Hlavním tématem 19. kapitoly Tao-te-ťingu je konstatování, že vnější pravidla a systémy, které je prosazují, nestačí. Naopak. Místo aby díky nim společnost prosperovala a lidi byli spokojení, společnost nakonec rozkládají.
Navazuje do značné míry na předchozí kapitolu o tom, co pro nás znamená, když začne přirozený řád upadat.
Pojďme se tedy podívat blíž, o čem vlastně tato kapitola je a jak se se ní různí překladatelé poprali. Jako překladatelku (bývalou) mě totiž stále fascinuje, kolik interpretací tento starobylý text nabízí.
Pojďme se zase podrobněji ponořit do celé kapitoly a vnést její poselství do života.
Vycházím z čínského originálu, českých i anglických překladů a různých výkladů. Včetně mého. :-) Zajímá vás, co všechno nás starobylá moudrost Tao-te-ťingu může naučit o spokojeném životě v souladu s naší přirozeností?
Přihlaste se k odběru celé série Taoistické moudrosti.
Odkaz najdete na konci článku. :-)
I s praktickým úkolem na tento týden. :-)
PROČ ZABĚHANÁ SPOLEČENSKÁ USPOŘÁDÁNÍ A PRAVIDLA SELHÁVAJÍ
Podle Wayna je hlavním motivem celé kapitoly kritika kulturně a společensky vytvořených hodnot (morálka, důraz na vzdělání a racionalitu, zisk). To vše je chápáno jako vnější konstrukt. Společností je sice ceněný, protože jí dává nějakou strukturu, ale zároveň s sebou přináší spoustu vedlejších účinků:
- zakrývají přirozenost člověka
- znemožňují lidem přímý kontakt s vlastní přirozeností
- zamezují přístup k intuici, a tak se člověk musí více spoléhat na racionální vnímání (viz Jungovy typy)
Ne nadarmo Wayne celou kapitolu, ve které provází poselstvím 19. kapitoly, nazval Žít bez připoutanosti (k vnějším formám.)
Bruce Frantzis na to jde trochu jinak a hovoří o kulturních konvencích, které je potřeba opustit, protože vytvářejí pouhou iluzi hodnoty. A odvádějí od toho, čemu Bruce říká esence.
Můj úhel pohledu najdete opět různě roztroušený v celém textu. Pokud bych ho zde měla shrnout, řekla bych, že vnější struktury sice udržují zdání fungující společnosti, ale pokud se zároveň lidé nezamýšlejí nad tím, jak iluzorní a povrchní tyto hodnoty jsou, a nesnaží se najít cestu, jak žít z větší hloubky, celá ta struktura se nakonec zhroutí.
MYSL ČLOVĚKA VS MYSL TAO
Lidé ve společnosti se řídí tzv. mind of man (myslí člověka) a ne mind of Tao (myslí tao). Když lidé ztratí kontakt s přirozeností, nezbývá jim než si nějaké hodnoty a vlastní morálku vymyslet – ale mysl člověka má svá omezení. Stačí se podívat kolem sebe, kolik náboženství, společenských zřízení a kulturních konvencí lidstvo vymyslelo ve snaze zajistit ve společnosti soudržnost a klid.
Fungují některá?
Mysl člověka umí také manipulovat druhé. Představovat jim obraz vlastní dokonalosti či svatosti (různí guru). I naše ega jsou vlastně jen masky, které nasazujeme, abychom se ochránili před pocitem nedostatečnosti, prázdnoty a nejistoty, kterou v nás mysl člověka, odpojená od podstaty bytí, vyvolává. I my těžko neseme, když se naše maska rozdrobí a druzí vidí, jací pod ní jsme.
Je zajímavé vnímat přístup jednotlivých překladatelů – zatímco Wayne k textu přistupuje spíš jako psycholog (důraz na nepřipoutanost), Bruce jde jako taoistický kněz a praktikující taiji jako obvykle hlouběji. A ačkoliv se překladatelé shodují na tom, že 19. kapitola kritizuje umělé kulturní hodnoty a volá po návratu k přirozenosti skrze strukturu 3 výzev, liší se někdy v tom, jak k textu přistupují.
Podle některých zde zaznívá kritika konfuciánské morálky té doby, a tak v textu zanechávají konfuciánské termíny (synovská poslušnost atd.). Jiní volí všeobecný apel a mluví o laskavosti apod.
SLOVA A KONCEPTY NESTAČÍ – DŮLEŽITÉ JE, JAK SE CHOVÁME
A tak 19. kapitola volá po třech základních věcech:
- Opustit moudrost či učenost
- Opustit morálku a spravedlnost
- Opustit chytrost a snahu o zisk
Podobně jako v předchozí kapitole tedy vyzývá k celkem radikálnímu opuštění toho, jak lidé obvykle fungující společnost udržují. Ať již před 2000 lety, nebo dnes.
Proto je Lao-c‘ často i špatně vykládán jako někdo, kdo vyzývá k anarchii a návratu na stromy (jak bychom dnes řekli). Jak by asi vypadala společnost nevzdělaných lidí, kde se nehledí na morálku a spravedlnost?? Šílená představa, že??
Jemu jde ale o něco jiného. V kontextu konfuciánské kultury, kde je důležitější to, jak se navenek chováte a jaké máte vzdělání, poukazuje na pokrytectví, které se za tím vším skrývá.
KAM MŮŽE VÉST KONFUCIÁNSKÁ KULTURA
Vzpomeňte si třeba na Squid Games (Hra na oliheň).
V Jižní Koreji je konfuciánství stále živé. Dostat se na prestižní univerzitu je sen každého, protože to nejen dobře vypadá v životopise, ale zároveň to otevírá dveře dobře placené kariéře. Společnost je rozdělená na ty, kteří jsou bohatí a mají vliv, a na ty, kteří jsou chudí (viz oskarový jihokorejský film Parazit), nebo kteří jsou dokonce v dluzích (viz Hra na oliheň).
Společnost striktně dodržuje hierarchie, i ty věkové. Odráží se to i v jazyce – jinak mluvíte s mladším člověkem a jinak se starším nebo výše postaveným. Konfuciánská morálka jasně říká, jaké jsou vaše povinnosti a práva.
Společnost navenek působí soudržně a z našeho západního hlediska je neuvěřitelné sledovat, s jakým respektem se k sobě lidé chovají. Mladí idolové (hvězdy K-pop) se klaní starším, režisérům apod. A kdo neprokazuje respekt, ztrácí u fanoušků kredit.
Žádná anarchie, žádná snaha vyčnívat mladickým rebelstvím. Vyčnívá se jen tvrdou prací na sobě. Klasickou větou těchto hvězd po úspěšném koncertu je: „Příště odvedu ještě lepší práci.“
Člověk se ptá, co by tak na tom mohlo být špatně??
Je velmi složité probourat se přes hranice dané myslí člověka k mysli tao. Čím víc pravidel, tím silnější zdi hradů, do kterých se společnost uzavře, aby ji nic nerozložilo. I Tao-te-ťing říká, že není zlato, co se třpytí.
NEZŮSTÁVEJME NA POVRCHU
19. kapitola Tao-te-ťingu má opět svou jasně danou básnickou strukturu, které se překladatelé vesměs drží. Opakuje se v něm to, co je třeba opustit. A čím to nahradit.
Opuštění moudrosti a učenosti
Pro Lina jde o kritiku intelektualismu, Wayne hovoří o tom, jak se ze vzdělávacích a náboženských institucí stávají vnější autority. Bruce zmiňuje zbožňování různých mudrců a guruů. Nakonec jde ale jen o image, ne o skutečnou moudrost.
Po 2000 letech musíme dát Lao-c‘ přece za pravdu.
Buď byla společnost svázaná náboženstvím (křesťanství, dodnes i islám) a říkat něco, co neodpovídalo dané doktríně se netolerovalo. Nebo je společnost svázaná zbožněním vědy. I islám se dnes na vědu odvolává, když chce své náboženství legitimizovat na západě mezi sekulárními lidmi a ateisty.
Přitom každý, kdo kdy nahlédl do sféry vědy, ví, že základní premisou vědy je falsifikovatelnost. Vědecká teorie je jen to, co může být dříve nebo později dalšími výzkumy vyvráceno. Není to neměnná pravda, jak si někteří představují.
Ale i v rámci vědy je velmi těžké vybočit ze zajetých kolejí a opravdu oné falsifikace dosáhnout.
Společnost ovládaná duchovním uvažováním nebo vědeckou racionalitou je vždy do větší či menší míry strnulá.
OPUŠTĚNÍ MORÁLKY A SPRAVEDLNOSTI
Vzdát se racionality a náboženských vzdělávacích institucí se nám mohlo zdát šílené. Nemáme snad rozvíjet své pochopení sebe a světu? Vzdát se morálky a apelu na spravedlnost se zdá vysloveně nabourat to, co společnost drží pospolu.
A přece Lao-c‘ říká, že čím víc klademe důraz na vnější morálku, tím víc existuje zločinců. Opuštění morálky a spravedlnosti pro něj neznamená anarchii. Znamená to návrat k přirozeným vztahům, ne k vnějšímu zdání.
Bruce ve svém výkladů zmiňuje, jak se všechna ta měl bys/musíš mohou snadno změnit ve zdroj manipulace. A Lin zdůrazňuje, že místo vnějších pravidel je lepší se zaměřit na návrat k přirozené lidskosti.
Za ty 2000 let jsme přece už přišli na to, jak lpění na pravidlech dělá z lidí často na jedné straně fundamentalisty a na druhé lidi zlomené vinou a strachem z trestu.
OPUŠTĚNÍ SNAHY O ZISK
Už v předchozích kapitolách jsme narazili na to, že Lao-c‘ říká, že kdo hromadí zlato a drahokamy, nejde s tao. Zde se dozvídáme, že otevírá dveře ke kriminalitě. Když není co krást, nebo důvod krást, kdo by se stal zlodějem?
Čím bohatší lidé jsou, tím víc žijí ve strachu, že o své bohatství přijdou.
Wayne tedy ve svém výkladu zmiňuje právě připoutanost k bohatství, která brání objevení tao.
I tady máme za ta tisíciletí potvrzení, že ani bohatá společnost není opravdu šťastná. Ve srovnání s minulostí je náš západní svět na velmi vysoké úrovni životní úrovně – máme auta, počítače, mobilní telefony. Věci, které před několika desítkami let ani neexistovaly!
A přece máme plné věznice zlodějů a plný internet podvodníků, kteří se nás snaží vychytralými kousky okrást. Dokud je bohatství ceněné a potřebné, budou zloději dál existovat. A jak říká Bruce, dál bude existovat nenasytnost po tom mít víc a víc.
Nakonec bohatství společnost nedělá soudržnější, ale naopak.
CO TEDY MÍSTO VZDĚLÁNÍ, MORÁLKY A BOHATSTVÍ?
Lao-c‘ tedy nechce chudou hloupou společnost, kde si každý dělá, co chce, bez ohledu na druhé. Jak si to tedy představuje?
V 19. kapitole nabízí své řešení: návrat k tao. K prostotě a přirozenosti.
Ten stav popisuje jako neopracované dřevo nebo čisté hedvábí. Prvotní čistota a jednoduchost. Návrat k tomu, co bylo, ještě než na sebe lidé nabalily vrstvy příkazů, zákazů, zkušeností. (To, čemu my někdy říkáme ego.)
Návrat k tomu, čím jsme, než jsme se naučili ve škole, doma a ve společnosti, kým máme být, abychom zapadli.
Volá po omezení ega a jeho tužeb – odtud tedy vychází i Waynovo pochopení celé kapitoly. Zbavit se připoutanosti. Osvobodit se. Jak říká Bruce: přestat být tak sebestředný. Praktickou cestou je tedy pak práce s vlastní identitou a myslí.
Čím méně tužeb, tím blíže k tao.
ŽÍT PODLE VNĚJŠÍCH PRAVIDEL, NEBO PODLE TAO?
Odpověď na tuto otázku se zdá být jednoduchá, že? Tao je přirozenost tohoto světa, která zaručuje, že po zimě vždy přijde léto, že ze semínka vyroste plod, který jste zasadili. Kdo by nechtěl mít jistotu, že stejně jako strom vyroste, zmohutní a bude nést plod, i on naplní svůj potenciál?
Ale už před 2000 lety se lidé od tao dávno oddělili. Pokud chceme, aby společnost nějak fungovala, je v podstatě mnohem jednodušší lidi přimět, aby následovali vnější pravidla daná vnějšími institucemi, než čekat, než lidé najdou cestu zpět k tao.
A přece (slovy Dereka Lina):
- Když je tao přítomno, máme přístup k moudrosti přirozeně. Když není, jde jen o strojenou moudrost.
- Máme dojem, že jsme dost chytří, a právě proto snadno přehlédneme, kde se mýlíme.
- Když je tao přítomno, přirozeně se chováme morálně, s respektem i soucítění k druhým.
- Morálka daná společností je nakonec jen morálkou na povrchu, falešná. Můžeme lidem pak důvěřovat?
- Když je tao přítomno, všichni jsou spokojení s tím, co mají, a všichni mají dost.
- Zatímco když není, touha po tom mít víc a víc se snadno překlopí v chamtivost i krádeže.
Inteligenci můžeme využívat nejen k tomu, abychom hledali, jak vydělat na druhých, ale abychom objevili řešení užitečné pro všechny. Nebo abychom nabízeli služby, které mají hodnotu. Nenechat se zlákat pokušeními materiálního světa – osvobodit se. Když nebudeme žít podle svých tužeb, lépe rozpoznáme, co doopravdy potřebujeme. A když nebudeme myslet jen na sebe, budeme mít lepší vztahy. Vnější pravidla je nezaručí.
Chcete opět nějaký úkol na týden?
Wayne má krásný jednoduchý způsob, jak vnést tuto kapitolu o nepřipoutanosti k vnějším formám do života. Jestli chcete, můžete si ji vyzkoušet:
Napište si na papír nebo do mobilu jako připomínku tuto větu: Jsem morální, bohatý a chytrý, ať si má vysvědčení nebo certifikáty a bankovní účet říká, co chce.
Opakujte si tuto mantru tak dlouho, dokud se nestane vaším druhým Já. Ve chvíli, kdy se vám podaří uvolnit ze sevření toho všeho, co chce mít kontrolu nad naším životem, pocítíte konečně vnitřní klid.
Využijte tuto kapitolu k tomu, abyste se osvobodili od vnějších systémů (vzdělání, morálka zisk) a posunuli k vnitřní přirozenosti díky prostotě a omezení tužeb.
ZAJÍMÁ VÁS TAO? ŽIVOT V SOULADU S NÍM?
A nechcete propásnout další ze série Taoistické moudrosti pro každodenní život?
Nebo chcete i tu Brucovu taoistickou verzi rozlišování, co má a co nemá pro vás hodnotu?
Napište si o ni. :-))
VSTUPTE TOUTO BRANOU DO NEDUÁLNÍHO JINÉHO SVĚTA
(Tao-te-ťing má 81 kapitol!)
- Každou neděli (plus mínus) vám přistane ve schránce další kapitola.
- Můžete si vyzkoušet, jaké to je nechat se v životě vést taoistickým učením o 5 elementech.
- A díky tomu zjistit, kde všude si šlapete po štěstí.
- Nahlédnete do neduálního světa, do světa nepodmíněného (štěstí) a neočekávaného. :-)