Hlavním tématem 16. kapitoly Tao-te-tingu je návrat všeho k původnímu zdroji a co to pro nás v praxi znamená.

Mluví o neměnné podstatě (konstantě), jejíž poznání vede k jasnosti, nestrannosti a sjednocení s Tao.  Její neznalost pak vede k chaosu a neštěstí.

PRÁZDNOTA A KLID JAKO VÝCHOZÍ STAV

Bruce Frantzis ve svém výkladu krásně mluví o této kapitole jako o návodu na taoistickou praxi. A čím je třeba začít? Zklidněním mysli. Bez toho se člověk nedostane dál. Jen díky prázdnotě a udržováním klidu, člověk může začít vnímat jemnější a jemnější vjemy ve svém těle, objevovat nové a nové vrstvy, až pronikne k sedmému a nakonec i osmému energetickému tělu.

Wayne na to jde pro většinu lidí přístupněji – prostě si během dne uvědomujte konstantu za všemi změnami, kterými procházíte. Cokoliv končí je vlastně začátkem něčeho jiného. Když se vám podaří vnímat konstantu na pozadí, bude se vám žít lépe.

Lin zdůrazňuje odklon od materiálního světa směrem k tao. Od ruchu světa k prázdnotě a klidu tao.

Kdykoliv na tento pohled narážím, vždy si vzpomenu na to, jak nás křesťanství staletí učilo, že tělo a materiální svět je překážka. Že to hodnotné leží ve světě ducha. Hm. Taoismus v podstatě říká totéž, ale tělo je zde pro nás ta nejjednodušší cesta k tomu, co nám neproklouzne mezi prsty. 

Skrze tělo se v taoismu dostáváme k tomu, co je věčné.

CYKLIČNOST REALITY  – MÝTUS VĚČNÉHO NÁVRATU

Znáte Eliadeho religionistickou „bibli“ Mýtus věčného návratu?? :-)

Popisuje v ní řadu archaických kultur, pro které byla cykličnost způsobem, jak vnímat archetypálně svět. I my můžeme stejně jako staří taoisté nebo zemědělci sledovat ono vznikání a návrat „deseti tisíc věcí.”  (Všimněte si, že nemluví o zániku, ale návratu!) Proto spousta náboženství v sobě obsahuje mýtus znovuzrození. (Nebo vzkříšení, chcete-li.)

Většina z nás už nemá tak úzký vztah k půdě či přírodě.  Zato i my máme meditaci. :-)  Meditace je úžasná věc, kdy si člověk může začít všímat tohoto neustálého koloběhu. Není nutné hned mysl vyprazdňovat. Stačí sledovat, jak myšlenky a emoce přicházejí a odcházejí. Dříve nebo později se naladíte na prázdný prostor, ze kterého přicházejí, a kam se zase vracejí.

Tato cykličnost je základní princip reality. Vše, co se objeví, se vrací zpět, odkud to přišlo. Ke zdroji. Ke kořeni.

Pro některé překladatele  jde o naplnění určení člověka (Krebsová), jiní mluví hlavně o obnovení původní přirozenosti (Bruce) a nalezení míru. (Wayne). Čínský originál je otevřený mnoha nejrůznějším interpretacím a to je na něm tak krásné!

POZNÁNÍ NEMĚNNÉHO…

Cykličnost je pro taoismus běžná představa. Jin se překlápí v jang a jang zase v jin. Čínská medicína (i můj projekt Jiného světa) pracuje s neustálým koloběhem pěti elementů/prvků/hybatelů.

Fyzický svět je světem duality, cykličnosti, proměnlivosti, ba můžeme říct i pomíjivosti. (Což je oblíbená buddhistická představa). Tao-te-ťing poukazuje za svět duality. K tomu, co je mimo změny, jak říká Bruce.

Návrat tam znamená obnovu přirozenosti a poznání toho, co se nemění. 

Komu se podaří proniknout ze světa proměnlivého do světa neměnného nalezl svou pravou podstatu a klid. Pokud zůstává lapený v dualistickém světě, vede to jen k zaslepenosti, utrpení a neštěstí.

… OTEVÍRÁ MOŽNOST NESTRANNÉMU PŘIJETÍ TOHO, CO JE

Naše vědomí může být úzce zaměřené, nebo všeobjímající. Filtry zkušeností, představ, tužeb a obav nám brání být nestranní. Vše, co se děje, nálepkujeme. S radostí přijímáme, nebo naopak odmítáme a to s větším či menším odporem.

Při meditaci se učíme být nestranným pozorovatelem a kdo z vás kdy meditoval tak ví, že hlavně ve chvílích, kdy se objeví nepříjemné myšlenky, emoce či fyzická bolest, jakékoliv představy o nestrannosti rychle narazí na realitu. Není to snadné.

Proto jedna z hlavních myšlenek vipassanských meditací (vycházejících z Buddhova učení) je pomíjivost. To špatné pomine. Pomine i to dobré. Ale jak můžeme v této kapitole vidět – vše se vrací ke zdroji. Neměnnému tao.

Nestrannost má ale i svou druhou stránku. Jsou přece věci, které není možné jen tak přejít a čekat, že i ony dříve nebo později přejdou. Bruce popisuje, že taoisté rozlišují absolutní a relativní soudy.

Je jen na nás je pak rozeznat – kdy o nic nejde a můžeme být tedy nestranní (wusouwei) a kdy jde o hodně (yousouwei).

JAK NAJÍT TAO?

Na Tao-te-ťingu miluju jeho strukturu a hrátky se slovy. Čínština tomu navíc dodává stručnost danou svou gramatikou a znaky. To, co evropské jazyky složitě překládají v mnoha slovech, řekne ona v pár znacích.

Pojďte se podívat na závěrečných pár veršů (překlad Václav Cílek):

容乃公, róng nǎi gōng, obejmout věci znamená nestrannost,

公乃王, gong nǎi wáng, nestrannost znamená opravdu vládnout, 

王乃天wáng nǎi tiān, skutečný panovník je jedno s nebem,

天乃道tiān nǎi dào, jednota s nebem znamená jednotu s Taem

道乃久dào nǎi jiǔ. Jednota s Taem je věčnost.

Některé překlady mají asi dojem, že není třeba něco tak básnicky krásného převést do jiného jazyka. Například Horák ve svých překladech velmi rád zjednodušuje a je vidět, že, jak sám v podstatě říká, jde opravdu spíš o variaci na základě anglických překladů.

Pohled na čínský text by mu nejspíš takový přístup nedovolil:

Ten, kdo zná koloběh přírody, je sám od sebe tolerantní, laskavý, spravedlivý a šlechetný.
Trvale žije v souladu s Taem.

KDYŽ VŮBEC NEROZUMÍTE ANI ORIGINÁLU, ANI PŘEKLADŮM

Hodně se mi líbí Linovy parafráze. Každý svůj výklad začíná originálním textem, který vždy rozdělí na několik částí podle básnické struktury textu. Originál doprovází překladem. Po hodně důkladném rozboru (rozbory delších kapitola, jako je třeba tato, trvají i cca 3 hodiny!).

Na konci každého výkladu pak přichází s vlastní parafrází celé kapitoly. Tento závěr například parafrázuje takto:

We must start with self-knowledge – the understanding of our true nature that leads to the clarity of enlightened perception. With this clarity you can look at the world with impartial objectivity and accept it as it is. That is the first step to take charge of your life, master your destiny and fulfill the heavenly mandate. To flow with the accordance of the Tao in this manner is to enjoy lasting goodnes, resolve problems and wield authentic power as long as you live.

(Musíme začít sebepoznáním – porozuměním naší pravé podstatě, které vede k jasnosti osvíceného vnímání. S touto jasností se můžete dívat na svět s nestrannou objektivitou a přijímat jej takový, jaký je. To je první krok k převzetí kontroly nad svým životem, ovládnutí svého osudu a naplnění nebeského mandátu. Plout takto v souladu s Tao znamená užívat si trvalé dobro, řešit problémy a disponovat autentickou mocí po celý život.)

Co na to říkáte? Krásně vysvětluje význam těch pár čínský veršů, že?

Tedy tak, jak je Derek Lin chápe. :-)

ZÁVĚR JE OPĚT PŘEKLADATELSKÝ OŘÍŠEK

Vzpomínám, když jsem psala před lety texty do své e-knihy Žít je umění milovat (záchranný kruh ve chvílích nejistoty). Závěr byl vždy ta nejdůležitější část. Jako by v něm zaznívalo poselství celé básně. Jako by mě báseň postupně vedla krok za krokem až k závěrečnému vyvrcholení.

Proto je nejspíš tak náročné překládat závěrečné verše i Tao-te-ťingu (a 16. kapitola není výjimka). Velmi často je to takové shrnutí a návrat k tao. A kdo tao doopravdy rozumí?? :-)

A tak se někteří domnívají, že poslední verš říká, že ten, kdo poznal onu konstantu, se nemusí bát smrti. Ví, že nic doopravdy nekončí, ale vždy na konci něco nového zase začíná. Bruce nemluví jen o smrti těla, ale i o smrti ega.  Strach ze smrti ega (našeho Já, naší povrchní identity) bývá často považován za hlavní důvod stresu utrpení, které v životě prožíváme.

A někteří se zase domnívají, že tady nejde o smrt, ale o to, že život sám bude bez nebezpečí.

Kdo ví, co těmi 4 znaky autor myslel.

Můžete si zkusit tu hádanku sami rozluštit:

沒身不殆 méi shēn bù dài – nemít tělo zápor nebezpečí

Chcete opět nějaký úkol na týden?

Tentokrát je to opravdu snadné.

Pozorujte, bez hodnocení, bez stěžování si. A s vědomím oné konstanty za změnami. 

Wayne navrhuje jeden den vědomě pozorovat cykly v každodenním životě. Trénovat ono nestranné pozorování. Bruce jako učitel bojových umění a čchi kung navrhuje meditaci. Nechat mysl postupně usadit a sledovat vznikání a zanikání jevů v mysli i těle.

Vyberte si, co vám přijde lákavější. Oboje je užitečné. A jak zjistíte, oboje vyžaduje trpělivost a soucítění se sebou. :-)


Článek je součástí série taoistické moudrosti. 

Odkazy na materiály, včetně čínského, se kterými při těchto rozborech pracuji, najdete v úvodu k celé sérii ZDE.

Kéž tao vnese klid a moudrost do života i vám. 


ZAJÍMÁ VÁS TAO? ŽIVOT V SOULADU S NÍM?

A nechcete propásnout další ze série Taoistické moudrosti pro každodenní život?

VSTUPTE TOUTO BRANOU DO NEDUÁLNÍHO JINÉHO SVĚTA
(Tao-te-ťing má 81 kapitol!)

  • Každou neděli (plus mínus) vám přistane ve schránce další kapitola.
  • Můžete si vyzkoušet, jaké to je nechat se v životě vést taoistickým učením o 5 elementech.
  • A díky tomu zjistit, kde všude si šlapete po štěstí.
  • Nahlédnete do neduálního světa, do světa nepodmíněného (štěstí) a neočekávaného. :-)  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *