Štítek: satipatthana

VIPASSANA

Bye Bye Dhamma Pallava, bylo mi tu zase krásně (vipassana posedmé)

Jojo, takto jsem se loučila s každoročním kurzem meditace vipassana v Polsku.

Tentokrát jsem si zopakovala speciální kratší (8 denní +2) satipatthana kurz. Tam se dělá totéž, jen to netrvá 10 dní (+2) a večer jsou trochu nudnější videa než na klasickém desetidenním kurzu. Goenka, promiň, ale podruhé už mi rozbor této Buddhovy rozpravy nepřišel tak zajímavý. :-)

Když byste se podívali na články z loňského prvního satipatthana kurzu ve Španělsku, zjistili byste, že číst původní text v pálí byl pro mé religionistické a jazykářské srdce ráj. Ale podruhé už to takový náboj nemělo.

 

K ČEMU JE ČÍST SÚTRU?? …

Marně vzpomínám, co nového mi pro praxi rozbor této sútry dal. Snad kromě toho, že Goenka zjevně chtěl ukázat, že meditační technika, kterou nás učí, se dá vyčíst v tomto základním záznamu Buddhova učení. (Sútry obsahují Buddhovy rozpravy.)

Dává tam zajímavé vysvětlení toho, jak chápe védaná (pocity) jeho tradice a jak ji mohou vnímat zase jiné tradice.

Asi mi teprve na tomto 2. kurzu došlo, že asi opravdu existují i jiné druhy vipassany. A dost zásadně odlišné. Continue reading „Bye Bye Dhamma Pallava, bylo mi tu zase krásně (vipassana posedmé)“ →

Nezařazené

JEN SAMA SE SEBOU A S LESEM (Satipatthána č. 2)

Četli jste o mých loňských zkušenostech z dalšího meditačního pobytu? Tehdy ve Španělsku?? Byl to dvojdílný článek Španělsko a bonzácká satipatthána.  Kurz byl jako vždy mix nádherné náročnosti. Líbil se mi natolik, že jsem se rozhodla letos jet zas!

Ve chvíli, kdy tento článek čtete, jsem ponořená sama do sebe a přírody kolem sebe. Chvílemi sedím v hale, chvílemi v cele (meditační), chvílemi na pokoji. Chvílemi medituji a chvílemi ne. Chvílemi si užívám snídaní a obědů a chvílemi zase procházek po lesíku.

Tak dokola.

Žádné extra vnější zážitky nečekejte. Ono se nic moc neděje.

Zato uvnitř se toho děje hodně.

A to nejlepší, co se může dít, je, že prožíváte naplno všechno a to vám přináší radost, klid a svobodu. 

Mé přání kdykoliv na nějaký takový pobyt jedu? Prožít ho bděle a s vyrovnanou myslí. Ono se to totiž nezná – my takto obvykle nežijeme a pak se v životě zbytečně trápíme. Na takových pobytech velmi dobře vidíme, že utrpení si přinášíme fakt sami.

Ani fyzická bolest z dlouhého sezení vám nemusí sebrat tu hlubší svobodu a radost. :-) Když jsem to zjistila poprvé, bylo to pro mě velké překvapení.

Letos se vracím zpět do Polska. Potkám se tam s pár kolegy z dob, kdy jsem tam jako dobrovolnice řídila kuchyň. A těším se velmi! Co všechno tam prožiju se uvidí.

Ozvu se, až se vrátím z offline Jiného světa do civilizace. :-)