Když jsem pročítala kapitolu z e-knížky věnovanou tématu tohoto týdne – KRÁSE NEOČEKÁVANÉHO – netušila jsem, že se mi to téma propíše do života až takhle.
Ale naštěstí mě opět spíš překvapilo, než nějak moc vykolejilo.
To už je dar těchto ročních projektů.
Z bankovního účtu mi zmizelo cca 12 000 Kč.
Překvápko! :-)
A to neznamená, že bych byla nějak bohatá, takže bych si řekla, Ok, deset tisíc sem, deset tisíc tam. Věřím, že pro některé je to částka, která sice zamrzí, ale v oceánu je to nakonec jen kapka.
Už od covidu je má situace ale spíš pravým opakem. Jako bych prožívala období, které si opravdu hraje s těmi základními potřebami jistoty a bezpečí. Pokud někdo z vás ekonomicky trpí, vězte, že i když mám určitý polštář ve svém manželovi, i tak vnímám, jaké to je, když je na účtu tak málo, až z toho mrazí.
Jak jsem už před časem psala, začala jsem uvažovat i o mírné změně profese. Ostatně, i manžel už přišel na to, že ho anglicky před cestou na Aljašku (kam já s ním nepojedu) učit nemusím. Že si vystačí s mobilem a různými překladači, i hlasovými. :-)
Kdo se bude chtít učit anglicky za 10 let?? Jen šílenci jako já, kteří milují výzvy, a chtějí druhým lidem a kulturám porozumět skrze jazyk, kterým mluví a hlavně… kterým myslí.
CO NÁM PŘINÁŠÍ NEJISTOTA?
A přece, stále ještě bych jistě našla způsoby, jak mít víc studentů, a víc peněz. Ale jako bych stále ještě chtěla víc prozkoumávat tento svět nejistoty. Ano, ten svět neočekávaného. Už jsem se v něm během snad 9? let ročních projektů ocitla mnohokrát. Minimálně 1x ročně. :-) Je krásný právě v tom, že je plný překvapení, zázraků, které byste nečekali, plný života. Nemůžete si zde nic naplánovat, nalajnovat, vyvizualizovat a jen čekat, až se stane to, co chcete. Naopak je jako barevný ohňostroj, který se objeví zničehonic. Nejdřív se možná leknete, ale pak jen objevujete všechny ty barvy…
Už jsem toho neočekávaného zažila tolik!
Bývaly doby, kdy jsem byla zaskočená, vyděšená.
Ale už během covidu a lockdownů jsem byla za tyto zkušenosti vděčná, protože jsem se z toho, co se začalo dít, nehroutila. A jestli mi něco daly všechny ty roky, kdy jsem se učila nahlížet do toho Jiného světa, o kterém na blogu píšu, do toho neduálního světa nepodmíněného a neočekávaného, kde můžete najít to nepodmíněné štěstí, pak to byl právě klid a naděje, kterou cítím teď.
Ať se tam venku děje cokoliv, covidy, války.
I poté, co mi někdo hacknul facebook, profil, stránky i skupinu.
I poté, co mi v pondělí večer začaly odcházet peníze z FB reklamního účtu, spojeného s mou bankou.
Ano, cítila jsem prvotní vztek. A také prvotní překvapení, protože jsem si myslela, že se to nemůže stát. Že jsem tomu, aby mi někdo vyluxoval účet, chytře zabránila. No, nebyla jsem dost chytrá…
Ale velmi rychle jsem zareagovala, telefonicky s pracovníkem banky zablokovala kartu i bankovnictví. A pak jsem to nechala být! :-) A musím říct, že už dlouho jsem tak dlouho ráno nemeditovala jako v úterý. :-) Věřte, umět trochu pracovat s myslí a emocemi se sakra hodí a já jsem moc ráda, že jsem věnovala v životě už hodiny a hodiny tomu se to učit. Sakra se to hodí. :-)
JAK ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ
A tak i když si myslím, že bych si už zasloužila vydělávat spousty peněz, a že jsem už mnoho let využila k prozkoumávání Jiného světa (i těch exotičtějších světů tady na Zemi) místo budování kariéry, pořád vzpomínám na ten první silný nadpozemský dotyk během plavby z Nuweiby do Aqaby, kdy jsem zároveň dostala ono poselství: „Život není o přežití, je o něčem mnohem víc. Neboj se o to, jestli máš nebo nemáš peníze. “
Je to už víc jak 20 let a má zkušenost je právě taková.
Vždycky jsem peníze nakonec měla a bylo jich dostatečně.
Jako by nade mnou stále někdo nebo něco drželo ochranou ruku, abych mohla ten Jiný svět prozkoumávat, a později pak i sdílet to, co je sdělitelné.
A někdy i vlastní dcera jako by mi ukazovala, že tyhle světy divů jsou to, co má smysl vnímat. Jak jsem tento týden psala v únorovém shrnutí, únor končil tématem na pomezí života a smrti – seriálem Alice in the Borderland, který mi dcera pouštěla. Geniální japonský seriál (podle mě) o prapodivném světě. Velmi se inspiruje právě Alenkou v říši divů (Wonderland). Hlavní hrdina je třeba Arisu. :-)
PRO CO MÁ SMYSL ŽÍT
A možná díky mému zkoumání Jiného světa mě nijak zvlášť nepřekvapil závěr celého seriálu (druhé řady). Dával naprostý smysl. A zároveň mě extrémně pobavilo to, jak si autor na samotném závěru utahuje ze všech těch teorií a la Matrix podle ezoteriků. :-) Ten seriál má hloubku, i když vypadá jen jako obyčejný horor, nebo jako japonská verze jihokorejské Squid Game.
Pokud si se mnou v tomto období elementu DŘEVO také kladete otázku, jaká semínka má smysl sázet, pro co má smysl žít, o jaké plody stojíte a co jste ochotní udělat pro to, aby vyrostly, pak tenhle seriál vám může pomáhat v sobě ty odpovědi nalézat. A nezůstat jen tak na půl cesty, nenechat se odradit od toho žít naplno. Nenechat se zmást a zmanipulovat.
Navíc jsem tento týden začala objevovat i první úryvky z nové desky Melanie Martinez, se kterou mě kdysi také seznámila dcera. Byly jsme spolu dokonce v roce 2020 na jejím koncertu ve Vídni! Těsně před uzavřením všeho možného. A její umělecké vyjádření jako by nyní bylo tak trochu z Jiného světa:
„My body has died, but I am still alive, look over your shoulder, I am back from dead.”
(Mé tělo zemřelo, ale já jsem stále živá, podívej se přes rameno, vstala jsem z mrtvých.)
Jak jste prožili vy svůj první březnový týden? Stalo se něco neočekávaného? Jak jste na to případně reagovali? A jste otevření nečekaným událostem, nebo je chcete mít raději pěkně pod kontrolou a cítíte se nejistí, když to tak není?? A už víte, jaká semínka vám stojí za to sázet?? :-)