Začátek série článků najdete ZDE.
Měla jsem nedávno zajímavou debatu o tom, jestli člověk musí být dokonalý, aby vstoupil do ráje. (Nebo do 5D, jak to kdo vnímá.) Nejsem žádný náboženský představitel, imám, papež, dalajláma apod., tak mé názory berte s rezervou, ale jak to tak vidím –
není možné vstoupit do ráje, když člověk nepřijme svou nedokonalost,
ale dokud ten stín neprosvětlí, tak cokoliv z ráje zahlédne, bude to vždy jen střípek.
Zbytek je zahalený temnotou.
Je to takový paradox.
Nemusíte být dokonalí, abyste ráj zažili, ale bez toho není možné v něm žít.
Co myslíte vy?
A pak je ještě otázka – co je to vlastně dokonalost?? :-)
A na tu vám imám, papež i dalajláma apod. každý odpoví jinak. :-)
JAK SE S TAKOVÝMI LIDMI VŮBEC MŮŽE NĚKDO STÝKAT??
Miluju scénu, kdy je u Matouše, bývalého výběrčího daní, slavnostní večeře. (Člověk by si řekl, že si ho Ježíš vybral mezi apoštoly, aby se jeho následovníci taky mohli někdy pořádně najíst. A okusit spoustu pochoutek. Matouš patřil mezi nejbohatší ve městě.)
Za vraty se nejdřív objeví farizejové (včetně Júsufa) a pak i římský voják (Gaius).
Júsuf tam má krásný plamenný proslov o tom, jak je nechutné, že se Ježíš obklopuje hříšníky. A ten Matouš? Nejenže jako výběrčí daní pro Římany ožebračuje Židy, dokonce ani nenosí do chrámu obětiny!! (Ta drzost!) A Máří Magdaléna? Nechce ani pomyslet, co se v té Rudé čtvrti dělo za hříšné nechutnosti!
Je jasně vidět, jak je pohoršený.
A miluju to scénu i proto, jak je vidět, kam se za ty roky posune.
(Jo, už tehdy se začaly mezi fanoušky šířit různé narážky).
A pak přijde Říman, který měl kdysi za úkol Matouše chránit. Kolikrát se před svým nadřízeným, Quintem, třásl o život, protože Matouš jako autista neměl problém říkat, co si myslí. Zároveň je ale díky Matoušovi povýšen, protože Quintus si toho chytrého nebojácného chlápka oblíbil.
Matouše se ještě snaží přesvědčit, ať Ježíše nenásleduje. Že o vše přijde. Matouš si trvá na svém, ale požádá ho o laskavost. Brzy zjistíme jakou. A ta scéna mě taky dost pobavila. :-)
ANI PROMISKUITNÍ SAMARITÁNKA NENÍ PRO JEŽÍŠE ŠPATNÁ SPOLEČNOST
Samaritánka! Bavit se Samaritánem bylo pro Žida něco jako bavit se s Palestincem. „Zničili jste nám svatyni na Gerezim!“ Ba hůř, sice také sdíleli víru v jednoho Boha (a Samaritánci se považují za potomky jednoho z izraelských kmenů), ale uctívali ho jinde a jinak. I jejich Bible byla trochu jiná. Samaritánec byl pro Žida rituálně nečistý.
Navíc tato Samaritánka, jak se píše i v Bibli, měla 5 manželů a v současné době žije s jiným mužem, ne se svým manželem. K Jákobově studni musí jít sama za horkého dne, protože s ní nikdo nechce mít nic společného.
A tam na ni čeká Ježíš.
Jako by si právě toto místo vybral, protože věděl, že tam přijde.
I toto je krásná scéna. Nejdřív je vidět, jak mu nevěří. Židovi jednomu. Když jí začne vyprávět o tom, že kdyby věděla, kdo je, chtěla by od něj pít živé vody, kterou by jí mohl dát, přijde jí to divné. (Biblická část příběhu o Samaritánce u Jákobovy studny.)
Když naznačí, že ví o její minulosti, couvá, protože čeká, že jí zas bude někdo odsuzovat. Právě proto šla ke studni v tom horku sama! Aby to nemusela poslouchat!
Teprve, když jí řekne do detailů, proč je u studny sama – včetně takových detailů jako vůně pomerančů, která jí připomíná toho jediného manžela, kterého milovala, ale opustila ho, protože se pro něj nezdála dost dobrá – uvěří mu, že je Mesiáš.
Její radost na samotném konci dílu (i série) a také radost Šimona (sv. Petra), že konečně můžou přestat tajnůstkařit a pustit se do toho mesiášování, je nakažlivá.
SMUTNÁ SCÉNA S NIKODÉMEM
V minulém díle Ježíš Nikodémovi nabídl, ať se k nim přidá. (Tomu postaršímu farizejovi). V minulém článku byla i řeč o tom, jak těžké je se někdy rozhodnout pro cestu, která nás láká, která nás z hloubi duše přitahuje, ale která zároveň vyžaduje nějaké oběti.
V tomto díle se to téma rozvíjí dál. Nikodém zvažuje, jak těžké je jít cestou, kterou ho Bůh volá. Jeho žena chce, aby s ní odjel zpět do Jeruzaléma za jejím starým životem. Mluví také o tom, jak velké pocty se mu pracovně dostává, ale Nikodémovi zjevně nejde o pocty. Touží po něčem hlubším a skutečnějším.
Ale zároveň nechce opustit svou ženu a její představy o zbožném životě kvůli učiteli, který je zjevně problematický pro židy i pro Řím.
A tak ve chvíli, kdy konečně balí jeho žena k odjezdu do Jeruzaléma, projde Nikodém nenápadně kolem s měšcem peněz, nechá je na místě srazu a zpoza rohu sleduje partu Ježíšových následovníků, jak se chystají k odchodu.
Byl jsi tak blízko, pronese Ježíš, když vidí peníze a uvědomí si, že Nikodém stojí za rohem. A pláče.
POSEDLOST SPRÁVŇÁCTVÍM
Bylo zajímavé opět sledovat Kulatý stůl s autorem a představiteli katolíků a protestantů, jeho poradci. Přišla řeč na to, že pro katolíky je, zdá se, běžnější být ve větším kontaktu i s hříšníky. Zatímco protestanti jako by se od těch, od kterých by se mohli hříchem nakazit, raději drží dál.
Jako by ne pro všechny křesťany platilo ono Ježíšovo – nemusíte být dokonalí.
Proč mi to tak moc připomíná moderní ezo představu, že se máme vyhýbat těm s nižšími vibracemi?? V podstatě novodobým hříšníkům, Samaritánům apod.?
A proč je právě pro tu posedlost správňáctvím, pro to věčné vyhrožování peklem, křesťanství tak zavrhováno?
Ano, Ježíš v Bibli jasně říká, že kdo se neobrátí, nenarodí se znovu z vody a Ducha, nevstoupí do Království božího (které je uvnitř). Ale zve do něj zcela jinak než třeba Korán. Nevyhrožuje, léčí a osvobozuje.
Proběhla zajímavá debata o tom, kde je ta hranice mezi tím, kdy lidé, kteří nežijí dokonalý křesťanský život v čistotě a podle pravidel, potřebují někoho, kdo by je vyléčil (jako existují lidé, kteří léčí narkomany, alkoholiky nebo pomáhají lidem bez domova), a kdy je lepší se jim vyhnout, aby vás nestáhli s sebou k drogám apod.
Protože ano, vibrace mají tendenci se vyrovnávat podobně jako teplota ve spojených nádobách. Pokud nemáte dost síly vytáhnout druhého nahoru, může vás stáhnout dolů. Člověk nikdy neví a raději se takovým experimentům samozřejmě vyhne.
Vždycky se mi líbila ta hluboce křesťanská představa, že Ježíš nepřišel kvůli těm dokonalým, ale kvůli těm, kteří se trápí, a proto nejsou dokonalí. Prosvětlit jejich temnotu. Vyhnat démony, kteří je ovládli.
Dát možnost zvolit si jinou cestu.
Vždycky jsem říkala, že tvrdit dětem, že Ježíšek nosí dárky jen těm hodným, je velká chyba.
On přece obdarovává hlavně ty bývalé prostitutky, výběrčí daní, promiskuitní ženy, nečisté ženy, nebo ty, kteří chtěli prásknout druhé Římanům.
Jen musí být ochotní ten dar přijmout.
Což je hodně složité pro spoustu lidí, kteří uvěřili, že je s nimi něco špatně, cítí vinu za to vše, co udělali, a mají dojem, že si nezaslouží ani odpuštění, ani dar.
KDYŽ DO PŘÍBĚHU ZASÁHNE MANŽELKA AUTORA THE CHOSEN
Zajímavé také bylo, když si začali povídat o ženách a jejich údělu.
- O Máří Magdaléně a o tom, že museli dotočit scénu, kdy na cestě do Samaří spí jinde než ostatní. (Byla mezi nimi v té době jediná žena.)
- O Samaritánce a o tom, že bylo zvláštní, že Ježíš (obzvlášť jako rabín/učitel) se nerozpakoval být se ženou o samotě. Což není dosud v ortodoxním judaismu nebo v islámu možné.
Co kdyby se člověk nechal svést k nějakému hříchu! Je lepší si nasadit onu pomyslnou roušku a vyhýbat se pokušení a svodům. Obzvlášť ortodoxně uvažující věřící takto uvažují a islám je toho plný. (Každá se musí pro jistotu zahalit a v Afgánistánu ať raději ani nechodí ven a nepozpěvuje si ani doma s otevřeným oknem. Co kdyby…)
- O Eden a o všech ženách, které se rozhodly přijmout fakt, že ten jejich se rozhodl jít za svým posláním. A ony aby zůstaly doma, starají se o domácnost, o nemocnou matku a čekají, kdy se jim manžel vrátí. I když jsou na svého muže hrdé jako Eden, autorům přišlo důležité poukázat na to, že i jejich role je důležitá. Že to všechno není bráno jako samozřejmost.
A ano – Ježíš jde a uzdraví Simonovu tchýni (jak se píše v Bibli).
Jak ale říká Eden (a potutelně se u toho usmívá):
„Být s normálním Simonem je už samo o sobě těžké, myslíš, že chci cestovat s ustaraným Simonem?”
QUINTUS FAKT NEMÁ RÁD JEŽÍŠE
Prétor přišel o Matouše. Ten rozhovor mezi římským prétorem a jeho podřízeným Gaiem je taky dost dobrý. :-) Ne nadarmo je Quintus jedním z miláčků celého seriálu. Ten holohlavý týpek, kterého se všichni bojí. Kromě Matouše.
Matouš měl dobré nápady. Byl zábavný. Přinesl do jeho kasy spoustu peněz z daní (za Šimona). Byl kupodivu i loajální (ale jen když šlo o čísla). Taková škoda ho je!
A jen proto, že se rozhodl následovat nějakého potulného učitele??
Stačilo mu jen zastavit se, podívat se na něj, oslovit ho a říct mu: Následuj mě.
A Matouš šel.
A Gaius zíral a nechápal.
Mnohem překvapenější byli pak i jeho rodiče, když jim vše Gaius řekl. Odevzdal jim klíč od Matoušova domu. A jeho psa. (Jak na to reagovali viz foto výše.)
Quintus se zrovna v době, kdy se Ježíš rozhodl vyrazit na cestu, rozhodl zakázat kázání mimo synagogy a sdružování lidí. A Ježíše chce sám vyslechnout.
A tak na konci 1. série to máme pěkně rozehrané. Jaké bude první setkání Gaia a Ježíše??
A hlavně (po všech těch zákulisních fotkách ze 6. série) – jaký bude osud Quinta, který má za těch 5 sérií spoustu důvodů Ježíše nesnášet?? Však uvidíte dál.
MÁ OBLÍBENÁ SCÉNA
V každém díle je jich několik. Ale na všechny se dají na youtube dohledat. :-) Vzpomínám si, že tato mě dojala, už když jsem seriál sledovala poprvé. Hudba, ten mix tragédie a komedie.
Co vy? Už jste tento díl viděli? A která scéna, které téma vás nejvíc oslovilo??
ZAJÍMAJÍ VÁS PŘÍBĚHY PROBUZENÍ A OSVOBOZENÍ OD UTRPENÍ?
A nechcete propásnout další ze série Křesťanské moudrosti pro každodenní život?
VSTUPTE TOUTO BRANOU DO NEDUÁLNÍHO JINÉHO SVĚTA
(The Chosen má v současné době 40 dílů v 5 sériích! A na podzim bude šestá!)
- Každou neděli (plus mínus) vám přistane ve schránce další díl.
- Navíc můžete si vyzkoušet, jaké to je nechat se v životě vést taoistickým učením o 5 elementech.
- A díky tomu zjistit, kde všude si šlapete po štěstí.
- Nahlédnete do neduálního světa, do světa nepodmíněného (štěstí) a neočekávaného. :-)
(Ano, i křesťanství má své neduální mystiky a spousta Ježíšova učení tím směrem mířila. Zapomeňte na chvíli na církevní dogmata a běžte ke kořenům. Tam v hloubce můžete najít skvosty, které vás třeba inspirují žít spokojeněji a radostněji.)