Co mě napadá nad 24. kapitolou Tao-te-ťingu?? Že asi vím, proč jsem se vždycky cítila tak nesvá, když mě ve škole pověsili na zeď hanby.
Tedy já tu nástěnku tak vnímala.
Takové to: „Koukněte na ni, to je ta divná osoba, co má ve škole jedničky. Asi to nějak žere, či co.”
Je zvláštní si znovu připomínat podobné chvíle, kdy jsem se cítila nesvá. Třeba když mi jedna holčina v tanečním kroužku vyčítala, že jsem její kamarádce přebrala místo ve vystoupení. Měla jsem to asi víc kazit a dělat, že to neumím. Nebo když mi při běhu na 1500 m ve škole došlo, že nechci být zas první.
Od té doby jsem tak napůl popobíhala a abych nebyla mezi posledními, poslední kolo jsem odsprintovala. Continue reading „JAK JE TO S TÍM, ŽE SEBECHVÁLA SMRDÍ?? (Tao, 24)“