Musíte mít něco extra??
Máte tendenci dělat věci jinak než ostatní?
Nebo se raději řídíte podle toho, co ostatní??
A když se ohlédnete za uplynulým týdnem, vidíte tam, jak na tom v tomto ohledu jste?
Já jsem obvykle ten typ, který si nejraději žije po svém. V tom tzv. Jiném světě. Když na FB narazím na příspěvek o tom, jak je to dnes špatné, že lidi si už jen závidí, nepomáhají si, dohadují se apod., nezbývá mi obvykle než říct, že ne všude toto platí. Třeba já uplynulý týden zažila velkou podporu a pomoc a velmi přátelské prostředí. Ale i když žiju tak trochu mimoňsky, jak říkávám, zároveň mívám jako HSP tendenci se ladit na druhé a přizpůsobovat.
A z toho pak vycházejí různé vnitřní konflikty.
A má otázka, se kterou jsem už před lety začala psát svůj blog a pak i vstupovala do ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ (původně ABSURDISTÁN), zněla – jak respektovat sebe i druhé zároveň??
Vy máte na tuto zapeklitou otázku nějakou rozumnou a funkční odpověď?? Sem s ní (třeba dolů do komentářů). :-)
Uplynulý týden jsem se v projektu právě na toto téma toho, jak si dělat věci po svém, zase zaměřila. A opět se děly věci. :-)
Fakt nevím proč (nebo vím??), ale už ze začátku týdne jsem dostala mail s takovým menším pošťouchnutím: „prosím tě, dělej to tak, jak tě o to požádáme, a ne tak, jak si myslíš, že by to bylo taky ok. Nevíš, co je za tím.“ Já se samozřejmě bránila, že jsem neměla k dispozici to, co bylo potřeba, a kdybych věděla, „co je za tím“, tak bych byla určitě nějak vyšla vstříct.
A nesmírně mě ten úvod do týdne tématu PO SVÉM, ALE MOUDŘE, pobavil.
Často jsem uvažovala o tom, co ono moudře v tomto kontextu vlastně znamená.
Bývaly doby, kdy to pro mě znamenalo prostě nenechat se zlákat ani většinou, ani menšinami, které nabízely alternativy. (Tak, jak jste si někteří mohli přečíst v pondělním mailu projektu.) Ale najít si svou vlastní vnitřní komplexnější cestu.
Protože to je asi první problém, na který člověk narazí, když chce takzvaně vystoupit ze systému. Z toho hlavního proudu. Vstoupit do tak trochu Jiného světa. :- ) Jen se svezete s jiným proudem, jen o něco menším. :-) A to mi nepřijde úplně moudré.
Moudřejší je rozhodně hledat uvnitř sebe a být sám sebou a ne odnoží něčeho nebo někoho.
Po tomto týdnu to pro mě znamená ještě něco trochu jiného. Uvědomila jsem si, že někdy vzdoruju vůči něčemu, co po mě vlastně nikdo nechce. :-) A moudré je uvědomit si nejdřív, jak se věci mají, nebo se ptát, než se člověk vůči něčemu vymezí.
Desetitýdenní období vzdoru mi ukázalo další tvář toho, jak to se vzdorem také může být.
- Ukázalo mi, že to není nutně o dualitě vzdor / přizpůsobení.
- Že si nemusím v životě vybírat buď to, že se vůči něčemu vzbouřím, nebo se přizpůsobím, a pak tím trpím.
- Že existuje ta třetí varianta, která bývá obvykle skrytá a vykoukne na nás obvykle ve chvílích, kdy jsme buď na rozcestí, nebo když zažijeme něco, co nám ji ukáže.
- Že je dobré si nejdřív zjistit, jestli nevzdoruju úplně zbytečně: :-)
Ve chvílích, kdy se v něčem necítíte komfortně, kdy vám něco vůbec nesedí a nejde, kdy si říkáte, že je to nějaké divné, ale Ok, když to tedy musí být, tak to tedy udělám a nebudu to zpochybňovat… v té chvíli je moudré položit si otázku, jestli se to po vás fakt chce?? A případně se ptát dál.
Mně se to tentokrát velmi osvědčilo (tedy poté, co jsem absolutně selhala ve snaze dělat něco, co mi nesedí, a cítím se v tom divně).
Tento týden byl také týdnem, kdy jsem se vrátila k videím Ruperta Spiry o tom, že je to právě náš vzdor, který nám působí utrpení. (První ze série 2 videí najdete ZDE na mých angličtinářských stránkách. Ano, pokud byste se chtěli učit anglicky a zároveň rozvíjet i něco navíc, napište mi. :-)). Kolikrát jsem si minulý týden říkala: „Jak jsem mohla na Ruperta zapomenout?? Právě tohle video jsem přece zpracovávala pro lekci angličtiny, protože mi přijde tak důležité!”
Vzpomněla jsem si na ně ale právě včas, abych přestala vzdorovat a udělala to, co jsem v podstatě chtěla udělat. Včas na to, abych pak mohla objevit tu třetí variantu, což by bez Ruperta a toho otevření se vůči tomu, co je, nešlo.
Protože někdy fakt vůbec nevidíme, jak se věci doopravdy mají. A nejen v tom absolutním slova smyslu (tu neduální rovinu), ale i v tom naprosto běžném slova smyslu.
Kdy žijeme v iluzi, že něco nemůže být jinak, po našem, tak, jak to i nám vyhovuje. Že se prostě jen stačí zeptat. :-)
Článek je shrnutím týdne věnovaného tématu PO SVÉM, ALE MOUDŘE v rámci podzimní části ročního projektu STROM ŠTĚSTÍ. Tentokrát jsem při jeho psaní z terapie psaním nevycházela, ale vy stále můžete, když si zaznamenáváte své zážitky, zkušenosti a objevy. Rozepište se a zjišťujte, co k vám přijde. :-)
STROM ŠTĚSTÍ už dnes není celý otevřený celý rok zdarma, ale pokud si budete chtít zdarma vyzkoušet mezidobí věnovaná elementu ZEMĚ (a vnitřnímu klidu a vyrovnanosti), můžete si na ně počkat. A mezitím každou neděli dostávat zprávy z Jiného světa. :-)