Letos to bude obzvlášť výživné. Vipassana celý měsíc!
Na desetidenní kurz meditace vipassana plánuju jet letos už popáté. Jak jsem psala loni – těch 10 dní je brána do světa bdělosti, blaženosti a klidu. Nesrovnatelné s ničím, co může člověk jinde prožít. Možná právě proto, jak náročné se to může zdát.
Souhrn článků z mých minulých pobytů (a nejen mých), organizační informace, ale i kritické ohlasy najdete ZDE:
Meditace vipassana (Goenka) – na co se tak člověk může těšit
JAKÉ TO BUDE LETOS??
To nemůžu nikdy říct. I když místo je stejné, program je stejný, prožitek je vždycky jiný. (Viz například přehled toho, v čem byl jiný můj čtvrtý pobyt v článku na odkaze výše.) Něco ale bude jinak zcela jistě:
- Odjíždím tam tentokrát se zásobou fyzických cvičení, kterým bych se ráda přes den ve volných chvilkách věnovala. Cvičení, která mají za úkol dát tělo do rovnováhy. Je dost možné, že se to přepíše i do mysli a energie. :-)
- Zůstávám tentokrát celý měsíc – nejdříve na meditační kurz a na tom dalším budu vypomáhat jako dobrovolník. Na kurzech vše stojí na dobrovolnících – vaří tam, uklízejí tam, pracují na zahradě atd., ale i meditují a odpočívají. :-) Nikdy jsem nemohla přispět finančně nějakou výraznější částkou, takže je na čase přispět trochu jiným dílem. :-)
- Je to taková příprava na dvacetidenní kurz a alespoň 1x pomáhat je mimo jiné podmínka účasti. :-) Další podmínkou je min.2 roky meditovat hodinu denně. Takže dřív jak za 2 roky holt stejně nepojedu. :-) Ale teď si budu moct vyzkoušet, jaké to je zůstat tak dlouho a věnovat vipassaně v různých podobách měsíc svého života.
CO MI VIPASSANA VLASTNĚ DÁVÁ?
Jak jsem psala v loňském článku, každý kurz s sebou přináší něco jiného. Během 10 meditačních hodin denně (třeba i míň, pokud na vás bude 10 hodin hodně – ale kdy zas budete mít tu příležitost??) vás to vtáhne tam, kde potřebujete něco změnit, pochopit, s něčím se smířit. Na jednom z kurzů třeba vznikl projekt Mimoňského Speciálu Jak se s tím mám smířit?
Nemusí to být úplně příjemné.
Můžete se u toho vztekat, chtít odejít, brečet.
Může vás všechno bolet a vy se můžete celému tomu kurzu a jeho nárokům a pravidlům bránit.
Ale když vydržíte a využijete podpůrnou strukturu celého kurzu, uděláte tu hlubokou operaci, 11. den s největší pravděpodobností vyjdete jako jiný člověk. Ano, ne pro všechny je vipassana vhodná. Je náročná. Ale spousta z těch, co vydrží do konce, se znovu a znovu vrací. Stojí jim to za to, podobně jako mně.
Minulé vipassany mi kromě různých nápadů na projekty přinesly i prohloubení a vyřešení komplikovaných vztahů, vhledy, přerušovaný půst, schopnost v klidu prožít covid a lockdowny a hlavně onen ponor do přirozenosti a blaženosti bytí. Jsem sama zvědavá, co vypluje na povrch nyní, co mi kurz vezme, aby ho nahradil něčím hodnotnějším.
A CO TAM VLASTNĚ CELÉ DNY DĚLÁM, KDYŽ VĚTŠINU TOHO, CO ČLOVĚK OBVYKLE PŘES DEN DĚLÁ, TAM DĚLAT NEMŮŽE??
Ano, základním pravidlem na vipassaně je – ponořit se dovnitř, do svého těla. Nenechat se rozptylovat ničím, čím se obvykle snažíme sami před sebou uniknout. Žádné knížky, žádné mobily, žádný internet, žádné povídání s ostatními (ani oční kontakt), žádné psaní (ani deníků a poznámek). Jen být. Sám se sebou.
Můj pravidelný režim se tedy odvíjí od režimu kurzu.
- Ráno budíček (obvykle vstávám o 15 minut dřív, rozcvičím se a jdu aspoň na 5 minut do lesíka užít si ranní ticho a letní chládek a vůni ranního lesa. V srpnu bude už asi v půl páté ráno tma, takže procházka v lesíku asi odpadne, ale možná se projdu kolem domků.
- Někdy jdu po procházce místo do meditační haly zpět na pokoj a medituju tam. Do meditační haly chodím často až před šestou, kdy začínají ranní mantry (Goenka z nahrávky zpívá). Zjistila jsem během 2. kurzu, že mi to pomáhá nastartovat pozitivně den.
- Jak slyším gong ke snídani, neváhám ani vteřinku. :-))) Je to má nejoblíbenější část dne! Miluju místní snídaně, zblajznu celou misku (a často si ještě přidám). Podobné snídaně si často dělám i doma (vařený kompot, musli, jogurt, kakaový prášek), jen ovesnou kaši ani jáhlovou si doma do misky už nepřidávám. A zásadně, zásadně nechodím k jídlu pozdě. :-) I když kurz nás má připravovat na to přijímat věci tak, jak jsou, nechci stát frontu a nechci hledat, kde je v jídelně volné místo. :-) (Když se to ale občas stane, netrápí mě to. Tady fakt není kam spěchat, místo se vždycky najde a jídlo se doplňuje.)
- Po každém jídle je čas na procházku po lesíku. Okouknu, kde co roste. Kde kdo sedí a odpočívá. Kde co lítá. :-) V průběhu kurzu se v lesíku začnou objevovat různé obrázky z klacíků, lístků a kamínků. Zajímavé. :-) Komunikovat nesmíme, ale tohle nám nechávají – tedy pokud to nejsou nápisy.
- Při všem tom sezení je prostě pohyb nutný. A já potřebuju pohybu hodně a rychlého a i to se tam dá.
MEDITAČNÍ ZVYKY
- Před každým meditačním sezením se rozcvičuju, protahuju, masíruju. Čchi kungové praxe se mi tady hodí. Vipassaňákům připadají podezřele, ale ono je to v podstatě prostě jen cvičení na rozhýbání a vipassana je vlastně takový čchi kung v sedě (a pak i v chůzi). Jen to Goenka nemohl vědět. Vzhledem k tomu, že v pokoji protahování nikoho neruší, je to Ok. Na mé první vipassaně, kde jsem měla spolubydlící, se ukázalo, že to potřebujeme obě, takže také Ok.
- Snažím se zůstávat v hale co nejdéle, to jde. 3x denně je hodina v hale povinná. Po krátké přestávce na projití a napití chodíme zpátky, chvilku se medituje a pak si přítomní učitelé volají studenty po skupinkách a vyptávají se, jak jim to jde, a radí. Stručné otázky a odpovědi, případně podpora. Jeden den bývají obvykle starší studenti a druhý den zase ti noví a ta druhá půlka může meditovat, kde chce. Při meditaci v hale se ale lépe soustředí.
- Když to nejde, tak jdu bděle (když to jde :-)) na pokoj. Občas to vezmu lesíkem. :-) Meditace na pokoji má pro mě výhodu, že se můžu opřít zády o zeď a trochu jim tak ulevit. Sedívám na posteli, pro mé kotníky je to pohodlnější. Když to obzvlášť nejde, tak si prostě na pár minut lehnu. :-) Na pár minut je to prý ok. :-)
- První 3 dny (kdy se cvičí anapana) se snažím ale sedět co nejvíc, protože potom se začne dělat samotná vipassana a nastává ta sranda s hodinovými meditacemi bez pohnutí (jak jen to jde). A je dobré už na to tělo připravit. S vipassanou také u mě většinou nastává větší sranda co se nároků na udržení poklidné mysli týká. Vyplavují se věci….
A TAK PRAKTICKY
- Starší studenti mají jen oběd a místo večeře třeba citrónový nebo zázvorový čaj. Noví studenti si pochutnávají na ovoci. Množství oběda, které během 10 dní sním, se taky postupně zvětšuje. :-) Přece jen, dodržujeme docela dlouhý přerušovaný půst, což neznamená, že máme hladovět. Jen že žaludek si déle odpočívá.
- Zjistila jsem, že když poctivě piju (teplou vodu, bylinkové čaje), hlad nemám. Teplou vodu je možné si v jídelně většinu dne natočit.
- Volného času zas tak moc beztak nemáte – buď meditujete v hale, (starší studenti i na celách), na pokoji, nebo jíte (a hledíte do jídla nebo do dáli), nebo se potulujete mezi halou, jídelnou a pokojem. Čas od času si rúčo vyperete. Po večerech jsou Goenkovy videopřednášky (což je často legrace), pak závěrečná meditace s meditačními pokyny na další den a v 10 jste rádi, že padnete do postele. :-)
- No a kdyby se cokoliv dělo, vždycky můžete jít za organizátorem, nebo učitelem. Lidi občas onemocní a zůstanou ležet na pokoji, dokud jim není líp. I to může být součástí toho, co se tam děje. Meditovat se ostatně dá i v leže. Pokud neusnete. :-)
- Nedoporučuje se odjet dřív než na konci kurzu. Vše na sebe navazuje a není dobré odjet dřív, než se tzv. operace uzavře. Nikdo nechce pobíhat s otevřenou ranou po světě. :-) Ale vždycky se pár studentů najde, kteří z různých důvodů kurz nedokončí. Když to holt nejde, tak to nejde…
CHCETE JET TAKY?
Já už pár let jezdím do Polska, protože místní centrum miluju. Vlastní pokojík se sprchou, březový háj a borovicový lesík na procházky. Vegetariánské jídlo mi moc chutná a občas máme k po obědě i zákusek. :-)
Všechny kurzy probíhají dvojjazyčně – anglicko/něco.
- Pokud umíte anglicky, můžete jet kdykoliv kamkoliv. Na adrese www.dhamma.org si najdete termín a hlavně se zaregistrujte v té první minutě, kdy registrace na vámi vybraný kurz probíhají. Jako noví studenti tak budete mít nějakou šanci se na kurz dostat. (Tak, ony jsou v podstatě jen za dobrovolný příspěvek, neberte to.) :-)
- Pokud anglicky neumíte, nezbývá vám, než vyrazit na anglicko/český kurz, který probíhá jen 2x ročně. Letos v srpnu po delší době opět v České republice (ale pro ženy už je teď v červnu plný, pro muže čekačka). A pak přes vánoční svátky v Polsku. Když si na www.dhamma.org zadáte jako jazyk kurzu češtinu, vyjede vám, kdy a kde a jak se registrovat.
Všechny kurzy vypadají stejně. Však ne nadarmo jsem je objevila skrze spolužačku, která o vipassaně psala disertačku s názvem MacDonaldizace buddhismu. Goenka sice vždy říkal, že vipassana je vědecká a překračuje náboženství, kurzu se ostatně účastní hinduisté, křesťané a zahlédla jsem v Polsku i zjevné muslimy. Ale učíte se praxi, kterou prý učil sám Buddha. Takže tak. :-)
Nové články se k vám dostanou i v nedělních e-mailech, stačí se o ně přihlásit: