsou lidé, kteří se vracejí.
V hale sedíme podle toho, jak seniorními studentmi jsme. Kolik desetidenních kurzů jsme už absolvovali. Případně kurzů satipatthány (9 denních) a delších kurzů (dvacetidenních a víc). Já letos jela počtvrté a i tak jsem stále seděla až ke konci druhé řady studentek. :-) Takže má čtvrtá vipassana není vlastně nic extra. :-) Klučina, který jel se mnou v autě z Čech, jel třeba už na svou třináctou.
Něco to nám všem dává.
Něco, pro co jsme ochotní se zavřít na 10 dní do ticha, vzdát se kontaktu s vnějším světem (mobily, internety apod. jdou do úschovny), jíst dvakrát denně (to se týká jen tzv. starších studentů, ne těch, kteří jedou poprvé), vstávat ve 4 ráno a přes 10 hodin denně meditovat.
Celé tělo vás bolí, jako byste každý den makali v posilovně. V půl desáté padnete do postele a usnete jako mimino…
Někdy, když to lidem vyprávím, tak tvrdí, jak drsná musím být, že něco tak drsného dobrovolně podstupuju.
Ne, těch 10 dní je brána do světů bdělosti, blaženosti a klidu nesrovnatelné s ničím, co člověk může zažít tam venku nebo při jiných meditacích nebo pobytech.
Žádné extra zážitky, ten nejjednodušší, nejpoklidnější návrat k přirozenosti bytí.
Jak to nemilovat????
Každý pobyt je v něčem jiný (viz onen shrnující článek, kde o své první, druhé i třetí vipassaně píšu podrobněji).
V čem byl jiný tento, o tom v pokračování zde
Pokud chcete dostávat zprávy z tzv. Jiného světa, přihlaste se zde: PROSTOR JINÉHO SVĚTA.
Neuniknou vám tak žádné další články, odkazy na youtube videa apod. :-) Obvykle posílám e-maily 1x týdně v neděli. Budete první, kteří se dozví o mých projektech, e-knížkách, kurzech čchi kungu v Brně nebo o lekcích angličtiny (i online). Ráda s vámi budu v kontaktu. Z databáze se můžete kdykoliv sami odhlásit, když budete chtít.