Minulý týden se nesl ve znamení tématu Já, nebo Ty, na který zrovna, náhodička, připadl Londýn a koncert IU, jihokorejské hvězdy, zpěvačky a herečky (v roce 2022 byla s filmem Broker v Cannes na festivalu). Čekala jsem kvůli tématu nějaké rozepře. Vždycky se nějak téma projevilo. Ale ono přišlo propojení. Koneckonců, to pravé poselství tohoto tématu. :-)
Téma Já, nebo Ty umí navodit životní situace, kdy máte možnost poznat, čemu dáváte přednost, a co obětováváte. Sebe, nebo druhé?
Obvykle to jinak neumíme. Lpíme na tom, co chceme a potřebujeme, a pokud to neladí s tím, co chtějí a potřebují ostatní, máme obvykle dvě opačné možnosti: buď budeme prosazovat to své (máme přece dávat sami sebe na první místo a není to přece sobecké, že??), nebo ustoupíme (nejsme přece sobci, že?).
Málokdy nás napadne hledat propojení. Společnou řeč a společnou cestu. Buď Já, nebo Voni. A hotovo.
LONDÝN PŘINESL MNOHO PROPOJENÍ
Jedno, o které jsem nejdřív ani moc nestála. Dokonce jsem se bála, jak to bude vypadat. I když po zkušenosti z minulé návštěvy Londýna (během pohřbu královny) nebo z návštěvy koncertu Depeche Mode v Letňanech (cca 60 000 lidí) jsme doufali, že všechny ty davy zvládneme.
Stalo se nestalo, že se ve Wembley setkaly dvě velké hvězdy.
Jedna z USA a druhá z Jižní Koreje.
Jedna je děsně, děsně slavná, ale v Asii prý na současném turné hraje jen v Singapuru a v Japonsku.
Ta druhá je také dost slavná, v Soulu vyprodala olympijský stadión, v Asii hraje na turné všude možně, ale v Evropě jen v Londýně a Berlíně. Vůbec poprvé v Evropě.
Vzhledem k tomu, že to není klasická K-pop hvězdička, ale matadorka jihokorejské scény jako zpěvačka (17 let) a herečka, která zpívá převážně korejsky, nenapadlo ji, že by o ni byl v Evropě zájem. Dokud nepřijela do Cannes na onen filmový festival a všichni od ní nechtěli podpis. :-)
Ano, mluvím o Taylor Swift a IU.
Písničky TS znám, ale fanynka nejsem. Ani kolikrát nevím, že PRÁVĚ TOHLE zpívá Taylor. Pro mě patří mezi západní pop a ten mě zas tak moc nezajímá. Hlavně když jsem viděla tzv. swifties v londýnském metru (flitrové oblečky, kovbojské klobouky a boty), říkala jsem si, co je to zač?? Zápaďácká extravagance??
Na druhou stranu jsem se dozvěděla, že dcera mé kamarádky je swifties a jela na koncert už do Edinburgu. Když najednou tu druhou skupinu znáte téměř osobně, hůř se udržují předsudky. :-) Další nečekané propojení…
A tak jsem zapátrala…
IU JAKO KOREJSKÁ TAYLOR SWIFT – TAYLOR SWIFT JAKO AMERICKÁ IU
Když se na internetu objevila informace, že IU má v Londýně koncert ve Wembley (OVO Aréna) ve stejný den jako Taylor Swift (Wembley Stadium), objevilo se pár komentářů, že to byla od pořadatelů ohromná chyba. Že se IU chystá Taylor Swift vyzvat (asi na souboj v popularitě?). Že IU nakonec nebude mít na koncertě dost lidí a prodělá na něm.
Ukázalo se, že koncert vyprodala. :-)
Když jsem pátrala, proč je TS vlastně tak populární, tak mi z toho vyšlo, že z podobných důvodů jako IU – umí to s fanoušky (to ale v Koreji nakonec všichni umělci), je pracovitá, sama si texty píše a snadno se s nimi posluchači mohou ztotožnit. A vyvolávají onen pocit komunity (to ale v Koreji všichni umělci tohoto druhu).
Překvapilo mě, že i fanoušci Taylor Swift mají své jméno (swifties). Fanoušci BTS jsou army, fanoušce LOONy jsou orbits, fanoušci IU jsou uaenas. Žila jsem zjevně v mylném domnění, že tohle je pouze korejská záležitost. :-)
Korejské skupiny ale mají své vlastní lightsticky, taková světýlka. Ten pro IU se díky aplikaci synchronizuje s hudbou a s ostatními a vytvářejí na koncertě barevné efekty. Takový koncert je pak nádherný!
Narazila jsem několikrát na to, že IU a TS k sobě lidé přirovnávají. Každopádně, IU je pro mě symbolem něžnosti, pokory, jemnosti, která ale ukrývá ohromnou sílu. Nemusí se vyzývavě oblékat, je vždycky šik (ale na závěrečný přídavek chodí jen v tričku) a sálá z ní klid, radost, vděčnost.
Je ale dobrá herečka, takže kdo ví, co všechno se skrývá pod fasádou. Řekla bych ale že spíš než něco temného, tak nějaké ty životní šrámy a daň, kterou platí za svou slávu. Stalkeři a tak.
A ten její nádherný procítěný hlas emočně tak sytý! (Holt herečka.)
KDYŽ UŽ LONDÝN, TAK NEJEN KONCERT
Na koncertě LOONY, bývalé jihokorejské skupiny, jsme v Londýně byli poprvé jako rodina. (Já tam strávila ve Wimbledonu na přelomu 90./00 let 3 týdny na přípravném kurzu k CAE.).
Obešli jsme tehdy hlavní atrakce – Greenwich a místní park a obzervatoř (bydleli jsme v apartmánovém hotelu nedaleko, včetně kuchyňky, doporučuju). Národní galerii. Soho a čínskou čtvrť. Piccadilly. Buckingamský palác a nedaleký park. Místní metro. To je taky dost atrakce. :-)
Letos jsme opět nezvládli pořádně obhlédnout Big Ben a Westminster Abbey (minule tam byl pohřeb, tentokrát nebyl ten správný čas na prohlídku uvnitř). Zato jsme navštívili Přírodopisné muzeum, Hyde Park a Kensingtonský palác. A samozřejmě Wembley.
Podařilo se mi sehnat lístky na slavnou Sky Garden vyhlídku (lístky jsou zdarma, ale je třeba je 3 týdny předem rezervovat). Na Sky Garden jsme svou návštěvu zakončili.
Já tedy byla zklamaná, Londýn je z výšky ošklivý (nelad staré architektury a mrakodrapů, Temže hnědá jak bahno), nahoře bylo fůra lidí a hluk, dole fronta a nacpaný výtah nahoru i dolů. Manžel s dcerou ale byli spokojení.
Hned vedle je prý klidnější vyhlídka, četla jsem pak.
No a pokud chcete klid, nedaleko je i zřícenina kostela, který zničili Němci za náletů v roce 1941. Na připomínku kostel už Britové neopravili a udělali z něj upomínkovou zahradu.
Náhodou jsme zabloudili i ke katedrále sv. Pavla. :-)
A i kolem Toweru se dají udělat zajímavé fotky. :-)
KDE SE MŮŽETE UBYTOVAT?
Ubytování u Greenwiche jsem vám doporučila. Bylo to na fajn místě, kousek od Temže i obzervatoře. Můžete si odtamtud dojít podívat na starou loď, projít se pod Temží, podívat se do galerie. Máte tam spoustu míst, kde se můžete najíst. A hned vedle i obchod, kdybyste si v kuchyňce chtěli něco uvařit.
Letos jsme byli ve dvou hotelích:
- Jeden hned u letiště Stansted London. Přilétali jsme oficiálně před před půl jedenáctou v noci (neoficiálně s dvouapůlhodinovým zpožděním) a odlétali před sedmou ráno. Tenhle hotýlek – Hampton by Hilton, který je 7 minut pěšky od letiště (krytou cestou) a nabízí 24 hodinový check in a check out a snídani v ceně od 4 hodin ráno, byl dar z nebes. Navíc byl kupodivu na tu kvalitu výrazně levnější než druhý hotel v centru. Objevil se mi náhodně v nabídce na Booking. com, tak jsem ji využila.
- Druhý byl ve West Hamstead, Charlotte Guest House, 15 minut přímým metrem od Wembley Arény. Malinký, pohodlný, s konvicí na vodu a čajem nebo kávou na pokoji. Dokonce jsme měli 2 pokoje oddělené koupelnou. :-) Ubytujeme se v něm s největší pravděpodobností i v říjnu, až půjdeme do centra na Macbetha. Nic levnějšího a lepšího kousek od metra jsem zatím nenašla a tady to známe.
LONDÝN SAMOZŘEJMĚ NENÍ JEN O KONCERTECH, DIVADLECH A PAMÁTKÁCH
Když vidím něco, co mě pobaví, vyfotím si to. Jako lektorka angličtiny jsem samozřejmě fotila i různé vtipné hlášky a posílala do whatsupp skupiny svých studentů. Zvládali to překládat s přehledem. :-)
Co vy? Pochopíte? Taky vás to pobaví??
Nové články se k vám dostanou i v nedělních e-mailech, stačí se o ně přihlásit:
VSTUPTE DO PROSTORU JINÉHO SVĚTA