Ano, nadělali jste spoustu chyb a druzí s vámi nejednali tak, jak měli. Život se s vámi nemazal. Ale vy se toho nedržíte jako těch rozpálených kamen. Neubližujete sami sobě. (Od)Pouštíte je a tím vinu svou i druhých. Otevíráte prostor, kde je možné začít znovu a jinak.
(ebook elementu OHEŇ, kap. 8)
V pátek 29.5. mi zemřela matka. O tom, jak je také možné takovou zprávu přijmout, jsem psala minulý týden (viz článek I ve smrti je možné najít klid.) Bylo to tak zvláštní.
Ano, ale byl to jen ten první okamžik. Každý další čchi kung, který jsem vedla, mi byl ale oporou – dával mi možnost uvolnit stres, vylepšit spánek (protože ano, člověk může začít hůř spát), znovu a znovu objevovat ten přístup ke klidu a radosti tam někde hluboko v nás.
Víte, co je symbolem Jiného světa? Co je i v logu Jiného světa?
Přece onen pták, který se vznáší na jasné obloze prozářené sluncem. A je tam vždy, jen je potřeba se dostat nad mraky.
Pamatujete ten pocit v letadle, když se dostanete nad mraky?? Nebo i ten pocit na horách, když tam nahoře je slunce a jasno a tam dole mlha, skrz kterou pořádně nevidíte, kam šlapete,??
- První víkend po oné smutné zprávě jsem strávila v Brně s manželem a dcerou. Byl to krásný víkend, udělali jsme si společný výlet (což se poslední dobou zas tak často nestávalo – manžel buď vyrážel pracovat na zahradu nebo na tramp a dcera byla zalezlá u sebe v pokoji)
- Tento druhý víkend jsem strávila opět ve svém rodném městě, ale tentokrát už bez mámy (vzpomínáte na článek Život vás podrží?, Oheň 2?). A stalo se něco, co jsem si ani moc neuměla představit, a co souvisí s tématem tohoto týdne.
téma: NA ODPUŠTĚNÍ ÚPLNĚ JINAK
Na uvítanou jsme se se sestrou objaly! A iniciativa přišla od ní. :-)
Na vysvětlenou – nemám se sestrou špatný vztah. Spíš bych ho nazvala vztahem korektním. Pomůžeme si, ale tak nějak mezi námi visí naše minulost. Dětské a dospívající hádky. Které jsem v určitém okamžiku utnula s tím, že je lepší ji ignorovat, než se hádat. Dlouhé roky jsme se na ulici ani nepozdravily.
Když měl už otec téměř před smrtí, ptal se, jestli už se spolu bavíme. :-) Rok za rokem k sobě máme blíž, ale nikdy to nebyl ten blízký sesterský vztah – kámošky – jak to některé sestry mají.
Že bychom teď tedy otevřely prostor pro něco nového?
Náturu máme obě podobnou. Asi rodinný dar od našich rodičů a prarodičů – protože tak dobře jsem se tedy ještě o víkendu nepobavila! Třískaly jsme se smíchy u jejího vyprávění, jak matka odcházela. Hotové Chicago Hope prý. :-) Znáte ten seriál z nemocničního prostředí? Matka bývala rehabilitační sestra a v nemocnici dlouhá léta pracovala.
Sestra u matky ve chvíli její smrti byla. Oživovala ji a volala i záchranku.
Pak se se sousedkou opily.
A nám se (i s dcerou) podařilo vypít během pátečního večera půlku Martella, co tu byl ještě od otcových narozenin. :-) Manžel se smál, že do mě vstoupil duch mé matky. :-))
Sobotu jsme strávili vyklízením toho, co bylo potřeba v domě vyklidit. (Ano, například ten strašný špajz s potravinami z roku xy.) A v knihovničce jsem našla poklady! :-)
Najednou jako by nebylo už nic co víc odpouštět.
Přesně jak o tom píšu ve svém ebooku elementu Oheň.
Nějakou práci jsem na tom, jak se ke mně kdysi chovala, odvedla už před lety, když jsem si řešila nějaké věci. Jsme teď ty siroty (co jim byla matka do hrobu dána, jak sestra se smíchem připomněla – i když to ještě ne, to nás ještě čeká), které dostaly na starost majetek po našich prarodičích.
A já sem budu určitě teď ráda jezdit nejen za mámou, ale i za sestrou. :-)
Mimochodem, jsem ráda, že i neúspěšná maturita mé dcery (ústní čeština) je odpuštěna. :-))))
Láká vás také prožívat témata, která nám do života může vnést 5 elementů? Nacházet díky nim vnitřní svobodu, radost, harmonii, spokojenost a odvahu žít život takový, jaký je?? Ano, někdy přináší právě taková zkoušky. Ale nabízí i takové dary.
VSTUPTE TOUTO BRANOU DO NEDUÁLNÍHO JINÉHO SVĚTA