- Nevíme, kdo vlastně jsme
(Rozsáhlé téma, na které je možné se dívat z mnoha úhlů pohledu. I pokud ještě nevíte, jaká je vaše podstata, a neumíte ji v sobě ještě ani poznat, ani více či méně prožívat, můžete se pro začátek podívat jinak na své dětství. Skrývají se v něm totiž ozvěny toho, kým jste. Ne pouze traumata.)
- Pleteme si Svobodu se svobodou
(Ta skutečná Svoboda je totiž uzamčena klíčem k našim 13. komnatám. Často si myslíme, že nám jde o svobodu, ale přitom nám jde jen o to, abychom mohli dělat, co nám vyhovuje, a ostatní ať se s tím nějak vyrovnají. )
- Chováme se jako pochodující mrtvoly
(V testu Jsi vůbec naživu? se jen málokdo dostal ze sféry mrtvých a zombie mezi živé. Děsíme se smrti, místo abychom ji požádali o pomoc, když je potřeba. A zároveň si pleteme „užívání života“ s marněním života.)
- Toužíme jen po tom, co nám dělá dobře
(A přitom jsou to právě ty náročné chvíle, kdy můžeme poznat to nezničitelné v nás. Svou pravou podstatu. To, kým opravdu jsme. Včetně svobody a vnitřní síly tím konečně být. No kdo by právě TOHLE nechtěl??)
- Pleteme si Lásku se zamilovaností a připoutaností
(Láska se neptá kdo koho a proč. Láska miluje a umí v nás tím probudit klid uprostřed bouří. Otevřít nám nejen srdce, ale i oči. Láska nikomu a ničemu neotročí a nikdy pro „lásku” neobětuje svou vlastní podstatu – vnímání hodnoty toho, co je. Druhých i sebe.)
- Uniká nám krása neočekávaného
(Někdy tak moc všechno plánujeme, že náš život je spíš sledem vyplněných a zklamaných přání než sledem překvapení a zázraků. Skutečná Svoboda jde ruku v ruce s otevřeností, ale otevřenost často není to, co si představujeme, a proto se zbytečně trápíme.)
- Motivace se podobá spíš motivaci cukrem a bičem
(Ať už jde o motivaci vnější, nebo vnitřní, všimli jste si, že vždy je tím, co nás pohání, touha po tom, co se nám líbí, nebo strach z toho, co je nám nepříjemné? Taková motivace je ale v přímém rozporu s naší svobodnou a otevřenou bytostí.)
- Nechápeme důvěru správně
(Je pak samozřejmé, že ji snadno ztrácíme a špatně nalézáme. Ale kdo sebou ve vodě života mlátí, ten se nakonec vysílením utopí. Umíte se na ni s důvěrou položit, i když ještě třeba nejste tak dokonalí a vytrvalí plavci, jak byste rádi?)
- Nechápeme ani změnu správně
(Ty správné změny umíme udělat jen jako svobodná bytost, která není motivovaná cukrem a bičem. Tady se na té cestě velmi často na dlouho zasekneme a změnám se buď bráníme, nebo si je vynucujeme. Nevíme, co to opravdu znamená přijmout věci, jak jsou.)
- Pleteme si totiž změnu a vzdor
(A ne každý vzdor je legitimní. Když ztrácíme důvěru v sebe i v Život, snadno přehlédneme, že změna spočívá v něčem jiném než ve změně druhých nebo dané situace. Babočku v otakárka nevmanipuluješ.)
- Poklonkujeme tomu, co nás ničí
(A co to je? To, co se nás snaží chránit, ale je to jen malé zraněné vyděšené dítě. A je hloupost skákat, jak píská. Snaží se nám namluvit, že tohle jsme my. Ale je to jen destruktivní mechanismus, zatímco naše podstata je úplně jiná.)
- Nevíme, kudy vlastně vede cesta ke štěstí
(Protože štěstí hledáme tam, kde není. Protože jsme možná slyšeli o zlaté střední cestě, ale v praxi narážíme na to, že vlastně spočívá v propojování protikladů. Třeba jak respektovat sám sebe a zároveň druhé? A skrz podobné koány ta cesta vede.)
Tak které z 12 témat s vámi nejvíc zarezonovalo?? Máte chuť se vrátit do svého dětství? Nebo zjistit, jak rozpoznat legitimní vzdor od toho, který je pouze zbytečnou snahou o změnu, která by vás stejně nakonec ani neuspokojila??? Máte pocit, že se nemůžete pořád pohnout z místa, protože už nevíte, kde čerpat motivaci? Trápí vás láska a důvěra?? Které je to vaše téma?? Doporučuji si sepsat témat čísla, která vás nějak oslovila. Byl to vlastně takový test, co je pro vás v současné době nejdůležitější.
CHCETE SI VYZKOUŠET TEST „JSTE VŮBEC NAŽIVU?”
(Přidáte se mezi těch pár plných života? Mezi zombie? Nebo snad mezi upíry??)