Žijete opravdu naplno, nebo jste už vlastně mrtví?
Jen pokud žijete opravdu naplno, máte přístup k té opravdové radosti. Jen pokud neustále nekritizujete to, co se děje, podle svých vlastních měřítek, představ a tužeb , a necháte Životu s důvěrou jeho volnou ruku, máte přístup k té opravdové radosti.
(ebook elementu OHEŇ)
Téma Kámoš Život s sebou za uplynulé roky přinesl různé zkušenosti. Hned ta první v roce 2014 byla hodně zlomová (kamarádka si ze Života udělala nepřítele a spáchala sebevraždu.) Pro mě to tehdy byla jasná ukázka toho, co to znamená mít Život za kamaráda, i když je to s ním někdy těžké…
V prvních letech ročního projektu Absurdistán/Strom štěstí/Jiný svět se témata obvykle projevovaly velmi razantně. Dnes po letech, jak zjišťuji, už to nebývá tak nápadné. A tak už nějakou dobu zvažuji zapojit do projektu i archetypální jungovskou rovinu imaginací.
Ne všechno se totiž musí nutně odehrát naživo, když ta razance a konkrétnost není potřeba.
A tak letos jsem musela zapátrat, jak toho Kámoše objevit. :-)
A nakonec to nebylo tak těžké. :-)
Tento článek píšu ve vlaku směr své rodiště – ozvala se totiž matka, jestli nemáme cestu do Nymburka. Že by se jí hodila pomoc se sázením rajčat apod. Že si není jistá, jestli by ještě vstala, kdyby při sázení upadla. :-) A sestra přijíždí kdo ví kdy.
A tak: když potřebujete pomoc, řekněte si o ni.
A někdy ani nemusíte a ona se objeví (což se mi stalo už mnohokrát!). Život totiž je Kámoš a lidi kolikrát nakonec najdou způsob, jak překopat své plány a udělat si víkend během pracovního dne a během víkendu pracovat. :-))))
Já na Animefest tentokrát nakonec tedy opět nešla. Ale potkala jsme Hatsune Miku i s pórkem, jak na nádraží čeká na tramvaj směr Výstaviště. Já jsem spokojená. A jdu si zase pokecat na chat s dalšími blázny, kteří mají rádi divné věci (anime, K-pop apod.) a na Animefest se z různých důvodů nedostanou….