Hlavním tématem 20. kapitoly Tao-te-ťingu je hluboký rozdíl mezi životem taoistů a těch, kteří se neřídí myslí tao, ale podléhají mysli člověka.
Co všechno je lepší hodit za hlavu, abychom žili bez problémů a zbytečných starostí?
A je lepší vypadat jako excentrický hlupák, nebo zapadnout, dodržovat zaběhané rituály, zvyky a povrchní zábavy?
Pojďme se zase podrobněji ponořit do celé kapitoly a vnést její poselství do života.
Vycházím z čínského originálu, českých i anglických překladů a různých výkladů. Včetně mého. :-) Zajímá vás, co všechno nás starobylá moudrost Tao-te-ťingu může naučit o spokojeném životě v souladu s naší přirozeností?
Přihlaste se k odběru celé série Taoistické moudrosti.
Odkaz najdete na konci článku. :-)
I s praktickým úkolem na tento týden. :-)
NECHTE UČENÍ A BUDETE BEZ STAROSTÍ
Lao-c‘ začíná 20. kapitolu hodně radikálně, že?
Umíte si dnes představit, že volebním programem nějaké politické strany bude zrušení škol? Je tak snadné Tao-te-ťing špatně pochopit!
Za prvé, je třeba si uvědomit, že text vznikal v době konfuciánství. Jak jsem psala již v minulé kapitole, vzdělání bylo (a stále je) v konfuciánských společnostech velmi důležité. Prestiž školy, kterou vystudujete, rozhoduje o vaší kariéře. Přijímací zkoušky na univerzity jsou v Číně nebo v Jižní Koreji časem, kdy se rozhoduje o vaší budoucnosti. U nás můžete prožít úspěšný a bohatý život i jako středoškolák. Tam je to mnohem složitější.
V této části tedy Lao-c‘ podle mnoha komentátorů nekritizuje školství jako takové, ale hlavně onu povrchnost, se kterou se ke vzdělávání přistupuje. Onen důraz na papír, jak bychom dnes mohli i my říct.
Přebírání starých vzorů (učením) navíc vede k neschopnosti samostatného uvažování. Ještě si vzpomínáme, jak i naše školství bylo spíš přeléváním informací od učitelů (na stupínku) k žákům, než vzděláváním založeném na zvídavých otázkách a hlubších a hlubších odpovědích.
S učeností souvisí také rituály které jsou pro konfuciány běžným způsobem, jak zajišťovat správný průběh budoucího dění.
A tak Bruce ve svém výkladu této části mluví také o nich. Přehnaný důraz na takové rituály nevedou podle něj k větší jistotě, jak by se dalo čekat. Rituál má přeci zaručit, že se stane to, co chci! Naopak, vede k životu v úzkosti.
RELATIVITA HODNOCENÍ
Další část 20. kapitoly poukazuje podle většiny komentátorů na to, jak relativní může být dobro a zlo a jak složité je někdy hodnotit.
Společnost s jasně danou představou o tom, co je dobré a co je špatné, se může zdát ideální společností. Vše je černobíle jasné. Ale už tolikrát se ukázalo, že to není tak jednoduché.
Rozdíly někdy nejsou absolutní.
A tak Horák překládá: „Čím se liší dobré od špatného? Mám se přít s ostatními? Směšné!” Bruce dodává, že čím hlouběji ve zkoumání nějakého problému jdeme, tím méně jasné je, co je dobré a špatné. Naše hodnocení závisí na mnoha faktorech a na osobních zkušenostech.
Vychází tedy pouze z limitované mysli člověka a ne z mysli tao.
A mysl člověka všemu nerozumí.
Lin na druhou stranu vykládá tuto část jako zamyšlení nad tím, že rozdíly existují a že je třeba si uvědomovat, jaké následky bude naše jednání mít. Fakt, že taoismus bere v úvahu různé perspektivy hodnocení, nemůže podle něj nikdy omluvit jednání, které mělo za cíl ublížit.
ČEHO SE DRUZÍ BOJÍ, TOHO SE NELZE NEBÁT
Tao-te-ťing často zdůrazňuje, jak jiný je život v tao. I já mám ve svém ročním projektu Jiný svět/Strom štěstí, inspirovaném taoistickým učením o 5 elementech, témata věnovaná strachu.
Kdy je strach oprávněný?
Chápeme důvěru správně?
A přece se v 20. kapitole píše, že čeho se lidé bojí, toho se nelze nebát.
- Lin to vykládá tak, že ačkoliv se Lao-c‘ v závěrečných verších zpovídá ze svého pocitu osamělosti, není mu tato lidská vlastnost (strach) cizí.
- Bruce naopak hovoří o tom, že strach je pouze produktem očekávání, a je tedy jasné, že vede k bezútěšnosti.
- Wu (jeden z mnoha dalších anglických překladů) to ale celé úplně zpochybňuje. Proč bych se měl bát?? Zní podobně jako Horák, když hovoří o tom, co je dobré, nebo špatné.
- Cílek, další z českých překladatelů, tuto část také interpretuje jinak (koho se bojí ostatní, i on se jich musí bát)
- A Sehnal? Ten strach překládá jako uctivou bázeň a celý význam verše tím posouvá jinam.
Jak je vidět, existují v Tao-te-ťingu verše, u kterých bychom potřebovali to, co překladatelé preferují – mít autora ještě naživu, abychom se mohli zeptat, co tím chtěl říct!
CHAOS A ŠÍLENSTVÍ SVĚTA
Další verš, u kterého by se nám Lao-c‘ naživu hodil. :-)
K čemu ten verš patří? Co je vlastně bezútěšné a nekonečné? Neuspořádané a bez hranic?
- Horák tuto část raději úplně vynechává. Že by šlo o bezútěšnost té nejistoty, co je dobré a špatné? Nebo nepochopení toho, že hodnocení je vždy jen relativní?
- Krebsová ve svém komentáři také kroutí hlavou a svůj překlad srovnává s dalšími překlady této nejasné části.
- Sehnal překladá: Jak je vše zpustlé, že to nemá konce!
- Cílek to vnímá úplně jinak – jako přechod mezi první částí textu a následujícím popisem osamělosti autora. Překládá je tedy takto: Záliv mezi mnou a ostatními je tak široký!
- Lin to chápe podobně – i když navenek nejsem jiný než ostatní, i já se bojím (však se chovám obezřetně viz jedna z minulých kapitol), ten vnitřní rozdíl mezi mnou a ostatními je nezměrný.
- Wayne, jak to tak často má, vkládá do překladu různé dovětky: Musím se bát toho, čeho se ostatní bojí Mám se obávat spouště, když existuje i hojnost? Mám se bát temnoty, když všude září světlo?
- Bruce vztahuje tento verš k předchozímu – čím víc strachu, tím víc bezútěšnosti. Ale navrhuje i cestu z toho všeho ven – soucítění.
MIMOŇSKÁ CESTA TAOISTY
Taoisté bývají sice nenápadní, ale ve chvíli, kdy začnete blíž zkoumat, jak žijí, zjistíte, že nazapadají. Proto mluvím o mimoňské cestě. A samozřejmě tím odkazuji i na svůj úplně první měsíční online kurz. :-)
Mimoňství je mi totiž už od dětství blízké.
A stejně jako je složité pochopit stručný Tao-te-ťing, i já mám svou malou symbolickou knížečku, ke které jsem musela udělat celý online kurz! (Život je umění milovat aneb záchranný kruh ve chvílích nejistoty). Symboliku moc číst neumíme.
A pro Tao-te-ťing mám zas dlouhatánské rozbory. :-)
V čem všem se taoista liší od davů?
- zatímco lidé se baví a slaví mudrc zůstává stranou,
(lidé totiž hledají štěstí v rozptylujících událostech, ale jak říká Bruce i Buddha, to vše je jen dočasné) - zatímco lidé mají nadbytek všeho, já nemám nic,
- zatímco ostatním je vše jasné, já jsem nějaký zmatený,
(černobílé myšlení má ve všem jasno) - zatímco ostatní mají jasný směr, já jen tak povlávám bez odporu a ukotvení,
(lidé mají své cíle, ale taoista jde s proudem tao a mnohdy neví, kam ho zavede)
Taoisté jako Lao-c‘ jdou proti proudu společenských zvyklostí, které platily tehdy a jsou dál platné už více jak 2000 let. Dosáhnout úspěchu, uznání a bohatství, naplánovat si kroky, jak tohoto cíle dosáhnout (třeba mít dobré vzdělání), usilovat o dosažení svého cíle. Někdy i ne zrovna eticky. Nic se od té doby nezměnilo.
JAK SE PŘESTAT ŘÍDIT OBAVAMI EGA
Snaha zajistit si přežití je všem bytostem naprosto přirozená. Není divu, že lidé si vždy našli v každé společnosti způsob, jak to udělat. Zapadnout do společnosti (vyobcování bývalo rozsudkem smrti), najít si dobrý způsob obživy za podmínek, které daná společnost nastaví.
Někde potřebujete vzdělání v IT.
Jinde v teologii.
Někde ve zbraních a způsobech, jak krást a nenechat se chytit.
Proto není od věci, mít silné ego – tj. jasnou představu vlastní identity a schopnost si tuto identitu dál rozvíjet a také chránit. Ale jak už bylo několikrát řečeno, to vše je velmi povrchní, a tedy také velmi křehké.
Není snadné najít jiný zdroj, než toto křehké vyděšené ego bojující o přežití.
Lao-c‘ ho nabízí – v tao. Ve zdroji všech zdrojů.
Ne nadarmo mistr Eckhart, středověký teolog, filozof a mystik, viděl v tao Boha.
NÁVRAT K MATCE
Lao-c‘ se liší od ostatních lidí právě proto, že svůj zdroj má jinde než v tzv. mysli člověka, jak říká Bruce. Jinde než je obvyklé (v egu, jak bych řekla já).
Svůj zdroj má v tao – a Lao’c ji zde i jinde přirovnává k matce.
Protože matka je ta, která nám dala život, která nás živila, jejíž součástí jsme byli.
Bruce také říká, že Lao-c‘ zde hovoří o tom, že svou sílu a výživu čerpá z původního zdroje. Wayne zdůrazňuje, že právě díky propojení s tímto zdrojem může cítit důvěru, že je vše zajištěno.
Nemusí se bát. Nemusí o nic usilovat podobně jako ostatní.
Lao-c‘ často v Tao-te-ťingu připodobňuje člověka žijícího v souladu s tao k malému novorozeněti. (Podobně jako když Ježíš říká, že do království Božího vstoupíme, když budeme jako děti.) Děti jsou totiž ještě nevinné v tom smyslu, že si s sebou nenesou nálož zkušeností, názorů a toho všeho, co je společnost (rodina, škola, náboženství) naučily.
Jsou ještě bez znaků, bez rozlišení.
Mají otevřenou mysl bez kontrakcí.
(Bruce za ve svém výkladu zamýšlí nad výrazem z 20. kapitoly: dítě, které se ještě neusmálo. Úsměv, podle něj vyžaduje kontrakci svalů v obličeji. Pravda je, že při cvičení taiji nebo čchi-kung se neusmíváme, protože to není uvolněný výraz. :-))
ŘÍKÁ SE, ZANECHTE ÚSILÍ…
Říkávám to na každé lekci čchi-kung: „Pojďme udělat tento pohyb uvolněněji. Bez všeho toho úsilí. Efektivně. Stejný rozsah, ale jemněji, ladněji. Pojďme šetřit svou energií, které máme podle čínské medicíny od narození k dispozici jen omezené množství.”
Pro Wayna je celá tato kapitola výzvou k tomu žít bez úsilí. Bez té neustálé snahy něčeho dosáhnout. Místo toho navrhuje uvolnit se do přítomnosti, kde je už vše zajištěno Matkou (Tao).
Jak říká: „Jen si to představte! Žít bez starostí a obav! Jen s vědomím, že jsem propojen se Zdrojem všeho, a vím, že stejná síla, která se vždy stará o vše, se postará i o mě!”
Lao-c‘ nás podle Wayna učí, jak osvobodit nás od té mysli, co věčné doráží a otravuje. O vše je postaráno díky tao – vždy bylo a vždy bude. I na Západě ostatně existuje rčení: „Let go and let God,” tj. „Nestarejte se o to, nechte Boha, ať se postará.“
Jak Wayne píše, nepotřebujete nic dalšího, abyste byli šťastní – o vše je postaráno teď a tady. Jen se ponořte do současného okamžiku, osvoboďte se od snahy být někým jiným nebo někde jinde. Berte to jako cvičení mysli – dotknete se díky němu vnitřního pokoje, které je esencí tao.
Všimněte si, jak svobodně se budete cítit ve chvíli, kdy se uvolníte do tohoto nastavení.
… ALE KAM TO MŮŽE VÉST??
Představa, že máme zanechat úsilí, vyvolává spoustu otázek.
- Kde bychom byli, kdybychom neusilovali o nějaký rozvoj (třeba osobní)?
- Není to rezignace? Není to cesta k návratu na stromy?
- Člověk si přece nemůže jen tak užívat přítomnosti a nemyslet na to, co bude zítra nebo za 10 let (však se ho také občas ptají u pohovorů, kde se za 10 let vidí??)
- Jak velký je rozdíl mezi rozvinutými civilizacemi a těmi nerozvinutými? Potřebujeme přece pokrok!
- To je hezké, že mudrc zůstává mimo tento systém a honbu za úspěchem a bohatstvím (a přežitím), ale kdyby byl takový každý, jak by to vypadalo?? Není vlastně jen někdo, kdo se přiživuje na společnosti a její tvrdé práci?
Není tedy divu, že někteří překladatelé celý text chápali i trochu negativně. Jako že si taoistický mudrc stěžuje na to, jak je osamocený a ztracený mezi lidmi. Jak nic nemá. (Chudák.) Pro někoho je fakt hloupý a zmatený (jako by to sám Lao-c‘ myslel jako něco negativního), pro jiné je pouze jednoduchý, a tím blízký tao.
Chcete opět nějaký úkol na týden?
Mám pro vás něco lehkého od Wayna:
- Začněte si všímat okamžiků, kdy nejste v přítomném okamžiku, protože se snažíte získat nějakou výhodu v budoucnosti. Je tak snadné nechat se vtáhnout do světa, kde není možné žít bez namáhavého úsilí a snahy dosáhnout něco, co nakonec ani nepotřebujeme.
- Pak si uvědomte, co skutečně chcete, a běžte a udělejte to.
- Nebo si uvědomte, že to, co by vaše usilující ego chtělo změnit, je možná to, co vám má přinést prospěch. Jen jiný, než jste čekali.
Dejte mi vědět, jak vám to šlo. :-)
ZAJÍMÁ VÁS TAO? ŽIVOT V SOULADU S NÍM?
A nechcete propásnout další ze série Taoistické moudrosti pro každodenní život?
Nebo chcete i tu Brucovu taoistickou verzi rozlišování, co má a co nemá pro vás hodnotu?
Napište si o ni. :-))
VSTUPTE TOUTO BRANOU DO NEDUÁLNÍHO JINÉHO SVĚTA
(Tao-te-ťing má 81 kapitol!)
- Každou neděli (plus mínus) vám přistane ve schránce další kapitola.
- Můžete si vyzkoušet, jaké to je nechat se v životě vést taoistickým učením o 5 elementech.
- A díky tomu zjistit, kde všude si šlapete po štěstí.
- Nahlédnete do neduálního světa, do světa nepodmíněného (štěstí) a neočekávaného. :-)