Čím víc sleduju seriál The Chosen o té partě kolem Ježíše (apoštolové, ženy aspol.) a čím víc sleduju debaty autorů i diváků různých denominací, tím víc se o křesťanství dozvídám. (Ano, i jako religionista se specializací spíš na islám, judaismus a psychologii náboženství, toho spoustu nevím. :-))
Já třeba vůbec netušila, že v Bibli existují dva rozdílné příběhy Ježíšova narození!
V jednom (Lukáš) Marie s Josefem cestovali do Betléma a Ježíšek se narodil ve chlévě. V tom druhém (Matouš) necestovali nikam a Ježíšek se narodil v Betlémě doma. Ve třetím a čtvrtém evangeliu se o narození nemluví vůbec.
Hmmm.
TAKŽE CELÝ TEN PŘÍBĚH JE PROSTĚ HLOUPOST?
A tuhle hloupost slaví křesťané i ateisté po celém světě (plus mínus). Dává to vůbec smysl? A je to doopravdy hloupost? Je to jen pohanský svátek slunovratu, který křesťanská církev ukradla, a pohanům přikázala slavit Vánoce? Nebo to může být i jinak? Proč něco takového vůbec slavíme??
Kdesi jsem četla, že jedním z kritérií věrohodnosti evangelií (ale i Ježíšových výroků, viz článek o tom, co Ježíš nejspíš řekl a co ne) je, že jsou tam věci, které by autoři raději zatajili, ale prostě to nešlo. Jako třeba to, že to byly ženy, kterým se Ježíš zjevil jako první. (Muži by měli v té době přirozeně přednost.)
Otázka tedy zní – proč by v Bibli zůstaly takové dva příběhy?
A co s nimi?? :-)
OD KAŽDÉHO KUS
A tak v průběhu staletí se vzalo od každého vyprávění něco (a to, co neladilo, se vynechalo úplně) a vytvořil se příběh, který známe nyní.
- Jesličky, chlév a pastýři se vzali od Lukáše. Známý příběh o sčítání lidu, kdy se Josef s těhotnou Marií museli vydat na cestu do Betléma, pochází také od něj. O Simeonově proroctví (o Mariině žalu prostřednictvím Ježíše) jste ale nejspíš neslyšeli, pokud jako já nejste křesťané a do kostela na mše nechodíte.
- Od Matouše jsou mudrci/králové z Východu, hvězda, která je vedla, a dary, které přinesli. O těch se Lukáš nezmiňuje. (Ale to může znamenat jen to, že se prostě rozhodl to nezmínit.). Zajímavé je, že naše představa, že mudrci stojí u jesliček nad novorozenětem, u Matouše není. Mudrci Ježíška navštívili v domě a už byl starší.
Nedávno jsem zjistila, že o Herodovi, vraždění neviňátek a útěku před Herodem do Egypta (také pouze z Matouše) lidé také moc neví. Ano, součástí tradiční mírumilovné představy jesliček, kraviček a králů, toto není. Já to asi vím pouze díky tomu, že jsem v Egyptě byla a na místech, kde podle legendy malý Ježíšek vyrůstal, jsem byla.
A NAVÍC SE PRÝ NENARODIL V ZIMĚ!
To už je trochu známější informace, která se hodí, když chceme poukázat na to, že církev Vánoce ukradla pohanům. Ježíš se totiž podle Lukášova biblického vyprávění (ale jak moc se na ně tedy můžeme spolehnout, když se Matouš a Lukáš v líčení Ježíšova narození rozcházejí?) narodil v době, kdy pastýři ještě byli se svými stády v noci na poli.
Což mohlo být spíš na jaře, nebo na podzim.
Žádné datum, ani roční období přesně nezmiňuje nikdo.
Zato staří Římané slavili Sol Invictus (svátek znovuzrození boha Slunce) podobně jako slavili slunovrat i jiné pohanské kultury, ke kterým se křesťanství postupně šířilo. Symbolika tohoto návratu Slunce je tak silná, že není divu, že datum příchodu Ježíše na svět se s tímto svátkem symbolicky spojilo.
25. PROSINEC BYL JEN JEDNÍM Z MNOHA NÁVRHŮ
První křesťané si zpočátku připomínali hlavně smrt a vzkříšení. To pro ně bylo nejsilnější.
Vánoce se začaly slavit (doloženě) už ve 4. století, ještě předtím, tedy ještě předtím než se křesťanství stalo jediným povoleným náboženstvím Říše římské. Nešlo tedy původně o snahu vnutit něco pohanům jako spíš o symbolickou reinterpretaci – životodárným Sluncem křesťanů se stává Ježíš.
Dávalo jim to smysl a takové symbolické reinterpretace byly navíc běžné (i to, že si je někteří špatně vykládali). Viz ono zbořte tento chrám a do 3 dnů ho postavím, když v Chrámu Ježíš předpovídal své vzkříšení po 3 dnech. Tehdy si kněží mysleli, že Ježíš chce Chrám zbořit.
Nebo velikonoční beránek Boží. (Odkazuje se k oběti beránka bez poskvrny jako oběť za hříchy v judaismu z dob Chrámu. Ten byl brzy po smrti Ježíše Římany zbourán a další oběti už se nekonají.)
Již na přelomu 2. a 3. století se objevovaly (co víme) pokusy vypočítat, kdy se Ježíš narodil. Počítalo se to různě, padala různá data (i ta jarní), ale nakonec se prosadil termín 9 měsíců po připomínce Zvěstování paní Marii. Vycházelo se z představy, že slavní proroci umírají ve stejném období jako byli počati. 25.3.=25.12.
Kdy se Ježíš narodil ve skutečnosti nevíme a v zimě to nejspíš nebylo.
Prosincové datum se drží už mnoho staletí a církev ho nakonec prosadila místo oslav slunovratu. Ta symbolická shoda se zjevně hodila.
PŘED KRISTEM, ZA KRISTEM
A pak je tady i otázka, kterého roku se měl Ježíš vlastně narodit. A bavíme se o tom naprosto vážně, protože představa, že Ježíš je jen mytologická postava, už je dávno vědecky pasé. Pátrání historiků po historickém Ježíši (ne po tom církevním) docela dobře prokázalo, že Ježíš skutečně existoval a skutečně byl ukřižován.
Zázraky a zmrtvýchvstání ale samozřejmě věda potvrdit nemůže. :-)
Ale dosud si třeba láme hlavu nad Turínským plátnem (a ne, nevypadá to v současné době s jistotou na padělek.)
Vypadá to, že se nenarodil v roce 0. Jednou z indicií je kupodivu ona Betlémská hvězda – astronomové se snaží určit, jestli se v té době na obloze neodehrálo něco, co by mohlo Mudrce z Východu nasměrovat do Betléma.
Kandidátů je více – např. trojnásobná konjukce Jupitera a Saturnu (7 st. př.n.l.), která trvala téměř rok, nebo kometa, kterou zaznamenali v roce 5 př.n.l. Číňané.
VÁNOCE NESOU SYMBOLICKÉ POSELSTVÍ
A je jedno, jaké si nakonec do svého života vnesete. Pořád lepší než považovat Vánoce za stresové období, kdy musíte nakoupit dárky. Čím dražší, čím víc, tím líp.
Zasazení do období slunovratu bylo geniální už jen pro tu představu světla vstupujícího do temnot.
Všichni ve všech staletích vnímáme, co to znamená, a tu naději, kterou to přináší.
Pro někoho to může být sestup božství mezi lidi, kde ukazuje cestu ke světlu.
Zrození toho, kdo umí vysvobodit z utrpení – a nemusíte pro to dělat nic moc víc, než se tomu otevřít a nechat se vést cestou, kterou jako ta kometa ukazuje.
Je zajímavé si uvědomit, že někdo se v tom období opravdu narodil a že se stalo něco, co způsobilo, že se o něm začalo celkem brzy po jeho smrti psát (Marek jistě před rokem 70 n.l.). A vzpomínka na něj se držela celá staletí navzdory pronásledování. Znáte to – jak Nero nechal ukřižovat či upálit křesťany, které obvinil ze zápálení Říma (64 n.l.). Marcus Aurelius (2. st.n.l) prý kritizoval křesťany za divadelní touhu po mučednictví. (Meditations / Hovory k sobě XI.3)
Protože každé ze dvou evangelií, které o narození Ježíše píše, psal pro jiné publikum, dá se očekávat, že Matouš i Lukáš budou zdůrazňovat něco jiného – jeden to skromné zrození (Lukáš), jeden královské pocty a proroctví (Matouš). Kdo ví, je možné, že z chléva se postupně mohl Josef s Marií i s dítětem přestěhovat do domu, kde je zastihli Mudrcové.
Alespoň to je jedna z možností, jak se obvykle k těmto rozdílům přistupuje.
Každopádně je to kouzelné období z mnoha úhlů pohledu a bylo by škoda to kouzlo nechat pohasnout za komerčními světly