Série Křesťanská moudrost začíná ZDE. Najdete tam, jaká moudrá poselství můžeme najít pod nánosy křesťanských dogmat. A odkazy na články o jednotlivých dílech první série seriálu The Chosen.
Ach ta ironie, která v tomto díle zaznívá.
Ach, také slova, která Ježíš pronáší apoštolům – toto bude noc, kterou si budete pamatovat.
Tak já nevím. Ježíš v seriálu rád vtipkuje, ale takové poznámky o Poslední večeři??
O posledním jídle, který spolu sdílejí (jak sám říká) a večeru, kdy bude zatčen?
V tomto předposledním díle vidíme samotný začátek Poslední večeře a další důležitý velikonoční zvyk – omývání nohou. Zvyk, který přejímají i současní kněží i papežové. Na Zelený čtvrtek pokleknou podobně jako Ježíš u nohou svých žáků a omyjí jim nohy.
V seriálu je ale vidět zděšení, které to provází!
Budoucí apoštolové se brání. Umýt nohy jim měl přece sluha! V té době to byla práce těch nejpodřadnějších lidí ve společenském žebříčku. V bohatých rodinách to prý směl dokonce dělat jen nežidovský otrok, protože i pro žida to bylo potupné. Zároveň to ale byla práce manželky či dětí jako projev úcty k hlavě rodiny.
Ježíš se zde tedy jako žid staví do role otroka nebo někoho, kdo je v hierarchii nejníže a je povinován projevit úctu. Proto se jeho žáci tak bránili. Petr dokonce odmítl vůbec!
Teprve po Ježíšově výčitce, že pokud jim nohy neumyje, nebudou se moci podílet na tom, co připravuje, souhlasil i Petr.
Ježíš jim klade na srdce, že i oni, až budou šířit jeho učení, to mají dělat z pozice pokory. Podobně jako on. Oni slouží druhým – přátelům i nepřátelům. (Jidášovi nohy umyl taky.)
Jak moc následovala církev v budoucnosti tato slova (kromě tedy samotného rituálu), víme. Ale také víme, že mnoho lidí inspirovala a některé řády obzvlášť (třeba Františkány).
ZÁZRAK VEČEŘADLA
Tedy pro mě je toto slovo opravdu zázrak sám o sobě – že vůbec existuje. AI tvrdí, že se mezi katolíky běžně používá. Fakt?
Jinak protestanti se prý kloní ke slovu, který já znám z anglické Bible (jinou jsem asi ani nikdy pořádně nečetla) – Horní místnost (Upper Room). Vzpomínám, že byla nahoře – protože jsem ji před lety osobně navštívila. Tedy onu místnost, o které se vypráví, že právě v ní jedl Ježíš sederovou večeři, svou poslední.
Místnost, kde se Poslední večeře odehrála, našli apoštolové (Petr, Tadeáš a Jan) velmi prazvláštním způsobem. V seriálu vše začíná tím, že Marek (budoucí evangelista) měl sen. A ty scény, kdy se postupně jeho otci ukazuje, že onen sen se krok za krokem naplňuje, jsou jedny z nejzábavnějších v tomto díle.
A tak je opravdu Marek zavede k domu jen proto, že mu nezbývá než jít s džbánem pro vodu (což obvykle dělaly ženy). A jeho otec souhlasí s tím, aby tam povečeřeli, jen proto, že položí přesně tu otázku, kterou Marek říkal, že položí.
No a kdo jim řekl, kde hledat?
Ježíš, samozřejmě.
Prý to takto vymyslel nejen proto, že slavit seder (a uklidit dům od chamecu) u Phoebe v nežidovském domě bylo téměř nemožné. Prý šlo hlavně o to, aby Jidáš nevěděl, kde se Poslední večeře bude slavit, a aby ho nenechal zatknout ještě předtím, než ustanoví eucharistii (a spoustu dalších důležitých věcí).
No a díky Markovu snu už přišli k téměř připravenému stolu! :-)
MUSÍME TAM JÍT PĚKNĚ POTAJMU A NE VŠICHNI NARÁZ!!
Kdysi jsem slyšela, že pátá série je takové politicko-špionážní drama.
A ano, apoštolové se v tomto díle chovají úplně jako špioni, kteří se potřebují potajmu dostat z jednoho místa na druhé, aby je nikdo neviděl. Protože Velký Jakub si všiml, že je sledují Kafniho muži. A hlavně – že Kafniho muži spolupracují s Římany!!
Což je fakt problém.
A tak ve chvíli, kdy zjistí, že u Phoebe večeřet nemohou a Ježíš je pošle do nového domu, jdou tam postupně. Ta cesta umožňuje autorům udělat v posledních dvou dílech páté série něco zvláštního – ukázat něco z jejich minulosti. A nejen to, jak se s Ježíšem setkali.
Onen poslední příběh je ale velmi velmi silný a vzpomínám, že mě hodně zasáhl. Dallas to nějak umí, točit dojemné scény, nevím. Nejsem obvykle člověk, který tak citově reaguje na filmy. Ale o tom zase víc v posledním článku série Křesťanské moudrosti pro každodenní život. (Tedy než začne série šestá, zatím poslední dokončená.)
RŮZNÉ CESTY ZA POSLEDNÍM JÍDLEM S MESIÁŠEM
Když Jan a Petr dodělávají poslední přípravy k sederové večeři a čekají na příchod ostatních, vzpomínají, jak se až tam dostali. Kdo by to býval čekal?? Ještě před pár lety zoufale lovili ryby, aby Petr mohl zaplatit dluhy. Už pro něj ráno měli přijít a toto byla jediná šance. Celou noc lovil – a spílal Bohu, že ho nepodrží.
Až přišel Ježíš a podržel ho. :-)
Který že to byl díl 1. série? Myslím čtvrtý??
Je hezké, že Petr Janovi poděkoval, že za ním s Jakubem a Zebedeem přišli, aby mu pomohli.
Oba také vnímají, že s touto večeří je něco v nepořádku a že Ježíš je smutný.
Vidíme Jidáše, jak potkává svou sestru a ta mu připomíná, jak hrdá na něj je, že následuje Ježíše – Mesiáše. Že byla mezi těmi, kteří je u bran vítali s palmovými ratolestmi. Připomíná mu, že jejich rodinné jméno určitě nebude zapomenuto. (Ach, ta ironie.) A také mu připomíná, ať jde a udělá to, co má udělat. (Ještě větší ironie.)
ČERNOBÍLÉ FLASHBACKY DOCELA LIDI ZMÁTLY
Měla jsem nejdříve pocit, že zdržují od toho zajímavého. Ale chápu, že ve chvíli, kdy autoři přišli s nápadem poslat apoštoly jednotlivě (nebo po dvojicích), nabízelo se ukázat CELOU jejich cestu k jednomu z nejdůležitějších okamžiků jejich života – k Poslední večeři s Ježíšem.
A tak máme na konci tohoto dílu a na začátku dalšího pár černobílých flashbacků, které nám o apoštolech řeknou ještě víc. Což, jak říká mnoho křesťanů, je vlastně dobře, protože Bible vyzdvihuje jen pár těch nejdůležitějších (Petr, Jan a jejich bratři, Matouš).
Šimon cestou vzpomíná, jak chtěl kdysi chránit své spolubratry zelóty – jenže tím, že je poslal utéct zadem, je poslal přímo na smrt.
Natanael (Bartoloměj) zase vzpomíná, jak v dobách, kdy ještě studoval architekturu, dostane dopis od Filipa. Jak oba hovoří o tom, že jednou spolu budou sdílet tu cestu Boží.
Ondřej s Filipem zase cestou do Horní místnosti vzpomínají, jak putovali s Janem Křitelem, a pojídali nakládané kobylky. (Pěkná scéna, která opět připomněla Jana Křtitele. A také jednoho speciálního římského vojáka.)
Tomášovi připomene rozbitá lampa okamžik, kdy mu Římané zatkli otce.
A Matouš? Ten má dlouhou vizi u budky výběrčího daní. A s hořkostí vzpomíná na svůj starý život a s vděčností na Gaia, který si v té době sice od něj udržoval odstup, ale zároveň mu pomohl.
Malý Jakub se cestou zastaví u chrámového sboru a vzpomíná, jak on sám se toužil stát jeho součástí. Ale protože je postižený, jeho učitel zpěvu mu nabídl pouze práci v synagogách mimo Chrám. A tak se sebral a vyrazil do Jeruzaléma sám, aby se představil.
Než tam došel, našel si ho Ježíš.
A ne, nebyli to andělé. :-)
Tadeáš je jako poslední – ale zároveň jako první v příštím díle. A jeho scéna je asi nejzajímavější :-)
MÁ OBLÍBENÁ SCÉNA
Aneb jak apoštolové našli Horní místnost. :-)
Česky opět i v aplikaci The Chosen – v počítači i na mobilu. :-)
ZAJÍMAJÍ VÁS PŘÍBĚHY PROBUZENÍ A OSVOBOZENÍ OD UTRPENÍ?
(Ano, série Křesťanské moudrosti a Taoistické moudrosti jsou přesně o tom.)
PAK VSTUPTE TOUTO BRANOU DO NEDUÁLNÍHO JINÉHO SVĚTA
Každou neděli (plus mínus) vám přistane ve schránce další díl.
Navíc se ocitnete v tak trochu jiném světě, než jste zvyklí – neduálním.
- Můžete se učit vnímat svět jinak a prožívat ho jinak.
- Už v prvním e-mailu dostanete odkaz na speciální stránku – VSTUPNÍ BRÁNU. Tam najdete podrobný úvod k tomu, co se v projektu neduálního Jiného světa dá všechno poznat a zažít. :-)
- Třeba zjistit 50 témat, ve kterých si možná šlapete po štěstí. A co s tím. :-)
(Ano, i křesťanství má své neduální mystiky a spousta Ježíšova učení tím směrem mířila. Zapomeňte na chvíli na církevní dogmata a běžte ke kořenům. Tam v hloubce můžete najít skvosty, které vás třeba inspirují žít spokojeněji a radostněji.)