Třeba právě proto, že se na konci čchi kung lekcí často usmíváme jako to sluníčko na obrázku. Nikomu se najednou moc nikam nechce a většinou musím být ta první, která se s díky za příjemnou hodinu zvedne…
Ale začněme od začátku.
Proč jsem vůbec začala?
- Zkušenosti s různými druhy čchi kungu jsem už měla, včetně DVD Pěti zvířat. Cvičila jsem na VŠ, i opatrně při těhotenství. Hlavně proto, že jsem se potom cítila dobře. Klidně. Spokojeně. Těžko popsat ten pocit, který mi čchi kung dával, lidem, kteří ho ještě nikdy nezažili. A navíc jsem už tehdy milovala učení o 5 elementech, které nás propojují s přírodou a jejími cykly. A čchi kung s nimi pracuje, harmonizuje je.
- Když se narodila dcera, hledala jsem něco, co nebude jen sestava cviků. Hledala jsem komplexnější systém a vedení, které by bylo víc zaměřené na to, co já sama zrovna potřebovala. Cestu. Odněkud někam. Knížky a videa už mi nestačila. Chtěla jsem živý kontakt. Orel v hnízdě mi tohle sliboval. A svůj slib splnil způsoby, které jsem fakt nečekala. :-)
- Kurzy tenkrát probíhaly jen víkendově na druhé straně republiky. Ale fungoval tam velmi dobrý systém spolujízd a ukázalo se, že celá partička lidí, kteří orlí čchi kung cvičí, je moc fajn. Byla jsem jednou a chtěla jsem zas. Za ty 4 hodiny jízdy mi to všechno, co mi orlí čchi kung začal dávat, stálo.
- Navíc to celé probíhalo tak příjemně civilně. Ani mistr, ani instruktoři ze sebe nedělali ty probuzené a vědomé. Všichni jsme na jedné lodi, každý je na té své cestě někde a co se už naučil, může předávat dál. A tím myslím nejen instruktory. :-) Všichni se tak můžeme vzájemně učit. A to já ráda.
Proč jsem pokračovala?
- Víkend za víkendem jsem objevovala něco nového. První setkání s energií. Hmatatelný pocit. Najednou jsem nebyla tak unavená a s malým dítětem doma a s tím vším, co to obnáší, jsem byla klidnější.
- Po návratu z každého semináře jsem měla zvláštní pocit, který je opět těžké popsat. A i když jsem v době mezi semináři cvičila, někdy i každý den, když jsem měla čas, postupně se cosi vytrácelo. Díky tomu mi došlo, že vůbec netušíme, co je pro nás jako pro lidi přirozené.
- A i dnes, po letech praxe, zdaleka nejsem na hranicích toho, kým můžeme být a jak se můžeme cítit! Nároky každodenního život tady na Zemi nám ostatně v nějakém větším pokroku brání. Myslíme si, že to, jak se obvykle cítíme, je normální. Nic jiného neznáme.
Netušíme, jak moc jsme ve skutečnosti vyčerpaní. Jak moc jsme v napětí. Jak moc pořád něco řešíme. Jak moc vnímáme život velmi úzkým úhlem pohledu.
- Chybí nám nadhled a klid, který nám pomáhá se správně rozhodovat. Nemáme dost energie a ještě s ní plýtváme. Dokud nezažijeme alespoň náznak toho, jak se můžeme cítit lépe, myslíme si, že jsme v pohodě. Ale nejsme.
- Když jsem orlí čchi kung začala učit, viděla jsem to ještě lépe. Jak se mi lidé měnili před očima. Sdíleli, že jsou uvolněnější, že se večer necítí vyšťavení. Jeden student mi o tom všem, co pro něj Orel udělal, vyprávěl úplně neuvěřitelné věci… a nakonec se sám přihlásil do učitelského kurzu. :-)
Samozřejmě na mě také přišla krize. Několikrát se mi stalo, že to cvičící nadšení vyprchalo. Přestala jsem cvičit tu svou hodinku až dvě denně. Přestala jsem jezdit tak často na semináře. Jedna z největších krizí na mě přišla těsně předtím, než jsem začala v Brně spolu s naším hlavním instruktorem Pavlem Simonem vést kurzy čchi-kungu. Ta zodpovědnost mě ale motivovala. A hlavně – pochopila jsem, že jít hlouběji s sebou nese svá rizika, kterým jsem se chtěla vyhnout.
A tak nezastírám:
Orlí čchi kung má svá úskalí.
Nepřinese vám jen víc energie a větší pohodu.
Zjistíte, jak na tom jste. A možná se vám to nebude líbit.
Předloží před vás výzvy, které mohou být náročnější, než stát 20 minut v postoji, abyste načerpali energii.
Ale když vydržíte, bude vám otevírat nové a nové obzory. :-)
A tak se i já neustále k orlímu čchi kungu vracím, prošla jsem další, tentokrát ještě delší a důkladnější instruktorský výcvik (letos na něm vypomáhám), naučila se spoustu nových věcí. Nový směr, kterým se Orel pár let ubírá mě fascinuje, protože spousta lidí potřebuje právě i tu více fyzickou část (protáhnout fascie, uvolnit klouby, posílit záda). Ta energetická pak funguje mnohem lépe a hmatatelněji.
Ale hlavně, když jednou zažijete, jaké to je cítit se lehce, stabilně, klidně a radostně, ať se děje tam venku cokoliv, nedá vám to. Budete se k tomu pocitu chtít neustále vracet. Díky orlím nástrojům, které můžete použít kdykoliv a kdekoliv.
Nemusíte čekat na další lekci za týden.
Až to pro vás někdo udělá.
Až vás někdo nějak odblokuje.
Je to opravdu ve vašich rukách a vy víte přesně, co dělat. :-)
Proto všechno nedám na orlí čchi kung dopustit.
Ani po cca 14 letech cvičení a cca 8? letech výuky.
Pokud chcete poznat orlí čchi kung sami pro sebe, mrkněte se ZDE.
Třeba zrovna jedou nějaké kurzy pro začátečníky. :-)
Ráda vám předám, co jsem se za ty roky naučila já.
A třeba i vy něco naučíte zase mě – kdo ví. :-)
(Mimochodem, menší online ochutnávku přímo od Pavla Simona můžete najít ZDE.)