Přemýšlela jsem, co mě při studiu originálu, překladů a výkladu 22. kapitoly Tao-te-ťingu zaujalo nejvíc.
- Waynův pohled (Wayne Dryer), že kapitola je hlavně o životní flexibilitě? Že životní bouře nejlépe zvládneme, když nejsme zatvrzelí, ale otevření jiným pohledům?
- Nebo Linův pohled (Derek Lin), že kapitola je hlavně o tom JEDNOM (Tao), které pro nás má být to nejdůležitější?
- Nebo Bruceův pohled (Bruce Frantzis), že začátek kapitoly vypovídá o dualitě, tj. proměnlivosti jinu a jangu (jedno se překlápí v druhé), a tak mudrc dává přednost nedualitě? (Také Jednotě.)
Ale jako překladatelku mě asi ze všeho nejvíc zaujala Bruceova kritická poznámka vůči překladům, které se snaží být buď filozofické, filologické nebo básnické, a tak nakonec nepředají to, co Tao-te-ťing ve skutečnosti říká.
Protože já už to musím říct: existuje jeden z modernějších překladů, od kterého jsem si hodně slibovala, ale kapitolu za kapitolou jsem zklamávána. Ano, nevychází z originálu, ale to nemusí být na škodu. Ale z mého úhlu pohledu už ten text není Tao-te-ťing. Je to jen parafráze na něj s mnoha důležitými významovými odchylkami.
Procházím spoustu překladů, českých i anglických. Znám originál a i když nejsem sinolog jako například Krebsová a neznám čínštinu včetně té historické tak jako například Sehnal, mám jejich poznámky k dispozici. Mám k dispozici i překlady těch, kteří jsou buď Číňané a taoisté (Lin), nebo čínštinu dobře znají, mají čínského učitele a jsou taoistickým knězem (Bruce).
Myslím, že i jako student a praktik neduálních učení a praktikující čchi kung dokáži vnímat, co je originálu blíže, a co ne.
Ano, žádný z překladů není úplně dokonalý. Tao-te-ťing je starobylý text psaný klasickou starobylou čínštinou, která mnohdy nabízí více než jednu interpretaci. Vidím, jak často se v některých částech překlady liší.
Ale rozhodně je rozdíl mezi Horákovým: „Nesváří se, a proto vítězí“ a originálním „夫唯不爭, 故天下莫能與之爭.”
Neboli „Protože se nesváří, nemůže se s ním nikdo na světě svářit.“
Vnímáte ho?
O vítězství tady není ani slovo.
„Chtěj hodně a budeš ochuzen??“ Ani to v originále není. Jen to hezky zní, hezky to doplňuje předchozí verš a je to něco, co každý pochopí. Ale v originále se hovoří o tom, že čím víc kdo chce, tím víc je zmatený. Zahlcený. Přesně tak, jako se píše v jedné z předchozích kapitol.
Horákův překlad je typický tím, že občas nějaký verš přehodí jinam a občas nějaký verš prostě vynechá. Je to celkem pochopitelné, protože v Tao-te-ťingu jsou některé verše opravdu záhadné, překladatelé si s nimi nevědí rady a Horák to tedy vyřešil takto. Jde spíš po významu, než aby tam měl vše, co je v originálu.
Funkční nebo básnický překlad, který jde spíš po významu než po formě, by mi nevadil (je to přirozené) tolik, jako překlad, který ten význam překrucuje například v této kapitole.
Ačkoliv ani překlad Krebsové mi už nepřijde tak dobrý, jako když jsem ho kdysi četla bez znalosti originálu a jiných překladů a výkladů, stále je za mě mnohem hezčí i věrnější než jakýkoliv jiný český, který jsem zatím viděla.
Je za ním navíc cítit i snaha opravdu Tao-te-ťing pochopit, nic zbytečně neměnit, případně okomentovat, když narazí na složitější místo.
A TAK…
- Nevnášejme do textu druhých to, co říct nechtěli.
- A snažme se porozumět tomu, co chtějí textem říct.
- Protože nedorozumění jsou tak častá!
Co vy na to???
Rozbor 22. kapitoly naleznete už brzy zde na blogu. Včetně praktického úkolu, jak vnést téma kapitoly do každodenního života.
K přístupu k rozboru ale potřebujete heslo, které znají čtenáři mé databáze Jiného světa.
STAČÍ VSTOUPIT TOUTO BRANOU DO NEDUÁLNÍHO JINÉHO SVĚTA
(cca každou neděli dostanete e-mail s tématy týdne ročního projektu a články ze série taoistické i křesťanské moudrosti).