Když se řekne křesťanství, spousta nekřesťanů si představí církev, násilné obracení pohanů na křesťanství, hony na čarodějnice, křížové výpravy, zákazy potratů, nenávist vůči homosexuálům atd. atd. Určitě si ještě na něco vzpomenete. Církev a křesťanství má u mnoha lidí hodně černý škraloup.
Ale co Kristus? Koho doopravdy zajímá on?
Mně osobně rozhodně víc zajímá ten, od kterého to všechno historicky začalo, než ti, kteří z toho během tisíciletí něco udělali. Ať pozitivního, nebo negativního.
Jógíni, buddhisté a další možná narazili (podobně jako já) na to, jak moc jógu a meditace křesťané odmítají. Je to prý uctívání démonů a otevírání se démonům. Odvádí to prý od spásy, kterou přináší Ježíš Kristus. Přímá cesta do pekel.
Jenže kdykoliv mi někdo pošle objevné články na tato témata, zjišťuji, jak jejich autoři o daných praktikách vědí asi jen to, co jim řekl někdo, kdo o tom také nic moc nevěděl. Těch základních neznalostí!
DUCHOVNÍ CESTA MÁ SVÁ RIZIKA, VČETNĚ KŘESŤANSTVÍ
Ano, duchovní cesta má svá rizika a já naprosto chápu křesťanskou obezřetnost. O rizicích probouzení kundalini nebo meditace se bohužel mimo terapeuty psychospirituálních krizí moc nemluví a ani se s následky neumí moc pracovat. A ano, je spousta lidí, kteří se rádi nechají zlákat k rychlému pokroku.
Ale i Jung by vám řekl – není dobré si zahrávat se stíny v nás.
A i křesťanství už kolikrát vedlo k peklu na zemi
K řádění zla v podobě následovníků Krista. A mi nedá než se ptát – jak se do nich to zlo dostalo, když jejich víra i praxe byla obrácena k Bohu Bible? Že by křesťanství nebylo od Boha, jak tvrdí muslimové? Svatá Trojice je pro ně pohanský polyteismus a přímá cesta do pekel…
Nebo je to jen tím, že lidé nechápali Ježíšovo poselství a upravili si ho k obrazu svému? Vždyť i Ježíšovi učedníci mu často vůbec nerozuměli, ačkoliv mu byli nejblíž. Nemusíte ani číst Bibli, stačí se podívat na pár dílů seriálu The Chosen – často se hádají a nic nechápou. :-)
JE JEŽÍŠ KRISTUS VŮBEC HISTORICKÁ OSOBNOST?
Prý ano. Máme k tomu historické doklady od Římanů (např. Tacitus) i Židů (Josephus). Oba již z prvního století. Takže není možné, že by jejich zprávy o ukřižování byly ovlivněné křesťanskou vírou. Spíš naopak. Křesťané byly v té době pronásledováni a byli císařem Nerem obvinění i ze založení požáru v Římě (64 n.l.).
Já si ale dlouho myslela, že Ježíš Kristus je spíš legendární a symbolická postava. Historický příběh o někom, koho ukřižovali a on si vstal z mrtvých, mi rozhodně nepřišel historický. A po nějakých důkazech jsem ani nepátrala. Vždyť určitě žádné neexistují, že. :-)
Ale fakt je, že když jsem do toho začala šťourat a říkat si, jak někdo něčemu tak praštěnému může věřit, začaly se dít věci.
A já se najedou ocitla v Izraeli na místech, kudy Ježíš Kristus podle Bible chodil.
Bylo to v době studií v Káhiře, moc peněz jsem neměla a většinu pobytu v Izraeli jsem měla téměř zdarma. Známí známých. V podstatě bohatí izraelští Arabové. (Ano, v Izraeli žijí arabští Izraelci, nejen Židé. Je jich prý kolem 20%. )
Můj dobrý egyptský známý totiž věděl, co se mi honí v hlavě. A ačkoliv byl muslim, nechtěl ze mě mít muslimku. Jen mě poslal do Izraele a do kláštera sv. Kateřiny na Sinaj, abych navštívila mluvící keř. Věřil, že mě to změní.
A ano, změnilo. Ne ten mluvící keř, ale putování po Ježíšových stopách.
Neoslovilo mě tehdy křesťanství a nestala se ze mě křesťanka. Ale oslovil mě Ježíš sám na místech kde žil, dělal zázraky, zemřel a pak se i zjevil svým učedníkům. Všechna ta místa jsem měla možnost díky dobrým lidem navštívit.
Asi není divu – každý možná nějak vycítil, co hledám, a měli potřebu pomáhat. :-)
JEŽÍŠ JAKO PROROK ISLÁMU
Ježíš je ostatně i prorok islámu. Jen pro ně není Bůh, nezemřel na kříži a rozhodně nevstal z mrtvých. A je pro ně muslim (protože se odevzdal Bohu).
Muhammad ale podle mě moc nevěděl, co Ježíš vlastně učil.
Nebo mu to nebylo vhod.
Odpustit Mekkáncům? Nastavit druhou tvář?
Odolat svodům a nesnažit se nastolit vládu Boha na zemi?
Vždyť už šest let po Muhammadově smrti muslimové táhli ještě dál, než on, a dobyli Jeruzalém! To je jako bychom se rozhodli, že vytáhneme z Prahy a dobudeme Paříž! A ještě kus kolem! Byl to ale chytrý tah. Jak jinak si zajistit, že islám bude opravdu stát na základech judaismu a křesťanství, sdílet nejen jejich proroky, ale i svatá místa. Problém je to ale dodnes.
Tehdy mě ani moc nezajímalo, co je na těch všech biblických příbězích historického. V Izraeli něco takového neřešíte, protože tam na něj a na biblickou historii narážíte na každém kroku. Míchají se vám tam archeologické objevy potvrzující existenci židovskeho Chrámu s místy, které se tradičně připisují Ježíšovu pobytu. Co je historie a co je legenda?
Bazilika nad údajným Ježíšovým hrobem tam stojí už od dob svaté Heleny (4. století), kterou k ní dovedla tehdejší křesťanská komunita. A podle nejnovějšího archeologického výzkumu na daném místě je dnes ještě mnohem pravděpodobnější, že místo odpovídá popisu v Evangeliích. A o prapodivném Turínském plátně už jsem také psala.
CO JEŽÍŠ KRISTUS DOOPRAVDY ŘEKL?
Continue reading „Křesťanství, nebo Kristus? A co Ježíš pravděpodobně řekl a co ne?“ →