Asi jste o tom, že vděčnost je základ, už mnohokrát slyšeli, že? Že si máte psát deníky vděčnosti. Že máte být vděční za každou maličkost. A tak. Však to známe. Ale děláte to?? Tento článek je ostatně jako každé týdenní shrnutí na nějaké z témat STROMU ŠTĚSTÍ pozvánkou a inspirací. Když můžu já, může přece každý :-)))
V rámci cesty za nepodmíněným štěstím má ovšem vděčnost ještě trochu jinou povahu. Co jiného byste taky v Jiném světě čekali?? Být vděčný za něco hezkého – to umí každý. (Když se tedy vzpomene.).
Ale umíte být vděční i za to, co Vás dost nasere?? :-))))
A tak než začnu psát o té normální běžné vděčnosti, začnu tou jinou vděčností.
K čemu Vám tak asi může být takové nasrání?
A proč za to být jako vděční?? Divný, ne?
Třeba k tomu, že si konečně uvědomíte, že v sobě něco dusíte? Že jste něco nechtěli vidět (nebo spíš cítit), že jste se něčemu vyhýbali, že to ve Vás tiše doutnalo úplně mimo Vaši pozornost???
A najednou stačí úplná hloupost. Něco, co Vás obvykle nerozhodí. Kritika, kterou byste prostě vzali v úvahu (beztak jste si mysleli totéž a podruhé jste to napravili). Ano, tak to bylo. Mrzí mě, že to tak bylo. Ale tak nikdo není přece dokonalý…
Stačilo jedno jediné slovíčko. Pro Vás jako nadávka (ač to nadávka vůbec není). Ale právě tomuhle slovu se podařilo prodrat pod tu spokojenou fasádu. Udělat v ní díru a všechno to, co doutnalo, se vyplavilo na povrch. Díky :-)
Několik dní se děly divné věci. Reagovala jsem chvíli nezvykle naštvaně, chvíli nezvykle bojácně. Chvíli jsem si kladla otázku, jestli mám něco takového vůbec zapotřebí a že jsem radši nedržela pusu. A jestli bych vůbec ještě měla někdy něco říkat. Když je to zjevně k ničemu, protože druzí nechápou, o čem je vlastně řeč.
Co bylo dál? Proč teď vlastně cítím vděčnost za to, co se seběhlo?
Po několika dnech a několika mailech jsem si uvědomila, proč mě to tak naštvalo. A jsem vděčná za to, že to slovíčko padlo. Když jsem si to dovolila (a to je zásadní), vzpomněla jsem si, kdy jsem ho slyšela naposledy (a to nebylo příjemné) a co všechno se dělo potom (ani to tedy nic moc).
A vzpomněla jsem si na všechny své snahy dojít potom nějaké rovnováhy. Zjevně neúspěšné. Někdy to vypadá, že jste to vyřešili, ale může se Vám snadno stát, že se z jednoho extrému jen přehoupnete do druhého. A kořen problému zahnívá dál.
To je také to, co člověka učí neduální svět
Nenechat se uchlácholit žádným z extrémů. Žádným z BUĎ / ANEBO. Je tak důležité najít střed! Cestu, která propojí dvě zdánlivě nepropojitelné cesty. Ale je to někdy tak těžké!
Chcete příklad? Ta nejklasičtější otázka (alespoň na mém blogu) je: „Jak respektovat sebe i druhé ZÁROVEŇ?”
Pokud se Vám na tento rébus nepodaří odpovědět, koho obětujete?? Hm….
Já v určitém okamžiku obětovala sebe sama. Myslela jsem to dobře (samozřejmě, jak jinak). Myslela jsem, že je to tak správné. Že to zvládnu. Nezvládla…
Proto jsem neskonale vděčná tomu, co se stalo, protože mi to odhalilo, že na to musím úplně jinak. A že mi to umožnilo tohle téma otevřít.
A za co jsem ještě tento týden vděčná?
- za svého manžela, který se mě ve stresu svým chováním tak trochu dotkl, ale i když já jsem to už dávno hodila za hlavu, protože kdo ve stresu někdy není jak slon v porcelánu, on mi poslal omluvnou sms. Jsem vděčná za to, že mám doma chlapa, který uzná, že udělal chybu, i když vlastně žádnou pořádnou neudělal :-) Prostě ho mrzelo, že se choval necitlivě.
- za těch 22 lidí, kteří si ode mě koupili víc než jednu publikaci :-) V absolutních číslech to není hodně, já vím. Ale při počtu mých čtenářů (a ne, tisícovky denně mi na blog stále ještě nechodí), je to hodně. A mě to těší. Někteří mají rovnou 4! (A to jedna se skládá z pěti samostatných částí). A někteří za ně utratili téměř 700 Kč!
- za ten pocit, který ve mně tento týden těch 22 lidí vzbudilo. Pocit, že by byla chyba držet pusu. Přestat sdílet. Pocit, že není pravda, že je to stejně k ničemu, protože druzí stejně nechápou, o čem je řeč. Znovu jsem si vzpomněla na ty z Vás, kteří jste mi kdy psali, že Vám moje texty pomáhají. Inspirují. A o to jde…
- za možnost tímto způsobem, který je mi nejbližší, pomáhat a inspirovat. Bavit se u toho, učit se u toho, ale zároveň se sdílet s druhými a doufat, že si z toho taky něco odnesou. Aby to nebylo jen o mně. Tento blog a nic z toho, co píšu a říkám, není nikdy jen o mně.
Asi nejvíc času jsem tento týden věnovala Mentoring Klubu Pavla Říhy
A tomu jsem tedy vděčná obzvlášť. Nevím, čím to, ale při ve své snaze blogovat (ale zároveň si tím i trochu přivydělat, přiznávám, protože mě to ohromně baví a věnuju tomu spoustu času, který je mi škoda věnovat prostě jen vydělávání peněz) narážím na spoustu nápomocných rukou. Nemohu zapomenout na Samuela Horneka, který mi před 2 lety radil se stránkou Mimoňské cesty do Jiného světa (vyslechla jsem si dost kritiky, než vypadala tak, jak vypadá teď :-)) Tenkrát umožnil přístup do svého programu za dobrovolný příspěvek! Wow.
Pavel Říha mě provází už od začátků mého blogování. Četla jsem jeho Zen Habits / Leo Babautu. To byl ještě ten prapodivný klučina, který videem propagoval svůj program Škola návyků. Tenkrát mě zaujal. Ten kluk se totiž nedal přehlédnout a ne, fakt jsem mu tenkrát jako podnikateli taky nevěřila a své peníze bych mu nesvěřila :-)). Tenkrát jsem ale díky němu poprvé začala o návyky a jejich budování zajímat (ukázalo se, že na to nejsem a nebudu dost systematická a že slon mých emocí tímhle směrem jít nechce…). O tréninku i o návycích jsem tenkrát napsala článek. Sama jsem do něj nevstoupila, ale postupně se ke mně dostávaly nadšené reakce. Jak je systematický. Jak je nápomocný. Jak úžasně podpůrně fungovala komunita. A tento program byl, jak sám vypráví, průlomem v jeho podnikatelské kariéře.
Pro mě je prostě úkaz po všech stránkách toho slova :-))
Od té doby jsem na něj narazila mnohokrát a využila pár tipů, co v pozvánkách na webináře atd. utrousil. Ve vánoční slevě jsem si koupila i pár tréninků. Na FB jsem ve skupině Placen za svou existenci a lidi, řeknu Vám, tohle je skupina, kde se nehejtuje, ale radí a pomáhá a sdílí! Miluju to tam. A v srpnu jsem narazila na akci Mentoring Klub na zkoušku na měsíc za 1 Kč. Objednala jsem ho před odjezdem do Albánie, aby mi ta akce nefrnkla. A než jsem se k němu dostala, bylo to týden před koncem :-)
Bylo to šílený
Asi si to umíte představit. V klubu je spousta tréninků, spousta hodin videí. Jo, spoustu věcí už dělám, pár tréninků jsem viděla už předtím. Ale stejně. Našla jsem si hodně tréninků, které jsem si chtěla projít. Vytáhnout z toho informace, které by mi ještě mohly pomoct. Naučit se dělat to, co dělám, co nejlíp.
Aby mi lidi rozuměli. A aby o mně slyšelo víc lidí. I když nemám tisíce ani na propagaci a ani se nechci všude možně ukazovat. Když v té mé pidi komunitce 22 lidí myslí, že to stojí za to, nebyla by škoda, aby si něco mohlo přečíst víc lidí a víc lidí z toho mělo aspoň nějaký užitek??
A tak jsem seděla u počítače, kdykoliv jsem mohla. Projížděla myšlenkové mapy, dívala se na videa, zapisovala si AHA momenty a věci, které URČITĚ MUSÍM TAKY UDĚLAT. A pár věcí už i vyzkoušela. Konečně jsem třeba prolomila tajemství Facebook Pixelu! Jupí! A nakonec jsem dostala ještě pár dní k tomu měsíci k dobru…
- Jestli si chcete o Pavlovi něco přečíst (ten jeho šílený příběh) a případně třeba taky to jeho know-how využít, tady je jeden odkaz: „Pavel Říha, příběh kluka, který se stal placen za svou existenci„.
- No a pokud chcete využít mou ŠKOLU NEPODMÍNĚNÉHO ŠTĚSTÍ, odkaz najdete o malinko níže :-) Přidejte se, je to sranda. Uvidíme, co za téma si vylosuju na příští týden :-)
Článek je součástí ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018. Jde o shrnutí týdne věnovaného tématu SÍLA VDĚČNOSTI v rámci elementu KOV. Harmonizace tohoto elementu v nás probouzí vnitřní sílu, bdělost, odevzdanost a s ní spojenou spokojenost. Jde o jeden z 5 klíčů k vnitřnímu nepodmíněnému štěstí v neduálním Jiném světě nepodmíněného. Chcete se do projektu přidat také a každý týden dostávat ten svůj plánovač/motivovač s tématem a mottem týdne a začít sledovat, co to udělá zase pro změnu s Vámi?? No problem :-) Bližší informace najdete na stránce STROM ŠTĚSTÍ 2018 – čas na opravdovou změnu od kořenů. Přečtěte si, co všechno Vás bude tento rok čekat, a přihlaste se.