Když to na nás takhle zkouší druzí, nic příjemného takový druh motivace není, že? I když Vám nějakou dobu mažou ten med kolem huby, nakonec z toho má člověk takovou tu pachuť snahy vyhnout se tomu biči (kritice) a dosáhnout na pravidelný příjem onoho cukru (uznání). Ale podobně si umíme zavařit i sami sobě – bičovat sami sebe touhou po tom, abychom se cítili dobře. No není to absurdní??
Tento týden byl v rámci projektu STROM ŠTĚSTÍ 2018 ve znamení tématu VNITŘNÍ MOTIVACE, NEBO VNĚJŠÍ MOTIVACE.
Většinou kritizujeme tu vnější a snažíme se dobrat té vnitřní. Ale ono je to fuk.
Dokud neprohlédneme, že obojí motivace je hra na otroka s metodou cukr/bič, jen v tom druhém případě dupeme sami po sobě, moc si nepolepšíme (Celou jednu kapitolu o jiné motivaci najdete v mé druhé e-knize Vdechněte život poselstvím svého dětství).
Najít tu jinou motivaci ale není žádná sranda. Proto jsem tomu věnovala v té knížce tolik stránek a tolik odhalujících otázek, které sami sobě můžeme klást :-) Vyžaduje to vůbec pochopit, co sami na sobě pácháme. Vyžaduje to přestat být tak závislí na tom, co považujeme za „to žádoucí”, a odvahu čelit tomu, co považujeme za nepříjemné.
Přestat se tomu vyhýbat a nedovolit nikomu a ničemu, aby nad námi získal skrze náš strach a naši touhu, moc. Přestat utíkat před trápením a bolestí a toužit po pohodovém životě „našich splněných snů”.
A protože pravda je paradoxní, teprve když přestaneme toužit po pohodě a vyhýbat se nepohodě, konečně prožijeme tu opravdovou pohodu a naplnění našich snů :-)
Continue reading „Motivace – taky na sobě pácháte techniku cukru a biče?“