Buším hlavou do zdi
Miluju symboly. A ze všeho nejvíc symbol labyrintu. Tu představu, jak tam někdy bušíme do zdi, vymýšlíme šílené způsoby, jak zeď prorazit, podhrabat se nebo tam nahoru nějak vyšplhat a pak seskočit na druhé straně dolů. Protože prostě nutně musíme jít tudy. A hotovo.
Jinak bychom měli pocit, že jsme zklamali.
Že jsme rezignovali.
Že jsme dostatečně nepochopili, proč k nám nepřichází to, co jsme si přáli, a musíme si prostě jen dál vytrvale přát. A zkoumat sebe sama.
A přitom všem bušení a kopání a přelézání a zdolávání jsme nějak nepostřehli, že kousek bokem vede cestička dál. Různě se vlní, občas máte pocit, že se točíte furt dokola, že jste šli dopředu a najednou zas jdete zpět. Jasně, že pak máte u další zákruty zase chuť začít bušit do té zdi, která vám stojí v cestě, kterou jste si sami nalajnovali.
Jenže jste si nevšimli, že nejste v bludišti, ale v labyrintu.
Víte, jaký je rozdíl mezi bludištěm a labyrintem??
Jednoduchý – v bludišti se bloudí. Najít cestu není snadné. V labyrintu se nebloudí. Je tam cesta, která vede přímo do středu. Jen být dost trpělivý. Nepodléhat touze vzít to zkratkou a dostat to, co se tak jasně třpytí o tři zatáčky dál. Ale přímo za zdí, u které stojím.
Nenechat se vyvést z míry.
Nezůstat stát, ať už z té touhy, nebo ze strachu z těch úzkých temných křivolakých uliček. Co když jsou tam někde nějací pavouci a jiná nechutná havěť??
Je absurdní zůstat stát a bušit do zdi, když o pár zákrut dál si můžete dát ve středu labyrintu leháro.
Ještě si myslíte, že jít dál je rezignace?? A není to nakonec paradoxní? To, co se zdálo být tím správným odhodláním, je nakonec jen postáváním na místě…
Právě jste dočetli třicátou část série DEVATENÁCTKA (kniha našeho života) o 50 absurdních způsobech, jak si šlapeme po štěstí. Tentokrát na téma VNITŘNÍ VYROVNANOST elementu ZEMĚ. Série, která vychází z ročního online projektu (zdarma) STROM ŠTĚSTÍ, bude mít celkem 50 dílů. Odebírat celou sérii zdarma můžete buď přímo skrze odkaz níže, nebo poté, co se blíž seznámíte s tou jednou jedinou věcí, která nám stojí v cestě ke štěstí (a moc se o ní neví). A také o 5 omylech ezoteriky a osobního rozvoje.
Pokud vám ještě absurdní hříčky do mailu nechodí, napište si o ně:
>> Úvod a předchozí absurdní hříčky si stáhněte ZDARMA zde <<
(další absurdity Vám pak přijdou automaticky)
nebo
>>PDF (2 strany) o té jedné jediné věci o 5 omylech, si stáhněte ZDARMA zde <<
(možnost odebírat DEVATENÁCTKU pak budete mít na MIMOŇSKÉM ROZCESTNÍKU)
Pokud jste o něčem z článku ještě neslyšeli, tady máte první nálož inspirace:
Je to sice spíš o bludišti než labyrintu, ale budiž. I tak si Komenský jistě zaslouží tu být. Abyste viděli, jak málo se za ta staletí vlastně změnilo. Že bychom jen neustále bourali nějaké zdi, místo abychom se pohnuli dál?? – Labyrint světa podle J.A. Komenského
Těším se na další online setkání příští týden!